LZ VLK

Divokým koním v rezervaci velkých kopytníků v Milovicích na Nymbursku se tento týden narodila první tři letošní hříbata. Ještě letos by měla odcestovat do jiných rezervací, kde pomohou s obnovou přírody, informoval Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která rezervaci spravuje.

Kolem 150 starých nebo poškozených stromů vybrala a označila Plzeň ve svých rozsáhlých lesích. Městští lesníci je nebudou kácet, ale naopak je nechají dožít jako takzvaně habitatové stromy. Mrtvé dřevo, dutiny a pukliny jsou přirozenými stanovišti pro mnoho organismů, včetně ohrožených druhů hub, rostlin i živočichů. Jsou tak důležité pro zachování biologické rozmanitosti, řekl ČTK lesník Ladislav Jára z městské organizace Správa veřejného statku města Plzně.

V zoologické zahradě v Liberci se na začátku dubna narodil sameček silně ohrožené zebry bezhřívé. Pokud se ho podaří odchovat, bude cenným přírůstkem pro posílení a stabilizaci celkové evropské populace tohoto poddruhu zeber, uvedla mluvčí zahrady Barbara Tesařová. Liberecká zoo se chovu zeber bezhřívých věnuje od roku 2006, od té doby se zde narodilo deset mláďat.

Vítězem architektonicko-krajinářské soutěže na revitalizaci lesoparku Akátky v Brně se stal tým Radka Prokeše a Martiny Kameníkové. Soutěž organizovala Kancelář architekta města Brna, území má projít proměnou po výstavbě tunelu Vinohrady na velkém městském okruhu. O výsledcích soutěže informovalo město v tiskové zprávě.

V pražských Chotkových sadech mohou lidé na panelech vidět, jak je chce Správa Pražského hradu revitalizovat, obnovit a upravit. Výstava pod širým nebem obsahuje sedm návrhů z loňské mezinárodní architektonicko-krajinářské soutěže, kterou s hradní správou uspořádal Institut plánování a rozvoje. Zvítězil v ní návrh studia Arkytek ve spolupráci s architektem Matoušem Jebavým. Výstavu lidé mohou vidět do 14. června v centrální části parku.

Hrádek nad Nisou na Liberecku promění zanedbané území u bývalé textilní továrny Bekon na park. Obnova nevyužívaného prostoru zarostlého náletovými dřevinami mezi ulicemi Anglickou, Václavskou a 1. máje přijde na 92,6 milionu korun. Město získalo na projekt téměř 57 milionů korun z Integrovaného regionálního operačního programu (IROP). Park nabídne obyvatelům místo pro odpočinek blízko centra, řekla ČTK mluvčí radnice Eva Jiříčková.

V Krkonoších začali hnízdit chránění sokoli stěhovaví. Správci Krkonošského národního parku (KRNAP) proto vyzývají návštěvníky hor, aby zvláště v těchto dnech respektovali zákaz používání dronů mimo zastavená území a v nejpřísněji chráněných zónách nechodili mimo značené cesty a trasy. Neukázněným návštěvníkům hrozí na místě pokuta až 10 000 korun a ve správním řízení sankce až 100 000 korun, informoval mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný.

Noční mrazy, které ve druhé půlce minulého týdne zasáhly většinu Česka, poškodily budoucí úrodu ovoce na jižní Moravě jen místy. Nejhůře dopadly broskvoně, někde jsou citelně poškozené i třešně. Meruňky přežily nízké teploty celkem dobře, ovocnáře ale překvapilo lokální poškození jabloní, které ještě nebyly v plném květu. Pokud nepřijdou další mrazy, ovoce by mělo být dost, řekl ČTK předseda Ovocnářské unie Moravy a Slezska Ivo Pokorný, jenž je zároveň ředitelem společnosti Pomona Těšetice na Znojemsku.

V Brazílii jsou dva měsíce zadrženi čtyři Češi v souvislosti s pašováním chráněných rostlin, konkrétně kaktusů. Je s nimi vedeno soudní řízení, sdělil ČTK mluvčí ministerstva zahraničí Adam Čörgő. Společnost českých a slovenských pěstitelů kaktusů ve svém vyjádření, které má ČTK k dispozici, vyjadřuje nad jejich obviněním znepokojení. Podle odborníků nejde o pašeráctví, ale o dopad nefunkční mezinárodní legislativy.

Silničáři v Pardubickém kraji stále hledají efektivní způsoby likvidace invazních rostlin, které vytlačují původní druhy. Na Svitavsku a Orlickoústecku na několika místech roste u krajnic křídlatka, což je druh keře, který umí zamořit celé území. ČTK to řekl Jiří Bělčík ze Správy a údržby silnic Pardubického kraje, která v Pardubicích pořádala konferenci na téma udržitelné zeleně.

Pozitivní postoj k ptákům má 57 procent Čechů. Z těch, kteří k nim mají kladný nebo neutrální vztah, 59 procent ptáky občas pozoruje a 36 procent jim aktivně pomáhá, například stavbou budek či krmením v zimně. Téměř tři čtvrtiny české populace vnímají pozorování nebo poslech ptáků jako prospěšné pro psychiku a eliminaci stresu. Nejraději Češi pozorují sýkorky, kosy a čápy. Vyplývá to z dubnového průzkumu agentury Ipsos mezi 1010 respondenty ve věku od 18 do 65 let. Jeho výsledky představila Česká společnost ornitologická (ČSO) na tiskové konferenci k příležitosti oslav 100 let od svého založení.

Myslivecká stráž by mohla přijít o právo usmrcovat v honitbě toulavé psy a kočky. Doplnění vládní novely, která se týká zejména elektronické evidence používání přípravků na ochranu rostlin, navrhli poslanci opoziční TOP 09. Poukazují mimo jiné na to, že chovatelům může vzniknout zastřelením psa či kočky i značná nemajetková újma. Ve hře je i obecný zákaz lovu norováním, pozměňovací návrh podala skupina opozičních poslanců kolem Pirátky Jany Patkové. Předloha je ve Sněmovně před závěrečným schvalováním, které se uskuteční patrně v květnu.

Vládou navrhované akcelerační zóny, které mají v České republice urychlit výstavbu větrných elektráren, narážejí ve Zlínském kraji na nesouhlas samospráv. Někteří starostové dotčených obcí, které ČTK oslovila, mají obavy z hluku, který větrníky produkují. Argumentují například i ochranou ptactva. Ze zveřejněných dokumentů vyplývá, že stát počítá ve Zlínském kraji s možným vznikem pěti akceleračních oblastí pro výrobu elektřiny z větrné energie, tři z nich zasahují i do sousedního Olomouckého kraje.

Za chov skotu v nevhodných podmínkách na farmě na Chomutovsku poslal v březnu pražský vrchní soud ředitele společnosti Ekochov CMN Antonína Hajzlera na pět let do vězení. Na deset let mu zakázal se starat o zvířata. Jednatele společnosti Františka Horna potrestal ročním podmíněným trestem za zanedbání péče o zvířata z nedbalosti. Firmě Ekochov CMN uložil, aby zaplatila dva miliony korun. Kvůli mužům uhynulo od ledna do prosince 2021 podle pravomocného verdiktu 69 zvířat. Dvojice vinu od počátku odmítala.

Dobrovolníci loni na Šumavě přenesli přes silnice 10 000 žab a čolků. Tito obojživelníci kvůli rozmnožování vyhledávají vodní plochy, kam kladou vajíčka. Asi 2000 žab a čolků se dostalo na druhou stranu silnice prostřednictvím propustků, do nichž je navedly připravené zábrany podél vozovek. ČTK to řekli zástupci spolků Šumava domovem a Český svaz ochránců přírody.

Surovinovou politiku pro dřevo, která má podpořit zpracování dřeva a výstavbu dřevostaveb v ČR, se podle ministerstev zemědělství (MZe) a průmyslu a obchodu (MPO) daří naplňovat. Vyplývá to z hodnotící zprávy, kterou projednala vláda. Resorty loni například dokončily přehled možností financování dřevostaveb nebo úpravy norem pro požární bezpečnost staveb, které chtějí nově rozšířit i na výrobní haly.

Na říčce Nemilance v okrajové části Olomouce se postupně zabydlely tři rodiny bobrů. Stavění jejich hrází monitorují odborníci, aby předešli případným problémům se vzedmutou hladinou. ČTK to sdělil vedoucí odboru životního prostředí magistrátu Petr Loyka. Bourání hrází postavených z větví se neosvědčilo, bobři je k nelibosti místních dokážou takřka přes noc obnovit, aby si vodní tok regulovali podle svých představ.

Na říčce Nemilance v okrajové části Olomouce se postupně zabydlely tři rodiny bobrů. Stavění jejich hrází monitorují odborníci, aby předešli případným problémům se vzedmutou hladinou. ČTK to sdělil vedoucí odboru životního prostředí magistrátu Petr Loyka. Bourání hrází postavených z větví se neosvědčilo, bobři je k nelibosti místních dokážou takřka přes noc obnovit, aby si vodní tok regulovali podle svých představ.

V posledních 60 letech výrazně přibylo rostlinných druhů preferujících půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Výsledky výzkumu publikoval vědecký časopis Science Advances.

V posledních 60 letech výrazně přibylo rostlinných druhů preferujících půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Výsledky výzkumu publikoval vědecký časopis Science Advances.