Přibližně dva roky řeší Lesy České republiky (LČR) povolení ke kácení nebezpečných stromů na silnici třetí třídy u tunelu Hřebeč na Svitavsku. Kvůli opakovaným pádům stromů je silnice od srpna zavřená. Státní podnik stromy pokácet nemůže, protože ochránci přírody zpochybňují posudky určující, které stromy jsou nebezpečné. Podle nich obsahují chyby, zjistila ČTK.
Sedm z deseti domácností alespoň určitým způsobem pěstuje vlastní potraviny, a to na zahrádce nebo v bytě či na balkoně. Hlavní motivací je pro ně to, že získají čerstvé a zdravé potraviny. Dalšími důvody jsou záliba v zahradničení a úspora peněz. Většina pěstitelů část své produkce sdílí i s dalšími lidmi. Vyplývá to z průzkumu CVVM.
Lesníci Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) letos evidují 15 000 metrů krychlových kůrovcem napadeného dříví, nejméně za posledních několik let. S ohledem na letošní sucho ale očekávají větší výskyt tohoto brouka. Objem kůrovcového dřeva v příštím roce odhadují na 20 000 metrů krychlových, řekl vedoucí odboru péče o národní park Správy KRNAP Václav Jansa. Výskyt kůrovců v Krkonoších dosahoval vrcholu v letech 2019 až 2022. Správci parku neočekávají, že by příští rok měl být tak razantní.
Pardubice nastavují nová pravidla péče pro zeleň v ulicích. Město a jeho organizace budou při přípravě investic nově jednotně plánovat výsadbu, ochranu i následnou péči o stromy. Vhodné podmínky pro zeleň budou řešit už od začátku přípravy projektu společně s dopravou, technickou infrastrukturou a hospodařením s dešťovou vodou, uvedla radnice.
Technologii, která umožňuje vyrábět cílená hnojiva a biostimulanty z kuřecího peří, rybích zbytků, chrupavek nebo odpadů z produkce jedlého hmyzu, vyvinuli prostřednictvím testování různých druhů takzvané hydrolýzy odborníci z Národního centra kompetence BIOCIRKL. Technologie podle vědců dokáže přispět například ke snižování množství živočišného odpadu, zvýšení výnosů konvenčních plodin, zlepšení úrodnosti půdy nebo snížení závislosti na průmyslově vyráběných hnojivech.
Ovce a kozy pomáhají s údržbou krajiny kolem kaple sv. Anny v obci Vyskeř na Semilsku. Empírová památka stojí na kopci a je jednou z dominant Českého ráje, na spásání a údržbu okolí cenné stavby teď přispěje 165 000 korunami Liberecký kraj. V dotačních programech ministerstva životního prostředí na tuto péči letos peníze nezbyly, řekl ČTK náměstek hejtmana Jiří Klápště (TOP 09).
Deset vzrostlých a významných stromů v Olomouci dostalo speciální štítky celostátní kampaně TreeTag, která upozorňuje na význam stromů ve městech a jejich přínos pro životní prostředí. Mezi označenými stromy jsou památné lípy, jilm, dub či metasekvoje. Některé z nich v minulosti čelily požadavkům na pokácení nebo výrazné ořezání.
Luhačovice na Zlínsku plánují na podzim vysadit sedm desítek stromů. Přibudou v Masarykově a Družstevní ulici, na sídlišti Zahradní čtvrť a v Solné ulici u městské plovárny. Návrh první etapy počítá se 72 stromy, zastupitelstvo města na svém posledním zasedání schválilo na výsadbu 860 000 korun, sdělila ČTK mluvčí radnice Hana Srncová.
Obnovu Tyršových sadů připravují v Jablonci nad Nisou, rozsáhlý park v blízkosti centra města by měl v budoucnu nabídnout bezpečný prostor k trávení volného času a zároveň lépe zvládat dopady klimatických změn. Radnice žádá na projekt dotaci z evropských fondů z programu ITI Liberec - Jablonec nad Nisou, náklady odhaduje na bezmála 70 milionů korun. Víc než polovinu by mohla pokrýt dotace, řekla ČTK mluvčí magistrátu Jana Fričová.
České lesnické výzkumné organizace se mohou ucházet o finanční podporu z evropského partnerství Forest, do kterého se Česká republika zapojila prostřednictvím ministerstva zemědělství. Na podporu projektů zaměřených na klimaticky odolné lesy, udržitelné lesní hospodaření a výrobky ze dřeva je v první výzvě připraveno 40 milionů eur (zhruba 970 milionů korun), přičemž pro české uchazeče je vyčleněno asi 12 milionů korun, uvedlo dnes ministerstvo.
Havlíčkobrodská radnice dokončila revitalizaci další části stoletého parku Budoucnost, který zasahuje až ke kostelu u náměstí. Nově upravená je zeleň a síť cest, přibyla odpočinková místa, herní prvky a dřevěná mola u rybníků Obora a Hastrman. Prostor před Šupichovým altánem poslouží i návštěvníkům promenádních koncertů, které se tam občas konají, řekl ČTK místostarosta Libor Honzárek (TOP 09). Práce začaly loni v dubnu a celkem stály 80 milionů korun. Město na ně dostalo 25 milionů korun z evropských fondů.
Film s názvem Při zemi režiséra Tomáše Elšíka získal hlavní cenu na letošním 52. ročníku mezinárodního filmového festivalu Ekofilm v Brně. Vítězný film nabízí příběh zasazený do české krajiny, kterou poškodilo odlesňování. Zatímco mužský hrdina Pavel se snaží obnovovat rašeliniště, dívčí hrdinka Klára pátrá po příčinách úhynu dravců. Nález otráveného orla mořského spustí vyšetřování, které odhaluje přítomnost sériového traviče. Dokument spojuje péči o krajinu s rytmem kriminálního příběhu a ptá se, zda lidé dokážou přírodu vnímat jako propojený celek.
Ochránci přírody a dobrovolníci pokračují v záchraně škeblí na březích upouštěné Slapské přehrady. Dosud vrátili do vody přes 60 000 škeblí, do akce se zapojilo více než 400 dobrovolníků, informovala ČTK Zuzana Kučerová z Českého svazu ochránců přírody (ČSOP). V přehradě žijí stovky tisíc škeblí několika druhů včetně chráněných velevrubů malířských. Je to jeden z nejvýznamnějších biotopů populací mlžů na Vltavě. Důvodem upouštění nádrže je hydrologické sucho.
V lesoparku Na Panském v Bohumíně na Karvinsku odborníci v těchto dnech zjišťují skladbu ryb v soustavě tamních tůní. Výsledky monitoringu mají radnici pomoci při rozhodování, jakým způsobem do dalšího vývoje oblasti zasahovat. ČTK to sdělila mluvčí radnice Jana Končítková.
Státní podnik Lesy České republiky (LČR) na sedmi místech po republice ukázal lidem lesy obnovené po kůrovcové kalamitě, která české lesy zasáhla v letech 2018 až 2021. Při akci nazvané Den lesů nové generace se lidé mohli podívat do lesů, které před sedmi lety pomáhali zalesňovat. Tehdy při akci Den za obnovu lesa přišlo na pomoc 34 000 dobrovolníků, uvedla mluvčí podniku Eva Jouklová.
Cenu soutěže Adapterra Awards o nejlepší opatření reagující na změnu klimatu získala za Jihomoravský kraj obnova parku v brněnských Černovicích. Zanedbaný park se po obnově otevřel do okolních ulic a stal se místem pro setkávání, hry i odpočinek. V tiskové zprávě o tom informovala mluvčí kraje Martina Žídková. Projekt obnovy parku se spolu s dalšími projekty z kraje utká o ceny s dalšími počiny v celostátní soutěži.
Zlínská zoologická zahrada přišla o slonici Kali. Nepodařilo se ji probudit po náročné operaci. Slonice měla problém spojený s ulomeným klem a abscesem, který se vytvořil u kořene klu. Přes odbornou péči, mnohahodinovou náročnou operaci a práci zkušeného mezinárodního týmu šesti veterinárních specialistů se slonici po zákroku nepodařilo z dlouhodobé anestezie probudit, sdělila ČTK mluvčí zahrady Romana Mikešová.
Kvůli nedostatku času a velké finanční náročnosti nestihlo ministerstvo životního prostředí dosud odevzdat Evropské komisi (EK) Národní plán na obnovu přírody. Termín byl 1. září. Resort to uvedl s dodatkem, že pokud by měl zvládnout všechna navrhovaná opatření v tak krátkém časovém sledu, náklady by byly mezi devíti a 15 miliardami korun ročně. Ministerstvo informovalo, že aktuálně dokončilo první návrh plánu, a předpokládá, že návrh odešle komisi do konce října. Před jeho schválením v příštím roce se ale chce napřed s komisí domluvit na způsobu úhrady nákladů za opatření a na tom, jaká částka bude na plán celkově vynaložena.
Požární ochranu národního parku České Švýcarsko posílila nová specializovaná technika. Správa parku převzala dva nové stroje, těmi jsou dálkově ovládaný pásový hasičský robot Hecthor a čtyřkolka s přívěsem. Součástí předání byly také dva šeky na zhruba jeden milion korun na nákup dronů. Nová technika a peníze mají posílit schopnost parku předcházet požárům a zasahovat při nich, zejména v obtížně přístupném terénu. Komplex opatření začala správa parku budovat po rozsáhlém požáru v roce 2022. Předání darů se uskutečnilo včera ráno nedaleko Mezní Louky na Děčínsku.
Finanční smír ve sporu o spad a úklid listí z městské aleje v Chlumci nad Cidlinou na Hradecku na soukromou zahradu bude řešit až nové zastupitelstvo vzešlé z říjnových voleb. Nynější zastupitelé na posledním jednání před volbami k věci usnesení nepřijali. Nechtěli rozhodnutím o případné platbě majitelům zahrady zavázat nové zastupitelstvo. ČTK to řekl starosta Vladan Kárník (Nezávislí pro Chlumec). Spor o padání listí a jeho úklid mezi manželi Blankou a Oldřichem Popkovými a městem trvá u soudů přes devět let.