LZ VLK

Jihočeští rybáři musejí v horkých dnech používat provzdušňovací techniku, která zajišťuje rybám v rybnících kyslík. Úhyn ryb zatím nezaznamenali. Někteří rybáři aerační technikou nasazují jen místy, protože zařízení vodu v rybnících ohřeje a ryba se pak nemá kde ochladit. Minulý týden to řekli zástupci Rybářství Třeboň, Rybářství Nové Hrady a firmy Blatenská ryba.

V brněnské zoologické zahradě v sobotu uhynul lední medvěd Umca. Dlouhodobě měl problémy se zuby, v pátek prodělal komplikovanou akutní operaci, život mu ale nezachránila. Novinářům to v sobotu oznámil mluvčí zoo Michal Vaňáč.

Pracovníci Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Žďárské vrchy se dnes snaží zachránit raky říční v takřka vyschlém Honzovském potoce u Žďáru nad Sázavou. Někteří už uhynuli, živí končí v nedalekých rybnících. Živočichy smějí přemísťovat jen odborníci. Laik by mohl zaměnit ohroženého raka říčního za jiný druh přenášející račí mor, což by vedlo k naprosté decimaci račí populace, řekl ředitel regionálního pracoviště Správy CHKO Žďárské vrchy Václav Hlaváč.

Zprávy o znovu objevení živočichů a rostlin, které jsme považovali za vyhynulé, nečtou jen výzkumníci. Často jimi listují i nejrůznější pytláci a překupníci, kteří tak získávají cenné informace pro svůj nečistý byznys. Podobné je to i výskytem ohrožených druhů. Měli by tedy badatelé přestat tyto informace zveřejňovat? Ekologové z Austrálie o tom mají pochyby.

Rezervace velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice se včera odpoledne rozšířila zhruba o polovinu. Z původních 160 hektarů, které zaujímá od roku 2015, její rozloha nově narostla na 240 hektarů. „Rozšíření přišlo právě včas. Kvůli extrémním vedrům a suchu roste na pastvinách méně trávy, než obvykle. Na větší ploše tak zvířata najdou dostatek potravy,“ říká Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina.

Více než 160 netopýrů hvízdavých obsadilo byt seniorky v nejvyšším patře panelového domu v Brně-Králově Poli. Kvůli teplu hledali chladnější prostory. Žena na ně zavolala ve středu městkou policii. Z bytu je nakonec museli vypudit ošetřovatelé záchranné stanice Zoo Brno.

Na Ústecku ode dneška platí zákaz vstupu do lesů a zákaz odběru povrchových vod. Rozhodl o tom magistrát na základě podnětů od Lesů ČR a vodohospodářů. ČTK o tom informovala mluvčí města Romana Macová. Kvůli dlouhotrvajícímu suchu přibývá lesních požárů a vody v tocích je nedostatek.

Každým rokem ověřují odborníci na ekologii lesa zdravotní stav horských lesů v bývalých imisních oblastech. V horách Krušných, Lužických, Jizerských, Orlických a v Krkonoších sbírají vzorky jehličí a půdy na chemické rozbory. Informuje o tom Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti.

Stav lesů na Vysočině se kvůli suchu zhoršuje asi nejrychleji v Česku, i kvůli vysokému zastoupení smrků. Oslabené stromy se nedokážou bránit kůrovci, který je likviduje. Ve státních lesích pracovníci za letošních prvních sedm měsíců vytěžili 303.500 metrů krychlových kůrovcového dřeva, o 40 procent víc než loni za rok. Prognóza je špatná, řekl dnes ředitel krajského ředitelství Lesů ČR Jan Sovák na tiskové konferenci v lesích u Telče. Podobnou situaci podle něj lesníci na Vysočině nepamatují.

Tým brněnských vědců detailně popsal virus nákazy včelího plodu, který napadá včelstva po celém světě. Díky moderním metodám odhalili odborníci na povrchu viru malou bílkovinu, která hraje významnou roli v jeho množení. Článek popisující výzkumnou práci publikoval americký vědecký časopis PNAS.

Celníci zajistili na pražském Letišti Václava Havla dva kilogramy tablet s obsahem rostliny zmijovice hadové, která spadá pod mezinárodní úmluvu CITES. Případ proto prověřují pro podezření z neoprávněného nakládání s planě rostoucími rostlinami. V tiskové zprávě o tom dnes informovala mluvčí ruzyňského celního úřadu Šárka Miškovská.

Úrodě semen lesních dřevin letošní extrémní letní klima nesvědčí. Dřeviny dozrávají téměř o měsíc dřív. Poškozuje to i listnáče. Právě jejichž osivo ale v době klimatické změny potřebují české a moravské lesy nejvíce. Úroda nebude kvůli suchu tak velká, jak se ještě v červnu odhadovalo, upozorňují lesníci z Lesů ČR.

Neznámý pachatel ucpal na Zlatém potoce na Mladobucku hrázku, čímž způsobil téměř nulový průtok na spodním toku. V důsledku toho zahynulo nejméně osm larev mihule potoční žijících v této části potoka. Mihule potoční je nejvzácnějším vodním obratlovcem krkonošských toků. Její počty ve Zlatém potoce odhadují pracovníci KRNAPu na několik desítek jedinců. V České republice je kriticky ohroženou.

Naši předci používali k výrobě nástrojů denní potřeby mnohem širší spektrum druhů dřeva než je tomu v současnosti. Zatímco dnes dominuje ve velkoobchodech a na pilách smrk, případně buk, před zhruba 200 lety bylo spektrum surovin pestřejší. Nebylo výjimkou, že na jeden druh výrobku řemeslníci měli i několik druhů dřeva, příkladem jsou kolovrátky. Vyplývá to z výzkumu vědců Mendelovy univerzity v Brně, kteří se dlouhodobě zabývají využitím dřeva v historii.

Celých 86 % Čechů si myslí, že v klecových chovech nejsou pro slepice vyhovující podmínky. Tři ze čtyř respondentů (73 %) dokonce požadují úplný zákaz chovu slepic v klecích. Takový zákaz již několik let platí například v Rakousku a už brzy v Německu. Česko by tak dohnalo své sousedy. Tato zjištění přináší výzkum veřejného mínění spolku OBRAZ - Obránci zvířat, který provedla agentura Median.

Rybáři do včerejšího večera posbírali v rybníce Nesyt na Břeclavsku přes 100 tun leklých ryb. Ve středu už dosbírají pouze zbytky, řekl Oldřich Pecha, jednatel Rybářství Hodonín, které rybník obhospodařuje. Nepotvrdila se tak obava, že by množství leklých ryb výrazně přesáhne 100 tun. Na 100 tun leklých ryb počítalo rybářství se škodou pět milionů. Ryby uhynuly vlivem počasí, vedra, úbytku vody, a tím pádem nedostatku kyslíku. Myslí si to i Vlastimil Sajfrt z CHKO Pálava.

Prastaré zkušenosti domorodých komunit nabízejí řešení zemím, které pravidelně čelí nebezpečí rozsáhlých lesních požárů. Domorodci po celém světě spravují pozemky o rozloze bezmála 900 milionů hektarů a celoročně na různých místech zapalují kontrolované ohně, aby snížili množství vysušeného dřeva a zabránili tak rychlému šíření ničivých požárů v budoucnu. Vyplývá to ze studie latinskoamerické výzkumné skupiny Prisma Foundation, o níž informovala organizace Thomson Reuters Fountation.

Nový generální ředitel státního podniku Lesy České republiky (LČR) Josef Vojáček přichází do čela podniku podle prezidenta Konfederace lesnických a dřevozpracujících svazů ČR Petra Pražana v nejtěžší možné době dané kůrovcovou kalamitou a složitým odbytem dřeva. Vojáčka Pražan považuje za profesionála a lesnického odborníka.

Vojenské lesy vybudují naučnou stezku u Olšiny na Šumavě, jednoho z nejvýše položených rybníků v ČR. Stezka zmapuje desetiletí nepřístupnou přírodu evropsky významné lokality Ptačí oblast Boletice ve vojenském újezdu Boletice. Je v ní 136 druhů ptáků. Jde o česko-rakouský projekt téměř za 30 milionů korun. Informoval o tom mluvčí Vojenských lesů Jan Sotona.

Dobrovolníci zkoušejí novou metodu pro zalesnění kalamitních holin v Jeseníkách. V okolí Města Albrechtice na Bruntálsku budou vysazovat břízy. Mají pomoci při uchycení buků či jedlí. Práce s výsevem semen začnou v sobotu a potrvají týden. Informoval o tom mluvčí Hnutí Duha Jan Piňos.