LZ VLK

Jak může vypadat „vyspělé Česko“? O tom debatovali na začátku listopadu lidé z byznysu, nevládní i akademické sféry na stejnojmenné konferenci. Zároveň na ní představili dokument Cesty k vyspělému Česku s konkrétními kroky, které mají Českou republiku připravit na výzvy současné doby – dekarbonizaci, úspory energií i materiálů a cirkulární ekonomiku.

V Česku se od roku 2003 podél silnic vykácelo téměř 348 000 stromů. Náhradou za ně se ale vysázelo stromů méně, konkrétně 213 000, uvedla ekologická organizace Arnika. Z toho vyplývá, že za každé tři vykácené stromy byl vysazen jeden a půl nového. Podle organizace to ohrožuje dlouhodobou udržitelnost krajiny mimo lesní oblasti. V Česku se podél silnic kácí stromy především kvůli bezpečnostním důvodům, stavebním pracím a také kvůli špatnému zdravotnímu stavu stromů. Ekologická organizace kritizuje kácení alejí u cest dlouhodobě.

Policejní střelci ulovili za první turnus minulý týden u Rádla na Jablonecku 14 divokých prasat. První fáze akce, která má eliminovat černou zvěř a zabránit šíření afrického moru prasat, tak podle nich byla úspěšná. Na základě analýzy dosavadních výsledků a aktuální situace začal v pondělí 11. listopadu druhý turnus, uveda na webu Hana Rubášová z tiskového odboru policejního prezidia. Lovit se bude opět ve třech nočních směnách a v obdobných lokalitách.

Táborská zoologická zahrada nynía vlastní vzácného bílého lva. Samce jménem Gandalf získala ze zrušeného soukromého chovu. Bílého lva převezli do táborské zoo i se samicí Aishou, která má běžné zbarvení. Táborská zoologická zahrada bude jedním z mála míst v Česku, kde lze bílého lva vidět.

Radnice v Teplicích chce regulovat počet holubů v lázeňském městě. Připravuje proto stavbu městského řízeného holubníku, kde se vejce mění za umělá. Do péče o ptáky by se mohli zapojit studenti či senioři. ČTK to řekla mluvčí magistrátu Adina Sedláková.

Čtyři desítky dobrovolníků včera pomáhaly s obnovou starého pískového lomu Písník u Sněžné na Žďársku. V lokalitě se vyskytuje mnoho druhů žab, čolků a dalších živočichů a rostlin. Dobrovolníci odstraňovali především nežádoucí náletové stromky a keře. ČTK to řekla Dagmar Kafková z pořádajícího Sdružení Krajina.

Stanice Pavlov na Havlíčkobrodsku, která pečuje o zraněná a zesláblá zvířata, zahájila veřejnou sbírku na obnovu chovného zařízení. V příštích dvou letech vybuduje nové léčebné centrum a 16 voliér, což jí umožní zlepšit podmínky pro rehabilitaci zvířat. Jejich počty stoupají, po rekonstrukci by se stanice v případě potřeby dokázala postarat třeba i o vlka. Na projekt s předpokládanými náklady okolo 24 milionů korun má slíbené peníze z evropských fondů a od kraje. Pomoci potřebuje s pokrytím zbývajících nákladů. ČTK to dnes řekl ředitel Zbyšek Karafiát.

Zoologická zahrada v Olomouci poslala na Filipíny tři oryxe jihoafrické, kteří se letos narodili v jejím stádě. Přímorožci byli letecky dopraveni do přírodního parku na filipínském ostrově Cebu, jejich přeprava zabrala tři dny. ČTK to sdělila mluvčí zoo Iveta Gronská. Olomoucká zoologická zahrada je podle mezinárodní evidence největším chovatelem oryxů jihoafrických v Evropě.

Kravín v České Jablonné na Havlíčkobrodsku dnes na více než dvě hodiny obsadily desítky aktivistů upozorňující na špatné zacházení se zvířaty. Podmínky v kravínu aktivisté označili za strašné. Ošetřovatelka skotu, která na farmě pracuje desítky let, to odmítla. Aktivisté areál opustili na výzvu policie po 13:00. Policie je legitimovala, věc bude řešit jako přestupek, řekli její zástupci ČTK.

Safari Park Dvůr Králové nad Labem poslal na italský ostrov Sardinie dva mladé supy bělohlavé, aby jimi podpořil tamní populaci divokých supů. Na Sardinii budou supi zatím žít ve voliérách, do volné přírody by měli vyletět v dubnu 2025. Supi, kteří jsou v přírodě ohrožení, se ve dvorské zoo vylíhli letos v květnu. Stalo se tak poprvé v historii zoo.

Lázeňské lesy a parky Karlovy Vary (LLPKV) zkouší novou technologii ošetření stromů takzvanou injektáží. Jde o ošetření vybraných dřevin a zhutnělé půdy technologií půdní injektáže včetně provzdušnění, které pomáhá stromům lépe zvládat extrémní výkyvy teplot a ztížené růstové podmínky.

Myslivci si na odstřel divokých prasat v Libereckém kraji policejními střelci stěžují neoprávněně, řekl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). K opatření podle něj jeho úřad spolu s ministerstvem vnitra přistoupily proto, že odstřel prasat místními myslivci nebyl dostatečný. Akce, která začala tento týden, bude trvat do 6. prosince. Ke čtvrtečnímu ránu policisté podle Výborného odstřelili 14 dospělých divokých prasat.

Vláda schválila aktualizovanou strategii udržitelného rozvoje Česka s výhledem do roku 2050. Dokument stanovuje 27 cílů v sociální, hospodářské a environmentální oblasti. O jejich naplňování mají usilovat jednotlivá ministerstva. O schválení dokumentu informovalo ministerstvo životního prostředí.

Přírodní památka Hvožďanská louka, druhově nejbohatší území v Chráněné krajinné oblasti Český les (CHKO), letos na podzim zvětšila rozlohu. Vznikl tam remíz, tedy malý lesík, který ji chrání před splachy hnojiv a pesticidů z okolních polí. V sedmihektarové lokalitě, kterou tvoří vlhčí i sušší louky a solitérních dřeviny, roste velké množství druhů rostlin, řada z nich patří mezi vzácné, chráněné a ohrožené. ČTK to řekla Markéta Kašparová, botanička z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

Vědecký grant Evropské výzkumné rady (ERC) v hodnotě deset milionů eur (253 milionů Kč) získal na výzkum role rostlinného hormonu auxinu při růstu a tvarování rostlin Ondřej Novák z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR. Na šestiletém výzkumném projektu Starmorph se bude Novák podílet společně s třemi dalšími vědci. Získané poznatky mohou pomoct ke zvýšení výnosů zemědělských plodin, což může přispět ke zlepšení potravinové bezpečnosti a udržitelnosti. ČTK to sdělil mluvčí Univerzity Palackého Egon Havrlant.

Primátor Jablonce nad Nisou Miloš Vele (ODS) doufá, že odlov divokých prasat, který tento týden v oblasti blízkého Rádla a Vratislavic nad Nisou zahájili policejní odstřelovači, pomůže i městu. S přemnoženou černou zvěří se radnice druhého největšího města v Libereckém kraji potýká už tři roky. Divoká prasata mohou lidé potkat na sídlišti v Proseči nad Nisou, na Žižkově vrchu nebo v Srnčím dole, ale i na dalších místech ve městě, řekl ČTK Vele.

Brno po pěti letech fungování upraví dotační program pro vytváření zelených střech. Změny zástupci města konzultovali s odborníky z Vysokého učení technického v Brně, ústavu výzkumu globální změny Czech Globe a Svazu zakládání a údržby zeleně. Podpořené projekty by měly ještě lépe plnit své zásadní funkce, jako je zadržování dešťových srážek, snižování emisí oxidu uhličitého nebo hluková a teplotní izolace staveb, uvedl náměstek primátorky Filip Chvátal (KDU-ČSL).

Vláda podle ekologických aktivistů zdržuje rozhodnutí o vyhlášení Národního parku Křivoklátsko, což je znepokojuje. Hnutí Duha proto spustilo kampaň nazvanou Divočina nabeton. Ekologičtí aktivisté v ní varují před tím, že novela, která by měla posílit ochranu Křivoklátska, může podle nich paradoxně umožnit intenzivnější využívání území, pokud projdou některé pozměňovací návrhy. Ministerstvo životního prostředí oponuje, že novela zákona prochází standardním legislativním procesem, do konce roku by měla být připravena k projednání.

Policejní střelci ulovili za první noc na Jablonecku pět divokých prasat. Pracovníci krajské veterinární správy je převezli k dalšímu odbornému zpracování a likvidaci v souladu s platnými veterinárními standardy a předpisy, uvedla na webu Hana Rubášová z tiskového odboru policejního prezidia. Cílem policejní akce je eliminovat v Libereckém kraji populaci divokých prasat, která mohou šířit africký mor prasat, a zabránit zavlečení nákazy do komerčních chovů prasat domácích.

Radnice v Litovli na Olomoucku prodloužila do konce roku zákaz vstupu do některých částí lužního lesa v okolí města, kde je po zářijových záplavách stále podmáčená půda a hrozí pád stromů. Nové opatření se týká přírodních rezervací Hejtmanka a Vrapač. V ostatních částech lužního lesa lemujícího řeku Moravu u Litovle přestal platit zákaz vstupu na konci října. ČTK informaci získala na webu litovelské radnice.