LZ VLK

Pokud se naplní krizové scénáře, mohlo by být letos napadeno kůrovcem 500.000 hektarů smrkových lesů, což je polovina jejich rozlohy v ČR. Na včerejším setkání se středočeskými starosty to řekl ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Lesníci podle něj nyní čelí největší kůrovcové kalamitě v historii českých zemí.

Pět vzácných nosorožců černých dvourohých by mělo v neděli odjet ze ZOO Dvůr Králové nad Labem do středoafrické Rwandy. Půjde o dosud největší převoz nosorožců z Evropy do Afriky. Ve Rwandě mají zvířata podpořit tamní v minulosti vyhubenou populaci nosorožců. Detaily k transportu zoo sdělí ve čtvrtek na tiskové konferenci, sdělila mluvčí zoo Andrea Jiroušová. Dvorská zoo patří k největším a nejúspěšnějším chovatelům nosorožců na světě.

Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) uložila pokutu 150.000 korun firmě GSIS Production z Dýšiné u Plzně. Výrobce pelet nedovoleně skladoval dřevěný odpad na venkovní ploše v rozporu s provozním řádem. V pondělí to řekla mluvčí inspekce Radka Nastoupilová. Výrobce se neodvolal, sankce nabyla právní moci, ale pokuta ještě zaplacena nebyla.

Obyvatelé pražských Vinohrad podepisují petici proti kácení stromů v zahradě školy v ulici Na Smetance. Od pátku se pod ni podepsalo více než 1800 lidí. Stromy začala najatá firma kácet, neboť radnice Prahy 2 chce v zahradě vystavět nové sportoviště a stromy stavbě překáží. Podle místostarosty Michaela Grundlera (TOP 09) radnice své plány měnit nebude. V areálu byla od roku 2013 komunitní zahrada, kde místní obyvatelé pěstovali zeleninu a pořádali společenské akce. Před necelými dvěma lety musela skončit.

Od roku 2014 bylo z Operačního programu životního prostředí (OPŽP) na obnovu mokřadů vynaloženo 2,43 miliardy korun, podpořeny byly stovky projektů. Za posledních 150 let se ale celková délka říční sítě zkrátila o třicet procent, rozloha niv a mokřadů klesla o osmdesát procent. Vyplývá to z údajů, které poskytla Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky (AOPK ČR). Mokřady, které v současnosti patří pod ochranu státu, pomáhají zadržovat dešťovou vodu a zpomalit její odtok z krajiny.

Dva cyklisté zahlédli v sobotu na lesní stezce mezi Týncem a Tvrdonicemi na Břeclavsku medvěda. Informovala o tom břeclavská radnice na svých stránkách, dodala, že medvěd už může být mimo region.

Myslivci včera ráno do lesů v Divoké Šárce v Praze 6 vypustili 14 zajíců. Odchoval je jeden ze členů tamního mysliveckého spolku. Vypuštěni byli samci i samice, na podzim by tak mohli mít mladé. Řekl to předseda Mysliveckého spolku Šárka Radek Melíšek. Nové zajíce tu po deseti až 15 kusech myslivci vypouštějí každoročně.

Správa Chráněné krajinné oblasti Jeseníky (CHKO Jeseníky) povolila likvidaci kůrovcem napadených stromů v okrajových částech národní přírodní rezervace Rejvíz v Jeseníkách, avšak bez použití chemických přípravků. Na většině území rezervace Rejvíz už lesníci proti kůrovci zasahovat nebudou. Včera to sdělil vedoucí Správy CHKO Jeseníky Petr Šaj. Výjimka povolující zásahy v okrajových částech Rejvízu se nelíbí Hnutí Duha a Společnosti přátel Jeseníků. Ekologické organizace se proti rozhodnutí odvolají k ministerstvu životního prostředí a požádají o nápravu.

Lidé už mohou nominovat kandidáty do devátého ročníku soutěže o nejkrásnější alej roku, a to až do podzimu. V tiskové zprávě to v tomto týdnu uvedl mluvčí pořadatelského sdružení Arnika Jiří Kaňa. Loni vyhrála dubová alej přátelství na Sokolovsku. Cílem ankety je podnítit zájem veřejnosti o stav veřejné zeleně.

Mezi obcemi Velký Ratmírov a Deštná na Jindřichohradecku se podle policie pohybuje velká kočkovitá šelma, zřejmě puma americká. Policie varuje obyvatele a turisty před pohybem v přírodě a hledá svědectví o pohybu zvířete, jehož chování může být nevyzpytatelné. V tiskové zprávě to uvedl mluvčí policie Jiří Matzner.

Břehule říční, drobní nenápadní ptáci podobní vlaštovkám, dříve hnízdily ve strmých říčních březích pravidelně obnovovaných povodněmi. Regulací řek a zpevňováním břehů o přirozená hnízdiště přišly, dokázaly se ale přizpůsobit a k hloubení hnízdních nor začaly využívat především pískovny. Česká společnost ornitologická chce za pomoci dobrovolníků zjistit, kde se dnes v Česku břehulím daří. Pátrá se po nich v programu #PískovnyProBřehule. Organizace chce zmapovat hnízdiště břehulí a zjistit o těchto nenápadných ptácích víc. Píše o tom Birdlife.cz.

Téma hospodaření s vodou a s tím souvisejícího sucha i povodní je aktuální také pro Středočeský kraj. Středočeské inovační centrum proto vytvořilo novou platformu “Aliance pro vodu ve Středočeském kraji”, která umožní setkávání a sdílení zkušeností výzkumných organizací, firem, zástupců měst a obcí i dalších orgánů městské zprávy. Díky tomu by měli přinášet do praxe inovativní řešení v oblasti vodního hospodářství. První příležitost ke společnému hledání řešení dostali odborníci a starostové na květnové konferenci s názvem “Zásobování pitnou vodou v kontextu (nejen) klimatických změn“.

Břehule říční, drobní nenápadní ptáci podobní vlaštovkám, dříve hnízdily ve strmých říčních březích pravidelně obnovovaných povodněmi. Regulací řek a zpevňováním břehů o přirozená hnízdiště přišly, dokázaly se ale přizpůsobit a k hloubení hnízdních nor začaly využívat především pískovny. Česká společnost ornitologická chce za pomoci dobrovolníků zjistit, kde se dnes v Česku břehulím daří. Pátrá se po nich v programu #PískovnyProBřehule. Organizace chce zmapovat hnízdiště břehulí a zjistit o těchto nenápadných ptácích víc. Píše o tom Birdlife.cz.

Ekologické organizace i správa Národního parku (NP) Šumava jsou proti plánům podnikatele, bývalého cyklokrosaře Romana Kreuzigera stavět v bývalé šumavské obci Zhůří. Třiapadesátiletý Kreuziger tam chce postavit ekofarmu se zázemím. Vliv projektu na životní prostředí nyní posuzuje proces EIA, do něhož podali připomínky jednotlivci i ekologické organizace. K záměru se staví negativně i park. Řekli to mluvčí Hnutí Duha Jan Piňos a mluvčí parku Jan Dvořák. Kreuziger je přesvědčený o tom, že EIA vyzní v jeho prospěch a projekt částečné obnovy Zhůří bude moci realizovat, řekl v pátek.

Od začátku letošního roku bylo v Praze vysazeno 160 tisíc nových stromů. V naprosté většině případů došlo k zalesnění původní zemědělské půdy. Vzniklo tak téměř 26 hektarů nových lesů, informoval tento týden Magistrát hl. m. Prahy.

V pískovně u Ondratic na Prostějovsku jsou podle ornitologů ohroženy břehule říční, které jsou zákonem chráněny. Místopředseda Moravského ornitologického spolku (MOS) Jiří Šafránek uvedl, že ptákům je bráněno ve vstupu do hnízd plachtami. Navíc v pískovně podle něj ve středu plánují odstřel pískové stěny, kde se břehule nacházejí. Zástupci pískovny v úterý nechtěli situaci komentovat, uvedli, že se o problému jedná. Situaci by měla na místě řešit Česká inspekce životního prostředí, zjistili novináři.

Do národního parku Shahdag v Ázerbájdžánu dorazilo ve středu 12 zubrů včetně samice Prťky z Prahy a samce Ontaria z Plzně. Obě zoologické zahrady se podílí na projektu, který má navrátit zubry na Kavkaz. Zvířata se nyní adaptují v aklimatizačním prostoru, do národního parku o rozloze 130.000 hektarů budou vypuštěna na přelomu července a srpna. Včera to sdělila mluvčí pražské zoo Lenka Pastorčáková.

Moravskoslezský kraj chce změnou zákona bojovat proti jmelí a dalším škůdcům na dřevinách. Chce, aby vlastníkům dřevin bylo možné ze zákona nařídit zásah proti těmto škůdcům. Majitelé pozemků s napadenými stromy nebo keři by museli respektovat pokyny k ošetření napadené dřeviny. Krajští zastupitelé včera rozhodli, že svůj návrh zašlou do Poslanecké sněmovny.

Vláda zřejmě brzy projedná návrh na vyčlenění tří miliard korun na boj s kůrovcovou kalamitou. V dalších letech by mohl být objem dotací vlastníkům lesů ještě vyšší. Vyplynulo to z vyjádření zástupců ministerstva financí a zemědělství Pavla Kouřila a Václava Lidického na včerejším jednání Senátu o petici Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů. Pomoc státu chtějí kvůli tomu, že jejich peníze nestačí ani na obnovu vykácených míst.

Plzeňští správci zeleně mají nový přístroj, který jim pomůže odhalit dutiny a defekty v kmenech a větvích stromů. Akustický tomograf, který pořídila Správa veřejného statku města Plzně (SVSMP), umí také určit mocnost zbytkové stěny dřeva. Z toho pak lze vypočítat, jak je pravděpodobné, že se narušený kmen nebo větev například při větru zlomí. Přístrojem chtějí odborníci postupně zkontrolovat všechny stromy s možným vnitřním poškozením, řekl v úterý primátorův náměstek pro životní prostředí Michal Vozobule (TOP 09).