LZ VLK

Ministerstvo životního prostředí chce zajistit ochranu lokality Louky u Přelouče na východě Čech a stanoviště bahnité břehy řek se dvěma typy rostlinstva, které se na územích s bahnitými a písečnými náplavami vod vyskytují. Úřad tak chce prostřednictvím návrhu nařízení vlády vyhovět požadavkům, které vyplývají z evropské směrnice o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin. Návrh je nyní v meziresortním připomínkovém řízení.

Valašské Meziříčí na Vsetínsku revitalizovalo Huťský lesík. U některých lidí však podle vedení města budí kvůli bujnému porostu rozporuplné emoce. Zatímco po dokončení v roce 2018 připomínal spíše park, dnes prostor působí dojmem lesa, podle realizátorů projektu je to tak ale v pořádku, Huťský lesík měl od prvopočátku sloužit primárně přírodě, nikoli člověku, sdělil minulý týden v tiskové zprávě mluvčí valašskomeziříčské radnice Lukáš Martinek.

Evropská komise (EK) vytkla Česku zdlouhavé posuzování vlivů staveb na životní prostředí i způsob hospodaření se zemědělskou půdou. Uvedla to ve zprávě, kterou projednal Senát. Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) uvedl, že vláda měla k některým pasáží zprávy výhrady, obecně ji ale vítá jako snahu o lepší zavádění environmentální legislativy do praxe.

Vodní vaky, které zalévají mladé stromy, mají v Pardubicích už dva městské obvody. Po centru města jsou také na sídlišti Polabiny. Zavlažovací systém efektivně zalévá novou výsadbu a zároveň šetří vodu. Řekl to starosta Radek Hejný (ANO).

Donedávna téměř nepřístupný a nehostinný kout V Ladech na území Prahy v Horních Počernicích dostal zcela nový kabát. Úpravy se dočkal také Svépravický potok, který touto krajinou protéká. Ten byl v 60. letech minulého století napřímen, prohlouben a jeho délka se zkrátila. Nově se potok klikatí krajinou a jeho délka byla přibližně o čtvrtinu prodloužena. Vznikly zde jak mělké úseky brodů, tak hluboké tůně.

Zvířata reagují na změny klimatu velmi pomalu a jejich reakce nejsou adekvátní. Vyplývá to z výzkumu týmu 64 vědců, který vyhodnotil reakce živočichů na měnící se klima pomocí analýzy více než 10.000 odborných studií. Vědci, mezi nimiž je i zástupce olomoucké přírodovědecké fakulty, v této souvislosti varují, že klimatické změny mohou v budoucnu ohrozit živočišné druhy a některé mohou i vyhynout. Tento týden o tom informovali zástupci Univerzity Palackého v Olomouci.

Světový fond na ochranu přírody (WWF) před dnešním zahájením zasedání Mezivládního panelu pro změny klimatu (IPCC) v Ženevě upozornil, že klimatické krizi nelze zabránit bez radikální transformace využívání půdy a potravinového systému. Zhruba čtvrtina emisí skleníkových plynů škodících klimatu pochází ze zemědělství, lesnictví a dalších způsobů využívání půdy, upozorňuje WWF.

Pětice vzácných nosorožců černých, která do Rwandy dorazila ze zoologické zahrady ve Dvoře Králové, byla vypuštěna do větších výběhů, kde je přirozená vegetace. Je to součást aklimatizace v novém prostředí a konečným cílem je vypuštění zvířat do volné přírody. Sdělili to zástupci královédvorské zoo. Zvířata do rezervace Akagera ve středoafrické Rwandě přicestovala 24. června a po příjezdu byla umístěna do ohrad zvaných boma, které jsou postavené z dřevěných kůlů a mají rozměr zhruba osmkrát osm metrů. Větší výběhy na ně navazují, přičemž zvířata mají možnost se do bom vracet.

Několik stovek kilogramů ryb uhynulo v neděli v řece Moravě nedaleko Olomouce. "Ryby se udusily," řekl včera předseda olomoucké organizace Českého rybářského svazu Michal Ševčík. Množství kyslíku ve vodě prudce kleslo kvůli vysokým teplotám a nízkému průtoku v řece. Okolnosti úhynu řeší Česká inspekce životního prostředí a odbor životního prostředí olomouckého magistrátu.

Nejlidnatější ostravský městský obvod Jih začal při péči o veřejnou zeleň využívat zavlažovací vaky. Opatření je reakcí na dlouhodobé sucho. Obvod testuje 30 vaků a případně jejich počet zvýší, řekla v pondělí mluvčí radnice Gabriela Gödelová. Zavlažovací vaky letos začal používat například Český Těšín na Karvinsku. Českému Těšínu se tento způsob péče o stromy osvědčil a přikoupil další vaky.

Zemědělec z Blatničky obnovuje tradiční, pestrou a malebnou krajinu jižní Moravy. Bojuje tak s výkyvy počasí, změnami klimatu i ztrátou biodiverzity v zemědělské krajině.

Nestátní vlastníci lesů budou moci získat letos a příští rok až 2,5 miliardy korun. Dotační program, který by měl kompenzovat nižší ceny dříví na trhu kvůli kůrovci, v pondělí schválila vláda. V tiskové zprávě o tom informovalo ministerstvo zemědělství. Letos by měli vlastníci lesů získat 1,5 miliardy, o další miliardě pro příští rok chce ministerstvo jednat. Dotace se netýká státních Lesů ČR ani Vojenských lesů a statků, naopak peníze mohou získat obce pro lesy ve své správě. Hnutí Duha uvedlo, že dotace nejsou systémové, stát pak podle něj neřeší důvody současné kůrovcové kalamity.

Sledovaná medvědice, která se vyskytuje na česko-slovenském pomezí, se podle dat z telemetrického obojku pohybuje na území rozlehlém asi 1300 kilometrů čtverečních. Preferuje les. Vědci také zjistili, že se živí hlavně různým hmyzem, jídelníček si ale zpestřuje i malinami či borůvkami. V tiskové zprávě to dnes uvedl mluvčí Mendelovy univerzity v Brně Filip Vrána.

Do Zoologického muzea a galerie Protivín poputují ostatky samice nosorožce Zamby, kterou museli nedávno kvůli zdravotním komplikacím utratit v Zoologické zahradě v Ústí nad Labem. Rohy zřejmě dostanou vědci. Zoo jedná s Univerzitou Karlovou a Akademií věd ČR o jejichž využití pro výzkumně-ochranářské účely. V tiskové zprávě o tom včera informoval ředitel zoo Roman Končel.

Vojenské lesy a statky ČR (VLS) v souvislosti s kalamitou sníží stavy zvěře ve svých lesích, aby zabránily škodám na sazenicích a mladých porostech, kterými obnovují lesní plochy, jež podlehly klimatickým změnám.

Brno dosud dostalo 80 žádostí o dotaci na zelenou střechu. Podporu zatím přislíbilo 23 projektům, u kterých žádosti splňovaly formální náležitosti. Ostatní kontroluje. V tiskové zprávě to minulý týden oznámil náměstek primátorky Petr Hladík (KDU-ČSL). Brno vyčlenilo v dotačním programu na zelené střechy a využití srážkové vody skoro 20 milionů korun. Hlásit se lze do konce listopadu. Cílem programu je přispět ke zlepšení klimatu.

Ve stanici Pavlov na Havlíčkobrodsku letos přibylo mláďat i kvůli rozsáhlému kácení v lesích Vysočiny postižených kůrovcovou kalamitou. Pracovníci stanice se starali o malé veverky a mláďata ptáků z poškozených hnízd, mezi nimiž byli sýci, káňata, datli, puštíci nebo strakapoudi. Minulý týden to řekl ředitel stanice Zbyšek Karafiát. Na ochraně více než 200 hnízdišť zvláště chráněných druhů ptáků se s lesníky v kraji domluvili ochránci přírody.

V Moravskoslezském kraji výrazně ubývá lososovitých ryb. Mezi lososovité ryby patří například lipan, hlavatka, pstruh nebo siven. Současné suché a teplé počasí situaci ještě zhoršuje. Prohřáté toky jsou méně okysličené, oslabené ryby jsou pak i jednodušším terčem predátorů, jako jsou vydry, volavky nebo morčák. Včera to řekl Přemysl Jaroň, jednatel územního svazu Českého rybářského svazu pro severní Moravu a Slezsko. Kraj včera rybářům schválil dotaci více než 150.000 korun, která jim má pomoci se zarybňováním revírů.

Kůrovec letos napadl zhruba 4000 metrů krychlových dřeva v lesích firmy Městské lesy Prachatice, jež zatím z toho zpracovala 2500 metrů krychlových. Jedním z viníků je podle firmy Národní park (NP) Šumava, z jehož bezzásahových zón se kůrovec šíří. Společnost čeká letos pokles obratu, který měla loni 12 milionů Kč, kvůli kůrovci o třetinu. V pondělí to řekl jednatel Městských lesů Prachatice Jan Pěsta.

Již přes 20 let se o zvířata v nouzi stará Záchranná stanice pro handicapované živočichy v Jaroměři. Vlivem dlouhodobého podfinancování byl její další provoz zásadně ohrožen. Krajský úřad Královéhradeckého kraje ale podpořil další existenci záchranné stanice v Jaroměři částkou, která tak rozhodla o budoucí existenci tohoto zařízení.