LZ VLK

Zemědělská společnost Proagro Nymburk, která se zabývá zejména chovem drůbeže a prasat, do konce roku dokončí přeměnu další ze svých čtyř farem pro nosnice, a to v Janské na Děčínsku, na farmu s voliérovým chovem. Kapacita farmy tam je zhruba 200 000 nosnic, celkem má společnost přes 700 000 nosnic ve třech krajích. Do konce roku 2026 plánuje jeden z největších českých producentů vajec přebudovat všechny své klecové chovy. ČTK to řekl místopředseda společnosti Zdeněk Mlázovský. V roce 2027 musí podle zákona producenti v Česku s klecovým chovem skončit.

Státní podnik Lesy ČR letos do státního rozpočtu odvede 3,5 miliardy korun. ČTK to řekla mluvčí podniku Eva Jouklová. Vláda tento týden schválila další mimořádný odvod 0,5 miliardy Kč ke třem miliardám, se kterými se počítalo dříve. Na tiskové konferenci to řekl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Peníze od státního podniku budou směřovat zpět do obnovy lesů na podporu nestátních vlastníků lesů. Loni státní podnik do rozpočtu odvedl 3,81 miliardy korun. S odvodem se podle návrhu rozpočtu počítá i příští rok.

V sobotu uplyne 20 let od chvíle, kdy do pražské zoologické zahrady přišel z britské zoo v Paigntonu gorilí samec Richard, který je otcem všech dosavadních pražských gorilích mláďat. Koncem roku by se měl díky dceři svého prvorozeného potomka v pražské zoo, samice Moji, stát i pradědečkem. Richard nadále žije se svými syny Kiburim a Nuruem v původním pavilonu ve spodní části zoo, pojmenovaném Centrum Méfou. Při příležitosti dvou dekád s Richardem tam pražská zoo připravila na sobotu mimořádný program s předáváním dárků Richardovi, komentovaným setkáním a tematický malováním na obličej.

Přírodní rezervace Na Hranicích, která je v Českém ráji nedaleko Turnova, se výrazně rozšířila. Dosud měla necelé čtyři hektary, teď je její součástí 25 hektarů přírodě blízkých a cenných bučin na svazích západního břehu Jizery u obce Rakousy. V této oblasti roste i ohrožená přeslička nejvyšší či vzácné druhy hub, uvedla mluvčí Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK) Karolína Šůlová.

Stromy by měly mít stejně jako vodovody, kanalizace nebo elektrické a optické kabely své ochranné pásmo. Podle ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) mají stromořadí ve městech nenahraditelnou hodnotu. Ochranu stromů chce ministerstvo životního prostředí (MŽP) zavést v rámci připravované novely zákona o ochraně přírody a krajiny, záměr nyní projednává se zainteresovanými partnery.

Vědci objevili v minulých týdnech v tůni v rezervaci velkých kopytníků v Milovicích na Nymbursku vzácnou perloočku. V Česku je novým druhem, na celém světě jde o jeho druhý nález. Poprvé vzácného korýše objevili před více než 20 lety v bývalém vojenském prostoru na kraji Mnichova, informoval ředitel ochranářské společnosti Česká krajina Dalibor Dostál.

Liberecký kraj zveřejnil tento týden návrh vyhlášky, která má v krajním případě umožnit odstřel problémových vlků. Navržené opatření s platností do konce roku 2028 má mít preventivní charakter. Radní Václav Židek (Piráti) dnes ČTK řekl, že konkrétní výskyt problémových vlků zatím v kraji neevidují.

Nejlepším projektem adaptace na klimatickou změnu zvolili lidé v soutěži Adapterra Awards obnovu lesoparku Čertova Rokle v Brně Lesné. Odborná porota pak ocenila také ekologickou vozovnu tramvají nebo udržitelné pasivní bytové domy. Vítěze jednotlivých kategorií soutěže, kterou pořádá Nadace Partnerství, vyhlásili její zástupci včera v Praze. Nadace již pět let oceňuje projekty, které pomáhají postupně připravit českou krajinu a města na sucho, vlny horka či přívalové deště.

Ode dneška do konce roku mohou myslivci lovit zajíce polní. Dobu lovu upravuje vyhláška ministerstva zemědělství. V minulé myslivecké sezoně 2022/2023 jich ulovili podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) 33 691. V loňské sezoně tak chytli zhruba o 4000 zajíců méně než v roce 2013. Podle statistiky ministerstva zemědělství v roce 1988 myslivci ulovili 182 261 zajíců, v roce 1968 to bylo přes milion zvířat. Hlavním důvodem klesajícího počtu je podle myslivců a vědců fakt, že se změnilo životní prostředí.

Petenti při dnešním slyšení před poslanci zdůvodnili, proč odmítají vyhlášení Národního parku (NP) Křivoklátsko, který chystá ministerstvo životního prostředí. Petici proti NP podepsalo přes 11.300 lidí. Petenti chtějí zachovat chráněnou krajinnou oblast (CHKO), podle nich je ochrana dostatečná, a připomínají, že jde o kulturní krajinu, nikoliv původní, člověkem neovlivněnou přírodu. Ministerstvo argumentuje potřebou ochrany přírody, národní park by měl chránit lesy, skály a rozmanitá prostředí včetně kaňonu Berounky. Podle MŽP je třeba i změnit systém lesního hospodaření, aby byl bližší přírodě. "Odmítáme marketing strachu, kdy je lesník vydáván za škůdce křivoklátské krajiny," řekl dnes za iniciativu Otevřené Křivoklátsko Jakub Majer. Petenty dnes podpořil za opoziční SPD jeho předseda Tomio Okamura. Sněmovní petiční výbor přijal usnesení, v němž vzal na vědomí závažné argumenty, které od představitelů petice zazněly a žádá MŽP, aby je reflektovalo.

Českomoravská myslivecká jednota (ČMMJ) nesouhlasí se snížením minimální výměry honiteb na 250 hektarů ze současných 500 hektarů. Odmítá také vydávání povolenek k lovu pro osoby, které v honitbě hospodaří na více než 30 hektarech, řekl předseda Jiří Janota. Připravovaná novela mysliveckého zákona podle něj povede ke sporům mezi lidmi na venkově. Plánované změny představil ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL).

Novela mysliveckého zákona by měla snížit minimální výměru honiteb na 250 hektarů, nyní je to 500 hektarů. Cílem je umožnit vlastníkům pozemků snadnější zřízení honitby. Pokuty za opakované nesplnění plánu lovu se podle novely zvýší ze současných 200 000 Kč na 500 000 Kč. Novinářům to dnes řekli ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) a ředitel Sekce lesního hospodářství Patrik Mlynář. Na vládu a do Sněmovny by se měl zákon dostat příští rok a částečně by podle Výborného měl začít platit od roku 2025.

Na konci srpna postihla rodinnou farmu Nezbedů rána. Nad ránem bylo v ohradě usmrceno šest plemenných beranů, další čtyři pak byli dodatečně utraceni veterinářem. Vše nasvědčovalo tomu, že do ohrady vnikli vlci. Do CHKO Kokořínsko, kde se vlci vyskytují, to není na farmu v Kojovicích daleko. Rozhodně ne mimo migrační schopnosti vlků. Vlci byli tedy hlavní podezřelí. Jak ale ukázala analýza DNA, berany mají na svědomí psi.

Ochránci přírody objevili v tůni nedaleko Vrchbělé na Mladoboleslavsku vzácný druh korýše listonoha letního. V Česku patří mezi kriticky ohrožené druhy. Listonoha v oblasti Vrchbělé naposledy zaznamenali před 15 lety. Vyskytuje se jen na několika místech v Česku, obvykle v bývalých vojenských újezdech. ČTK to za Český svaz ochránců přírody Klenice řekla Milada Vrbová.

Za nejzávažnější globální problémy považují Češi znečišťování oceánů, zemědělské půdy, pitné vody a ovzduší. Naopak jako nejméně palčivý celosvětový problém hodnotí provoz jaderných elektráren. Vyplývá to z zveřejněných výsledků průzkumu, ve kterém Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM) zkoumalo postoje lidí k problematice životního prostředí a některých globálních fenoménů souvisejících s lidskou činností.

Ostravská zoologická zahrada začala chovat kriticky ohrožený druh lemura. Jde o lemura širokonosého, který není vzácný jen ve své původní domovině Madagaskaru, ale jeho chov je ojedinělý i v lidské péči. Návštěvníci ale zatím nového lemura nemají možnost vidět, protože ho zahrada chová ve svém zázemí, řekla ČTK mluvčí zoo Šárka Nováková.

Kdyby otravu ryb v řece Bečvě v září 2020 způsobil kanál z Rožnova pod Radhoštěm, který vytéká z Energoaquy, porušovalo by to chemické a fyzikální zákony. V rozhovoru s ČTK to řekl ředitel Ústavu pro životní prostředí Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy Tomáš Cajthaml. O tom, že otravu způsobila společnost Energoaqua, rozhodl minulé pondělí vsetínský okresní soud. Trest ale firmě neuložil a ředitele podniku Oldřicha Havelku zprostil obžaloby. Rozsudek není pravomocný, žalobce se hodlá odvolat. Podle soudkyně Ludmily Gerlové se nepodařilo zjistit, co přesně se v podniku před otravou řeky stalo. Cajthaml řekl, že dnes se již nedá prokázat, kdo opravdu havárii zavinil. Jisté je ale podle něj to, že to nezpůsobila výpust z bývalé Tesly Rožnov.

Na brněnském náměstí Svobody bude letos na Vánoce stát jedle bělokorá, která zatím roste u Olomučan na Blanensku a její stáří odhadují lesníci na 50 let. Vysoká je 18 metrů a koruna má v nejširším místě osm metrů. Stejně jako v minulosti ji městu věnuje Školní lesní podnik (ŠLP) Křtiny, který je součástí Mendelovy univerzity, uvedla mluvčí univerzity Tereza Pospíchalová.

Žulovou lavičku dostal k devadesátinám zoolog, cestovatel a spisovatel Miloslav Nevrlý. Přes šest metrů dlouhý kamenný blok mu věnoval Jizersko-ještědský horský spolek jehož je Nevrlý čestným členem. Domů si ale lavičku neodnesl, posedět si na ní tak může každý, stojí totiž v Jizerských horách nedaleko oblíbené Prezidentské chaty. Včera u ní ještě vysadili jedlý jeřáb, což je Nevrlého oblíbený strom, řekl ČTK Pavel Schneider z Jizersko-ještědského horského spolku.

V Bělském lese v Ostravě se lidé mohou projít Cestou vody. Nová stezka propojuje dva prameny Výškovického potoka a na trase vznikly malé Priessnitzovy lázně, atrakce pro děti nebo naučná trasa. Úpravy, které začaly koncem loňského roku, vyšly téměř na 18 milionů korun, řekl náměstek primátora Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu).