LZ VLK

Lesy, které obstojí v době klimatické změny i za 50 let, se snaží vytvářet Školní lesní podnik Křtiny, který patří Mendelově univerzitě v Brně. Od letoška hospodaří podle nového desetiletého plánu, který určuje rozdílné strategie pro různá místa. Díky tomu, že školní lesy jsou historicky převážně smíšené, je kůrovec nezdecimoval. Ale klimatická změna trápí i je, proto v podniku zkoušejí jiné modely hospodaření než v minulosti, řekl v rozhovoru pro ČTK ředitel Tomáš Vrška.

Ke konci roku na vlastní žádost skončí ředitelka městské příspěvkové organizace Zoo Děčín Kateřina Majerová. Zoologickou zahradu vedla od roku 2007 a od roku 1997 v ní pracovala. Město proto chystá výběrové řízení na její post. Nového ředitele či ředitelku vybere komise, informoval mluvčí města Luděk Stínil.

Hlavní cenu festivalu filmů o přírodě Ekofilm získal v Brně snímek věnovaný nelegálnímu rybolovu v západoafrických vodách. Pod názvem Nájezd na Atlantik jej natočil francouzský režisér Nicolas Van Ingen. V dalších kategoriích uspěl například krátký snímek o světluškách nebo dokument o boji za záchranu jeskyně ve Vietnamu. Výsledky ČTK poskytl mluvčí festivalu Martin Gillár.

Zhruba 70 aktivistů dnes na mléčné farmě v Dolanech na Pardubicku protestovalo proti údajně nehumánnímu chovu krav a telat. Areál, který patří Agrodružstvu Klas Křičeň, na výzvu vedení družstva opustit odmítli. Po následném příjezdu policie aktivisté uposlechli výzvy k opuštění farmy a z areálu odešli. "Nyní probíhají úkony k jejich ztotožnění," řekla ČTK mluvčí policie Andrea Muzikantová. Neoprávněným vniknutím na soukromý pozemek se policie podle ní dál zabývá.

Ochránci přírody zatím v plzeňské čtvrti Skvrňany nenašli hnízdo sršní asijských. Několik jedinců tohoto invazního druhu hmyzu, který loví včely, tam zachytili ve čtvrtek. Byl to první potvrzený odchyt v Česku. Nyní mapují širší okolí nálezu a chystají noční průzkum pomocí termokamer, protože vzhledem k chladnějšímu počasí sršně nelétají. Kvůli zamezení šíření sršně je podle Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK ČR) důležité hnízdo sršní asijských najít a zlikvidovat.

Mezinárodní tým paleontologů objevil v marocké poušti několik milimetrů dlouhé larvy členovce starého 480 milionů let. Pomocí moderních technologií mohli zkoumat každý jejich detail. Výzkum, na němž se podílel také Lukáš Laibl z Geologického ústavu Akademie věd ČR, pomohl vědcům lépe pochopit, jak tito vyhynulí živočichové žili, jak se živili a jak vypadala evoluce jejich vývoje, sdělila Martina Spěváčková z Akademie věd.

Diana, první český myslivecký spolek žen, eviduje mírný nárůst počtu členek. Má jich přes 90, hlavně z jižních Čech, věnují se především lesní pedagogice. Zároveň také střílí, starají se o krmelce, působí i jako honci. Na písecké lesnické škole, kde dřív bývali hlavně studenti, je dnes poměr dívek a chlapců vyvážený. ČTK to řekla na akci Den zemědělců, potravinářů a venkova okresu Tábor členka spolku Hana Schläferová.

Až pomocí analýzy DNA určili odborníci pohlaví mláděte hrabáče kapského, které se letos na jaře narodilo v zoologické zahradě na Svatém Kopečku u Olomouce. "Analýza DNA prokázala, že se nám podařilo odchovat samičku," sdělila ČTK mluvčí olomoucké zoo Iveta Gronská.

Včela medonosná, komár pisklavý nebo mravenec lesní zvětšení do až pětimetrové délky jsou nyní k vidění na výstavě Megabrouci v pavilonu H brněnského výstaviště. Sochař Michal Olšiak se svým týmem pracoval na dvacítce exponátů deset let, jejich výroba trvala 15 000 hodin práce. U zrodu prvního exponátu stál nákup makrolupy, kterou koupil pro své syny.

V Mohelenské hadcové stepi zlepšují ochránci přírody podmínky pro návštěvníky. Osazené jsou nové panely naučné stezky, z velké části je hotové vyvýšené dřevěné plato, z něhož bude možné pozorovat sysly. Pracovníci tam připravují stavbu altánu, jehož zastřešení bude porostlé zelení. Je to projekt s celkovými náklady okolo 2,6 milionu korun, hlavní práce by měly být hotové do konce listopadu. Vyplývá to z údajů, které ČTK poskytli pracovníci Správy CHKO Žďárské vrchy, která se stará také o step.

Pražská zoologická zahrada jako první v Evropě úspěšně odchovala dvě mláďata ohrožené želvy dlaždicovité. Choulostivá mláďata houbožravých plazů se narodila před čtyřmi měsíci. O úspěšném odchovu zoo informovala s časovým odstupem, kdy už je jasné, že želvy prospívají.

Voliéra s desítkami ptáků už déle než 60 let přitahuje v Ostravě-Přívoze pozornost dětí z okolí. Jde o jedinou dochovanou z veřejných voliér, které v kraji v minulosti vybudovali horníci. ČTK to řekla Ilona Rozehnalová, provozovatelka Antikvariátu a klubu Fiducia, který u voliéry odhalil naučnou ceduli. Harcké kanáry chovali horníci od druhé poloviny 19. století a brávali je s sebou do dolů. Tito drobní ptáci jsou totiž citliví na zvýšené koncentrace metanu, a svým chováním tak v podzemí upozorňovali na nebezpečí.

Strážníci v Brně - Starém Lískovci o minulém víkendu odchytli hroznýše královského, byl vedle popelnic. Skončil v rukou odborníka, informovala mluvčí městských policistů Markéta Skřivánková. Strážníci nejčastěji odchytávají zatoulané psy či kočky, exotická zvířata, jako byl tento škrtič, jsou raritou.

V Jihočeském kraji je pět nových zvláště chráněných území. Jde o Pohoří na Šumavě, Slavonické rybníky, Údolí Lužnice a Vlásenického potoka, Velký Hodonický rybník a Zlatý potok v Pošumaví. Zřízení území schválila tento týden rada Jihočeského kraje. Cílem takové ochrany bývá udržení nebo zlepšení dochovaného stavu nebo ponechání samovolnému vývoji.

Zrušení kompenzace obcím na území národních parků nebude podle ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) znamenat vůbec nic, byla to historická záležitost, která nemá podklad v legislativě. Řekl to novinářům před jednáním vlády. Dotační programy ministerstva životního prostředí by se měly podle návrhu ministerstva financí snížit o 65,6 milionu korun. Starosta Malé Úpy Karel Engliš, jehož obec leží v Krkonošském národním parku, považuje zrušení kompenzace obcím za krok špatným směrem.

V jihomoravských lesích v posledních čtyřech letech rostlo množství ulovené spárkaté zvěře s výjimkou divočáků. Zatímco v roce 2019 myslivci ulovili dohromady 18 209 kusů, loni to bylo 21 828 kusů, z toho nejčastěji srnčí zvěř se 14 821 kusy. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad. Přestože odlovené zvěře průběžně přibývalo, stavy k letošnímu 31. březnu byly vyšší než ke stejnému datu v roce 2020. Letos činily 39 883 kusů, což je o 277 více. Na příliš vysoké stavy zvěře, které jsou velkou brzdou obnovy lesů poničených kůrovcem a suchem, lesníci dlouhodobě upozorňují.

Státní veterinární správa (SVS) tento týden zmírnila v Libereckém kraji opatření související s africkým morem prasat platná pro takzvané uzavřené pásmo I, kde je mírnější režim. Divoká prasata, která myslivci v tomto pásmu uloví, mohou nyní mimo pásmo přesouvat bez veterinárního osvědčení. Pro přesun stačí ohlášení prostřednictvím on-line formuláře umístěného na webu SVS https://www.svscr.cz/online-formulare/, sdělil ČTK mluvčí SVS Petr Majer.

Sedm zástupců organizace Greenpeace dnes dopoledne před sídlem státního podniku Lesy České republiky (LČR) protestovalo proti kácení stromů ve starých lesích. Na happening přivezli také makety pařezů a kříže se jmény kácených starých lesů. Obdobný happening Greenpeace uspořádala letos v květnu před sídlem ministerstva zemědělství v Praze, krátce po spuštění své kampaně Nekácejte.cz. Lesy ČR uvedly, že dbají ochrany lesa, hospodaří v souladu se zákonem a řídí se schválenými lesními hospodářskými plány. Podnik se s ekology dohodl na společné odborné diskusi.

Do české části Krkonoš zasahují dvě vlčí teritoria, po kterých se pohybuje od šesti do 11 vlků. O trvalém výskytu vlků svědčí z Krkonoš řada pozorování nejen takzvaných pobytových stop těchto šelem, ale také vlků samotných. Rozmnožování vlka obecného bylo letos potvrzeno u smečky na polské straně hor obývající východní část Krkonoš. V Krkonoších je to poprvé v novodobé historii, řekl dnes ČTK mluvčí Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) Radek Drahný. Intenzivnější výskyt vlků je v Krkonoších zaznamenán od začátku letošního roku.

Hlasování v anketě o Strom roku vstoupilo do tajné fáze, v níž hlasující nevidí, kolik stromy dosud získaly hlasů. Do takzvaného superfinále postoupilo pět stromů z původních deseti finalistů. V předchozích letech se hlasovalo o všech finalistech. Předchozí titul Strom roku 2022 získala třísetletá hrušeň hnilička z Drásova na Příbramsku.