LZ VLK

Na dálnici D3 v Jihočeském kraji je v současnosti pět ekoduktů, tedy podchodů pro zvířata migrující krajinou. Parametry odpovídají tomu, aby jimi prošla i vysoká zvěř jako jelen nebo los. ČTK to řekl mluvčí jihočeského Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Adam Koloušek. Po se Česku nyní pohybuje los Emil, který začal migrovat před několika týdny v Polsku.

Na místě zaniklého kostela sv. Václava v Blšanech u Podbořan na Lounsku vzniklo poutní místo z chmelových sloupů. Jejich vztyčení předcházel podrobný archeologický průzkum na poli, kde stával kostel s pohřebištěm. Archeologové doložili, že svatováclavské poutní místo tam bývalo už na konci 14. století a patří mezi nejstarší v Čechách. Společenstvo pro památky Podbořanska slavnostně zpřístupní prostor a odhalí sochu sv. Václava v sobotu 27. září, řekl archeolog a zástupce spolku Vojtěch Peksa.

V lesích města Jihlavy se lesníci po nedávné kůrovcové kalamitě zabývají hlavně sázením a výchovnými zásahy v mladých porostech, které potřebují prosvětlit. Těžba dřeva výrazně klesla. Za letošek to bude zřejmě něco přes 20 000 metrů krychlových, zatímco v roce 2021 se objem vytěženého dřeva přiblížil k 250 000 metrům krychlovým, uvedli zástupci Správy městských lesů Jihlava.

Agresivní choroba myxomatóza, která napadá zajíce a divoké králíky, se rozšířila prakticky po celé jižní Moravě. Veterináři už potvrdili onemocnění u 13 uhynulých zajíců, u jednoho byl test negativní a u dvou vzorků se na výsledek ještě čeká. Jedná se o mrtvá zvířata z Brna a okolí, z Břeclavska, Hodonínska a Znojemska. Dosud není známý žádný případ, který by potvrzoval, že se choroba rozšířila do Zlínského kraje či na Vysočinu. ČTK to řekla ředitelka odboru ochrany zdraví a pohody zvířat Krajské veterinární správy (KVS) pro Jihomoravský kraj Hana Čaloudová.

Los Emil, jenž v létě putoval po několika zemích, se nyní pohybuje na hranici Česka a Německa. Prochází ze Šumavy do Bavorského lesa a směřuje dále na severozápad. ČTK to řekl mluvčí šumavského národního parku Jan Dvořák. Pohyb losa, jehož putování začalo v Polsku, monitoruje v posledních dnech speciální GPS vysílačka, která udává polohu. Její data má k dispozici i šumavský národní park.

Po vládě, která vzejde z nadcházejících voleb do Poslanecké sněmovny, budou nestátní vlastníci lesů požadovat mimo jiné revizi daně z nemovitých věcí nebo legislativní změny v myslivosti. Zástupci Sdružení vlastníků obecních, soukromých lesů a církevních lesů v ČR (SVOL) to uvedli na tiskové konferenci v Praze. K lesnímu hospodářství by podle nich měl příští kabinet přistupovat jako ke strategickému sektoru.

Rostliny uvažují jako architekti, aby si zajistily dostatek vody, zjistil tým vědců z institutu CEITEC brněnské Masarykovy univerzity a dalších pracovišť. Hormony cytokininy brání předčasnému zpevnění buněčných stěn v cévních svazcích, čímž zajišťují optimální vývoj vodivých pletiv. Pokud stěna předčasně ztuhne, cévy mají menší průměr a vedou méně vody. Objev může mít význam nejen pro porozumění růstu rostlin, ale i pro jejich šlechtění a adaptaci na sucho, oznámil institut v tiskové zprávě.

Botanická zahrada a arboretum Mendelovy univerzity v Brně dlouhodobě potřebuje víc vody, škola proto plánuje hlubinný vrt jako trvalý zdroj pro závlahu. Chce také zachycovat dešťovou vodu ze střech v sousedním kampusu. Hospodaření s vodou pak usnadní systém nazvaný digitální dvojče zahrady s informacemi o stavu zdrojů a parametrech prostředí, informovala zprávě mluvčí zahrady Tereza Pospíchalová.

Evropská komise (EK) dovolila zmírnit opatření spojená s africkým morem prasat v Libereckém kraji a upravit uzavřená pásma na Frýdlantsku. Od posledního potvrzeného případu nákazy u uloveného prasete divokého uplynul více než rok. Velikost pásem se tak zmenší zhruba o 40 procent na 970 kilometrů čtverečních, informoval ČTK mluvčí Státní veterinární správy ČR Petr Vorlíček.

Pracovníci Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Poodří dál jednají s vlastníky a uživateli pozemků, v jejichž blízkosti někdo v první polovině srpna na přísně chráněné území navezl stavební suť. Odpadem se pokusil zřejmě zpevnit břehy. Zasypal ale i hnízda ohroženého ledňáčka říčního. Jednání zatím viníka neodhalila, řekl vedoucí správy CHKO Daniel Kletenský. Pokud se viníka nepodaří najít, pracovníci CHKO se obrátí na policii.

Výsledky průzkumu škod po únorové havárii vlaku s benzenem u Hustopečí nad Bečvou nenasvědčují podle ministerstva zemědělství (MZe) tomu, že by bylo nutné spustit program s kompenzacemi. Resort eviduje škody či omezení související s dekontaminací území, na ty ale podle pravidel Evropské unie nemůže kompenzace poskytnout, řekl ČTK mluvčí MZe Vojtěch Bílý. Prioritou podle něj současně zůstává to, aby odpovědnost za náhradu škody nesl viník nehody.

Los Emil se nyní pohybuje kolem Stožce na Prachaticku. Od pondělí, kdy se z Rakouska dostal do Česka, se posunul o pět desítek kilometrů dál směrem na západ. Pohyb losa, jenž putuje z Polska od června, monitoruje v posledních dnech speciální GPS vysílačka, která udává polohu. Její data má k dispozici i šumavský národní park, řekl ČTK jeho mluvčí Jan Dvořák.

Největší populace losa evropského u lipenské přehrady se asi stáhla k Přední a Zadní Zvonkové. V minulosti přitom bývala i u Přední Výtoně. Lesník Karel Strych se s losem ve volné přírodě setkal mnohokrát. Nejčastěji právě v okolí Přední Výtoně, kde se Strych pohybuje nejvíce. Ale za posledních sedm let jej zde neviděl, řekl ČTK. Podle něj se tak losi zřejmě přesunuli do klidnější oblasti u Zvonkové. Ve stejných místech by se mohl pohybovat los Emil, který se k Šumavě dostal z Rakouska.

V Hustopečích nad Bečvou na Přerovsku dnes končí stav nebezpečí, který v oblasti platil kvůli likvidaci následků únorové nehody vlaku s benzenem od 28. března. Vyhlásila ho a opakovaně prodlužovala vláda na žádost olomouckého hejtmanství. Po zrušení opatření však v oblasti stále řada omezení popsaná v obecně závazné vyhlášce platí, přístupná nebude ani cyklostezka u místa havárie, řekla ČTK starostka městyse Júlia Vozáková. Povolen není podle rybářů v místě nadále ani rybolov. Sanační práce dnes po devítidenní přestávce opět začnou, uvedla Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP).

Ochránci přírody potvrdili výskyt šakalů v národním parku Podyjí. Přítomnost šelem zachytila fotopast na nové pastvině exmoorských koní u Havraníků, šlo o dva jedince. Správa národního parku o tom informovala na webu. Ochránci přírody nedávno potvrdili výskyt šakala i na Pálavě.

Los Emil, kterého včera rakouské úřady převezly k Šumavě, by mohl posílit genetiku losí populace u Lipna. V okolí lipenské přehrady se vyskytuje jediná významnější populace losa evropského v České republice. Na pravém břehu přehrady žije dlouhodobě maximálně 15 losů evropských, řekl ČTK mluvčí šumavského národního parku Jan Dvořák. Los Emil pravděpodobně pochází z Polska a v posledních měsících se dostal za velkého zájmu veřejnosti přes Česko a Slovensko do Rakouska.

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) nabídne ve dvou dotačních výzvách 115 milionů korun na úpravy stanic, které se starají o zabavené šelmy z nelegálních chovů nebo o chráněné vlky či rysy z české přírody. Úřad to oznámil na svém webu. Žádosti o dotace budou moci zájemci podávat od začátku října zhruba do jara příštího roku. Po opakovaných incidentech souvisejících s nelegálními chovy šelem uvedl na konci srpna ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL), že Česko musí do budoucna zpřísnit legislativu vůči nelegálním chovatelům.

Za prosincové znečištění řeky Odry uložila Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) pokuty společnostem BorsodChem a GALVAN CZ. Informaci webu ČT24 potvrdila ČTK mluvčí Miriam Loužecká. Kvůli úniku zinku a kyanidu tehdy uhynuly desítky ryb. Rozhodnutí nejsou v tuto chvíli pravomocná, výši pokuty a další detaily proto mluvčí nemohla sdělit.

Populární los Emil, který se v posledních týdnech po putování Českem pohyboval po severním Rakousku, byl dnes ráno uspán, protože se nebezpečně přiblížil dálnici u hornorakouské obce Sattledt. Informoval o tom server regionálního deníku Oberösterreichische Nachrichten. Podle rakouských médií bylo poté zvíře naloženo na přívěs a transportováno do okresu Rohrbach na pomezí hranic Rakouska, Německa a České republiky. Byl tak vypuštěn do volné přírody poblíž českého Národního parku Šumava, kde už je losí populace.

Populace vlka obecného na Broumovsku a okolí je stabilní. Ve třech smečkách tam v posledních letech žije zhruba 15 až 20 vlků. V chráněné krajinné oblasti (CHKO) Broumovsko letos zaznamenali 13 útoků vlků na hospodářská zvířata, což je oproti minulých rokům výrazně méně. ČTK to řekl zoolog správy CHKO Broumovsko Petr Kafka z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR). V minulých letech se zaznamenané útoky vlků na Broumovsku pohybovaly ročně v desítkách případů.