LZ VLK

V blízkosti vesnice Ulič na východě Slovenska se pohybuje tygr. Na svém webu to napsal slovenský list Nový čas s odvoláním na místní úřad, podle kterého šelma utekla ze zoologické zahrady na Ukrajině.

Na českém trhu narůstá zájem potravinářů o jedlý hmyz. Slouží jako krmivo zvířat, rozmáhá se i jako potravinový doplněk, třeba hmyzí moučka do těstovin. Hmyz obsahuje velmi kvalitní bílkoviny, v mokré hmotě stejně jako hovězí maso. Evropská komise zatím jako takzvané nové potraviny schválila tři druhy: potemník moučný, cvrček domácí a saranče stěhovavá. Na budějovickém agrosalonu Země živitelka to ČTK řekla Petra Škvorová z Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů České zemědělské univerzity (ČZU). Hmyz patří do jídelníčku ve víc než sto zemích.

Vyřezávkou dřevin začala ve východních Krkonoších příprava utajené lokality pro vysazení kriticky ohroženého druhu motýla - jasoně červenookého. Přípravy pro návrat vzácného motýla do Krkonoš trvají déle než rok, jeho vypuštění do krkonošské přírody se předpokládá začátkem června 2023, řekl ČTK předseda ochranářské skupiny JARO David Číp. Ochranáři v oblasti spolupracují se Správou Krkonošského národního parku (KRNAP), která má hlavní sídlo ve Vrchlabí.

Nová ředitelka Zoo Brno Radana Dungelová se chce více zaměřit na kvalitu péče o chovaná zvířata. V rozhovoru s ČTK řekla, že každý hned cítí, jestli zvíře žije spokojeně. Prozradila, že v zoo by jednou mohla být průchozí tropická expozice a že Zoo Brno určitě nikdy nebude chovat slony. Dungelová na pozici v tomto týdnu vystřídala Martina Hovorku, který vedl zoo 25 let.

Projekt vědců Mendelovy univerzity v Brně a dalších partnerů pomůže pěstitelům zeleniny zavčas odhalit škodlivé organismy, které způsobují největší ztráty. V tiskové zprávě o tom dnes informovala mluvčí univerzity Tereza Pospíchalová.

Ministerstvo zemědělství (MZe) chce během českého předsednictví EU prosazovat nová opatření na ochranu kriticky ohroženého úhoře říčního, mohlo by jít například o zákaz komerčního lovu úhořů ve všech jeho vývojových stádiích. Populaci úhořů ohrožují hlavně vodní elektrárny, komerční rybolov a neprůchodná říční síť. O opatřeních tento týden diskutovali zástupci členských států na neformálním setkání.

V Podyjí na Znojemsku se i letos mohou zájemci potěšit pohledem na rozsáhlé fialově rozkvetlé plochy vřesu obecného. Jsou ho desítky hektarů v pásu od Znojma až k rakouskému Retzu. Nejlépe dostupný je přímo ze Znojma. Po suchých letech letos kvete obzvlášť pěkně, řekl ředitel Správy národního parku Podyjí Tomáš Rothröckl. Vřes rozkvétá postupně a pokvete zhruba do konce září.

V Praze je více než 800 včelařů, kteří chovají téměř 6 500 včelstev. Za poslední tři roky jich v hlavním městě přibylo zhruba 1000. Nejčastěji lidé chovají včely ve starších rodinných domech například v Troji, Libni a Dejvicích. Ve městech se objevuje také takzvané střešní včelaření. Klub střešních včelařů odhaduje, že na střechách svých sídel chová včely zhruba 50 firem a veřejných institucí, z toho v Praze jich je 16, informovala Státní veterinární správa (SVS).

Premiér Petr Fiala (ODS) tento týden slavnostně otevřel zrekonstruovanou zahradu u sídla české vlády v pražské Strakově akademii. Úřad ji otevřel už začátkem července a lidé do ní mohli o prázdninách chodit každou sobotu. Ve středu následovalo slavnostní otevření. Fiala při něm zasadil v zahradě jabloň a ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (KDU-ČSL) ji poté zalila. Premiér chce zahradu zpřístupnit veřejnosti i nadále, mohly by se v ní konat například výstavy.

Zvláštní ocenění poroty v soutěži Zlatý klas 2022 získala na agrosalonu Země živitelka v Českých Budějovicích nově vyšlechtěná odrůda pohanky a kolekce archaických druhů pšenic. Stejné ocenění, Zlatý klas s kytičkou, si odvezla také přírodní Vratislavická kyselka. Dalších 12 exponátů dostalo diplom Zlatý klas. Kompletní výsledky zveřejnili organizátoři soutěže na webu.

Hodonínská zoo má nové přírůstky - mláďata puštíků brýlatých. Ze tří snesených vajec se vylíhla dvě mláďata. Mladé sovy už je možné vidět ve voliéře, informovala mluvčí zařízení Marie Blahová.

Vlastivědné muzeum v Olomouci otevřelo novou Přírodovědnou expozici. Společně s desítkami modelů a interaktivních poznávacích her je v ní 1540 exponátů. Věnují se botanice, geologii, mineralogii, paleontologii a zoologii. Návštěvníci zde najdou také dokumentární filmy o přírodě. Expozice nese název Příroda - od počátku bez konce. Na jednom místě názorně objasňuje vznik hornin a minerálů, hlavní etapy vývoje života na Zemi a vývoj rostlin a živočichů včetně ukázek významných fosilií, informoval ČTK mluvčí muzea Antonín Valenta.

Jeden z nejuznávanějších českých krajinářských architektů Ivar Otruba ve středu zemřel, bylo mu 89 let. Vtisknul podobu brněnským botanickým zahradám, navrhoval a upravoval parky, lázeňské areály, ale také hřbitovy a rodinné zahrady. O úmrtí Otruby informoval Ústav zahradní a krajinářské architektury Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity. Poslední rozloučení se uskuteční 9. září v brněnském krematoriu.

Rozsáhlé rozmnožení řas bylo v Odře patrné už na začátku srpna, a to až u polské Vratislavi. Informoval o tom německý Leibnitzův institut pro vodní ekologii a sladkovodní rybolov (IGB). Rozšíření řasových květů přitom experti považují za jednu z příčin hromadného úhynu ryb v řece, která v úseku téměř 200 kilometrů tvoří hranici mezi Polskem a Německem.

Policie žádá o pomoc při vyšetřování masivního úhynu ryb před dvěma týdny na soutoku Jeřmanického potoka a řeky Mohelky u Hodkovic nad Mohelkou na Liberecku. Na webu policie o tom informovala regionální mluvčí policie Ivana Baláková. Případem se policie zabývá pro přečin poškození a ohrožení životního prostředí z nedbalosti. Původ znečištění zatím není známý, uhynuly tisíce ryb.

Účinná a šetrná technologie odchytu ryb vyvinutá v Česku pomůže projektu, na kterém budou tuzemští vědci spolupracovat s kolegy z Itálie a Portugalska. Projekt LIFE Predator má přispět k poklesu sumců v jezerech a nádržích jižní a jihozápadní Evropy, kde je sumec invazní druh, řekl v rozhovoru s ČTK Martin Čech z Biologického centra Akademie věd ČR (AV ČR). V Česku jsou podle vědce sumci v nádržích naopak žádoucí. Pomáhají totiž regulovat problematické druhy planktonožravých ryb, jako je plotice, cejn, cejnek nebo ouklej, které snižují kvalitu vody.

Brněnští radní dnes jmenovali ředitelkou Zoo Brno Radanu Dungelovou. Nahradila Martina Hovorku, který vedl zoo 25 let. Novinářům to řekli zástupci vedení města. Dungelová pracuje v brněnské zoo poslední čtyři roky na pozici vedoucí útvaru mezinárodní spolupráce.

Státní podnik Lesy České republiky (LČR) kvůli energetické krizi eviduje výrazný růst zájmu lidí o palivové dřevo. Zejména v okolí velkých měst je poptávka tak velká, že podnik dělá pořadníky. Naopak na Vysočině nebo v severních Čechách, kde doznívá kůrovcová kalamita, má podnik dřeva dostatek. Každý zájemce si u státních lesů může koupit až 35 metrů krychlových dřeva. Prodej dřeva, ať formou samovýroby nebo již nařezaných klád, mají LČR ve všech krajích, řekla mluvčí podniku Eva Jouklová.

Ústecká zoologická zahrada si letos připsala světový úspěch, v jedné z expozic se narodilo mládě vzácného medvěda malajského. Za poslední dva roky jde o jediné mládě tohoto ohroženého druhu narozené v zoologických zahradách na světě, informoval mluvčí zoo Vít Lukáš.

Třívrstvý pytel na brambory Zembag, který umožňuje dlouhodobě skladovat brambory při pokojové teplotě, představili na budějovickém agrosalonu Země živitelka vědci z České zemědělské univerzity (ČZU). Ročně jich lidé s postižením v chráněných dílnách vyrobí několik tisíc, nově se bude prodávat i v Německu. Vědci teď zkoušejí vyvinout podobný sáček na česnek. Pytel vznikl náhodou, když vědci testovali účinnost silic proti plísním a houbovým chorobám, řekl ČTK Matěj Božik z vědeckého týmu.