LZ VLK

Budku k ochraně netopýrů navrhl student Fakulty designu a umění Ladislava Sutnara Západočeské univerzity v Plzni Tomáš Starý. Svou práci konzultoval se Správou Chráněné krajinné oblasti Slavkovský les, která se dlouhodobě věnuje ochraně netopýrů a monitoringu obsazenosti netopýřích budek. Budky nahrazují přirozené přírodní úkryty, tedy dutiny v kmenech a větvích starých listnatých stromů a štěrbiny za odlupující se kůrou uschlých dřevin, které především v důsledku lesnického hospodaření z velké části vymizely, řekla mluvčí ZČU Šárka Stará. Budka se teď testuje ve Slavkovském lese.

Chovatelé z Broumovska se včera poprvé připojili k mezinárodní akci za ochranu pastevectví před vlky. Večer ve Vernéřovicích na Broumovsku vzplanula vatra. Desítky chovatelů z Broumovska tím vyslovily nesouhlas s návratem vlků. Řekl to starosta Vernéřovic a organizátor akce Tomáš Havrlant. První smečka na Broumovsku po 250 letech byla potvrzena v roce 2015. Od té doby zadávili vlci stovky ovcí, koz, telat a také mnoho kusů divoké zvěře.

Některé hlubokomořské ryby vlastní unikátní sadu světločivných pigmentů, které jim pravděpodobně umožňují jistou formu barevného vidění i ve velkých hlubinách. Na objevu se jako hlavní spoluautorka podílela Zuzana Musilová z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Objev mezinárodního týmů natolik zaujal, že se odborný článek dostal do jednoho z nejprestižnějších vědeckých časopisů Science na obálku. Informuje o tom Přírodovědecká fakulta.

U Bzence na Hodonínsku začalo očekávané líhnutí milionů chroustů maďalových, jejich larvy v následujících letech poškodí kořenový systém stromů. Jen za poslední čtyři roky je škoda na stromech vyčíslena na 21 milionů Kč. Podle Lesů ČR by pomohl letecký postřik, znalec ho však označil za rizikový, řekl včera na tiskové konferenci krajský ředitel společnosti Libor Strakoš. U Bzence se chrousti naposledy rojili v roce 2015. Podle ochránců přírody by postřik nezabil jen chrousty.

Český Těšín na Karvinsku bude letos pokračovat v záchraně kaštanů napadených klíněnkou jírovcovou. Pro speciální injektáž, kdy jsou do stromu vpravovány přípravky na hubení hmyzu, letos vytipoval téměř stovku stromů, řekla mluvčí radnice Dorota Havlíková.

Ochránci přírody dají osadit retardéry zpomalující dopravu na silnici u Mohelenské stepi na Třebíčsku. Pod koly aut tam loni hynuli sysli, i když na jejich výskyt upozorňovaly dopravní značky. Sysli patří mezi kriticky ohrožené druhy, jejich kolonie ve stepi čítá jen asi 70 jedinců. Vloni bylo zjištěno 12 syslů usmrcených auty, úhynů ale mohlo být podstatně víc, uvedl včera Martin Hyský (ČSSD), radní kraje pro životní prostředí a zemědělství.

Policie vyšetřuje úhyn tří vzácných orlů mořských nalezených u obce Jamné na Jihlavsku. Odborníci potvrdili, že byli otráveni zakázaným karbofuranem. Řekla to policejní mluvčí Stanislava Miláčková. Případ kriminalisté prověřují pro podezření ze spáchání dvou trestných činů, a to neoprávněného nakládání s chráněnými volně žijícími živočichy a planě rostoucími rostlinami z nedbalosti a přechovávání omamné a psychotropní látky a jedu.

Mladé stromy v centru Pardubic mají nový typ závlahy. Městský obvod I je zalévá pomocí vodních vaků. Tlumoky neplýtvají vodou, dostane se přímo ke kořenům. Je to jedno z opatření proti suchu. Řekla to starostka městského obvodu I Alena Stehnová (ANO). "Stromy udržují vláhu ve městě," dodala.

Chvilku se zdálo, jako by včelí med mohl být univerzálním sladkým lékem na úbytek hmyzí diverzity ve městech. Četné ekoprojekty, které se zaštiťovaly ochranou mizejících populací opylovačů, se snažily propagovat instalace včelích úlů na střechách domů, v lokálních městských biofarmách i ve veřejných parcích. Ale jak píše Independent, život skutečně ohrožených opylovačů tyhle akce vlastně jen zhoršovaly.

Odborníci ostravské zoologické zahrady se podílejí na záchraně siky vietnamského, který je ve volné přírodě již zcela vyhubený. Stádo těchto jelenů by mělo být obnoveno v Číně. Je možné, že jeho součástí budou i kusy odchované v ostravské zahradě. V úterý to řekla mluvčí Zoo Ostrava Šárka Nováková.

Některá města na Vysočině plánují méně sečí trávy kvůli suchu, někde nechají trávníky vyrůst jako louky. Slibují si od toho lepší udržení vláhy, ale i pestřejší zastoupení rostlin, hmyzu či ptáků. Ve Žďáru nad Sázavou byly loni tři takzvané květnaté trávníky, letos by jich mohlo být i třikrát tolik, řekla v úterý novinářům místostarostka Ludmila Řezníčková (ANO). Vyšší trávu někde nechá i Třebíč. V Jihlavě jsou v některých lokalitách louky už několik let.

Vědci budou v novém centru excelentního výzkumu NutRisk Centre zkoumat dopad škodlivých látek v půdě na potravní řetězec od rostlin přes zvířata po člověka. Díky tomu by měli být schopni nalézt způsoby odstranění těchto látek a zajistit bezpečnou rostlinnou a živočišnou produkci. V tiskové zprávě to v úterý uvedla Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů (FAPPZ) České zemědělské univerzity (ČZU). Na výzkum toxických látek, které se do půdy dostávají z průmyslové výroby a konvenčního zemědělství, získala univerzita z evropských zdrojů 240 milionů korun.

Situace je na začátku jara horší než v loňském roce. 50 % území je ve stavu půdního sucha, 80 % vrtů a 66 % pramenů je ve stavu silného či mimořádného sucha. "S ohledem na meteorologickou předpověď by mohlo v následujících dnech dojít ke zlepšení půdního sucha, ale stavu podzemních i povrchových vod to příliš nepomůže,“ uvedl včera po jednání Národní koalice pro boj se suchem Mark Rieder, ředitel Českého hydrometeorologického ústavu. O průběhu jednání informuje ministerstvo životního prostředí.

V okolí Českého Rudolce na Jindřichohradecku se ve volné přírodě stále pohybuje 12 bizonů, kteří v polovině dubna utekli z nedaleké farmy. Turisté musí počítat s tím, že mohou na zvířata v terénu narazit. Včera to řekl starosta Českého Rudolce Luděk Plocar. Původně z farmy uteklo osm desítek bizonů, většinu z nich se podařilo odchytit.

Stromům v Brně pomůže udržet vláhu i speciální kondicionér. Takzvaný půdní injektor, který do půdy u stromů vpraví látku zadržující vláhu, pořídila městská firma Veřejná zeleň města Brna. Mělo by to dřevinám pomoci přečkat období sucha. Řekl to ředitel příspěvkové organizace Jozef Kasala.

Stát plánuje v následujících deseti letech dát na propojování vodárenských soustav 24 miliard korun, řekl na tiskové konferenci po jednání Národní koalice pro boj se suchem premiér Andrej Babiš (ANO). Podle ministra zemědělství Miroslava Tomana (ČSSD) půjdou peníze nejvíce do Středočeského a Jihočeského kraje. Na obnovu vodovodů pak dá stát šest miliard korun. Tyto projekty jsou zahrnuty v národním investičním plánu. Podle ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO) bude možné další peníze čerpat z evropských fondů, dohromady se tak podle něj v Česku v následujícím desetiletí investuje do řešení vody 50 miliard korun.

Česko přispívá k vymírání živočišných druhů zastavováním bezzásahových ploch v přírodě a ničí si divočinu, ze které má užitek. V rozhovoru pro ČTK to řekl Pavel Kindlmann z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd České republiky (AV ČR). Reagoval tak na výsledky zprávy o stavu světových ekosystémů, kterou včera vydala Mezivládní platforma pro biodiverzitu a ekosystémové služby (IPBES) při Organizaci spojených národů (OSN). Kindlmann patří mezi její hlavní autory. Světu podle nich hrozí vymření jednoho milionu živočišných druhů. Podle AV ČR na zprávě čítající 1800 stránek pracovalo tři roky 145 odborníků z 50 zemí, vyžili příspěvky dalších 310 vědců a desítek tisíc odborných článků.

Celníci zadrželi ve středu na letišti v Karlových Varech loveckou trofej vlka obecného. Byla v zavazadlech cestujícího soukromého letadla z Kazachstánu, informovala dnes zástupkyně mluvčí Celního úřadu pro Karlovarský kraj Lenka Havelková.

České ovocnářství za 15 let od vstupu Česka do Evropské unie snížilo výkon o téměř pětinu. Soběstačnost Česka v produkci ovoce klesla. Pro pěstitele jablek se obrovskou konkurencí stalo Polsko, které za 15 let v EU produkci jablek zdvojnásobilo na pět milionů tun a nyní je s převahou jejich největším pěstitelem v Evropě. Rentabilita českého ovocnářství se po vstupu do EU stala závislou na dotacích. Řekl to předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík.

Zoo Dvůr Králové nad Labem chystá převoz pěti nosorožců černých dvourohých do národního parku Akagera ve Rwandě. Tři jsou z dvorské zoo, čtvrtý z dánské zoo Ree Park Safarie a pátý ze zoo Flamingo Land ve Velké Británii. Přepravu nosorožců může veřejnost podpořit nákupem trička od známého modního návrháře Jiřího Kalfaře. Převozu předcházel ve Rwandě za účasti týmu z dvorské zoo projekt, který má mezi místními lidmi zvýšit povědomí o ochraně kriticky ohrožených druhů. Na konci dubna to sdělila mluvčí zoo Andrea Jiroušová. Dvorská zoo patří k největším a nejúspěšnějším chovatelům nosorožců na světě.