Návštěvnické centrum na pozorování jelena u šumavské Kvildy na Prachaticku bude od soboty opět otevřeno pro veřejnost. Areál byl od pondělí nepřístupný kvůli hrozbě pádu stromů v následku silného větru a velkého množství napadaného sněhu na větvích. Ze stejného důvodu šumavský národní park nedoporučoval lyžařům vyrážet do stop pro běžkaře. ČTK to řekl jeho mluvčí Jan Dvořák.
Šest domečků pro pocestné, které v horách zastihne špatné počasí, navrhli a sami postavili studenti architektury ČVUT v Praze. Výsledky svojí práce včera představili před budovou fakulty v Dejvicích, od léta budou boudy sloužit na území Krkonošského národního parku (KRNAP). Jde o další z řady projektů, které mají za cíl přiblížit studenty architektury reálné stavební práci, v minulosti už navrhli lávky a schodiště.
Litoměřické muzeum nabízí návštěvníkům pohled na orchideje Českého středohoří. Dnes otevřená výstava láká na pestrou škálu květin, které se v lokalitě vyskytují, a ukazuje i přehled těch vyhynulých. Součástí doprovodného programu jsou přednášky a botanické exkurze.
Veterináři neprodloužili povolení pro chov pum v zooparku ve Zvoli u Prahy. Hlavním důvodem je skutečnost, že výběhy jsou postavené bez řádného stavebního povolení. Ze zooparku navíc už dvakrát utekla puma. Naposledy to bylo loni v létě, kdy se podařilo zvíře odchytit až po dvou dnech. Informovala o tom dnes Česká televize.
Předseda Senátu Jaroslav Kubera (ODS) podpořil snahu zabránit zvažovanému unijnímu zákazu střeliva s olovem a olověných rybářských závaží kvůli jejich údajné škodlivosti. Uvedl to dnes při převzetí výzvy proti chystanému zákazu, kterou zorganizovali zástupci držitelů zbrojních průkazů, myslivců a rybářů. Navíc mu věnovali zachovalou olověnou střelu z bitvy u Slavkova jako důkaz, že přírodě neškodí a že se ani za dvě století v zemi nerozpustila.
Příroda bukových lesů u Hřebečského tunelu na Svitavsku je od nového roku národní přírodní rezervací Rohová. Získala vyšší stupeň ochrany díky tomu, že se v ní vyskytuje množství vzácných druhů, uvedla v tiskové zprávě Agentura ochrany přírody a krajiny ČR.
Na větvích a stromech vysoká vrstva mokrého a těžkého sněhu, k tomu silný vítr a neustávající sněžení, zaváté cesty i ukazatele, mlha. Tak vypadají na začátku týdne lesy v Krušných horách. Lesníci varují běžkaře, lyžaře, skialpinisty i pěší a upozorňují na riziko pádu stromů.
Kvůli pádu stromů, který způsobuje vítr a velké množství sněhu, uzavírá šumavský národní park návštěvnické centrum pro pozorování jelenů u Kvildy na Prachaticku. Zákaz vstupu do areálu platí do odvolání. Šumavský národní park také doporučuje, aby lyžaři nevyráželi na běžky. Hrozí, že by je mohl zasáhnout padající strom nebo větve. ČTK to dnes řekl mluvčí šumavského národního parku Jan Dvořák.
V oblasti na jih od Třeboně na Jindřichohradecku se rozmnožil pár vlků. Podle snímků z fotopastí má čtyři až pět mláďat. Informoval o tom Jiří Neudert z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR Správy CHKO Třeboňsko. Podle něj nelze úplně vyloučit, že se v oblasti pohybuje ještě jedna skupina vlků nebo takzvaný vlk samotář. Pár, kterému se loni narodila mláďata, se jižně od Třeboně pohybuje od loňského března.
Kriminalisté na Plzeňsku pátrají po neznámém pachateli, který v lesích poblíž obce Zruč-Senec nedaleko Plzně klade návnady s jedem. Podle dosavadního zjištění by mohlo jít o vysoce jedovatý a zakázaný karbofuran, který se dříve využíval v zemědělství. Od roku 2008 je v EU zakázán. Na otravu nejspíš už zahynul jeden pes, v lese byla nalezena také zřejmě otrávená liška, uvedla dnes policejní mluvčí Iveta Kořínková. Zda se zvířata skutečně otrávila karbofuranem, určí další laboratorní zkoumání.
Vítěznou alejí osmého ročníku ankety Alej roku se stala dubová Alej přátelství u jezera Medard u Sokolova. Získala přízeň 1592 hlasujících a stala se nejoblíbenější alejí roku 2018 v Karlovarském kraji i v celé republice. Spolek Arnika, který je vyhlašovatelem soutěže, k vítězné aleji na jaře umístí pamětní ceduli, uvedla Arnika v tiskové zprávě.
V Krkonoších hrozí v lesích kvůli mokrému sněhu pády stromů a větví. Turisté by měli zvážit výlety do lesů a nevstupovat pod zavěšené či nahnuté stromy zatížené mokrým sněhem. Riziko pádu stromů je největší v západních Krkonoších, pády stromů však hrozí po celých horách. Varování dnes vydala Správa Krkonošského národního parku (KRNAP). V Krkonoších za poslední týden napadlo asi 90 centimetrů sněhu, celkem na hřebenech hor leží asi 1,5 metru.
Za minulý rok přijala pražská záchranná stanice pro volně žijící živočichy 4712 zvířat 141 druhů. Každý rok počet přijatých zvířat stoupá, v roce 2017 jich bylo 4134. Od roku 2012, kdy stanici provozují Lesy hlavního města, přijala celkem 21.790 zvířat. Informovala o tom tisková mluvčí Lesů hlavního města Petra Fišerová.
Ti majitelé lesů, kteří před 15 lety dali na varování vědců a začali vytvářet druhově pestré a bohatě strukturované lesy, zmírnili usychání a rozpadu monokulturních lesů a jejich hospodářským dopadům. S těmi se nyní potýkají desítky majitelů lesů včetně Lesů ČR, které obhospodařují polovinu všech lesů v Česku. V rozhovoru s ČTK to řekl lesnický odborník Aleš Erber. Vlastníci lesů by podle něj měli usilovat o stabilní a odolný lesní porost, odolávající suchu, kůrovci a vichřici. V takovém lese musejí růst stromy různých druhů, výšky i stáří.
Současné sněžení populace přemnožených divokých prasat nezmenší, vysoká zvěř ale může lokálně více ničit stromy ohryzem, sdělili dnes odborníci z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti Jan Cukor a František Havránek. Aby se počty prasat snížily, musela by mladá selata zmrznout. Menším zvířatům, jako jsou hraboši, norníci nebo myšice, která působí škody na výsadbě a obnovovaných dřevinách, sníh moc nevadí. Nepříjemné by pro ně byly déle trvající srážky a následný mráz.
V roce 2017 zavítal do blízkosti braniborského městečka Lebus zubr. Stalo se tak po více než 250 letech. Místní správa pohotově zareagovala a nechala zvíře, které se sem pravděpodobně zatoulalo z polské rezervace, utratit. Světový fond pro ochranu přírody (WWF) nyní podává na zodpovědné úředníky žalobu. Píše o tom server TheLocal.
Šestnáct vlčích teritorií se alespoň částečně v roce 2018 nacházelo v České republice a až na jednu výjimku všechny v pohraničních horách. Některé smečky na naše území zasahovaly jen nepatrně. V deseti případech se jednalo o smečky (tři a více jedinců), v pěti případech o vlčí pár, v jednom případě byl zmapován teritoriální vlk. Informuje o tom Hnutí DUHA.
Vědci z Veterinární a farmaceutické univerzity v Brně, Parazitologického ústavu Biologického centra Akademie věd ČR (AV ČR) a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy potvrdili, že za úbytkem kosů černých v České republice stojí virové onemocnění Usutu. Instituce to sdělily v tiskové zprávě. Původně africký virus přenášejí komáři, způsobuje onemocnění ptáků i lidí. Již dříve na pravděpodobnou příčinu úbytku kosů upozornili ochránci přírody.
Poslanecká novela, která má umožnit vyplácení náhrad rybářům za škody na rybách, které způsobili kormoráni, dostala včera neutrální stanovisko vlády. Informoval o tom tiskový odbor úřadu vlády.
Víkendové sčítání ptáků na krmítkách v Česku se setkalo s velkým zájmem veřejnosti, do dnešního večera poslalo výsledky už víc než 10.000 dobrovolníků. Svá pozorování mohou účastníci akce posílat ještě do poloviny ledna. Podle průběžných výsledků lidé nejčastěji na krmítkách pozorovali sýkoru koňadru, s odstupem následují vrabec polní a vrabec domácí, informovala koordinátorka sčítání Dita Hořáková z České společnosti ornitologické. Výsledky mohou lidé sledovat na webu sčítání.
