LZ VLK

Ve Žďáru nad Sázavou se chystá zřídit pobočku záchranná stanice Pasíčka z Boru u Skutče na Chrudimsku. Stará se o zraněná zvířata z volné přírody přivážená i z této části Žďárska, jejich počty se zvyšují. Město uzavřelo se stanicí memorandum o spolupráci, prostor jí poskytne v Brodské ulici. Vyplývá to z informací, které ČTK poskytli starosta Martin Mrkos (STAN, za Žďár-živé město) a vedoucí záchranné stanice Josef Cach.

V pražské zoologické zahradě mohou návštěvníci nově vidět žáby létavky černoblanné. Tento druh stromových obojživelníků lidé najdou v pavilonu Indonéská džungle u vchodu. ČTK o tom informovala tisková referentka Zoo Praha Nikola Dostálková. Pro létavky černoblanné jsou typické velké prsty s přísavnými polštářky, díky kterým dokáží "plachtit", nebo červené zbarvení, které se vývojem mění v zelené.

Ostravská zoologická zahrada pomáhá s monitorováním antilop Derbyho v západní Africe. Na svou druhou misi do Senegalu nyní odcestovala pracovnice zahrady Lenka Juříková, která bude po tři týdny součástí dvoučlenného týmu, který bude ve dvou rezervacích monitorovat počty a přírůstky nejohroženějších antilop světa. Novinářům to řekli zástupci zahrady a neziskové organizace Antelope Conservation, která se dlouhodobě věnuje rozšiřování populace těchto zvířat.

Mobilního průvodce mohou od začátku roku využívat turisté v Jizerskohorských bučinách, které patří na seznam světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO. Provází je po Staré poutní cestě z Oldřichova v Hájích do Hejnic na Liberecku ve Frýdlantském výběžku. Průvodce připravili i namluvili místní lidé a je součástí bezplatné aplikace TourStories, informovala Jitka Doubnerová z MAS Frýdlantsko, které se na vytvoření průvodce podílelo.

Obnova centrálního lázeňského parku v Poděbradech na Nymbursku začne 10. února kácením prvních stromů na náměstí T. G. Masaryka. Rozsáhlá revitalizace a generační obnova parku je naplánovaná do roku 2027 v devíti etapách, první tři potrvají zhruba do poloviny letošního května. Celkové náklady jsou 85 milionů korun, na většinu získala radnice evropskou dotaci. Dřevo z pokácených stromů chce město využít na výrobu postav z betléma, řekl ČTK místostarosta města Ladislav Langr (Volba pro Poděbrady).

Na podnikatelskou misi do Alžírska a Keni vyrazí začátkem února ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). S ministrem se cesty zúčastní přes 20 podnikatelů z firem zabývajících se zejména zelenou energetikou, nakládáním s vodou a odpady a také zástupci Hospodářské komory ČR. Cílem je posílení vzájemné spolupráce a rozvinutí byznysových příležitostí, řekla na dotaz ČTK mluvčí ministerstva životního prostředí Veronika Krejčí.

Státní veterinární správa (SVS) požádala spolek Zvířata nejíme o upřesnění informací k nově zveřejněným záběrům týrání krav, aby bylo možné identifikovat konkrétní chovy a udělat tam kontroly. ČTK to dnes za SVS sdělil Petr Majer. Podle spolku byly snímky pořízené skrytými kamerami za několik měsíců v osmi kravínech na Vysočině, které dodávají mléko firmě Moravia Lacto. Pracovníci na videu zvířata mlátí, kopou do nich, nemohoucí zvíře odtahují traktorem, vidět jsou mrtvá a umírající telata i kráva s řetězem zařezaným do masa.

Policie dnes ukončila v oblasti Rádla na Jablonecku, Vratislavic nad Nisou a Vesce u Liberce odstřely divokých prasat. Od začátku ledna tam ve dvou turnusech ulovili policejní střelci deset zvířat, pět v minulém týdnu a stejný počet v tomto. Na dotaz ČTK to řekla Hana Rubášová z tiskového odboru policejního prezidia. Odlovy mají pomoci snížit stavy černé zvěře v Libereckém kraji, zastavit šíření afrického moru prasat, s nímž se region už dva roky potýká, a zabránit zavlečení nákazy do komerčních chovů prasat domácích.

Pomoci chránit a rozvíjet českou krajinu tak, aby byla odolnější vůči klimatickým změnám a lépe plnila ekologické i hospodářské funkce má nový strategický dokument Politika krajiny. Připravuje ho ministerstvo životního prostředí. Dokument propojí stávající strategie a zaměří se na ochranu půdy, vody a biodiverzity. Ministerstvo o tom informovalo v tiskové zprávě.

Projekty, které se zaměřují na boj proti suchu, přehřívání měst a adaptaci na změny klimatu, se mohou hlásit do sedmého ročníku soutěže Adapterra Awards. Pořadatelé soutěže letos budou klást důraz i na opatření, která zlepšují stav krajiny a chrání životy i majetek před povodněmi. V tiskové zprávě o tom dnes za pořadatelskou Nadaci Partnerství informoval David Kopecký. Loni v soutěži uspěl například projekt obnovy mokřadů v Krkonoších.

Lidé stále častěji podávají podněty na možné týrání zvířat. Loni inspektoři Státní veterinární správy (SVS) uskutečnili zhruba 6800 kontrol zaměřených na dodržování dobrých životních podmínek zvířat, takzvaný welfare. Z toho více než polovina, tedy 3400 kontrol, bylo na základě podnětů občanů. Policie ČR následně řešila 11 nejzávažnějších případů. Na tiskové konferenci v Praze to dnes řekli zástupci SVS.

Vedení Prahy nesouhlasí s přílepkem k novele energetického zákona, kterou aktuálně schvaluje Senát. Městu by podle zástupců magistrátu znemožnil koordinovat výsadbu stromů se sítěmi technické infrastruktury. Pražští radní dnes schválili souhlas s pozměňovacím návrhem, který připravili senátoři Martin Bednář (ANO), Zdeněk Nytra (ODS) a Jiří Dušek (za ODS). Ten má problematickou část z novely odstranit. Požádali také pražské senátory, aby návrh podpořili.

U Lázu na Příbramsku se podle místních objevili vlci. Lidé v oblasti na úpatí Brd objevili jednu zardoušenou laň a tele usmrcené ve výběhu. Obec chce předejít panice a uspořádat na toto téma besedu se zástupci Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Brdy, řekl ČTK starosta Lázu Antonín Kropáč (nez.). Podotkl, že obec není kompetentním orgánem, který by měl v této věci něco řešit nebo přijímat opatření.

Krajská veterinární správa pro Karlovarský kraj (KVS) čelí na sociálních sítích kritice kvůli svému přístupu k chovu v Kovářově na Karlovarsku. Minulý týden tam veterináři a policisté našli mrtvá a zubožená zvířata různých druhů. Podle vyjádření veterinární správy ale přesto, že se na internetu objevují informace, že KVS byla o stavu chovu informovaná už dříve, žádné takové podněty nedohledala. ČTK to sdělil mluvčí Státní veterinární správy (SVS) Petr Vorlíček.

Správě Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Brdy pomohl s plánovanými úpravami oblasti pod Dolejším Padrťským rybníkem bobr evropský, který tam postavil hráze a vytvořil přírodní mokřad. Ušetřil tak několik milionů korun, které by bylo potřeba vydat na revitalizaci řeky Klabavy. Upozornil na to server Příbram.cz.

Ochránci přírody na Vysočině vyzvali veřejnost, aby pomohla dohledat elektrické sloupy, které jsou nebezpečné pro dravé ptáky. Sloupy jim často slouží jako odpočívadlo. Při vlhku nebo dešti ale může nastat elektrický výboj, který ptáky usmrtí nebo těžce popálí. Záchranná stanice Pavlov na Havlíčkobrodsku vloni přijala 35 popálených dravců. Uvedla, že je to jen malá část těchto případů v kraji. Řešením by bylo nejnebezpečnější typy sloupů vyměnit. Řekl to ředitel stanice Zbyšek Karafiát.

Zákaz pálení přírodního odpadu plánuje od příštího roku brněnská městská část Bosonohy. Už letos radnice pálení omezila místo dvou dnů na sobotní dopoledne. Snahou je v části zatížené emisemi z dopravy zlepšit kvalitu ovzduší. Obyvatelé mohou listí či větve ze zahrad vozit do tří sběrných míst na biologický odpad, která v Bosonohách fungují druhým rokem. Letos se podařilo zvýšit počet termínů přistavení kontejnerů. Novinářům to dnes řekl starosta Martin Černý (KDU-ČSL).

Lesní hospodáři nově dostanou kompenzaci za ponechání stromů k zetlení. Za hektar takzvané kruhové plochy, kterou lesník musí vyznačit kolem stromu ponechaného k zetlení, dostane hospodář 200 euro (5028 korun). Maximálně může podat žádost na 200 ploch. Dotace mezi lesníky rozdělí Státní zemědělský intervenční fond. Počítá s tím návrh nařízení vlády o stanovení podmínek provádění opatření lesnicko-environmentální platby, který ve středu projedná vláda.

První světovou válku přežil v polském Bělověžském pralese pouze jeden zubr, který pak v roce 1919 uhynul. Zubři evropští, největší savci Evropy, tak ve volné přírodě vyhynuli. Několik jich ale přežilo v zoologických zahradách a ti se stali základem pro populaci, která v této nedotčené části přírody v oblasti na polsko-běloruské hranici žije.

V Zoo Hodonín se těší z nového přírůstku, na svět přišlo mládě gibona lar. Návštěvníci jej mohou spatřit v pavilonu primátů, zatím ale jen pokud budou mít štěstí. ČTK to řekl mluvčí zahrady Ivo Cencinger. V pavilonu primátů před časem přibyla i samice tamarína pinčího.