LZ VLK

Platany v centru Brna, oslabené dlouhotrvajícími vysokými teplotami a intenzivním slunečním svitem, sužuje houbová choroba antraknóza. Napadené listy stromů mají hnědé skvrny a opadávají, řekla Alexandra Koutná z městské organizace Veřejná zeleň města Brna (VZMB). Dopady choroby jsou podle ní znát třeba na Dominikánském náměstí, kde jsou nyní už jen tři stromy ze čtyř. Jeden z horních platanů se v červenci při bouřce zlomil a správci zeleně jej museli pokácet. Výsadbu nového plánují na přelomu listopadu a prosince. Měla by to být odrůda, která je proti antraknóze odolnější.

Myslivci v uplynulé sezoně odstřelili dosud nejvíce jelenů, daňků a muflonů a divočáků, a to celkem 350 400. Údaje o úlovcích jsou k dispozici od roku 1950. Nejvíce zastřelili prasat divokých, a to 258 253, což je meziroční nárůst o 45,2 procenta. Počet odstřelených daňků dosáhl 45 335, oproti předchozímu období o 17,3 procenta více. Jelenů ulovili myslivci 35 779, od roku 2014 vzrostl počet odstřelených jelenů o více než 12 000.

Státní podnik Lesy ČR kácel staré stromy v Krušných horách ilegálně, uvedla dnes organizace Greenpeace. Podnik pokácel zhruba 400 stromů ve starých bučinách blízko Evropsky významné lokality Východní Krušnohoří v lesnické sezoně 2021/2022. Kácení bylo ale v rozporu se zákonem o ochraně přírody a krajiny, za což už podnik dostal pokutu, proti které se odvolal. Vyplývá to z dokumentu, který zaslalo ministerstvo životního prostředí organizaci Greenpeace.

Spolek Ryžovna, který zastupuje část obyvatel osady Ryžovna u Božího Daru na Karlovarsku, žádá o zvýšení ochrany v rámci připravovaného vyhlášení chráněné krajinné oblasti (CHKO) Krušné hory. Naopak zastupitelé města Boží Dar se na pondělním jednání usnesli, že vyzvou ministerstvo životního prostředí k pozastavení procesu a k dalším jednáním, řekl ČTK místostarosta Božího Daru Jaroslav Formáček (nez.). Boží Dar ve svých plánech počítá s Ryžovnou jako s místem pro další rozvoj města.

U vodního biotopu na zlínském sídlišti Jižní Svahy se letos rozšířila nežádoucí přeslička rolní. Odborníci rozhodli o odstranění rostliny chemickým postřikem, metodou bodového postřiku. Jde o nepřístupnou plochu a prudký svah, kam běžný návštěvník nemá přístup, a vždy je u ní umístěna tabule upozorňující na probíhající postřik, uvedla radnice ve zprávě na svém webu.

Ředitelství silnic Zlínského kraje (ŘSZK) nechá zlikvidovat invazní rostlinu křídlatku u silnic v regionu. Krajská firma ji zaznamenala v několika desítkách lokalit v okresech Kroměříž a Zlín. ČTK to dnes sdělil Vojtěch Cekota, zástupce ŘSZK, které je v kraji správcem silnic druhé a třetí třídy. Na likvidaci křídlatky si ředitelství najalo odbornou firmu, za zakázku zaplatí asi 150 000 korun. Zásah má trvale odstranit téměř všechny křídlatky v dotčených lokalitách.

Lesníci obnovili tři menší studánky v lesích nedaleko Bušovic na Rokycansku, kde má Plzeň rozsáhlé lesní pozemky s rybníky. Kokotsko, oblast kolem bývalé zaniklé středověké obce Kokot, je oblíbeným cílem turistů. V tamních lesích je i několik studánek, které lidé často navštěvují, z některých si i berou vodu. ČTK to řekl Milan Sekáč, který má ve Správě veřejného statku města Plzně na starosti městské lesy.

Patrně odrůdově nejpestřejší vinohrad v České republice leží na pěti hektarech viniční trati Načeratický kopec ve znojemských Oblekovicích. Odborníci z Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) tam prověřují vlastnosti nových odrůd révy vinné před tím, než je mohou šlechtitelé nechat zapsat do státní odrůdové knihy.

Čeští včelaři letos řeší dva zásadní problémy. Potýkají s melecitózou neboli s takzvaným cementovým medem, který rychle krystalizuje. A další potíže představují přemnožené vosy, které útočí na oslabená včelstva. Na agrosalonu Země živitelka v Českých Budějovicích to ČTK řekli zástupci včelařů.

Čtyři mláďata kapybar se narodila 8. srpna v Zoo Brno. Od minulého týdne je lidé mohu vidět spolu s jejich matkou ve venkovním výběhu. Současná skupinka dvou samic, jednoho samce a nyní i čtyř mláďat, žije v brněnské zoo od loňského roku, řekla ČTK mluvčí Zoo Brno Věra Müllerová.

Myslivcům se psy se včera ráno podařilo vyhnat z Jablonce nad Nisou divoká prasata, která se v posledních dnech potulovala po sídlišti Žižkův vrch. V oblasti se pohybovala pětice odrostlých selat, která přišla o matku. Myslivci je vyhnali až za Kaufland směrem k Srnčímu dolu, jedno při tom ulovili. Zásah plánují opakovat do 14 dnů, řekla ČTK mluvčí magistrátu Jana Fričová.

V souvislosti s vysokými teplotami ryby nejvíce ohrožuje nedostatek kyslíku. Jeho rozpustnost ve vodě s teplotou klesá a spotřeba rybami se zvyšuje, řekli experti, které oslovila ČTK. Klasické přehřátí organismu, jak jej lidé znají u teplokrevných živočichů, u ryb nehrozí. Každý rybí druh má navíc svoji horní teplotní hranici. Například u lososovitých ryb je nižší, u kaprovitých naopak vyšší.

Počet chovatelů ovcí a koz v Česku každým rokem klesá. Dříve ubývala starší generace, kdy chovatelé končili zhruba v 70 letech. Poslední dva roky se objevuje trend, že ubývá generace chovatelů čtyřicátníků a nová generace nepřibývá. Někteří totiž změní chov na skot, protože vydělají stejně, dokonce i více, ale stojí je to o třetinu až polovinu méně práce.

Pestrobarevné jiřiny, vysoké slunečnice i teprve zbarvující se šípky zdobí půlhektarové pole v brněnské městské části Bohunice. Obhospodařuje jej Montana Melicharová, která tam provozuje květinovou farmu Zahradní kvítí. Její rostliny a uvázané kytice dělají radost zejména nevěstám, letos má agroekoložka na starost 60 svateb a zakázek každoročně přibývá. Vedle pole provozuje také samoobslužný květinový stánek, kde si mohou zákazníci kytici koupit. Setkává se však i s krádežemi či vandalismem.

Kovozoo ve Starém Městě na Uherskohradišťsku obohatil nový exponát, více než dvoutunový drak vyrobený ze železného šrotu. Jeho autorem je Petr Čech ze Slavičína na Zlínsku. Živí se jako učitel odborného výcviku kovářského řemesla na Střední odborné škole v Luhačovicích. Drak je v areálu prvním exponátem, který je věnován pohádkovým bytostem, sdělila ČTK Martina Juřenová ze skupiny REC Group, která Kovozoo provozuje.

Ministerstvo kultury vydalo nepravomocné rozhodnutí, že historické stavby Hřebčína Napajedla na Zlínsku jsou kulturní památkou. Informoval o tom autor petice za záchranu hřebčína Aleš Martínek na petičním webu. Ministerstvo ČTK sdělilo, že vydalo rozhodnutí a nyní běží lhůta pro rozklad proti rozhodnutí, tudíž se k věci nebude vyjadřovat.

O stádo skotu zabavené loni na Jablonecku kvůli týrání tento týden zájemci na internetu bojovali. Do aukce se zapojilo pět uchazečů, kvůli licitaci dvou z nich se aukce zhruba o deset minut protáhla. Cena stáda se nakonec zvýšila z původní vyvolávací ceny 444 150 korun o 55 procent. Nový majitel tak za zvířata zaplatí 687 000 korun, vyplývá z informací na webu Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM).

V Jablonci nad Nisou se znovu rozhodli nastražit odchytovou klec, kterou pořídili předloni na podzim na odchyt divokých prasat, která obtěžovala lidi ve městě. Teď ji přesunuli do Plynární ulice, radnice se tak snaží odchytit pětici osiřelých selat, která se potulují na blízkém sídlišti Žižkův Vrch. ČTK o tom dnes informovala mluvčí magistrátu Jana Fričová. Je to jediná možnost jak zvířata odchytit, střílet je v ulicích myslivci nemohou, do konce srpna navíc na Jablonecku platí zákaz lovu divočáků kvůli africkému moru.

Jarní mrazy a silné bouřky letos už způsobily zemědělcům škody za více než 650 milionů korun. Vyplývá to z dat Generali České pojišťovny, která pojišťuje dvě třetiny českých zemědělců. Mráz letos podle ní zanechal na ovoci, zelenině a řepce nejvyšší škody za posledních 18 let. Čísla se můžou zvýšit, úrodu budou zhodnocovat další pěstitelé ovoce a vinné révy, řekla dnes novinářům na agrosalonu Země živitelka v Českých Budějovicích manažerka zemědělského pojištění Generali České pojišťovny Alena Stiborová.

Ekologická organizace Greenpeace ČR má několik výhrad k návrhu ministerstva životního prostředí na vyhlášení Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Krušné hory. Podle aktivistů některá území, na nichž se vyskytuje vzácná příroda, nejsou do návrhu zahrnuty. Další území, kde jsou vzácné bučiny, nejsou zařazeny do prvních zón možné CHKO, kde je příroda ponechána přirozenému vývoji. Jako problém vnímají i to, že vyhlášení je naplánováno až na rok 2026, neboť do té doby mohou některé zásahy poškodit tamní přírodu už nyní.