LZ VLK

Kasejovice na Plzeňsku postavily památník botanikovi a cestovateli Václavu Bojerovi, který se proslavil na Mauriciu a Madagaskaru. Dodnes je tam uznáván a je po něm pojmenováno několik druhů rostlin i zvířat. V rodné vlasti i vesnici Řesanice byl Bojer, narozený 23. září 1795, téměř zapomenutý. Kasejovice mu teď zřídily kamenný památník před jeho domem, který stojí na místě bývalého ovčína, kde se narodil. Botanik zkoumal po desetiletí flóru i faunu na Madagaskaru a Mauriciu, kde se podílel na založení přírodovědné společnosti a byl tam ředitelem botanické zahrady ve městě Pamplemousses.

Vyrovnat se s traumaty z bojů s ruskou armádou a najít nový smysl života mají pomoci ukrajinským válečným veteránům včely pořízené díky české sbírce Honey by Veterans. Včelaření podle odborníků může zmírnit psychické následky válečných zkušeností a usnadnit vojákům návrat do běžného života. Sbírku na nákup včelařského vybavení i včelstev vyhlásily spolky Planet Witness a Team4Ukraine, které jednají s ukrajinskými nemocnicemi pečujícími o válečné veterány. ČTK to řekla ředitelka Planet Witness Petra Fejtová. Podle ní má projekt pomoci vysloužilým vojákům získat i přivýdělek, pokud jsou kvůli zranění či psychickým problémům vyřazeni z ekonomického života.

Ostravská zoologická zahrada si s pražskou zoo vyměnila samce slonů indických. Důvodem je snaha o oživení chovu v Ostravě. Oba samci byli do nových domovů převezeni ve středu. Novinářům to sdělila mluvčí ostravské zoo Šárka Nováková.

V Olomouckém kraji lesníci loni zalesnili 1342 hektarů pozemků, meziročně o 181 hektarů méně. Tempo zalesňování kleslo v kraji čtvrtým rokem, v předchozích letech se zalesněná plocha kvůli kůrovcové kalamitě, suchu a častým vichřicím zvětšovala. Nejvíc ploch bylo zalesněno v roce 2019, kdy v kůrovcem zasažených lesích vrcholila těžba dřeva a sazenice stromů lesníci vysázeli na 4879 hektarech. ČTK informaci získala z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ).

Zdánlivě nesplnitelný úkol dokázal po zhruba čtyřech až pěti letech marného hledání splnit desetiletý školák z Prahy. Na zahrádce v areálu Domu přírody v Oldřichově v Hájích na Liberecku našel raritního šneka s levotočivou ulitou. Takovou má jeden zhruba z desetitisíců. ČTK to řekl lektor ekologicko-výchovných výukových programů Domu přírody Ladislav David.

Sdružení Krajina, které se stará o kosení a spásání cenných luk především ve Žďárských vrších, si pořídilo koně. Zatím na pastvinách mělo ovce a poníky, nyní k nim přidalo starší kobylu plemene hafling. Kromě toho, že bude pomáhat s vypásáním, poslouží jako jezdecký kůň pro děti, které ochráncům přírody pomáhají. Kvůli pokrytí nákladů spojených s péčí o tohoto koně a jeho výcvikem pořádá sdružení veřejnou sbírku.

V Safari Parku Dvůr Králové nad Labem na Trutnovsku se narodilo mládě kriticky ohrožených antilop bongů horských. ČTK to řekl mluvčí zoo Michal Šťastný. Bongů v přírodě žije posledních zhruba 70 jedinců a jejich chov v lidské péči je klíčový pro zachování druhu. Mládě je samice a je 110. přírůstkem bongů v historii zoo Dvůr Králové. Zoo patří k nejvýznamnějším zařízením při záchraně nejvzácnější antilopy Afriky.

Návštěvníci Arboreta Nový Dvůr ve Stěbořicích na Opavsku si mohou prohlédnout novou stálou expozici, která vznikla v rekonstruovaném zámeckém objektu. Výstava nazvaná Quido, Příběh arboreta v Novém Dvoře připomíná osobnost zakladatele zdejšího parku Quida Riedela a mapuje také historii arboreta i samotného zámku. ČTK to řekl David Váhala, mluvčí Slezského zemského muzea, pod které arboretum spadá.

Zoologická zahrada v Liberci má mláďata ohrožených dravých ptáků, orla nejmenšího a dvou druhů evropských supů - hnědého a mrchožravého. Podle mluvčí Barbary Tesařové tak zažívá mimořádně úspěšnou sezonu hnízdění dravých ptáků. U orla nejmenšího je liberecká zoo i jedinou na světě, které se ho daří pravidelně rozmnožovat. A některá z letošních mláďat supů obohatí populaci ve volné přírodě, budou zřejmě vypuštěna v horách na Balkáně.

Kolem stovky lidí se přihlásilo do dobrovolnické akce na pomoc přírodě v okolí Sušice na Klatovsku. V sobotu se vydají pěšky i na lodích kolem asi desetikilometrového úseku řeky Otavy a budou na jejích březích vytrhávat invazní rostlinu netýkavku žláznatou. Projekt je dlouhodobý, počítá se s tím, že houževnatou rostlinu bude třeba průběžně vytrhávat i několikrát za rok po dobu zhruba pěti let, řekla ČTK Dagmar Jíchová ze spolku Destinace Sušicko.

Ekologická organizace Hnutí Duha se po jmenování Petra Moravce do čela Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) obává o jeho směřování. Krok označila za riskantní kvůli zaměření Moravce na těžbu dřeva a harvestory, lesní stroje, které se používají k plně mechanizované těžbě dřeva. Moravec je podle ní kvůli tomu ve střetu zájmů s cíli parku. Za problematické považují ekologové také Moravcovu netransparentní minulost. Moravce dnes jmenoval do funkce ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé). Byl vybrán ze tří finalistů.

Ředitelem Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) dnes ministr životního prostředí (MŽP) Igor Červený (Motoristé) jmenoval pedagoga České lesnické akademie Trutnov Petra Moravce. Červený to oznámil na tiskové konferenci ve Vrchlabí.

Stínový Národní plán na obnovu přírody chystá asociace environmentálních organizací Zelený kruh spolu s dalšími nevládními organizacemi. Cílem plánu je prostřednictvím 40 konkrétních kroků zajistit, že česká krajina bude v horkém počasí nadcházejících let poskytovat stín a ochlazení. Ekologové jsou přesvědčeni, že státní Národní plán na obnovu přírody, který má Česko předložit Evropské komisi do 1. září, tyto ambice z velké části ztratil. Stínový plán představí nevládní organizace veřejnosti letos v průběhu září.

Kvůli chovu zvířat v nevhodných podmínkách na Svitavsku zahájila policie trestní stíhání dvou lidí a dvou firem. Podle veterinářů bylo být po kontrole koncem loňského roku nutné z hospodářství odebrat z chovu 107 prasat, o něž bylo velmi špatně postaráno. Zvířata skončila v náhradním ustájení.

Vědcům se podařilo zobrazit a popsat, jak mořští koráli rostou, regenerují a reagují na stres nebo konkurenční organismy. Využili tomografickou metodu, která umožňuje snímkovat živé organismy a zkoumat formování vápenité schránky. Studie vznikla ve spolupráci vědců z Brna, Vídně a dalších zahraničních institucí. Klíčovou roli sehrála Laboratoř rentgenové mikro a nano výpočetní tomografie (CTLAB), součást institutu CEITEC Vysokého učení technického. O studii informovala mluvčí institutu Petra Králová.

Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) ve čtvrtek dopoledne v sídle Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) ve Vrchlabí jmenuje nového ředitele parku. ČTK o tom informovali zástupci ministerstva, jméno nesdělili. Ministr ředitele Správy KRNAP Robina Böhnische odvolal z funkce letos v březnu. Park dočasně vede vrchní ředitel sekce ochrany přírody a krajiny ministerstva Michal Servus. Podle některých médií je favoritem na post ředitele parku učitel České lesnické akademie Trutnov a bývalý vedoucí Böhnischovy kanceláře Petr Moravec.

Vědci z mezinárodního týmu zjistili, že některým orchidejím pomáhá při rozšíření mimo jejich původní území spolupráce s různými druhy hub. Některé tvoří i mimořádně velká semena, která obsahují více zásobních látek. Ty pak pomohou rostlině překonat kritické období po vyklíčení. V tiskové zprávě to uvedl Botanický ústav Akademie věd ČR, který se na výzkumu podílel. Zjištění pomůže také ve výzkumu invazních druhů, které jsou hrozbou pro biodiverzitu.

Vědci v Polsku pořídili zřejmě první videozáznam toho, jak v Bělověžském pralese na východě země smečka vlků útočí na stádo zubrů. Server Notes from Poland píše, že video je z poloviny loňského září, Robin Wijnandsová a Tomasz Borowik z Polské akademie věd (PAN) ho ale zveřejnili teprve nyní na internetových stránkách odborného časopisu Ecology and Evolution.

Řeky v nížinách a středních polohách České republiky za posledních 140 let podle výzkumu ztratily značnou část hmyzí rozmanitosti. Ukázala to studie vědců z Masarykovy univerzity, kteří ve spolupráci s dalšími institucemi sestavili soubor dat o vodním hmyzu. Univerzita o tom informovala na svém webu.

Vědci pomocí obojků s vysílačkou sledují pohyb čtyř koček divokých v Českém lese v Plzeňském kraji. Chtějí zjistit, jak velké území využívají, kudy se krajinou pohybují a jaká opatření mohou přispět k účinnější ochraně kriticky ohroženého druhu. Loni takto monitorovali tři samce v Doupovských horách v Karlovarském kraji, informovala v tiskové zprávě Akademie věd ČR.