LZ VLK

Možná řešení problémů s ubýváním vody v Dyji budou pomocí digitálního dvojčete povodí testovat odborníci z Ústavu globální změny Akademie věd ČR (CzechGlobe) ve spolupráci se státním podnikem Povodím Moravy. Problémy jsou nyní zejména v dolní části Dyje. Na přelomu června a července pod nádrží Nové Mlýny uhynuly ryby kvůli nedostatku kyslíku ve vodě způsobenému přemnožením sinic.

Ostravská radnice začala se systematickou likvidací bolševníku velkolepého, který patří k nejnebezpečnějším invazním druhům rostlin v Česku. Práce na lesních pozemcích podél Trnkovecké ulice ve Slezské Ostravě letos vyjdou na více než 66 000 korun. Město kombinuje chemické i mechanické metody, řekla ČTK mluvčí magistrátu Gabriela Pokorná.

Veterináři v současných vedrech ošetřují více zvířat. Mezi nejrizikovější skupiny podle nich patří plemena psů s krátkou lebkou a zploštělým čumákem, jako jsou například mopsi nebo buldočci, starší jedinci a zvířata se srdečním onemocněním. Jejich majitelé pro ně vyhledávají veterinární ošetření nejčastěji kvůli přehřátí organismu, dehydrataci nebo kolapsu. ČTK to sdělila viceprezidentka Komory veterinárních lékařů ČR Kateřina Valdhans.

Tradiční záhumenky, tedy malá políčka, významně zvyšují počet i druhovou rozmanitost ptáků v zemědělské krajině. Biodiverzitě prospívají také staré stodoly, otevřené půdy, pestré zahrady a sady, které ptákům poskytují úkryt i vhodná místa ke hnízdění. V jednolité zemědělské krajině naopak ptáků ubývá, ukazuje studie Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR, kterou publikoval časopis Agriculture, Ecosystems and Environment.

Celníci odhalili gang překupníků chráněných druhů papoušků působící v několika krajích a zajistili asi stovku ptáků. S odchytem a zajištěním zvířat celníkům pomohly zoo v Praze, Zlíně a Ostravě. V ostravské zahradě také papoušci nalezli dočasné útočiště. V tiskové zprávě na webu celníků to oznámila mluvčí Celní správy ČR Martina Kaňková. Případem se zabývá policie.

Kvůli vysokým letním teplotám pracovníci pražské záchranné stanice pro volně žijící živočichy přijímají více zvířat, nejčastěji dehydratovaná a vysílená mláďata ptáků nebo veverek. ČTK to sdělila mluvčí stanice Petra Fišerová. Během současné vlny veder stanice denně ošetří desítky živočichů, při první letošní vlně horka jich za jeden týden přijali rekordních 578.

V rybnících Rybářství Třeboň, které hospodaří na 8000 hektarech vodní plochy, chybí více než třetina vody. Oproti běžnému zdržovaném objemu 75 milionů metrů krychlových vody je v rybnících o 28 milionů metrů krychlových vody méně. Každý týden se kvůli extrémně vysokým teplotám a nedostatku srážek odpaří další 2,5 procenta. Kvůli suchu začali rybáři s výlovy některých rybníků předčasně, protože by jinak ryby uhynuly, řekl provozní ředitel Rybářství Třeboň Vladimír Kukačka.

Obce dostanou od ministerstva zemědělství (MZe) 300 milionů korun na opravu, výstavbu nebo odbahnění malých vodních nádrží. Žádost o dotace mohou podávat od 7. září do 7. října.

Hospodářská zvířata na jihu Čech se při tropických teplotách ochlazují v remízkách i kamenných stájích. Někteří jihočeští farmáři vypouštějí krávy, ovce či koně na pastviny v noci a v největších vedrech je nechávají uvnitř chladnějších budov. Kvůli suchu neroste na loukách tráva a zemědělci musí dobytek přikrmovat zásobami sena na zimu. Vysychají zdroje vody a rostou náklady na její dopravu i na elektřinu na ochlazování zvířat, zjistila ČTK.

Ochránci přírody našli v CHKO Moravský kras vzácného modráska očkovaného. K životu a rozmnožování potřebuje porosty rostliny krvavec toten na vlhčích loukách i vhodné druhy mravenců. Ti se starají o jeho housenky, které si odnášejí do svých hnízd. Správa CHKO o tom informovala na webových stránkách.

Kvůli přetrvávajícímu suchu zvýšil Vyškov počet pracovníků, kteří se starají o zalévání stromů a zeleně. Suchem nejvíc trpí břízy a smrky. Kvůli nutnosti zavlažovat letos i tříleté dřeviny, vzrostla spotřeba vody. Zatímco před několika lety by stačilo okolo šesti metrů krychlových vody za den, teď je to zhruba dvojnásobek, uvedlo město na webu.

Farmáři v Plzeňském kraji i v dalších částech Česka mají problémy s nedostatkem sena a slámy pro krmení hospodářských zvířat. Dlouhodobé sucho a pokračující vedra způsobily, že první seč měla proti běžným letům třetinový výnos a druhé a další seče už zřejmě nebudou. Pastviny jsou vyschlé, farmáři na nich musí skot přikrmovat. Někteří chovatelé nakupují seno za trojnásobek běžné ceny, třeba i z Polska. Další připravují zmenšení stád krav, protože se kromě nedostatku krmení zároveň výrazně snížila výkupní cena mléka a v posledních dnech i hovězího masa, zjistila ČTK.

Společnost Severní energetická hodlá sama rozhodnout o využití peněz, které ušetřila na rekultivacích hnědouhelného lomu ČSA na Mostecku. Hodlá jednat přímo s obcemi v okolí těžební oblasti a dohodnout se na podpoře s nimi. Původně chtěla peníze dát obcím prostřednictvím Státního fondu životního prostředí (SFŽP). Firma to dnes uvedla v tiskové zprávě. O jakou částku půjde, neuvedla, podle předchozích informací by to měly být stamiliony korun. Fond se nechtěl k prohlášení ani k avizovaným krokům společnosti vyjadřovat. Ekologické organizace přístup firmy kritizují, podle nich se naplnily jejich obavy, že si chce majitel energetické skupiny Sev.en Pavel Tykač většinu ušetřených peněz z rekultivací nechat.

Patnáct druhů ryb napočítali vědci v revitalizovaném Mrtvém rameni řeky Moravy na jihu Olomouce, jehož obnova byla dokončena loni jako součást protipovodňových opatření. Průzkum odborníků z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR zároveň potvrdil, že se v lokalitě ryby přirozeně rozmnožují. Město bude vývoj Mrtvého ramene i navazujícího území sledovat také v dalších letech. ČTK to sdělil vedoucí odboru životního prostředí magistrátu Petr Loyka.

Čeští a němečtí ochránci přírody chtějí obnovit biologickou rozmanitost na více než 150 hektarech zemědělské, příměstské a lesní krajiny v okolí Liberce a německé Žitavy. Na společném přeshraničním projektu budou spolupracovat tři organizace: Čmelák – Společnost přátel přírody, Centrum ochrany přírody Žitavské hory a Mezinárodní centrum setkávání St. Marienthal, uvedl předseda spolku Čmelák Jan Korytář.

Sklizeň léčivých bylinek je mnohem náročnější než běžných zemědělských plodin. Zatímco obilí zvládnou zemědělci sklidit během několika týdnů, u bylinek práce trvá měsíce. V Křični na Pardubicku o tom vědí své, na Statku Junek vrcholí jedna z nejnáročnějších částí sezony. ČTK to řekla majitelka hospodářství Iva Junková.

Safari Park Dvůr Králové nad Labem má vzácné mládě madagaskarské poloopice makiho trpasličího. Narodilo se 26. června a je v pořádku. Zřejmě je to samec. Dvorská zoo je jednou z mála na světě, kde makie chovají. Zástupci safari parku označili přírůstek tohoto druhu za pozoruhodný.

O dvě mláďata se letos rozrostlo stádo zubrů v zoologické zahradě na Svatém Kopečku u Olomouce. Oba malí zubři už pod bedlivým dohledem svých matek skotačí ve výběhu s ostatními členy stáda. Olomoucká zoo začala chovat zubry v roce 1973. O třináct let později chov tohoto největšího divokého evropského kopytníka ukončila. Zubři se do zoo vrátili až v roce 2013 a od této doby se tam narodilo 21 mláďat.

Plzeň zřídila v lesích u Seneckého rybníka vzdělávací stezku, která hravou formou seznamuje děti i dospělé s obyvateli lesa. Využívá siluety zvířat, QR kódy a mobilní aplikaci. Stezka je určena rodinám s dětmi i dětským skupinám, které chodí do přírody. Za 244 000 korun ji zajistila městská organizace Správa veřejného statku (SVS) města Plzně, řekl ČTK vedoucí úseku lesů, zeleně a vodního hospodářství SVS Richard Havelka.

Útulek pro zvířata v Lanškrouně shání peníze na péči o náhlý přírůstek osmi zanedbaných psů, kříženců čínského chocholáče. Vystrašená zvířata přijal 13. července po úmrtí jejich majitele. Náklady na péči přesáhnou 100 000 korun, uvedlo na svém webu zařízení, které je součástí sítě Pet Heroes.