LZ VLK

Populaci ohrožených supů mrchožravých v Bulharsku posílí další dva dravci odchovaní v Česku. Tentokrát budou do volné přírody tamních hor vypuštěny dvě samičky supa mrchožravého z pražské a zlínské zoologické zahrady, předtím ale několik dnů stráví na umělém a zabezpečeném hnízdě v pohoří Rodopy. V úterý to sdělili zástupci pražské zoo, která ptáky do Bulharska dopravila a která se zlínskou zoo na jejich chovu a následném vypouštění do přírody spolupracuje.

Kriticky ohrožený sýček obecný letos významně posílil populaci díky velkému množství hrabošů. Teď pro něj malý hlodavec může být hrozbou. Zemědělci totiž dostali povolení trávit hraboše plošně rozhozeným jedem. Od 5. srpna jim to umožňuje rozhodnutí Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského podřízeného ministerstvu zemědělství. Informuje o tom Česká společnost ornitologická.

Malá vlčí smečka, která se na česko-slovenském pomezí v Javorníkách usadila v roce 2018, přivedla letošní jaro na svět vlčata. Jedná se o vůbec první potvrzené rozmnožování vlků v této oblasti od jejich návratu v devadesátých letech minulého století. Na monitoringu a ochraně rysů, vlků a medvědů v pohraničí spolupracuji Správa CHKO Beskydy, Správa CHKO Kysuce a Hnutí DUHA Olomouc.

Přibližně 38 procent Jihočechů je očkovaných proti klíšťové encefalitidě, což je víc než republikový průměr, který činí zhruba 30 procent. Statistiky vycházejí z odhadů hygieniků podle spotřeby očkovacích látek. V porovnání s okolními státy je však v Česku výskyt klíšťové encefalitidy vyšší. Pramení to právě zřejmě z toho, že lidé onemocnění podceňují a nenechávají se tolik očkovat. Dnes to řekla Jitka Luňáčková z českobudějovické krajské hygienické stanice.

Obnova horských luk na území Krkonošského národního parku (KRNAP) pokračuje. Na ukončený projekt Life Corcontica navázal další, zvaný Obnovný management krkonošských luk. Spadá do Operačního programu životní prostředí, který v červnu schválilo ministerstvo životního prostředí. Včera to sdělili zástupci Správy KRNAP. Projekt Obnovný management krkonošských luk by měl stát 76,6 milionu korun a skončit v roce 2023. Základní myšlenkou je obnova hospodaření na výjimečných krkonošských horských enklávách.

Ostravská zoologická zahrada připravila na sobotu Den pro slony. Připojit se tak chce k Mezinárodnímu dni slonů, který připadá na 12. srpna. Návštěvníci si budou moci poslechnout speciální komentované krmení sloního stáda. Pokud do zoo navíc dorazí s vysloužilým elektrospotřebičem, získají na akci vstupenku pro děti zdarma. Novinářům to včera sdělila mluvčí zahrady Šárka Nováková.

Dlouhodobé sucho v Krkonoších ohrožuje některé vzácné ekosystémy nejen na hřebenech hor v oblasti tzv. arkto-alpinské tundry, ale také v níže položených lesích. Sucho se projevu nejvíce na rašeliništích, která mají funkci zásobárny vody. Správa Krkonošského národního parku (KRNAP) označila současnou situaci za alarmující. Jedním ze způsobů, jak suchu čelit, je budování přehrážek, které v Krkonoších pokračuje už několik let. Nyní stavbaři pracují v lokalitě Rejdiště pod Tetřevími boudami u Černého Dolu, kde má vzniknout komplex asi 110 menších a asi 60 velkých přehrážek.

Olomoucká radnice si nechá zpracovat analýzu alternativního hubení plevelů, díky kterému by se na veřejných plochách ve městě snížilo použití herbicidů s glyfosáty. Analýza by měla být hotová do konce listopadu a vyčíslí finanční náročnost náhradního způsobu hubení plevelů. Sdělil to náměstek primátora Otakar Bačák (spOLečně).

Královéhradecký magistrát chce zabránit další činnosti dekontaminačního střediska Dekos na okraji stotisícového města, odkud v minulosti do okolí unikly ropné látky. Včera město podalo ke Krajskému úřadu v Hradci Králové námitky proti možnému povolení na další provoz střediska. Novinářům to řekli zástupci města.

Ptačí park Josefovské louky u Jaroměře na Náchodsku budou od podzimu spásat také dva pratuři. Od působení dvou jalovic si ochranáři slibují vytváření vhodných podmínek pro mokřadní a luční ptáky. Minulý týden to sdělili zástupci České společnosti ornitologické (ČSO). Od loňského ledna Josefovské louky spásá stádo divokých koní.

Plánovaná těžba uschlých stromů v brněnské přírodní rezervaci Kamenný vrch nezačne kvůli vytíženosti strojů dříve než v září. Původně se mělo kácet o prázdninách. Situace v lokalitě se tak může ještě zhoršit. Řekl to Vilém Jurek z ekologického sdružení Rezekvítek, které se o rezervaci dlouhodobě stará. V rezervaci loni kvůli dlouhodobému suchu uhynulo asi 1000 stromů, jde o odolné borovice a také modříny. Je to přes 60 procent ze všech jehličnatých stromů v místě.

Ministerstvo životního prostředí chce zajistit ochranu lokality Louky u Přelouče na východě Čech a stanoviště bahnité břehy řek se dvěma typy rostlinstva, které se na územích s bahnitými a písečnými náplavami vod vyskytují. Úřad tak chce prostřednictvím návrhu nařízení vlády vyhovět požadavkům, které vyplývají z evropské směrnice o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin. Návrh je nyní v meziresortním připomínkovém řízení.

Valašské Meziříčí na Vsetínsku revitalizovalo Huťský lesík. U některých lidí však podle vedení města budí kvůli bujnému porostu rozporuplné emoce. Zatímco po dokončení v roce 2018 připomínal spíše park, dnes prostor působí dojmem lesa, podle realizátorů projektu je to tak ale v pořádku, Huťský lesík měl od prvopočátku sloužit primárně přírodě, nikoli člověku, sdělil minulý týden v tiskové zprávě mluvčí valašskomeziříčské radnice Lukáš Martinek.

Evropská komise (EK) vytkla Česku zdlouhavé posuzování vlivů staveb na životní prostředí i způsob hospodaření se zemědělskou půdou. Uvedla to ve zprávě, kterou projednal Senát. Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) uvedl, že vláda měla k některým pasáží zprávy výhrady, obecně ji ale vítá jako snahu o lepší zavádění environmentální legislativy do praxe.

Vodní vaky, které zalévají mladé stromy, mají v Pardubicích už dva městské obvody. Po centru města jsou také na sídlišti Polabiny. Zavlažovací systém efektivně zalévá novou výsadbu a zároveň šetří vodu. Řekl to starosta Radek Hejný (ANO).

Donedávna téměř nepřístupný a nehostinný kout V Ladech na území Prahy v Horních Počernicích dostal zcela nový kabát. Úpravy se dočkal také Svépravický potok, který touto krajinou protéká. Ten byl v 60. letech minulého století napřímen, prohlouben a jeho délka se zkrátila. Nově se potok klikatí krajinou a jeho délka byla přibližně o čtvrtinu prodloužena. Vznikly zde jak mělké úseky brodů, tak hluboké tůně.

Zvířata reagují na změny klimatu velmi pomalu a jejich reakce nejsou adekvátní. Vyplývá to z výzkumu týmu 64 vědců, který vyhodnotil reakce živočichů na měnící se klima pomocí analýzy více než 10.000 odborných studií. Vědci, mezi nimiž je i zástupce olomoucké přírodovědecké fakulty, v této souvislosti varují, že klimatické změny mohou v budoucnu ohrozit živočišné druhy a některé mohou i vyhynout. Tento týden o tom informovali zástupci Univerzity Palackého v Olomouci.

Světový fond na ochranu přírody (WWF) před dnešním zahájením zasedání Mezivládního panelu pro změny klimatu (IPCC) v Ženevě upozornil, že klimatické krizi nelze zabránit bez radikální transformace využívání půdy a potravinového systému. Zhruba čtvrtina emisí skleníkových plynů škodících klimatu pochází ze zemědělství, lesnictví a dalších způsobů využívání půdy, upozorňuje WWF.

Pětice vzácných nosorožců černých, která do Rwandy dorazila ze zoologické zahrady ve Dvoře Králové, byla vypuštěna do větších výběhů, kde je přirozená vegetace. Je to součást aklimatizace v novém prostředí a konečným cílem je vypuštění zvířat do volné přírody. Sdělili to zástupci královédvorské zoo. Zvířata do rezervace Akagera ve středoafrické Rwandě přicestovala 24. června a po příjezdu byla umístěna do ohrad zvaných boma, které jsou postavené z dřevěných kůlů a mají rozměr zhruba osmkrát osm metrů. Větší výběhy na ně navazují, přičemž zvířata mají možnost se do bom vracet.

Několik stovek kilogramů ryb uhynulo v neděli v řece Moravě nedaleko Olomouce. "Ryby se udusily," řekl včera předseda olomoucké organizace Českého rybářského svazu Michal Ševčík. Množství kyslíku ve vodě prudce kleslo kvůli vysokým teplotám a nízkému průtoku v řece. Okolnosti úhynu řeší Česká inspekce životního prostředí a odbor životního prostředí olomouckého magistrátu.