LZ VLK

Domácnosti v Jihomoravském kraji, které v červnu zasáhlo tornádo, mohou požádat o grant na obnovu poničené zahrady. Výzvu vyhlásila Nadace Partnerství, soukromí žadatelé mohou na své zahrady, předzahrádky nebo sady získat od 5000 do 50 000 korun, uvedl David Kopecký.

Příjem žádostí do další etapy ekologického dotačního programu Nová zelená úsporám začne 12. října. Nová etapa naváže na dosavadní program, do roku 2030 je v ní nejméně 39 miliard korun z národních i unijních peněz.

Krnov na Bruntálsku chce zajistit lepší podmínky pro žáby kuňky žlutobřiché, které jsou na území Česka ohroženým a chráněným druhem. V lokalitě přírodní památky Staré Hliniště, kde se obojživelník vyskytuje, se budou například kácet stromy, aby žáby měly více slunce, řekla mluvčí města Dita Círová.

Američané chtějí podle státní agentury CzechTourism nyní cestovat šetrněji než před vypuknutím pandemie koronaviru. Mají větší zájem o trvale udržitelný cestovní ruch. Americké společnosti budou při výběru destinací k tomuto faktoru přihlížet, v případě podnikatelských cest mohou některé firmy vyžadovat takzvané zelené certifikáty například u hotelů. Na on-line semináři to řekla ředitelka zahraničního zastoupení CzechTourism pro Spojené státy a Kanadu Michaela Claudino.

V Opočně začal 54. ročník Národního sokolnického setkání s mezinárodní účastí. Potrvá do soboty 9. října. Přihlášených je zhruba 150 účastníků, kteří by měli lovit s 96 dravci. ČTK to řekl hlavní lovčí této akce Zdeněk Havránek. Program srazu sokolníků začal mistrovstvím Klubu sokolníků ve výškovém letu sokolů.

Zoo Hodonín ukončilo chov mořských živočichů, nové zázemí hledá i pro sladkovodní. Statiku pavilonu s akvárii narušilo tornádo, budova bude muset jít k zemi, uvedla mluvčí zahrady Marie Blahová. Tornádo na Hodonínsku a Břeclavsku koncem června poničilo asi 1200 domů, částečně poškodilo i areál zoo.

Lidé ve Zduchovicích na Příbramsku budou v referendu pořádaném spolu s volbami do Sněmovny hlasovat o povolení výstavby jelení obory. Zastupitelé se ve věci nemohli shodnout. Vlastníci se zavázali, že po celý rok zachovají přístup do obory i na turisticky oblíbenou vyhlídku Na Altánku, řekl ČTK starosta Petr Švagr (nez.).

České projekty poklesu znečištění ovzduší, podpory biodiverzity či adaptace na změnu klimatu se mohou v novém evropském Operačním programu Životní prostředí (OPŽP) ucházet o více než 60 miliard korun. Návrh programového dokumentu OPŽP na roky 2021 až 2027 schválila vláda, vyplývá z výsledků na jejím webu. Program musí ještě schválit Evropská komise. Podle ředitele Státního fondu životního prostředí ČR (SFŽP) Petra Valdmana však fond zveřejní první informace o výzvách již následujících dnech. Ministerstvo životního prostředí (MŽP) už dříve uvedlo, že operační program bude zřejmě spuštěn na přelomu roku.

Část opozice dnes ve Sněmovně kritizovala postup úřadů, zejména České inspekce životního prostředí, po loňské ekologické havárii na Bečvě i ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO). Někteří poslanci z řad opozice mluvili o "agrofertizaci" země. Sněmovna se několik dnů před parlamentními volbami zabývá závěrečnou zprávou vyšetřovací komise k Bečvě. Brabec uvedl, že pokládá zprávu za zmanipulovanou, částečně vylhanou a ohnutou s cílem hodit vinu na inspekci. Projednávání zprávy Sněmovna přerušila a měla by se k ní vrátit poté, co rozhodne o vládním návrhu na zmrazení platů politiků. Sněmovna o něm má jednat dnes od 14:00.

Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) považuje zprávu sněmovní vyšetřovací komise k loňské ekologické havárii na řece Bečvě za zmanipulovanou, částečně vylhanou a ohnutou s cílem hodit vinu na Českou inspekci životního prostředí (ČIŽP). Řekl to na tiskové konferenci před schůzí Sněmovny, která se dnes závěrečnou zprávou komise bude zabývat na mimořádné schůzi. Brabec by chtěl, aby na plénu mohl vystoupit i ředitel ČIŽP Erik Geuss.

Některá pochybení při vyšetřování loňské ekologické havárie na Bečvě mohla být výsledkem nátlaku na úřady, řekl dnes ve Sněmovně novinářům člen poslanecké vyšetřovací komise Petr Gazdík (STAN). Podá kvůli tomu trestní oznámení, na základě kterého by policie měla prošetřit možné zneužití pravomoci úřední osoby a spáchání dalších trestných činů, doplnil. Zjištění komise vydají na trestní oznámení i podle další její členky Markéty Adamové Pekarové (TOP 09). Sněmovna se dnes závěrečnou zprávou komise bude zabývat na mimořádné schůzi.

Ústecká zoologická zahrada chce na jaře představit nástin plánu rozvoje. Nová ředitelka Ilona Pšenková minulý týden představila tým odborníků, kteří mají pomoci změnit tvář zoo a vrátit jí renomé. Připravit musí nyní projekty, které představí Evropské asociaci zoologických zahrad a akvárií (EAZA), jež v roce 2019 odhalila nevyhovující podmínky chovu některých druhů zvířat a plnohodnotné členství ústecké zoo na dva roky pozastavila.

Vědci objevili rozdíly v jednom z hlasových projevů ohroženého tetřívka obecného - takzvaném pšoukání. Tým z České zemědělské univerzity (ČZU) k tomu využil speciální akustické programy. Mluvčí univerzity Karla Mráčková o tom ČTK informovala v tiskové zprávě. Objev může přispět k ohleduplnějšímu a přesnějšímu pozorování tohoto druhu.

Ministerstvo zemědělství ve spolupráci s policií navyšuje po 11 letech cenu za nelegálně zabitou zvěře ve svých sazebnících. Pomáhají určit výši škody při pytláctví. U srnce se zvýší o 12 100 korun na 28 000 korun, u jelena evropského o 4400 korun na 29 300 korun a u prasete divokého o téměř 4000 korun na 26 705 korun. Změny začnou platit od 5. října, informoval úřad v tiskové zprávě.

Polský program návratu rysů ohrožuje jejich ochranu ve střední Evropě. Momentálně nejrozsáhlejší program umělého návratu rysa ostrovida v Polsku nesplňuje nedávno přijatá pravidla pro evropské reintrodukce. To je závěr českých vědců a ochránců přírody. Autoři polského projektu vypustili v Západopomořanském vojvodství bez dohody se sousedními zeměmi 52 rysů. Ti se však narodili v zajetí, navíc o jejich genetickém původu jsou dostupné jen omezené informace. Dva z těchto v Polsku vypuštěných rysů se již objevili na území Česka, konkrétně v Národním parku České Švýcarsko a v Jeseníkách. Takto pojatá reintrodukce může ohrozit okolní rysí populace a zhoršit už i tak relativně nízkou toleranci lidí vůči této šelmě. Informoval o tom Ústav biologie obratlovců Akademie věd České republiky, Mendelova univerzita v Brně, Národní park Šumava a Hnutí DUHA Olomouc.

Nové soukromé muzeum dinosaurů se dnes otevírá Tuchoměřicích u Prahy. Vzniklo v areálu POP Airport a jeho dominantou bude 24 metrů dlouhá kostra diplodoka, býložravého dinosaura z konce jurského období. Dinosauria Museum Prague také návštěvníkům nabídne realistické modely tyranosaura rexe a největšího létajícího ptakoještěra v životní velikosti, virtuální realitu, sbírku více než 6000 zkamenělin a minerálů či galerie nejznámějších českých tvůrců paleoartu Zdeňka Buriana, Karla Zemana a Jana Sováka. ČTK o tom informoval Ondřej Pechar za skupinu Kaprain.

O odchyt a kroužkování ptáků na Anenských rybnících u Plané na Tachovsku byl velký zájem, dorazilo téměř pět desítek dětí i dospělých. Akce se konala v rámci Festivalu ptactva, který tu pravidelně pořádá Agentura ochrany přírody a krajiny (AOPK) se Správou CHKO Český a Slavkovský les. Přírodovědcům se podařilo odchytit hlavně sýkory nebo červenky. Tyto druhy se zde na podzim pravidelně vykytují především kvůli potravě.

U Blanska obnoví zhruba 200 let starou lipovou alej mezi místní částí Obůrka a Novými Dvory. Stromy ponesou jména blanenských osobností, které může navrhovat i veřejnost. Radnice to uvedla na svém webu.

Letošní ročník výstavy orchidejí v botanické zahradě v pražské Troji se soustředí na rostliny z oblasti Ekvádoru a Jižní Ameriky. Výstava se koná ve skleníku Fata Morgana do neděle 10. října. Návštěvníci se mohou těšit asi na 650 orchidejí, jak informovala mluvčí zahrady Michaela Bičíková. Expozice s tématem Miniatury a giganti Ekvádoru se konala už v roce 2020, kvůli vládním opatřením souvisejícím s pandemií koronaviru byla výstava už po čtyřech dnech konání uzavřena.

Mezinárodní tým vedený Zuzanou Musilovou z Univerzity Karlovy (UK) prokázal velké rozdíly ve zraku dospělých jedinců a potomstva hlubokomořských druhů ryb. Zrak se podle studie zásadně promění, když tyto ryby během života sestoupí do hlubin. Projekt také zodpověděl otázku, proč je u hlubokomořských ryb přítomen čípkový gen citlivý na zelenou barvu. Ve velké hloubce jim totiž nijak nepomáhá. ČTK za Přírodovědeckou fakultu (PřF) o výzkumu informoval Michal Andrle. Musilová pracuje na katedře zoologie PřF.