LZ VLK

Entomolog Muzea regionu Valašsko Lukáš Spitzer se zapojil do výzkumu motýlů v Beskydech. Tým pod vedením Martina Konvičky z Biologického centra Akademie věd ČR více než deset let sledoval genetické složení populací dvou motýlů, perleťovce prostředního a perleťovce maceškového. Ukázalo se, že první z nich se v naší přírodě úspěšně šíří, přestože jsou jeho populace geneticky extrémně chudé, sdělil ČTK zástupce muzea Jiří Koňařík. Druhý motýl, přestože je po genetické stránce nadprůměrný, patří k nejohroženějším motýlům střední Evropy.

Středočeský kraj podpoří obnovu tří chráněných území, a to přírodní památky Žerka na Mělnicku, Dymokursko na pomezí Nymburska a Mladoboleslavska nebo silně ohrožený zvonek hadincovitý v přírodní památce Les u Libeže na Benešovsku. Krajští radní schválili projektové záměry na obnovu. Předpokládaná investice bude téměř 6,9 milionu korun, kraj na ni chce využít peníze z evropského Operačního programu Životní prostředí, informoval mluvčí hejtmanství David Šíma.

Firma Tilapia, která na Táborsku chová teplomilné ryby sumečky africké, boduje na trhu s rybím tatarským biftekem. Nyní nově certifikuje hnojivo z rybích exkrementů. Firma dělá rybí výrobky bez kostí pod značkou Happy Fish, zásobuje hlavně školní jídelny. Spolupracuje také s Jihočeskou univerzitou. ČTK to řekli majitelé firmy, manželé Jan a Jana Horovi. Tilapia získala mnoho cen od Potravinářské i Agrární komory.

Ústecká zoologická zahrada přišla o obě mláďata geparda štíhlého. Jejich narození znamenalo historický úspěch v chovu tohoto druhu. Mláďata však musela být utracena kvůli metabolickému onemocnění kostí. Mluvčí zoo Veronika Schranková uvedla, že jde o poměrně časté onemocnění, které spočívá v nedostatečné mineralizaci kostní hmoty. Mláďata se narodila loni v říjnu, první bylo uspáno před měsícem.

Pětimetrový kaktus v liberecké botanické zahradě museli zkrátit na zhruba 60 centimetrů, rostlina byla nestabilní a hrozilo, že se zřítí a porazí i další kaktusy ve své blízkosti. Arborista a stromolezec Pavel Kadlec musel rostlinu postupně zkrátit zavěšený na laně. Špičku kaktusu zkusí v zahradě nechat znovu zakořenit a do expozice kaktusů ji vrátí. Zbylý pahýl po začištění zůstane na místě, zahradníci věří, že obrazí.

Výstava ve Slováckém muzeu v Uherském Hradišti představuje společenský život hmyzu. Návštěvníci uvidí živý hmyz, seznámit se s ním budou moci i prostřednictvím textů, fotografií a exponátů, sdělila mluvčí muzea Petra Bubeníková. Výstava v hlavní budově muzea ve Smetanových sadech potrvá do 9. července.

Ředitel Lesní správy Lány Pavel Rus stáhl žádost o povolení další těžby kamene, kterou podal jeho předchůdce Miloš Balák. Kámen se měl dobývat v prostoru bývalého kamenolomu, z něhož se prodával pod tržní cenou, za což byl Balák nepravomocně odsouzen. Žádost posuzovala Agentura ochrany přírody a krajiny (AOPK), proti těžbě protestovala obec Běleč, do jejíhož katastru oblast spadá. Plán se nelíbil ani zvolenému prezidentovi Petru Pavlovi, který se ujme úřadu 9. března. Napsal to server Seznam Zprávy.

Ministerstvo životního prostředí chce obcím představit návrh zón, klidových území, stezek, péči o chystaný Národní park Křivoklátsko a další. Prezentaci s návrhy chce ministerstvo rozeslat starostům a zveřejnit ji. Náměstek ministra životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) se chce setkávat s lidmi v regionu, první výjezd chystá na pondělí, řekl na včerejším jednání na krajském úřadě. Na tuto schůzku odmítlo přijít 18 z 19 pozvaných zástupců obcí, podle starosty Bělče Lukáše Kocmana se chtějí se zástupci ministerstva setkat až budou k dispozici přesnější podklady včetně konkrétních oficiálních vyjádření ministerstva k námitkám obcí proti vyhlášení národního parku.

Přihlášky do opakovaného výběrového řízení na ředitele lesního a vodního hospodářství státního podniku Lesy České republiky (LČR) podali dva uchazeči. "Nyní je čekají manažerské testy a pohovor. Předpokládáme, že nový ředitel by měl být jmenován do konce března," řekla ČTK mluvčí podniku Eva Jouklová. Termín pro podání přihlášek vypršel ve středu o půlnoci. LČR spravují téměř polovinu lesů v zemi.

Vlastníci nestátních lesů žádají ministerstvo zemědělství, aby v chystané novele zákona o myslivosti snížilo minimální výměru vlastní honitby z nynějších 500 hektarů na 250 hektarů. Svou honitbu by pak mohlo mít víc majitelů lesů, což by jim umožnilo lépe předcházet škodám způsobeným zvěří na porostech. V Humpolci to na dnešní valné hromadě Sdružení vlastníků obecních, soukromých a církevních lesů v ČR (SVOL) - komory soukromých lesů řekl předseda komory Richard Podstatzký.

Ukrajinci navzdory rok trvající válce nezapomínají ani na ochranu životního prostředí, důležitou roli v tom hraje i jejich silný vztah k vlastní zemi nebo orientace na zemědělství. ČTK to dnes řekla Marcela Černochová z české neziskové organizace Arnika, která se angažuje i na Ukrajině. Češi ukrajinským kolegům předávají například znalosti o likvidaci ekologických škod po působení cizí armády nebo monitorují stav ovzduší.

Neznámý vandal poničil v Kroměříži téměř 20 mladých stromů. Rostly na Švabinského nábřeží a v navazující Chropyňské ulici. Mladou výsadbu lip, dubů a jerlínů lemující tok řeky Moravy pachatel posekal ostrým nástrojem typu mačety, uvedl starosta Tomáš Opatrný (ANO). Pachatele hledá policie. Neznámý člověk poškodil stromy u Moravy v Kroměříži také v minulosti.

Obce či majitelé pozemků mohou žádat o peníze v programu na péči o krajinu. Celkem jim bude k dispozici 29 milionů korun, uvedlo ministerstvo životního prostředí (MŽP). Žádosti nyní přijímá Agentura ochrany přírody a krajiny do pátku 17. března.

O požární ochraně v Národním parku České Švýcarsko budou starostové, hasiči, správa parku a ministerstvo životního prostředí (MŽP) jednat v březnu, řekl novinářům starosta Krásné Lípy na Děčínsku Jan Kolář. Včera se zástupci uvedených institucí a obcí radili zejména o postupu prací na zpřístupňování turistických cest nejen po loňském rozsáhlém požáru, ale také po kůrovcové kalamitě. Tématem byla také turistická sezona.

Spolky Děti Země a Krajina Dluhonice se odvolaly ke krajskému úřadu proti rozhodnutí olomoucké radnice, která loni v prosinci povolila kácení 408 stromů a keřů v trase posledního úseku dálnice D1 mezi Přerovem a Říkovicemi. Jeho stavba byla zahájena v lednu skrývkou zeminy a odstraněním dřevin. Spolky ale nesouhlasí s kácením stromů a keřů i ve vegetačním období. Uloženou náhradní výsadbu za způsobenou ekologickou újmu nepovažují za přiměřenu a označily ji za virtuální. Kritizují, že radnice umožnila dřeviny kácet okamžitě, sdělil předseda Dětí Země Miroslav Patrik. Magistrát tvrdí, že postupoval správně.

Starostové z Křivoklátska odmítli schůzku s ministerstvem životního prostředí. Chtějí ji s přesnějšími podklady, konkrétně s oficiálními vyjádřeními ministerstva k námitkám proti vyhlášení národního parku. Ministerstvo svolalo schůzku na čtvrtek, 18 z 19 pozvaných obcí se rozhodlo pozvání nepřijmout, řekl starosta obce Běleč Lukáš Kocman. Náměstek ministra životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) postoji starostů nerozumí, v pondělí chce za nimi na Křivoklátsko vyjet, uvedl na twitteru.

Vláda bude v letech 2023 až 2027 dávat na podporu včelařství 110 milionů korun ročně. Polovina těchto peněz půjde z evropského rozpočtu, zbytek z českého státního rozpočtu, řekl novinářům po jednání vlády ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL). Kabinet dnes schválil příslušné nařízení.

Barva žaber mrtvých ryb z řeky Bečvy v den havárie nenasvědčovala otravě kyanidem. U vsetínského okresního soudu, který otravu z neděle 20. září 2020 projednává, to dnes uvedl rybář Stanislav Pernický. V den havárie se u řeky pohyboval. Je přesvědčený, že zdroj otravy byl podstatně níže, než je výpust firmy Energoaqua, která je spolu se svým ředitelem Oldřichem Havelkou v případu obžalovaná. Podle žalobce způsobila znečištění Bečvy jedovatými kyanidy a šestimocným chromem, a to minimálně na 37 kilometrech řeky.

Kvůli extrémnímu rozšíření hrabošů na jižní Moravě, ve Zlínském a Olomouckém kraji mohou sedláci ode včerejška pokládat do nor vyšší než běžně povolené množství jedu. Povolil jim to Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZUZ), napsala jeho mluvčí Ivana Kršková. Hrabošům přála teplá zima a současné teplé počasí je vylákalo ven z nor a lokálně likvidují ozimé porosty. V polích jsou vidět větší či menší plochy, kde porosty úplně zlikvidovali. Opatření je platné do 21. června letošního roku.

Čeští odborníci jsou připraveni pomoct Ukrajině na cestě k její obnově, poskytnout mohou například svou expertizu jaderné energetiky či rostlinné genomiky. V rozhovoru, který ČTK poskytla Akademie věd ČR (AV ČR), to řekla její předsedkyně Eva Zažímalová. Připomněla, že akademie podpořila ukrajinské vědce hned na začátku války mimo jiné nabídkou pracovních pozic.