LZ VLK

Tráva z chráněných podmáčených luk ve Žďárských vrších bude po slisování na peletky sloužit k vytápění základní školy v Herálci. Sdružení Krajina sídlící v Počítkách u Žďáru nad Sázavou zajišťuje kosení okolo 160 hektarů luk. Pro trávu hledalo vhodné využití léta, například pro dobytek nemá potřebnou krmnou hodnotu. Projekt na její energetické využití vznikl ve spolupráci s obcí Herálec, pražským ČVUT a žďárskou firmou ProPelety. Vyplývá to z informací, které novinářům řekla Dagmar Kafková ze spolku Sdružení Krajina a z jeho tiskové zprávy.

Slovenská policie propustila na svobodu trojici Čechů, které zadržela minulý týden kvůli tomu, že ve svém vozidle převáželi nelegálně ulovenou medvědici. ČTK to sdělila mluvčí slovenského policejního prezidia Karolína Barinková. Vyšetřovatel ve věci zahájil stíhání pro podezření ze spáchaní dvou trestných činů.

Nález nadlimitního množství nepovolené látky neznamená, že zemědělský produkt je jedovatý. Jde o nesplnění hygienických, nikoliv toxikologických limitů, proto nesmí takové zboží na trh. ČTK to řekl děkan Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů České zemědělské univerzity Josef Soukup k nálezu zbytku zakázaného pesticidu v jedné ze zásilek obilí z Ukrajiny na Slovensku, které poté jeho dovoz i zpracování zakázalo. Podle děkana může být produkce z Ukrajiny kvůli méně přísné legislativě na používání pesticidů více riziková, neznamená to ale, že veškerá tamní produkce je nekvalitní nebo nebezpečná.

Strážci přírody v Moravském krasu měli o víkendu napilno, slunečné počasí totiž vylákalo do přírody spoustu lidí, a to i ty, kteří nerespektovali pravidla. Některé vozy tak parkovaly na loukách, horolezci na Býčí skále zase rušili sokoly. Strážci uložili zhruba desítku pokut. Na jejich webu o tom informoval Antonín Tůma ze Správy chráněné krajinné oblasti (CHKO).

Pražská zoo připravuje návrat koní Převalského do volné přírody v Kazachstánu. Českým novinářům to v Astaně řekl ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek, který v kazachstánské metropoli podepsal memorandum o spolupráci mezi Zoo Praha a Výborem pro lesnictví a divočinu ministerstva ekologie a přírodních zdrojů Kazachstánu.

Myslivecké obory mají být podle veřejného ochránce práv Stanislava Křečka přístupné veřejnosti, pokud pro ně neplatí zákaz nebo omezení vstupu podle zákona o myslivosti nebo jiných právních předpisů. Ombudsman o tom informoval na svém webu. Veřejný ochránce práv po stížnostech lidí zjišťoval, zda jsou myslivecké obory přístupné veřejnosti a jak se v nich návštěvníci mohou pohybovat.

Zlínský kraj uvolní 3,4 milionu korun na zmírňování následků sucha v lesích. Schválili to krajští zastupitelé. Dotace hejtmanství rozdělí mezi osm žadatelů, řekla náměstkyně hejtmana Hana Ančincová (Piráti). Loni hejtmanství z programu vyplatilo 1,75 milionu korun, peníze tehdy pomohly spolufinancovat šest projektů.

Lesy ČR vytvoří v šumavském Boubínském pralese náhradní trasu k Boubínskému jezírku, k němuž se turisté už více než rok nemohou dostat. Původní cesta je zavřená, protože hrozí pády suchých stromů. Lesy ČR vyrobí a instalují povalové chodníky, mostek i schody, které návštěvníky k jezírku dovedou. Náklady činí přibližně půl milionu korun.

Na vybraných místech Prahy budou letos opět spásat trávu ovce, kozy a krávy, sdělila po jednání rady hlavního města náměstkyně primátora pro životní prostředí Jana Komrsková (Piráti). Od konce dubna se podle ní na chráněných lokalitách začínají pohybovat dvě stáda krav, následovat budou čtyři smíšená stáda ovcí a koz. Město se k tradičnímu způsobu údržby vybraných pozemků vrátilo v roce 2000. Zvířata si půjčuje od soukromých zemědělců.

V Česku nebude splněna většina cílů evropského operačního programu Životní prostředí 2014–2020, ze kterého vydalo ministerstvo životního prostředí (MŽP) do konce roku 2021 na dotacích 5,15 miliardy korun. Další téměř miliardu vyplatilo v letech 2019 až 2021 na ekologických dotacích z národních programů, u kterých také nejsou plněny cíle. Využití části státních dotací dokonce ministerstvo vůbec nehlídalo. Vyplývá to z výsledků prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). MŽP reagovalo, že míra plnění cílů dotací bude po ukončení programů vyšší než v době kontroly, protože při prověrce ještě nebyly některé projekty dokončeny.

Přibývá služeb, díky kterým se zraněná či nemocná zvířata dočkají rychlejší pomoci. K dříve založené koňské záchrance přibudou na jižní Moravě nové sanitky pro domácí mazlíčky s centrálním dispečinkem. Systém, který doplňují ještě mobilní aplikace, provozovatelé představili na veletrhu AnimalTech a Národní výstavě hospodářských zvířat v Brně.

Ve vábení jelenů jsou Češi naprostá špička, ukázalo víkendové mistrovství Evropy na brněnském výstavišti. Mistrem se stal Jan Brtník, na druhém místě skončil jeho kolega Tomáš Třeský. Češi ovládli také týmovou soutěž. Mistrovství bylo doprovodnou akcí Národní výstavy myslivosti, která začala v sobotu, potrvá do středy. O výsledku informovaly Veletrhy Brno na svém webu. Myslivci si na výstavišti mohou vybrat zbraně, oblečení i další potřeby, zároveň si prohlédnou mimořádné lovecké trofeje.

Mládě hrabáče kapského, který patří mezi vzácně chované druhy zvířat, se na začátku dubna narodilo v zoologické zahradě na Svatém Kopečku u Olomouce. Ošetřovatelé jsou od té doby v jednom kole, jelikož neohrabané mládě vyžaduje jejich neustálou péči, kterou lze srovnat s lidským novorozencem. Oddechnout si mohou denně pouze na pár hodin, řekla mluvčí olomoucké zoo Iveta Gronská. Olomoucká zoo chová hrabáče od roku 2017. První mládě se narodilo 26. března 2020 a podařilo se ho i odchovat.

Rekordní paroží a další lovecké trofeje staré desítky i stovky let si mohou prohlédnout návštěvníci Národní výstavy myslivosti. Je součástí brněnských veletrhů věnovaných zemědělství a chovatelství, začala v sobotu, potrvá do středy 26. dubna. Nejstarší trofej připomíná úspěšný hon šlechty na jelena evropského v českokrumlovské honitbě. Pochází z roku 1730. Pavilon věnovaný myslivosti je od rána plný lidí.

Na osmi hektarech půdy v hodonínské místní části Pánov vrcholí výsadba nového lesa, který nahradí les poničený před necelými dvěma lety tornádem. Lesnické oplocenky zaplní více než 50 000 sazenic borovice lesní a téměř 18 000 sazenic dubu letního. Obnova zničeného lesa bude až na menší dosadby hotová, řekla ČTK Helena Chrástková, která má péči o zeleň ve městě na starost.

Správa chráněné krajinné oblasti (CHKO) Pálava a Český svaz ochránců přírody ONYX hledají dobrovolníky na letošní borytobraní. Jde o akci, při které se pod dohledem odborníků na ochranu přírody ručně vytrhává boryt lékařský na svazích Děvína, uvedl za pořadatele Pavel Pechoušek. Rostlina podle ekologů Pálavě výrazně škodí, protože vytlačuje cennou stepní flóru. Dobrovolníci ho proto na jaře vytrhávají pravidelně.

Pražská zoologická zahrada hledá dalších osm filmů, které zachycují její počátky a jejichž autorem je plukovník Josef Zelinka. Před časem od Rakouského filmového muzea získala 13 Zelinkových záběrů ze zoo z 30. let minulého století, odborníci při následném bádání ale zjistili, že jich autor možná natočil 21. Kde jsou zmizelé snímky, se zahrada nyní snaží zjistit.

Spolek Urban Tree Offset Initiative z České Třebové vytvořil projekt, který by měl městům, obcím a dalším subjektům zajistit peníze na péči o vzrostlé stromy. Firmy, instituce i občané si budou moci nakoupit takzvané uhlíkové kredity, z nichž se bude údržba financovat, a kompenzovat tak svou uhlíkovou stopu. Spolek bude možnost zapojit se do projektu nabízet městům, výhodou je, že uhlíkové neutrality se bude dosahovat lokálně, tedy v místech, kde emise oxidu uhličitého vznikají a kde jej stromy naopak vážou, řekla ČTK mluvčí spolku Žaneta Tušerová.

Soustavu tůní, která pomůže zadržet a zpomalit vodu při deštích, dokončili v Srnčím dole v Jablonci nad Nisou. Na projekt zhruba za milion korun získal spolek Milujeme Jizerky po 400 000 korunách od města Jablonec nad Nisou a z dotačního programu Libereckého kraje, zbylé peníze si zajistil sám. Radnice chce se spolkem na rozvoji cenného území dál spolupracovat, řekla ČTK náměstkyně primátora Jana Hamplová (Starostové pro Liberecký kraj).

Létací schopnosti ptáků, jejich velikost nebo prostředí, ve které žijí, hraje roli v tom, jak tolerují přítomnost člověka. Podle zjištění vědců, kteří vycházeli z pozorování stovek ptačích druhů v Africe, Jižní Americe a Austrálii, se lidským sídlům zpravidla vyhýbají plaší ptáci, kteří jsou větší a jsou výbornými letci migrujícími na velké vzdálenosti. Obecně pak všichni ptáci mají tendenci dříve unikat, když se k nim člověk začne blížit z větší vzdálenosti. Tyto poznatky mohou pomoci při ochraně ptáků, uvedla Akademie věd ČR. Právě její vědci z Ústavu biologie obratlovců spolu s kolegy z Univerzity Karlovy a České zemědělské univerzity v Praze vedli mezinárodní vědecký tým, který studoval míru tolerance tropických ptáků na člověka.