LZ VLK

Jihoafrický soud potrestal dva české občany, které shledal vinnými z pašování sukulentů z Jihoafrické republiky. Oba byli odsouzeni na dva roky do vězení s pětiletým odkladem. Soud rovněž nařídil, že 65letý Jaromír Chvastek a 56letý Tomáš Malíř musí zemi okamžitě opustit a nesmí se již nikdy vrátit, napsal v sobotu zpravodajský server news24.com. Chvastek se podle serveru Lidovky.cz nechtěl k informacím jihoafrických médií vyjadřovat, označil je nicméně za nesmysl. Prý vše vysvětlí až v knize, kterou píše.

Ve finále celostátní ankety Strom roku 2019 pořádané Nadací Partnerství soutěží dvanáct stromů z devíti krajů. Prvenství v současné chvíli drží Chudobínská borovice rostoucí na břehu vírské přehrady, která sesbírala přes 4 tisíce hlasů. Průběžné druhé místo atakuje s bezmála 2,5 tisíci podporovateli Žižkův dub z Náměšti nad Oslavou. O třetí místo se průběžně přetahuje Rohanova douglaska z Lomnice nad Popelkou a Zámecký dub ze Žádlovic. Až do konce hlasování 25. září ovšem může být vše jinak. Hlasování se totiž přelévá do tajné fáze, kdy zůstanou počty hlasů pro finalisty skryty až do slavnostního vyhlášení 3. října na brněnské hvězdárně. Každý tak může zamíchat finálovým pořadím na wwww.stromroku.cz.

Letiště Václava Havla v pražské Ruzyni chová od listopadu 2011 včely, jejichž med každoročně sbírá ocenění odborníků. Hlavní důvod chovu včel je ale jiný - chemický rozbor plástového pylu a medu pomáhá hlídat kvalitu ovzduší na letišti a v jeho okolí. Odborníci se zaměřují především na obsah aromatických uhlovodíků a těžkých kovů z leteckého provozu. Rozbory podle letiště neprokázaly negativní vliv letecké dopravy na životní prostředí.

Filmy s tematikou životního prostředí budou letos opět soutěžit v Brně na 45. ročníku mezinárodního festivalu Ekofilm. Letošní téma zní Příroda - naše dědictví. Čeští i zahraniční tvůrci na festivalu představí od 9. do 12. října 25 snímků. Lidé mohou kromě soutěžních filmů navštívit i nesoutěžní projekce, přednášky a workshopy s odborníky, diskuze a besedy. Po odvysílání soutěžních filmů se diváci setkají i s tvůrci a porotci, uvedl tento týden v tiskové zprávě mluvčí festivalu Radovan Kramář.

Letošní houbařská sezona je na Vysočině podle Jiřího Burela z jihlavského mykologického klubu podstatně lepší než v minulých dvou letech, kdy bylo větší sucho. Teď končí letní houby a začínají růst podzimní druhy. Najít se dají i hřiby a holubinky, objevovat se začínají čirůvky. V některých lesích je hub více, jinde méně. Důležitá je i kondice lesa, řekl Burel. V uschlých smrčinách, které jsou vidět na mnoha místech v kraji, houby nerostou.

Zájem o celostátní Den za obnovu lesa je tak velký, že Lesy ČR uspořádají akci na čtrnácti místech místo plánovaných dvanácti. Dvě nové lokality jsou nedaleko Českých Budějovic a Pardubic.

Průběžné spočítané škody, které způsobili hraboši, činí letos podle Zemědělského svazu ČR půl miliardy korun. Další škody, hlavně na ozimech, budou následovat. Část zemědělců podle předsedy svazu Martina Pýchy škody nenahlásila nebo nejsou pro podniky významné. Hlodavci jsou přemnožení hlavně na jižní a střední Moravě. Pýcha to včera řekl na tiskové konferenci. Škody byly dosud spočítány na 87.000 hektarech půdy, tedy zhruba na pěti procentech celkové výměry orné půdy v zemi.

Vlci v česko-polském pohraničí Královéhradeckého kraje už počtvrté vyvedli mladé. Vlčí populace je tam stabilní, řekl Miroslav Kutal z Hnutí Duha. Dvě letošní vlčata v létě zaznamenala fotopast ve Vraních horách u česko-polské hranice na Trutnovsku, které navazují na oblast Broumovska. Teritorium smečky, která čítá podle odhadů pět až sedm vlků, se táhne od Teplic nad Metují v západní části Broumovska až po východ Krkonoš. Takzvanou jádrovou oblastí smečky jsou Vraní hory.

Tři lípy včera v Horním Jiřetíně na Mostecku vysadili tři představitelé vlády. Ve městě, které se stalo symbolem boje proti prolomení limitů těžby uhlí, tím zahájili projekt Sázíme budoucnost. Do pěti let má být vysazeno deset milionů stromů mimo les, řekl ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).

Na snížení stavu černé zvěře už Kraj Vysočina vyčlenil skoro tři miliony korun. Myslivcům platí za spodní čelisti ulovených zvířat od roku 2013. Pro letošek má na jejich výkup 750.000 korun, stejná částka bude rozhodnutím krajské rady vyhrazena v rozpočtu Vysočiny i pro příští rok. Stavy divokých prasat se podle včerejší tiskové zprávy kraje dlouhodobě spíš zvyšovaly, v posledních dvou letech stagnují.

V Panské zahradě v centru Vsetína se přemnožili potkani. Město přistoupilo v minulých dnech k deratizaci této lokality, na konec října plánuje také deratizaci travnatých ploch po celém městě, sdělila včera v tiskové zprávě mluvčí vsetínské radnice Jana Raszková.

Stále častěji se objevují zprávy o tom, že hřebeny Šumavy, na kterých odumřela většina dospělých smrků kvůli kůrovci a vichřicím, způsobují sucho v českém vnitrozemí. Nejrůznější vědecká měření však nic takového nenaznačují a ani meteorologové nepotvrzují, že by odumřelé horní stromové patro nějak významně ovlivňovalo počasí v České republice. Informuje o tom Národní park Šumava.

V navrhovaných klidových územích na území Krkonošského národního parku (KRNAP) má být 111,3 kilometru přístupných cest a tras, což je o 2,2 kilometru méně než nyní. Na 17,4 kilometru turistických cest a zimních tyčovaných cest má platit zákaz vstupu od 15. března do 31. května, tedy v období toku ohroženého tetřívka. Návrh vyhrazení cest v klidových zónách národního parku schválila 10. září Rada KRNAP. Včera to sdělil mluvčí národního parku Radek Drahný. Radu KRNAP tvoří také zástupci firem, vědců, horské služby a obcí. Návrh souvisí s přípravou nových zón v KRNAP.

Vinice Grébovka v Havlíčkových sadech na pražských Vinohradech se stane testovací lokalitou pro systém chytrých opatření, která zajistí pro městskou zeleň dostatečnou vláhu i při vysokých teplotách a minimu srážek. Zástupci druhé městské části a České zemědělské univerzity včera podepsali dohodu o spolupráci na projektech vedoucích k přizpůsobení městského prostředí na budoucí klimatické změny.

Slovensko v posledních dvou týdnech sice nezaznamenalo nové případy afrického moru prasat, tamní úřady ale i tak rozšířily preventivní opatření s cílem zamezit šíření nákazy. Informovalo o tom včera slovenské ministerstvo zemědělství. Nákaza byla v zemi poprvé potvrzena na konci července.

Přerovská radnice se rozhodla poprvé instalovat v ulicích města speciální koše na psí exkrementy. Nádoby se objeví na zkoušku na pěti místech. Vedení města počítá s tím, že pokud se osvědčí, dostanou se postupně i do dalších ulic. Město tím vychází vstříc požadavkům majitelů psů, kterým koše chyběly, informovala dnes mluvčí radnice Lenka Chalupová. Ve městě je nyní v evidenci 3673 psů, technické služby z trávníků a chodníků odklidí ročně devět tun psích exkrementů.

Slovensko po výtkách ekologických organizací a Výboru pro světové dědictví UNESCO připravilo přesné určení hranic své části karpatských bukových pralesů, které jsou zapsány na prestižním seznamu světových přírodních a kulturních památek. Slovenské ministerstvo životního prostředí nyní uvedlo, že projekt by po 12 letech mohl ukončit problémy s ochranou zmíněných pralesů na východě země.

Ve snaze předejít srážkám letadel s ptactvem vsadilo letiště v Hamburku na sokolníka. Jeho úkolem je alespoň dvakrát týdně zaplašit pomocí speciálně vycvičených sokolů a káňat Harrisových ze zeleně na okraji přistávacích ploch vrány, racky či holuby. Zatímco v Německu je hamburské letiště průkopníkem a sokolnictví tu provozují až v posledních několika letech, pražskou Ruzyni hlídají dravci již čtyři desetiletí.

Situace s přemnoženými hraboši v postižených oblastech dále graduje a hlodavci ničí úrodu. Zemědělci navíc mají obavy, že hraboši sežerou i nově zaseté ozimy. Sdělil to mluvčí Zemědělského svazu ČR Vladimír Pícha. Svaz už v létě avizoval, že možné škody způsobené hlodavci můžou přesáhnout i miliardu korun. Svaz proto dlouhodobě usiluje o možnost aplikovat plošně jed proti hladovcům, proti tomu se však v létě postavili biologové i ministerstvo životního prostředí.

Obec Vysoké Studnice na Jihlavsku už kvůli kůrovcové kalamitě přišla o smrkové lesy. Tvořily většinu rozlohy z celkových skoro 50 hektarů obecních lesů. Dřív přinášela těžba dřeva do obecního rozpočtu asi milion korun ročně, v dalších letech ale obec počítá se ztrátami kvůli zalesňování. Řekl to starosta Jaroslav Vrána.