LZ VLK

Cenu ředitele Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) za rok 2025 dnes ve Vrchlabí na Trutnovsku získalo šest osobností a organizací, které přispěly k rozvoji Krkonoš. Správa KRNAP udělila ocenění pošestnácté, letos zastoupil ředitele Správy KRNAP vrchní ředitel sekce ochrany přírody a krajiny ministerstva životního prostředí Michal Servus, který byl dočasně pověřen řízením parku. Dosavadního ředitele Robina Böhnische v březnu odvolal ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé).

Zdravá půda, odolná krajina či návrat opylovačů jsou cíle, ke kterým má směřovat nový Národní plán na obnovu přírody. Jeho první pracovní návrh představilo ministerstvo životního prostředí. Dokument má být podle něj klíčovým nástrojem pro zlepšení stavu české krajiny a veřejnost k němu nyní může posílat připomínky. Ministerstvo to uvedlo na svém webu.

Z peněz Integrovaného regionálního operačního programu (IROP) bylo zatím podpořeno 222 projektů zaměřených na obnovu zeleně a vody ve městech a obcích. Celkem šlo na jejich podporu 4,8 miliardy korun z více než 8,7 miliardy Kč, které Evropská unie vyčlenila na zelenou infrastrukturu v programovém období mezi lety 2021 až 2027. Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) o tom informovalo v tiskové zprávě.

Technická správa komunikací (TSK) vysadila do ulice V Cibulkách v Praze 5 Košířích 23 stromů. Jde o druhy, které nejsou v ČR zcela typické. Měly by lépe zvládat horké počasí a sucho. Jsou součástí projektu, při němž bude TSK 15 let testovat 30 druhů stromů, aby zjistila, kterým se v městském prostředí nejlépe daří. Městská firma plánuje vysadit celkem 900 takzvaně klimaticky odolných stromů, od roku 2022 jich zasadila asi 300.

Počet kůrovcových těžeb v ČR nadále klesá, ubývá také poškození lesů způsobené sněhem, suchem či větrem. Na tiskové konferenci to řekli zástupci Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti a Lesní ochranné služby. Ačkoliv se aktuální stav lesů vyvíjí příznivě, upozorňuje ústav před klimatickými výkyvy, které mohou opět přispět k oslabení lesů.

Liberecký kraj chce sledovat turistický ruch v Přírodní rezervaci Jizerskohorské bučiny, která je už pět let na seznamu světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO. Bučiny jsou první přírodní lokalitou v České republice, která se na seznam dostala. Do údolí Černého potoka chce teď kraj umístit sčítač, který poskytne cenná data pro budoucí plány v oblasti infrastruktury a propagace, uvedla mluvčí kraje Pavla Sýkorová.

Mezinárodnímu vědeckému týmu BioRescue se podařilo vytvořit další embryo nosorožců bílých severních, kterým hrozí vyhynutí. Vědci také vybrali další dvě samice blízce příbuzného nosorožce bílého jižního, které by se měly stát náhradními matkami, informoval mluvčí zoo Dvůr Králové Michal Šťastný. Zoologická zahrada ve Dvoře Králové nad Labem na Trutnovsku je součástí konsorcia BioRescue, které usiluje o záchranu nosorožce bílého severního.

Silničáři v zimě pokáceli u silnic nižších tříd ve Zlínském kraji téměř 900 poškozených stromů. O rok dříve jich odstranili přes 900. Místo pokácených stromů nyní připravují náhradní výsadbu 700 stromů a následnou péči o ně v odhadované hodnotě 2,5 milionu korun, uvedl Vojtěch Cekota z Ředitelství silnic Zlínského kraje (ŘSZK), které se o silnice druhé a třetí třídy v regionu stará.

Už extrémně nízká koncentrace pesticidů může vážně narušit mikrobiom vodních bezobratlých živočichů, mezi které patří vážky, vodní škeble či raci. To má negativní vliv na zdravotní stav těchto živočichů a jejich odolnost vůči nepříznivým vlivům. Vyplývá to ze studie vědců z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UP) a Ostravské univerzity, kteří se zaměřili na larvy vážek. Výsledek jejich práce publikoval časopis Environmental Pollution. Mikrobiom je soubor drobných mikroorganismů tvořený především bakteriemi, houbami, viry a dalšími mikroskopickými formami života.

Nedostatek srážek, které trápí Česko již několik měsíců, a vysychání půdy se podepisuje i na lesních porostech. Více než polovina lesů, 54 procent, jsou ve stavu vysokého stresu a pět procent dokonce ve stavu extrémně vysokého stresu. Bez stresu je pouze desetina českých lesů, uvedl v pravidelných aktualitách Ústav výzkumu globální změny AV ČR - CzechGlobe. Současný stav v sobě nese řadu rizik pro zdraví lesů.

V Krkonoších "kvete" sníh. A to i mezi stromy na dně Labského dolu v nadmořské výšce okolo 1050 metrů, kde jev tzv. sněžných květů třetím rokem zkoumají vědci z Univerzity Karlovy. Neobvyklé zbarvení tajícího sněhu na jaře způsobují sněžné řasy. Sníh zbarvují do odstínů zelené, oranžové, vzácněji do červena. Linda Nedbalová z katedry ekologie Přírodovědecké fakulty UK v Praze, která výzkum v Labském dole vede, upozorňuje, že tento jev v pásmu lesa je na rozdíl od toho v bezlesí polárních či vysokohorských oblastí stále málo známý.

Ministerstvo zemědělství chystá změny ve fungování Státní veterinární správy (SVS) i dalších dozorových organizací. Cílem je efektivnější boj proti týrání zvířat a posílení kontrolní činnosti. Úřad chce například změnit současné uspořádání veterinární správy do 14 krajských pracovišť nebo stabilizovat personální situaci prostřednictvím navýšení peněz na platy o 20 milionů korun. Změny by měly být účinné od 1. ledna příštího roku.

Ranní mrazy mohou ve středu a čtvrtek zejména v Čechách poškodit pozdně kvetoucí ovocné stromy, hlavně třešně, višně a jabloně. Na síti X to dnes uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). V polohách kolem 400 až 500 metrů nad mořem mohou být ohrožené také meruňky nebo broskvoně, které v těchto výškách teprve kvetou a na mráz jsou z ovocných dřevin nejcitlivější.

Liberecký kraj přispěje 150 000 korun na akce, které připomenou 50. výročí vyhlášení chráněných krajinných oblastí (CHKO) Lužické hory a Kokořínsko – Máchův kraj. Dotaci kraj poskytne Agentuře ochrany přírody a krajiny České republiky, která připravuje sérii akcí pro veřejnost, řekl ČTK náměstek hejtmana pro životní prostředí Jiří Klápště (Spolu).

Lidé ve městě sdílejí svůj životní prostor se zajíci, srnci, liškami nebo divokými prasaty. Jejich vzájemné soužití není náhodné a má své zákonitosti. Ve společném výzkumu to zjistili vědci z Mendelovy univerzity v Brně, Masarykovy univerzity v Brně a společnosti SocioFaktor. O zjištěních informovali v tiskové zprávě. Jejich výzkum má napomoci omezit situace, kdy se lidé s volně žijícími zvířaty ve městě dostávají do konfliktu.

Veterináři spolu se zástupci pražské zoo v úterý ukončí mimořádná veterinární opatření přijatá kvůli ptačí chřipce. Od středy pak budou pro návštěvníky opět přístupné části zoo, které byly kvůli nákaze uzavřeny. Vyplývá to z vyjádření Státní veterinární správy (SVS) a pražské zoo na dotaz ČTK. Veterináři potvrdili ptačí chřipku v pražské zoo 12. února, celkem po dobu platnosti opatření evidují zhruba 50 uhynulých ptáků.

Silničáři v Pardubickém kraji hledají nové způsoby, jak zabránit střetu automobilů se zvěří. V Česku uhynou kvůli srážkám stovky tisíc zvířat. Opatření na komunikacích druhé a třetí třídy by mohla úmrtnost zvěře snížit. Silnice také přetínají migrační trasy, což ilustruje loňský případ losa Emila, který kvůli silniční síti nedokázal najít vhodné teritorium. Vyplývá to z příspěvků účastníků z konference, která se konala minulý týden v Pardubicích.

V centru Prahy dnes lidé demonstrovali proti zástupcům Motoristů ve vedení ministerstva životního prostředí (MŽP). Akci svolaly ekologické organizace v čele s hnutím Greenpeace či Hnutím Duha, podle kterých se na ministerstvu pod vedením vládního zmocněnce pro Green Deal Filipa Turka a šéfa resortu Igora Červeného dělají rozsáhlé čistky, škrtají peníze na fungování národních parků a vede se válka proti rozvoji větrné energie. Podle organizátorů přišly na protest 2000 lidí.

V Safari Parku Dvůr Králové nad Labem na Trutnovsku se na začátku dubna narodily čtyři vzácné hyenky hřivnaté. Dvorští chovatelé tím navázali na narození pěti hyenek loni v dubnu a tří předloni v březnu. Tehdy to byl první odchov v Česku a šlo o významný odchov i v celosvětovém měřítku. ČTK to řekl mluvčí zoo Michal Šťastný.

V ptačím parku Josefovské louky u Jaroměře vznikly první dvě vyvýšené pozorovatelny pro veřejnost, výukový altán a dřevěný povalový chodník. Za 20 let existence parku jde o největší investici do návštěvnického vybavení. Česká společnost ornitologická území v nivě řeky Metuje spravuje od roku 2006.