Ministerstvo životního prostředí (MŽP) chce vyhlásit tři nové národní přírodní rezervace a dvě národní přírodní památky. Vyhlášky, které teritoria zařazují do kategorií zvláště chráněných území, resort poslal do připomínkového řízení. Národními přírodními rezervacemi by se měly stát lokality Nebesa v Karlovarském, Čtvrtě ve Středočeském a Děvín v Jihomoravském kraji. Národními přírodními památkami pak území Bystřina - Lužní potok v Karlovarském a Mladá ve Středočeském kraji.
V projektu Sázíme budoucnost lidé dosud vysadili 563.000 stromů, do výsadby se zapojilo téměř 9000 dobrovolníků. Na tiskové konferenci to v úterý řekl Miroslav Kundrata, strategický ředitel Nadace Partnerství, která za zrodem iniciativy stojí. Projekt oficiálně začal v polovině loňského září, cílem je vysadit za pět let deset milionů stromů mimo les. V brněnském sídle nadace se v úterý sešly tři desítky partnerů projektu.
Nejvyšší správní soud (NSS) zrušil výjimku z ochrany rostlin i živočichů vydanou kvůli rekonstrukci šumavské silnice mezi Novou Pecí a Zadní Zvonkovou na Prachaticku. Zjistil sérii pochybení, na podnět Hnutí Duha zneplatnil jak verdikt Krajského soudu v Českých Budějovicích, tak rozhodnutí ministerstva životního prostředí a Správy Národního parku Šumava, zjistili včera novináři z úřední desky.
Do šedé zóny obchodu se zvířaty a parazitování na dobré vůli milovníků zvířat zamířili tvůrci dokumentárního cyklu Infiltrace. Díl nazvaný Obchod se soucitem, který v pondělí odvysílá Česká televize, se zaměřil na podivné praktiky spolku "pečujícího" o handicapovaná a týraná zvířata. Popisuje také případ ženy, která chová kočky ve špatných podmínkách. Tvůrkyně včera dokument představily na projekci v Praze.
Stromy u železnic, které rostou mimo lesy, se podle ministerstva životního prostředí nesmějí bez povolení z preventivních důvodů kácet. Úřady mohou pokácení zakázat, pokud analýza prokáže, že jde o zdravý strom. Vyplývá to z nejnovějších pokynů ministerstva životního prostředí (MŽP). Kácení stromů u tratí má na starosti správa železnic, její vyjádření ČTK shání.
Přemnožení hraboši polní se nyní na Moravě a ve Slezsku vyskytují zhruba v 80 procentech ozimů, tedy v plodinách, které zemědělci vyseli loni na podzim a sklidí je letos v létě. Loni v listopadu se hraboši na stejném území vyskytovali asi ve 40 procentech ozimů. Novinářům to včera řekl Ludvík Tvarůžek, náměstek ředitele Zemědělského výzkumného ústavu v Kroměříži, který se sledováním výskytu hrabošů zabývá.
Nové vymezení zón Krkonošského národního parku (KRNAP) by mohlo začít od 1. července letošního roku. Počítá s tím návrh vyhlášky o vymezení zón ochrany přírody národního parku, kterou poslalo ministerstvo životního prostředí do připomínkového řízení. Nová zonace člení území národních parků do čtyř zón ochrany přírody namísto tří. KRNAP je posledním národním parkem, který na vydání vyhlášky čeká. Od začátku roku se změnily zóny v NP České Švýcarsko, NP Podyjí, od 1. března bude platit vyhláška o NP Šumava.
V Havlíčkových sadech v Praze 2 je strom napadený kůrovcem. Bude pokácen a dřevo zlikvidováno, sdělila včera mluvčí městské části Andrea Zoulová. Sady, známé také jako Grébovka, jsou od 60. let minulého století nemovitou kulturní památkou. Jde o druhý případ kůrovce v druhé městské části, objevil se už v nedalekých Riegerových sadech. Loni se se škůdcem potýkala rovněž Praha 12 i městská organizace Lesy hlavního města.
Mezi desetitisíci novými vzorky, které byly v úterý uloženy do největší světové banky rostlinných semen na arktických Špicberkách, bylo i 95 vzorků z České republiky. Informovalo o tom dnes české ministerstvo zemědělství.
Liberecký kraj požádá ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) o odepsání zásob kamene na kopci Tlustec na Českolipsku. Majitel lomu usiluje o obnovení těžby, což se nelíbí místním obyvatelům. Podle kraje je odpis zásob jedinou možností, jak zabránit obnovení těžby a ukončit letité spory o lom. Odeslání žádosti ministerstvu včera schválili krajští zastupitelé, podle opoziční Změny pro Liberecký kraj je naděje na úspěch mizivá a vše působí pouze jako prázdné předvolební gesto.
Plzeň vydá letos a příští rok 58 milionů korun do úprav čtyř parků a rekreačních míst. Nejvíce, téměř 19 milionů korun, bude stát park na Košutce, město dále dokončí za 15 milionů úpravy parku U Ježíška, dokončí obnovu Lochotínského parku za 13 milionů a o dva miliony méně investuje do obnovy víceúčelové nádrže v Červeném Hrádku. Řekla to mluvčí radnice Eva Barborková.
Podle dat z terénního monitoringu šelem se v České republice v roce 2019 nacházelo osmnáct vlčích teritorií. Šestnáct z nich je ale v pohraničních oblastech, některé na naše území zasahovaly jen nepatrně. Ve třinácti případech se jednalo o smečky, které v našich podmínkách čítají obvykle 4–6 jedinců. Oproti roku 2018 se počet teritorií zvýšil o dvě, počet smeček o tři.
Loňské jarní mrazy snížily úrodu semen lesních dřevin. Podstatně méně bylo především žaludů dubu. Přesto bude podle lesníků státního podniku Lesy České republiky semen dostatek. Významně k pokrytí potřeby lesních školkařů pomůžou i zásoby semen z dobrých úrod minulých let. Minulý týden to řekla mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová. Podniku patří semenářský závod v Týništi nad Orlicí, který je největším svého druhu v Česku.
Olomoučtí přírodovědci objevili v horských oblastech ostrova Borneo další nový druh masožravé láčkovky. Roste zejména v severní části ostrova. Podle odborníků se řadí k poměrně vzácným druhům, neboť ji lze spatřit pouze na několika místech Bornea. Láčkovka, která drobné živočichy lapá pomocí speciálních lapacích orgánů - láček, dostala jméno Nepenthes fractiflexa. Popis nového druhu přinesl v těchto dnech vědecký časopis Phytotaxa, sdělili minulý týden zástupci olomoucké univerzity.
Za takzvanou zelenou energii z obnovitelných zdrojů je ochotno si připlatit 17 procent Čechů, zájem o ni mají dvě pětiny lidí. Více než polovina oslovených však netuší, zda takovou energii nabízí jejich dodavatel. Vyplývá z průzkumu portálu Ušetřeno.cz, který má ČTK k dispozici.
Městské lesy Znojmo se s městem rozhodly uspořádat pro veřejnost akci Zalesníme spolu Mramotice, jejímž cílem je rychlá výsadba nového lesa v této městské části. Lidé mohou pomoci v sobotu 4. dubna. K dispozici má být 11.500 sazenic různých druhů listnatých stromů. Dvě plochy, které je potřeba zalesnit, jsou větší než jeden hektar, sdělila mluvčí města Zuzana Pastrňáková.
Příčinou zvýšeného výskytu hantavirózy v Česku je přemnožení hlodavců, od kterých se virus přenáší na člověka. Jde zejména o myšici lesní a myšici temnopásou, hraboše polního a norníka rudého. Nejohroženější jsou Olomoucko, Opavsko a Zlínsko. Vyšší riziko nákazy se pojí s prací na poli a v lese, uvedla v pátek v tiskové zprávě Mendelova univerzita v Brně.
Za každý hlas pro Chudobínskou borovici rostoucí u vírské přehrady v anketě Evropský strom roku vysadí lidé u Víru na Žďársku nový strom. Do pátku přišlo "jejich" stromu přes 33.000 hlasů. Odpovídající počet sazenic by podle lesníků stačil na obnovení přibližně pěti hektarů lesa. Závazek mikroregionu Bystřicko zajistit dobrovolnicky vysázení stejného počtu stromů, kolik hlasů borovice dostane, v pátek potvrdil starosta obce Vír Ladislav Stalmach.
Nové Strašecí nechá letos přistavět budovu pro včelaře s vybavením na zpracování medu. V regionu je velmi aktivní spolek sdružující téměř stovku členů včetně mládeže a dětí. Nové zázemí poslouží k dalšímu rozvoji včelařského kroužku, o který je ve městě značný zájem, řekl na páteční tiskové konferenci starosta Nového Strašecí Karel Filip (ČSSD).
Změny klimatu a jejich dopad na krajinu a život lidí se staly hlavním motivem letošního festivalu filmů o lidských právech Jeden svět. Dvanáctý ročník přehlídky představí 133 dokumentů ze 60 zemí. Od 5. do 14. března je budou moci vidět diváci v Praze, poté se akce přesune do 35 dalších měst v Česku a také do Bruselu. Festival pořádá společnost Člověk v tísni. Organizátoři ve středu program představili na tiskové konferenci. Za letošní festivalový slogan si vybrali úsloví "Až naprší a uschne".
