LZ VLK

Někteří obyvatelé Pcher na Kladensku si stěžují na zápach, štěkot, nepořádek a nedostatečnou péči o psy, které chová u rodinného domu bývalá provozovatelka útulku Dagmar Harigelová. Sama problémy odmítá. U domu, kde žije, má devět velkých psů, jejich kotce zabírají téměř celou plochu dvorku. Další psi jsou v domě, k jejich počtu se nechtěla vyjádřit. Situaci se snaží vyřešit i obec, podle starostky Kateřiny Mahovské je řešení složité i kvůli nedostatečné legislativě.

Blansko rozdá lidem 1000 kontejnerů na bioodpad, v první vlně půjdou do domácností v místních částech města. Hnědé plastové nádoby tam od 1. dubna plně nahradí dosud používaný svoz bioodpadu v pytlích. Radnice to uvedla na svém webu.

Evropští vědci kritizují návrh nové Společné zemědělské politiky, která má platit od příštího roku. Selhává podle nich v ochraně biologické rozmanitosti, podnebí, půdy i podpoře venkova.

Zlínský kraj proplatí čtyřem žadatelům další škody, které na polních plodinách nebo rybách způsobili bobr evropský, vlk obecný, vydra říční a kormorán velký. V součtu jde o 1,3 milionu korun. Novinářům to včera řekl hejtman Jiří Čunek (KDU-ČSL).

Češi a Češky se obávají změn klimatu. Podle studie STEM souhlasí 84 procent lidí s tím, že člověkem způsobené klimatické změny ohrožují budoucnost. Devět z deseti občanů také míní, že bez snižování emisí nelze ochránit krajinu před suchem a umíráním lesů. Vyplývá to z informací, které minulý týden zveřejnil STEM. Rozšířená představa Čechů jako klimaskeptiků tak podle STEM přestává být platná.

Hlavní město takzvaně propachtuje 430 hektarů svých polí ekologickým zemědělcům. Cílem je zlepšit životní prostředí a pomoci v boji se suchem. Pole budou rozdělená na maximálně pětihektarové plochy a bude zakázané bude použití chemických přípravků. Novinářům to včera řekl náměstek primátora Petr Hlubuček (STAN). Ze zhruba 14.000 hektarů zemědělské půdy v hlavním městě vlastní Praha 1460 hektarů.

Státní podnik Lesy České republiky (LČR) dá i letos lidem možnost sázet nové lesy na místech vykácených kvůli kůrovci a suchu. Lesníci chtějí od března do konce října uspořádat po celé republice přes 400 akcí nazvaných Den za obnovu lesa. Vše by mělo vyvrcholit celostátním Dnem za obnovu lesa v říjnu. Včera to řekl generální ředitel podniku Josef Vojáček. Lesům ČR patří téměř polovina lesů v zemi a podnik nyní čelí dosud největší kůrovcové kalamitě.

Populace hrabošů se v únoru v ČR zmenšila. V lednu bylo v průměru 1133 aktivních nor na hektar, v únoru se jejich počet snížil o 56 procent na 655. Situace je tak nyní podobná jako loni na jaře, kdy byl průměr 625 aktivních východů z nor na hektar, sdělila v pátek mluvčí Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) Ivana Kršková. I tak ale počty hrabošů v průměru dosahují 13násobku tzv. prahu škodlivosti. Populace se nejvíce zvětšuje na Vysočině.

Kalamitní situace v českých lesích způsobená kůrovcem se loni opět zhoršila. Její další postup lze přes veškeré úsilí očekávat i letos a kůrovec napadne přinejmenším stejný objem dřeva jako loni. Ve Sněmovně to minulý čtvrtek při jednání o kůrovcové kalamitě řekl ministr zemědělství Miroslav Toman (za ČSSD).

Přechodné období před příchodem nové evropské zemědělské politiky by mělo být dvouleté, řekla v pátek na briefingu po setkání s českým protějškem Miroslavem Toman (za ČSSD) německá ministryně výživy a zemědělství Julia Klöcknerová. Jde o příliš složité téma, aby se stihla nová legislativa začlenit do národních zákonodárství v tak krátkém čase, dodala ministryně. Oficiálně se zatím očekává roční přechodná doba.

Školy a školky v Praze 12 by měly být v budoucnu opatřeny zelenými střechami. Mimo jiné se tak ušetří na platbách za odvádění dešťových vod do kanalizace. Zelenou střechou bude letos opatřena Mateřská škola Jahůdka, v příštím roce by se jí měla dočkat Mateřská škola Pastelka. Nyní radnice vytipovává další vhodné objekty. V pátek to řekla místostarostka Eva Tylová (Piráti s podporou Zelených).

Opavský magistrát chce do boje se jmelím letos investovat šest milionů korun. Opatření se dotkne asi 500 stromů. Přibližně 100 z nich se bude kácet. Řekla to mluvčí radnice Lada Dobrovolná. Jmelí, kvůli kterému dřeviny masivně chřadnou, stromy ve větší míře napadá v posledních letech. Odumřelé stromy nebo jejich uschlé větve pak mohou být i nebezpečné.

Správa národního parku Podyjí na Znojemsku loni od soukromých vlastníků vykoupila další pozemky v parku. Za 3,7 hektaru zaplatila 800.000 korun. Šlo například o část Lipinské louky nebo lesní pozemky u Čížova, Konic a Podmolí. Pečuje tak nyní zhruba o 90 procent území národního parku. Vykoupit chce i zbývající plochy, uvedl na webu správy parku její mluvčí David Grossmann.

Dva nové druhy žab popsal tým vědců v čele s Václavem Gvoždíkem z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR. Miniaturní žabky z rodu afroskokanů našli v horských mlžných lesích na pomezí Kamerunu a Nigérie. O objevu, na kterém se kromě Čechů podíleli vědci ze Švýcarska, Spojených států a Kamerunu, v úterý v tiskové zprávě informovala Akademie věd.

Dobrovolníci v Židlochovicích na Brněnsku minulý víkend pomáhali ohroženým vlhám pestrým, čistili jim areál, kde hnízdí, od náletových dřevin. Ptáci díky tomu budou mít k hnízdění lepší podmínky. Minulý týden to řekl spolupořadatel dobrovolnické akce, veterinář Pavel Forejtek.

Na první pohled nic objevného: prosklené boxy autobusových zastávek ve městech a na venkově, pod kterými leží potlučení a mrtví pěvci. Nepropustně drtivou povahu transparentního skla prostě poznali pozdě. Kolik ptačích životů ročně si prosklené zastávky vyžádají a co může opeřencům pomoci? Na to se zaměřila studie polských ornitologů, uveřejněná v  žurnálu Landscape and Urban Planning.

Na sídlišti v pražských Ďáblicích přibudou stromy. Radnice osmé městské části zde nechá vysázet jabloně, javory a duby. Výsadba se uskuteční do konce letošního března. Zároveň bude pokácena kvůli špatnému stavu lípa na Ládví. Včera to sdělil mluvčí Prahy 8 Martin Šalek. Radnice v Ďáblicích sázela nové stromy také loni.

Rožnov pod Radhoštěm na Vsetínsku nechá kvůli chystané rekonstrukci silnice I/35 přesadit 24 stromů. Většina z nich se přesune na hřbitov Láň, některé zahradníci přemístí také do Kulturní ulice. Přesazení stromů je naplánováno na druhou polovinu března. Po dokončení opravy silnice město podél ní vysadí nové stromořadí, uvedl včera v tiskové zprávě za rožnovskou radnici Marek Havran.

Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) z Ústí nad Labem uložila pokutu 200.000 korun společnosti R-built z Litoměřicka za únik nahromaděných usazenin do řeky Svatavy a následný úhyn chráněných ryb. Firma se proti pokutě neodvolala, sankce je pravomocná, řekla dnes novinářům tisková mluvčí ČIŽP Radka Nastoupilová.

Tři vichřice od začátku letošního roku na území Krkonošského národního parku (KRNAP) poničily celkem 7500 až 8000 metrů krychlových dřeva, což představuje zhruba 7500 až 8000 stromů. Nejhorší byla větrná bouře Sabine, která se přehnala přes Krkonoše v první polovině února, vyplynulo z úterního vyjádření zástupců Správy KRNAP.