Na území České republiky se začíná objevovat brouk krasec, který likviduje některé druhy okrasných dřevin, především túje nebo jalovce. Právě dovozem tújí se brouk začal šířit, přitom v minulosti nikdy v Česku nežil, řekl entomolog z Biologického centra Akademie věd ČR v Českých Budějovicích Lukáš Čížek.
Z vojenského letiště v Praze-Kbelích včera odpoledne odstartoval speciál se čtyřmi klisnami koně Převalského na palubě. Program Návrat divokých koní, který organizuje pražská zoologická zahrada, vrací tato zvířata zpět do míst jejich původního výskytu, do oblasti Gobi v Mongolsku. V minulých letech odcestovalo z Česka 27 koní, stádo v Mongolsku se už rozrostlo na 220 koní. Poslední divoký kůň Převalského byl v přírodě spatřen v červnu 1969, následně byla stáda chována pouze u lidí.
Epidemiologové objevili na jižní Moravě komáry nakažené smrtelně nebezpečným virem západonilské horečky. Uvedla to dnešní Mladá fronta Dnes (MfD). V Česku zatím není znám případ, kdy by se nemoc přenesla z komára na člověka, riziko ale podle odborníků existuje. Proti západonilské horečce zatím neexistuje očkování ani následná léčba. Onemocnění způsobuje těžké následky a pro infikovaného člověka může skončit i smrtí.
Výzkumníci z České zemědělské univerzity (ČZU) vyvíjejí několik let solární sušárny na zemědělské potraviny v rozvojových zemích. Postupně je vylepšují tak, aby byly co nejlevnější a vyhovovaly místním podmínkám. Nyní s nimi míří do Zambie, kde budou sloužit zejména pro ovoce. Řekl to děkan Fakulty tropického zemědělství ČZU Jan Banout. Výzkumníci podle něj doufají, že sušárny zlepší životní úroveň tamních nejchudších lidí.
Česká věda má své zázemí i v tak vzdálených místech, jako je ostrov Jamese Rosse v Antarktidě. Každou zimu, kdy na jižní polokouli panuje léto, se do stanice J.G. Mendela vydává 16 až 20 badatelů, kteří zkoumají přírodu na okraji trvale zaledněné oblasti. Ostrov zmapovali cestovatelé na počátku 20. století, kdy dobývání neznámých částí Země vrcholilo. O něco později zvítězil v těsném závodě o dosažení jižního pólu Roald Amundsen, od jehož úmrtí 18. června uplyne 90 let.
Nadprůměrné teploty a minimum trvalejších srážek trápí v Karlovarském kraje především vodohospodáře. V kraji se v posledním měsíci střídaly letní teploty s přívalovými srážkami, které ale přišly pouze lokálně. Některé rybníky tak zůstaly poloprázdné, voda je prohřátá a ryby hynou, řekl Zdeněk Mašek z Rybářství Mariánské Lázně.
Extrémní sucho, na které hydrologové upozornili v polovině května, přetrvává zejména na některých místech Česka i nadále. Nejsušší oblastí jsou východní Čechy a povodí horního toku Labe, nepříznivá situace zůstává i na jižní Moravě. Stav silného nebo mimořádného sucha zaznamenali odborníci v první půli června na 63 procentech sledovaných vrtů. Řekl to Jan Daňhelka, náměstek ředitele Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) pro hydrologii.
Letošní velmi suché a teplé jaro se negativně podepsalo na úrodě jahod a raných druhů třešní. Sucho může ohrozit i mladé výsadby stromů a keřů, které ještě nejsou pod závlahami. Pro úrodu jablek, které jsou hlavním ovocným druhem v Česku, budou z pohledu srážek rozhodující následující tři měsíce. Řekl to předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík.
Stádo zubrů v bývalém vojenském prostoru mezi Milovicemi a Benátkami nad Jizerou se za dva a půl roku od založení rezervace téměř ztrojnásobilo. Ve čtvrtek večer ochránci zvířat na pastvině nedaleko Benátek poprvé pozorovali další dvě mláďata. Aktuálně tak počet zubrů v rezervaci dosáhl 21, uvedla v pátek v tiskové zprávě ochranářská společnost Česká krajina.
Některá města v Olomouckém kraji kvůli dlouhotrvajícímu suchu pozastavila pravidelné sečení trávy, která je výrazně seschlá a už málo roste. Hluk z motorových sekaček utichl například v Olomouci či Přerově, kde trávníky často připomínají sluncem sežehlou step. Zda města kvůli méně častému sečení trávy letos ušetří, bude zřejmé až na konci léta, vyplývá z ankety ČTK.
Ekologičtí aktivisté na Broumovsku, kde se vyskytují vlci, pomáhají chovatelům v této oblasti s výstavbou plotů, které jejich stáda před vlky účinně ochrání. Pilotním projektem se stala ohrada kolem pastvin chovatele koní Michala Josky, který hospodaří v katastru Libné. Ohrada je přes metr vysoká a zhruba 1700 metrů dlouhá, má elektrický ohradník z drátů z vysokopevnostní oceli. Pilotní projekt Hnutí Duha, který nese název Soužití s velkými šelmami v ČR, má přispět ke zklidnění napětí mezi chovateli v oblastech s výskytem vlků, řekl to Jiří Beneš z Hnutí Duha.
Výrobky ze skořápek kokosových ořechů, které navrhlo 14 českých designérů, začnou ještě letos vytvářet místní řemeslníci v Indonésii. Představila je včera při vyhlášení výsledků designérské soutěže bioložka Hana Svobodová, která projekt Kokos místo želvy připravila. Přestože jsou mořské želvy chráněné a některé i kriticky ohrožené, pytláci sbírají jejich vejce nebo je loví kvůli želvovině. Výrobky z ní se poté prodávají na místních trzích, Svobodová to chce změnit.
Úpravy hráze a opatření proti bobrům v přírodní památce Kolowratův rybník u Přimdy na Tachovsku pomohly uchránit jednu z největších lokalit chráněné masožravé rostliny rosnatky prostřední v Česku. Rybník v CHKO Český les, který je od roku 2011 přírodní památkou, obsadila rodina bobrů. Chráněná zvířata provrtala norami hráz rybníka a ucpala jeho výpust. Místo, kde roste několik tisíc kriticky ohrožených rosnatek, bylo opakovaně zaplavováno nebo naopak vystavováno suchu. Správci Kolowratových lesů úpravami stabilizovali hladinu rybníka a vzniklo stálé optimální prostředí pro rosnatky, řekl to včera Zdeněk Myslík ze správy CHKO Český les.
Při desátém ročníku akce Čistá Vysočina posbírali dobrovolníci podél cest v kraji asi 69 tun odpadků. Dalších 3,5 tuny odpadků odstranili z břehů řeky Sázavy. Před rokem se 22.000 dobrovolníků podařilo uklidit 82 tun a předloni 104 tun, uvedla mluvčí Kraje Vysočina Jitka Svatošová.
Šest divokých koní se včera po aklimatizaci začalo prohánět v první ze dvou vybraných lokalit Národního parku Podyjí na Znojemsku. V tiskové zprávě to uvedla Markéta Dušková ze společnosti Beleco. Zbývajících pět koní vypustí ochránci přírody do druhé lokality v následujících dnech. Společnost získala grant na pětiletou péči o přírodu. Koně na 70 hektarech pastvin pomohou s jejich údržbou, budou je chránit před zarůstáním.
14. června 2015 připlula do Somálska nákladní loď Trust 1. Na palubě měla hrozivý náklad. Třináct tisíc mrtvých ovcí. Zvířata pošla během 24 dnů dlouhé plavby z Rumunska. Za jejich smrt mohl nedostatek vody, krmení a péče. V upomínku na toto největší neštěstí při přepravě zvířat vyhlásila organizace Compassion in World Farming (CIWF) Mezinárodní den STOP přepravě živých zvířat.
Na komínech chemičky v Záluží u Litvínova se vylíhlo pět sokolích mláďat. Ornitolog spolu s hasiči museli vylézt do stometrové výšky, aby mladé dravce okroužkovali. Od roku 2011 se v chemickém areálu Unipetrolu na Mostecku vylíhlo 23 sokolích mláďat. Včera o tom informoval mluvčí společnosti Pavel Kaidl.
Povodí Moravy se kvůli suchu a nízkým průtokům vody v korytech potýká s úhynem ryb. Může za to málo kyslíku ve vodě i výplachy kanalizací. Naposledy uhynuly ryby v řece Svratce u Rajhradu na Brněnsku nebo v řece Jihlavě. V tiskové zprávě to včera uvedl mluvčí státního podniku Petr Chmelař.
Vedení Jihočeského kraje chce ve spolupráci se Středočeským krajem řešit znečištění vody v Orlíku fosforem, které způsobuje pravidelné zamoření sinicemi. Po včerejším jednání zástupců obou krajů to uvedla jihočeská hejtmanka Ivana Stráská (ČSSD). Řešením může být modernizace čistíren odpadních vod, ale kvůli jejich velkému množství je to podle hejtmanky projekt na mnoho let.
Ochránci přírody z Hnutí DUHA vytvořili balíček opatření, která by pomohla k lepšímu stavu lesů v zemi. Dnes ho po krátkém happeningu předali úřadu vlády. Akci podpořili i například akademici sdružení v Platformě pro krajinu. Ochránci přírody i vědci chtějí hlavně změnu druhové skladby lesů a jiný obchodní model ve státních lesích. Podle ministra zemědělství v demisi Jiřího Milka změní skladbu lesa chystaná vyhláška, ekologové ale tvrdí, že ta podíl melioračních a zpevňujících dřevin vůbec nemění. Podle zástupců think-tanku Czech Forest by přijetí všech změn, které navrhli ekologové, znamenalo destabilizaci sektoru a neopodstatněný zásah do vlastnických práv vlastníků lesa.
