LZ VLK

Odborníci z Mendelovy univerzity v Brně se podílejí na mezinárodním výzkumu krajiny kolem francouzského archeologického naleziště Bibracte. Cílem je navrhnout vhodná opatření pro ochranu tamních lesů. Zároveň se experti z různých oborů snaží uchovat specifický charakter krajiny a duch místa s pestrou historií. O výzkumu ČTK informovala mluvčí univerzity Tereza Pospíchalová.

Ptačí chřipka, kvůli níž musí být v Česku usmrceno 750.000 nosnic z velkochovu na Tachovsku, se šíří i jinde v Evropě. Ve Francii je momentálně 367 ohnisek nákazy, tedy nejvíce z celého kontinentu. V Německu infekce během zimní sezony postihla především spolkové země Šlesvicko-Holštýnsko, Dolní Sasko a Severní Porýní-Vestfálsko. Až dva miliony kusů drůbeže musely být usmrceny kvůli ptačí chřipce v Polsku. Loni na podzim ptačí chřipka tvrdě zasáhla i Nizozemsko, kde kvůli ní muselo být utraceno na šest milionů zvířat.

Harmonogram prací připravený správou národního parku České Švýcarsko počítá se zpřístupněním cest, které jsou uzavřené kvůli loňskému rozsáhlému požáru. Jednou z priorit je alespoň částečně pro veřejnost otevřít soutěsky ve Hřensku. Na seznamu je i kácení sušin v oblasti okolních měst a obcí. Peníze bude správa čerpat ze svého rozpočtu, pomoc přislíbilo i ministerstvo životního prostředí, řekl mluvčí správy parku Tomáš Salov.

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) očekává, že švédské předsednictví v Radě Evropské unie se bude nadále věnovat ekologickým tématům, mimo jiné i návrhu nové legislativy na ochranu půdy. Z pozice předchozího předsedajícího státu chce Česká republika Švédsko aktivně podporovat, uvedl pověřenec vlády pro mezinárodní vyjednávání v biodiverzitě Ladislav Miko.

O víkendu mohou zájemci sčítat ptáky na krmítkách a svými záznamy přispět do programu Ptačí hodinka. Česká společnost ornitologická (ČSO) pořádá pátý ročník této akce, která se letos uskuteční od pátku 6. ledna do neděle 8. ledna. Díky údajům od účastníků programu ornitologové zjistí více informací o chování ptáků přezimujících v Česku, jako například kteří ptáci v zimě ubývají, nebo naopak přibývají.

Labská Stráň na Děčínsku je jednou z obcí, které chybovaly v podání žádosti o kompenzaci nákladů spojených s hašením požáru v národním parku České Švýcarsko. Některé obce ji nepodaly vůbec. Starostka Labské Stráně Ludmila Hejdová ČTK řekla, že radnice sice žádost odeslala, k rukám ministerských úředníků se však zřejmě kvůli chybě nedostala. Obec proto bude o kompenzaci žádat znovu. Ministerstvo vnitra včera prostřednictvím generálního ředitelství hasičů vypsalo další výzvu, obce mohou žádosti posílat do 3. února.

V malochovu slepic v Ostravě-Bartovicích se objevila ptačí chřipka. V chovu bylo 21 slepic, třetina náhle uhynula, zbývající potom byly utraceny, řekl mluvčí Státní veterinární správy (SVS) Petr Vorlíček. Ohnisko vysoce patogenní ptačí chřipky subtypu H5N1 se v Ostravě objevilo na konci prosince, až nyní ale byla nákaza potvrzena. Šlo o 20. loňské ohnisko v Česku. Ptačí chřipka se objevila také v malochovu slepic v Kozojedech na Jičínsku. V tomto chovu bylo 27 slepic, 17 jich uhynulo. O skutečnosti, že referenční laboratoř dnes v chovu potvrdila ptačí chřipku H5N1, informoval ČTK ředitel hradecké krajské veterinární správy Aleš Hantsch. I v tomto případě budou podle jeho slov zbylé nosnice co nejrychleji utraceny. V okolí Kozojed je pět velkochovů drůbeže.

Novým ředitelem Lesní správy Lány se stal Pavel Rus a Správu Pražského hradu povede Jan Novák. Do funkcí je k 2. lednu jmenoval na základě doporučení výběrové komise prezidentův kancléř Vratislav Mynář. Kancelář prezidenta republiky o tom dnes informovala na webu. Rus v čele lánské lesní správy nahradil Miloše Baláka, který rezignoval loni v říjnu s platností ke konci roku 2022. Novák obsadil místo ředitele Správy Pražského hradu po Ivo Velíškovi, kterého Mynář loni na podzim odvolal.

V Safari Parku Dvůr Králové nad Labem se včera narodilo další mládě kriticky ohrožené žirafy Rothschildovy. Předchozí mládě žirafy Rothschildovy se v safari parku narodilo loni 23. prosince. ČTK to řekla mluvčí zoo Zuzana Boučková. Dvorský chov žiraf patří k nejvýznamnějším na světě.

Prvním mládětem, které přišlo letos na svět v plzeňské zoologické zahradě, je samec starého sicilského plemene koza girgentánská. Kozlík se narodil v noci na dnešek na statku Lüftnerka v horní části zoo, kde jsou expozice domácích druhů zvířat. Kozy girgentánské, nápadné především mohutnými spirálovitě točenými rohy, chová zoo přes 20 let. Loňský rok zakončila druhá nejstarší zoologická zahrada v Česku návštěvnickým rekordem ve své šestadevadesátileté historii - jejími branami prošlo kolem 510 000 návštěvníků, řekl ČTK mluvčí zoo Martin Vobruba.

Tropický skleník v Arboretu Nový Dvůr na Opavsku nevznikne. Slezské zemské muzeum od plánovaného projektu za původně odhadovaných 118 milionů korun ustoupilo. Důvodem jsou aktuálně výrazně vyšší ceny stavebních materiálů, které by stavbu prodražily, i případná energetická náročnost jeho provozu, řekl vedoucí arboreta Rostislav Šindler.

Plzeňská zoo projektuje pavilon pro slony indické, který by měl vyrůst na 13 hektarech luk proti současnému areálu. Expozice Sloni na Mži zhruba za jednu miliardu korun se připravuje už téměř 20 let. Ještě rok se bude pracovat na prováděcím projektu ke stavebnímu povolení, který je nutný k žádosti o dotaci, řekl ČTK ředitel zoo Jiří Trávníček.

Zlínský kraj si nechá vypracovat plán pro zvládání sucha a nedostatku vody. Na jeho přípravě spolupracuje hejtmanství s vodohospodáři, hasiči, městy nebo hygieniky. Dokument bude obsahovat návrhy opatření vedoucí k zajištění dostatku vody nezbytné k pokrytí základních společenských potřeb i k minimalizaci negativních dopadů sucha na životní prostředí a hospodářskou činnost. Hotový by měl být začátkem tohoto roku, řekla již dříve náměstkyně hejtmana Hana Ančincová (Piráti).

Jen 30 kilometrů od Brna pěstují v Přibicích dva nadšenci stovky subtropických rostlin a provozují Exotickou zahradu. Je nejen atraktivním turistickým cílem, ale i vyhledávaným místem pěstitelů, kteří si jezdí kupovat sazenice. Dlouhá léta pěstoval Miroslav Effenberger rostliny na zahradě u svého domu, ale čím dál vyšší zájem návštěvníků i pěstitelů jej dovedl k tomu, že nedaleko koupil starý dům s velkým pozemkem a proměnil je na zahradu o ploše 2000 metrů čtverečních. V letní sezoně přijde denně nejméně 100 lidí, řekl Effenberger ČTK.

Zoopark Zájezd na Kladensku otevřel v pavilonu Latinská Amerika tropický skleník. Jsou v něm čtyři nové druhy plazů, mimo jiné bazilišci nebo polychrus mramorovaný, který není v žádné jiné české zoo. Brzy je doplní i opeřenci z jihoamerického kontinentu, uvedl mluvčí zooparku Daniel Koleška.

Ve velkochovu slepic v Brodu nad Tichou na Tachovsku se dnes potvrdila ptačí chřipka. Ve třech halách tam chová firma Česká drůbež s.r.o. 742 000 nosnic. Jde o dosud největší ohnisko ptačí chřipky v Česku. Státní veterinární správa (SVS) dnes potvrdila ptačí chřipku subtypu H5N1, která je potenciálně přenosná na člověka. V současné době se čeká na stanovení patogenity viru, řekl ČTK mluvčí SVS Petr Majer. Vybíjení drůbeže začne zřejmě po víkendu.

Ekonomickým ředitelem státního podniku Lesy České republiky (LČR) bude od 1. ledna 2023 Daniel Szórád (51). V letech 2014 až 2018 byl Szórád generálním ředitelem podniku. Od února 2019 je Szórád ředitelem divize Morava lesnické společnosti LST z Trhanova na Domažlicku. V nedávném výběrovém řízení se ucházel o místo generálního ředitele LČR. Lesy ČR spravují téměř polovinu lesů v zemi.

Na Bublavě na Sokolovsku dokončují výběh pro vlka, kterého koncem září srazilo v Krušných horách auto. Výběh by měl ale sloužit i pro další šelmy, které se v záchranné stanici pro zvířata Drosera na Bublavě vyskytnou. K vybudování výběhu pomohly peníze od dárců, které osud zraněného vlka zaujal a kteří se mu rozhodli pomoci, řekl ČTK vedoucí záchranné stanice Drosera Vladimír Tomáš Smolík.

Péče o Národní přírodní památku Mladá na Mladoboleslavsku bude do roku 2031 vedená podle nového dokumentu, který zohlednil efekty pastvy velkých kopytníků. Takzvaný plán péče začal platit před několika dny a na rozdíl od toho předešlého označuje vymezování nepasených zón jako nežádoucí. Podle expertů totiž pastva přispívá ke zvýšení přírodní rozmanitosti. Na konečné podobě plánu péče se podíleli i odborníci z ochranářské společnosti Česká krajina ve spolupráci s vědci z Biologického centra Akademie věd ČR (AV ČR), informoval ČTK ředitel ochranářské společnosti Česká krajina Dalibor Dostál.

Zástupci zoo na Svatém Kopečku u Olomouce žádají lidi, aby byli ohleduplní vůči zvířatům a při oslavách příchodu nového roku zvážili, zda je nutné odpalovat petardy a velké ohňostroje v blízkosti zahrady. Poukazují na to, že nadměrný hluk způsobený novoroční zábavní pyrotechnikou pro zvířata představuje utrpení a navíc může být fatální pro jejich život, sdělila ČTK mluvčí zoo Iveta Gronská.