LZ VLK

Středočeský kraj se zapojí do mezinárodního projektu na ochranu kriticky ohroženého sinokvětu chrpovitého, který se vyskytuje i na území regionu. Jeho populace je nyní na pokraji vyhynutí. Účast v projektu schválili krajští radní, informovala ČTK mluvčí hejtmanství Zuzana Žídková.

Přírodní rezervace Kamenný vrch v Brně v těchto dnech láká na louku plnou rozkvetlých konikleců velkokvětých. Spolek Rezekvítek, který o rezervaci pečuje, pracuje na obnově prostoru, v několika částech jsou vyklučené náletové dřeviny a prořezané keře, aby na prosvětlených plochách mohly růst další druhy rostlin. ČTK to řekla ředitelka Rezekvítku Tereza Žižková.

Na dvaapadesátimetrový komín pivovaru v Mladé Boleslavi tento týden horolezci vynesli a připevnili čapí hnízdo, které minulý týden upletli ve spolupráci s ekocentrem Českého svazu ochránců přírody (ČSOP) Klenice žáci základní školy Pastelka v Mladé Boleslavi. Komín pivovaru nedaleko říčky Klenice zvolili ochránci přírody proto, že čáp se na něm loni několikrát objevoval, otvor ale nebyl zakrytý, proto nezahnízdil. Ochránci přírody už v minulosti upletli dvě hnízda, jedno je na komíně v části Debř, druhé v Jabkenicích, řekla ČTK předsedkyně ČSOP Klenice Milada Vrbová.

Velcí pěstitelé révy vinné v Česku dávají přednost restrukturalizaci svých vinohradů před jejich rozšiřováním. Jejich aktivity se zaměřují na zvýšení počtu rostlin na hektar a tím i výnosu, kombinování klasických a odolných takzvaných PIWI odrůd či úpravy konstrukcí a vedení keřů. Informovala o tom Vinařská unie, jejíž členové hospodaří přibližně na pětině všech vinohradů v Česku.

Na Vysočině přibudou dvě zvláště chráněná území, přírodní rezervace Hraběcí stolek na Žďársku a přírodní památka Frejlach na Pelhřimovsku. Obě mají rozlohu okolo 20 hektarů. Po jednání krajské rady tento týden to řekl hejtman Martin Kukla (ANO). Hraběcí stolek bude 67. přírodní rezervací a Frejlach 92. přírodní památkou v péči Kraje Vysočina.

Koruny stromů v plzeňské památné aleji Kilometrovka u zoologické zahrady prořezávají v těchto dnech stromolezci. Údržbu stromů v aleji z konce 19. stoletní provádějí správci městské zeleně pro bezpečnost lidí i pro lepší podmínky růstu stromů, z nichž nejstarším je kolem 150 let. Práce potrvají do dubna a město prosí návštěvníky, aby dbali pokynů a nevstupovali do míst, kde se zrovna pracuje, informoval magistrát.

Město Pardubice letos vysadí v městských lesích téměř 14 000 stromů. V meziročním srovnání je to více než čtyřnásobek, loni lesníci vysadili 3230 dřevin. Magistrát chce zintenzivnit obnovu porostů a zlepšovat stav lesů.

Úpské rašeliniště na hřebenech Krkonoš se stane jedním z nejpodrobněji sledovaných rašelinišť na světě. Správci Krkonošského národního parku (KRNAP) ve spolupráci s polským kolegy z Karkonoského Parku Narodowého (KPN), Hydrologickým ústavem Akademie věd ČR a Přírodovědeckou fakultou Univerzity Karlovy letos rozšíří hydrologický monitoring oblasti. ČTK to řekl mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný.

V areálu Pražského hradu je více než 40 druhů ptáků, 220 druhů hmyzu a 700 druhů rostlin, některé z nich jsou i vzácné a ohrožené. V půdě se nacházejí pancířníci, vzácní roztoči. Vyplývá to z průzkumu, na němž pracoval tým biologů. ČTK o tom dnes za Správu Pražského hradu informovala Natálie Máchová. Experti podle ní dali doporučení, jak přistupovat k Hradu jako k pestrému ekosystému.

Pracovníci technických služeb letos ve vybraných částech Olomouce při sečení trávy použijí techniku mulčování, která chrání půdu před vysycháním, erozí či plevelem a obohacuje ji o živiny. Rozmělněná tráva zůstane na místě při třech z pěti plánovaných sečí. ČTK to sdělila vedoucí odboru městské zeleně a odpadového hospodářství Jana Matzenauerová.

Chytrou včelí váhu, která dokáže určit nejvhodnější dobu pro stáčení medu, vyvinuli studenti Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze (FEL ČVUT). Jejich cílem je zlevnit a zpřístupnit technologii takzvaných včelích vah, které stojí od 5000 do 25 000 korun. Studenti v rámci programu Make-iton sestavili prototyp a budou hledat investory.

Kladenští kriminalisté vyšetřují případ útulku Bouchalka, který funguje v Buštěhradu na Kladensku, jako podezření z týrání zvířat. Nikdo zatím není stíhaný, pokračuje prověřování, řekla dnes ČTK policejní mluvčí Michaela Richterová. Útulek je soukromý, jeho provozovatelka Eugenie Sychrovská minulý týden ČTK řekla, že se do ukončení vyšetřování nebude vyjadřovat. Podněty se zabývá i ministerstvo zemědělství a inspektoři Státní veterinární správy.

Policisté dnes obvinili manžele, kteří na Příbramsku provozovali množírnu psů, a navrhli jejich vzetí do vazby. V nevhodných podmínkách podle kriminalistů chovali více než 150 psů malých plemen. Čtyřiačtyřicetiletému muži a o deset let starší ženě hrozí až čtyři roky vězení, uvedl na webu středočeské policie mluvčí Pavel Truxa. Zvířata odebrali veterináři, skončila v útulcích v okolí.

Zemědělci, myslivci, rybáři a chovatelé zvěře chtějí řešit s ministerstvem zemědělství (MZe) a ministerstvem životního prostředí (MŽP) selektivní ochranu některých druhů zvířat. Některá chráněná zvěř totiž podle nich způsobuje škody, snižuje různorodost živočichů v přírodě a může ohrožovat životní prostředí jako celek. Jde například o vlky či vydry. Zástupci zemědělských oborových svazů to po společném jednání uvedli na dnešní tiskové konferenci.

V chráněné krajinné oblasti (CHKO) Broumovsko je od 11. března kvůli hnízdění sokolů dočasně uzavřen přístup na Frýdlantskou vyhlídku na hoře Ostaš. Ochranáři na Broumovsku zákaz vstupu do dalších míst zvažují. ČTK to řekl zoolog Správy CHKO Broumovsko Petr Kafka z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK). Sokol stěhovavý patří k ohroženým druhům, který pravidelně v oblasti hnízdí. Při hnízdění potřebuje klid. Na Broumovsku hnízdí zpravidla v Adršpašsko-teplických skalách, které jsou častým cílem turistů.

Na jihu Moravy začalo po zimě s teplým počasím přibývat požárů porostů, hasiči jich od začátku března evidují zhruba dvě desítky. Zranili se při nich dva lidé. ČTK to dnes řekl mluvčí jihomoravských hasičů Jaroslav Mikoška.

Policie odložila vyšetřování nelegálního návozu suti do chráněné krajinné oblasti (CHKO) Poodří. Viníka se jí nepodařilo najít. ČTK to řekla mluvčí moravskoslezské policie Daniela Vlčková. Odpad se na březích řeky Odry objevil v první polovině loňského srpna. Někdo se pravděpodobně sutí pokusil zpevnit břehy, zasypal ale i hnízda ohroženého ledňáčka říčního.

Monitoring velkých šelem nebo projekty geoparků Český ráj a Ralsko podpoří Liberecký kraj individuálními dotacemi. Mezi pět projektů rozdělí téměř 1,6 milionu korun. Peníze jsou určené na akce provedené do letošního listopadu, řekl ČTK mluvčí krajského úřadu Filip Trdla. Nejde o jediné dotace, v dotačním fondu má rezort zemědělství a životního prostředí pro letošní rok téměř 29 milionů korun, dalších 28 milionů Kč je ve fondu ochrany vod a lesnickém fondu.

Evropské země by mohly využívat obnovu přírody na hranicích jako prostředek odstrašení proti invazi. V souvislosti s ruskou agresí na Ukrajině to uvedla eurokomisařka pro životní prostředí Jessika Roswallová. Zarostlé oblasti, lesy či mokřady mohou podle ní ztížit pohyb armádní techniky a zároveň posílit biologickou rozmanitost. Roswallová to řekla v rozhovoru s deníkem The Guardian.

České lesy budou pravděpodobně i v následujících desetiletích zasažené přemnoženým kůrovcem a lesními požáry. Vyplývá to z nové studie vedené mezinárodním týmem vědců, včetně odborníků z Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity v Praze (ČZU). Vědci za pomoci simulačního modelu založeného na umělé inteligenci zjišťovali vývoj lesů v Evropě a rozsah jejich poškození. Ve všech scénářích budoucího vývoje podle studie překračuje míra poškození dnešní úroveň, s významnými dopady na lesy i ekosystémové služby pro společnost.