LZ VLK

Nevyužité peníze z rekultivace hnědouhelného lomu ČSA na Mostecku půjdou na rozvojové projekty tamních obcí zasažených těžbou. Řádově by mělo jít o stovky milionů korun, které těžební společnost Severní energetická nevyužije, protože část lomu bude při sanaci ponechána přirozené obnově. Počítá s tím usnesení, které schválila vláda, informovalo ministerstvo životního prostředí (MŽP).

Evropská komise (EK) představila návrhy na zjednodušení administrativní zátěže pro zemědělce a další opatření, která mají zmírnit tlak, jemuž zemědělci čelí. Chtěla by mimo jiné zjednodušit některé podmínky, které musí farmáři v Evropské unii splňovat pro získání dotací, či snížit počet kontrol v zemědělských podnicích až o 50 procent. Komise návrh zveřejnila v den, kdy se ve střední a východní Evropě konaly protesty zemědělců zaměřené mimo jiné proti unijní zemědělské politice. V pondělí se návrhy budou zabývat ministři zemědělství 27 členských států EU, kteří se sejdou v Bruselu.

Veterináři v obci Bolehošť na Rychnovsku potvrdili 20. letošní ohnisko ptačí chřipky v malochovu drůbeže v ČR. Chovatel informoval krajskou veterinární správu o úhynu 24 z 29 kusů chované drůbeže. ČTK to dnes řekl mluvčí Státní veterinární správy (SVS) Petr Vorlíček. Podle něj šlo o různé druhy drůbeže, v chovu převládaly slepice.

Čeští zemědělci by byli sami proti sobě, kdyby nepodporovali lepší péči o krajinu a půdu. Unijní Zelená dohoda pro Evropu (Green Deal) ale musí být nastavena tak, aby ji farmáři administrativně a technicky zvládli a aby neohrožovala udržitelnost zemědělské produkce. Shodli se na tom zástupci Agrární komory (AK), Zemědělského svazu (ZS) a Asociace soukromého zemědělství (ASZ), které ČTK oslovila. Proti politice EU dnes protestovali zemědělci v Česku i dalších evropských zemích. K hranicím se Slovenskem, Polskem a Německem nebo do ulic velkých měst v ČR podle AK vyjelo asi 3000 kusů zemědělské techniky.

Frýdek-Místek chce podpořit hnízdění ptáků v tamních parcích. Radnice v nich nechá instalovat 30 odolných ptačích budek, které ptákům mají nahradit chybějící přirozené dutiny ve stromech. ČTK to řekla mluvčí magistrátu Jana Musálková Jeckelová.

Veterináři ve Zlínském kraji loni preventivně vyšetřili na africký mor prasat 69 uhynulých prasat domácích v chovech. U žádného z nich se nákaza neprokázala, řekl ČTK ředitel krajské veterinární správy Michal Kamarád. O rok dříve veterináři v regionu vyšetřili 80 prasat domácích, ani tehdy u žádného africký mor nezjistili. Pracovníci krajské veterinární správy loni pokračovali také v monitoringu afrického moru prasat u uhynulých divočáků. Vyšetřili jich 101, meziročně o šest méně, ve všech případech s negativním výsledkem.

Česko podle ekologické organizace Greenpeace nedostatečně chrání vzácné lesy v evropsky významných lokalitách patřících do sítě Natura 2000. Greenpeace proto dnes podala stížnost k Evropské komisi (EK). Organizace dlouhodobě upozorňuje především na pochybení úřadů při schvalování lesních hospodářských plánů, které umožňují kácení ve Východním Krušnohoří. Už dříve si kvůli tomu stěžovala například u ombudsmana.

Viry u rostlin sice nejsou pro člověka nebezpečné, nicméně mohou pěstitele připravit o jeho úrodu a zvýšit ztráty v zemědělské produkci. Do rostliny se dostane patogen ve většině případů skrze přenašeče, což bývá nejčastěji hmyz. Virus se začne v buňce množit a postupně se šíří. Výsledný plod není ve většině případů toxický, nicméně může být pozměněn jeho vzhled, struktura a nebo chuť, řekl v rozhovoru s ČTK Tomáš Moravec z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR.

Slovensko potvrdilo výskyt invazního druhu komára tygrovaného, který přenáší na člověka viry horečky dengue a chikungunya, žluté zimnice či ziky. Informovala o tom Slovenská akademie věd, podle které byl tento komár opakovaně zjištěn v Bratislavě.

V Hrádku na Rokycansku se v pátek objevili další sršni asijští. Spatřili je zaměstnanci firmy Monteferro Hrádek v kamionech, které přijely z Francie. Výskyt invazivních sršňů nahlásili a hmyz byl odchycen. Riziko jejich rozšíření po tomto incidentu nehrozí, uvedl dnes na konferenci Pracovní společnosti nástavkových včelařů Jan Walter ze Západočeské univerzity v Plzni.

Odborníci na biodiverzitu a ekologii lesa z několika institucí poukazují na podle nich necitlivý způsob lesního hospodaření ve Ždánickém lese a Chřibech na jihovýchodní Moravě. Navrhli diskusi. V tiskové zprávě o tom dnes informoval Jan Běťák z Výzkumného ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví. V lokalitě hospodaří Lesy ČR, podnik už dříve uvedl, že cílem obnovy je vytvořit podmínky pro růst druhově, věkově a výškově různorodého lesa, který odolá změně klimatu i škůdcům.

Mírná zima a teplé počasí posledních dní uspíšilo přílet prvních ptačích druhů na střední Moravu. Ornitologové již zaznamenali v přírodě výskyt skřivanů polních, špačků, konipasů bílých i horských, čejek chocholatých a drozdů zpěvných. Na cestu směrem dál k severu se vydaly i husy, které zimují na jižní Moravě. U Tovačova se nyní vyskytují v hejnu o počtu až několika tisíc kusů, řekl dnes ČTK místopředseda Moravského ornitologického spolku Jiří Šafránek.

Tři nové hnízdní ostrůvky, které mají pomoci rackům chechtavým s hnízděním a s posílením kdysi velmi početné populace, postavili ochránci přírody z plzeňského Dobrovolného ekologického spolku - ochrana ptactva na vodní plochu v přírodní rezervaci Nový rybník u Líní na Plzeňsku. Kovové rošty zasypané drobnými kamínky nahrazují původní, před 13 lety postavené, dřevěné ostrůvky, které se působením vody rozpadly, řekl předseda spolku a vedoucí plzeňské záchranné stanice živočichů Karel Makoň.

Desítky poškozených stromů má na svědomí bobr evropský, který pobývá v blízkosti rybníků v lokalitě přírodní památky Dolní a Prostřední Svrčov v majetku Přerova. Jejich vykácení a ochrana zbývajících dřevin již město stály desítky tisíc korun. Radnice se navíc obává hrozícího protržení hráze, informovali zástupci města na stránkách města. Problémy s bobrem chráněným zákonem mělo město v minulosti také v rekreační oblasti na Laguně.

Vodohospodáři z Povodí Moravy začali po obnově napouštět vodní nádrž nedaleko Boskovic na Blanensku. Plná by mohla být do jara. V nádrži vznikl i nový ostrov, který poslouží především pro hnízdění ptactva, informoval mluvčí státního podniku Petr Chmelař. Obnova stála téměř 22,4 milionu korun.

Šumavský národní park připravuje na letošek projekt s názvem Rok tlejícího dřeva. Chce tím upozornit na význam ponechávání popadaných stromů v lese. Šumavský národní park ponechává tlející dřevo na 44 procentech rozlohy území, řekl mluvčí parku Jan Dvořák.

Porosty modřínu opadavého v Nízkém Jeseníku obsahují podle vědců výrazný podíl genetického materiálu alpského původu, což v budoucnu může ohrozit populaci této jesenické dřeviny. Nejvyšší míru alpských genetických příměsí odborníci zjistili v oblastech ležících mimo původní areál rozšíření jesenického modřínu a v běžných hospodářských lesích, sdělil Jan Řezáč z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti, jehož pracovníci genetickou variabilitu modřínů rostoucích v Nízkém Jeseníku zkoumali pomocí molekulárně genetických metod.

Mladá módní návrhářka Linda Havrlíková, která si vytvořila vlastní značku a vyrábí vlněné oblečení, spojila v životě starost o rodinné hospodářství s ovcemi v krajině pod Brdy s módou. Chov postupně upravila tak, aby vlna z ovcí byla využitelná k výrobě tkanin a oděvů a aby výroba byla udržitelná a ekologická. Pod jejíma rukama tak vzniká oblečení, které pochází z vlny českých ovcí, je prosté průmyslových chemikálií a na konci své životnosti je kompostovatelné, řekla na brněnských veletrzích mody Styl a Kabo.

Návrat prvních čápů bílých po zimě hlásili tento týden lidé na některých místech v Plzeňském kraji. Čáp se objevil na hnízdě na komíně ve Spáleném Poříčí na jižním Plzeňsku, čápa pozorovali lidé také na hnízdě v Mirošově na Rokycansku. Nejsou to ale ptáci, kteří se vrátili z tradičního zimoviště v Africe, ale nejspíš trávili zimu ve Španělsku nebo v ptačích parcích v Německu. Na návrat afrických čápů si ještě počkáme, řekl ČTK vedoucí plzeňské záchranné stanice živočichů Karel Makoň. V kraji je také několik čápů, kteří v posledních letech ani na zimu neodlétají a zůstávají tu celoročně.

Kůrovcová kalamita v oblastech spravovaných Vojenskými lesy a statky (VLS) loni skončila. Objem těžby kůrovcového dřeva se v roce 2023 vrátil k běžnému stavu. V roce 2019 dosáhl až 425 000 metrů krychlových, kdežto loni bylo vytěženo asi 50 000 metrů krychlových kůrovcového dřeva. Státní firma VLS hospodaří převážně ve výcvikových prostorech Armády ČR na zhruba 126 000 hektarech lesní půdy, což odpovídá přibližně pěti procentům lesů v Česku.