LZ VLK

Pravidla pro chov psů se asi opět zpřísní, hlásit veterinární správě bude třeba chovy od tří a více fen. Nyní tato povinnost platí pro chov pěti a více fen. Štěňata bude možná třeba podle včerejších poslaneckých úprav očipovat do tří měsíců jejich věku. Zpřísnění zřejmě Sněmovna zavede kvůli takzvaným množírnám, tedy místům, kde jsou chováni psi nebo další zvířata kvůli zisku z jejich prodeje.

Skauti a skautky za tři měsíce pomohli v Krkonoších odkornit více než 200 metrů krychlových stromů napadených kůrovcem. To odpovídá přibližně dvěma stovkám vzrostlých stromů. V Krkonošském národním parku (KRNAP) se od června vystřídalo přes 100 různě početných skautských skupin. Včera to novinářům sdělili zástupci Správy KRNAP. Krkonoše se kvůli přemnožení lýkožrouta smrkového neboli kůrovce nacházejí ve vážné situaci. Správa KRNAP na odkorňování pokácených stromů nemá dost sil, proto letos požádala skauty o pomoc.

Během posledních několika desítek let se zdálo, že příběh nosorožců bílých severních, kteří byli dlouhá léta pytlačeni kvůli rohovině, nebude mít dobrý konec. Jejich počet v roce 2018 klesl na pouhá dvě zvířata a za normálních okolností by tak byli odsouzeni k vyhynutí. Před několika lety se pod vedením Safari Parku Dvůr Králové spojili vědci a ochranáři z různých kontinentů a jejich snaha nyní přinesla úspěch, který se pro přežití nosorožců může ukázat jako klíčový. Z vajíček odebraných posledním dvěma samicím se za použití zmrazeného semene uhynulých samců podařilo v laboratoři vytvořit dvě životaschopná embrya nosorožce bílého severního. Obě embrya jsou nyní zamrazena a připravena na vložení do náhradní matky. Informuje o tom Safari Park Dvůr Králové.

Kriticky ohrožení orli královští letos na jihu Moravy vyvedli šest mláďat, jih Moravy je v tuzemsku jediným územím, kde hnízdí. Ornitologové v lokalitě letos napočítali devět párů. Česká společnost ornitologická to dnes uvedla v tiskové zprávě.

Státní podnik Povodí Odry do konce září vykácí dvě desítky stromů podél cyklostezky kolem řeky Ostravice ve Frýdku-Místku. Stromy napadlo jmelí a jsou ve velmi špatném stavu, řekla včera mluvčí magistrátu Jana Matějíková. V Moravskoslezském kraji je výskyt jmelí nejvyšší v zemi, dřeviny jsou napadeny na téměř 70 procentech území.

Dačice ztratily kvůli suchu a kůrovcové kalamitě vzrostlé smrkové lesy. Ze skoro 380 hektarů městského lesa tvořily 60 procent. Obnova potrvá dvě desetiletí. Náklady na zalesnění vzniklých holin a s tím spojené práce se podle dnešních cen odhadují na zhruba 50 milionů korun. Řekl to odborný lesní hospodář města Kamil Kupec při pondělním setkání s jihočeskou hejtmankou Ivanou Stráskou (ČSSD).

Pardubice zahájí na přelomu září a října projekt sázení stromů, připojí se k aktivitě Milion stromů pro republiku. Nejprve vysadí sedm stromů, další budou následovat. Připojit se může i veřejnost a městské obvody. Řekla to náměstkyně primátora Helena Dvořáčková (ANO).

Obce, školy, spolky a další instituce z celé republiky mohou do konce října žádat o grant na zeleň ve městě. Cílem je navrátit zeleň a vodní prvky do městského prostoru, žadatelé mohou na projekt získat až 140.000 Kč. V programu Zelené oázy je k dispozici 1,4 milionu Kč, uvedl v pondělí v tiskové zprávě David Kopecký z Nadace Partnerství, která vyhlásila pátý ročník grantového programu.

V Česku je zhruba 300 tisíc drobných vlastníků lesa. A ti se snadno mohou dostávat do situací, s nimiž si nemusí vědět rady. Proto se autoři projektu www.nekrmbrouka.cz pokusili o co nejsrozumitelnější představení nejpodstatnějších opatření, kterými jde s rozvojem kalamity bojovat, a to formou videí na portále YouTube.

Když už přijde řeč na vymírání druhů, největší kus pozornosti si v zásadě vždy utrhují živočichové. Na savcích a ptácích nám záleží víc než na nějakých „kytkách“. Což je poněkud ošidné, protože ti bez rostlin nepřežijí. Jak shrnuje aktuální studie v žurnále Nature Ecology & Evolution, za posledních 250 let jsme zdokumentovali definitivní ztrátu nejméně 571 druhů rostlin. Přibližně dvakrát tolik, než kolik činí za tutéž dobu ztráty všech savců, ptáků a obojživelníků dohromady. Píše o tom CNN.

Zástupci ekologického Hnutí Duha dnes před jednáním Sněmovny předali poslancům výzvu Zachraňme lesy. Žádají, aby zákonodárci přijali pozměňovací návrhy poslanců TOP 09, Pirátů a ANO k novele lesního zákona, kterou by dolní komora měla schvalovat ve středu. Krátkého happeningu na Malostranském náměstí se předtím zúčastnili poslanci Markéta Pekarová Adamová (TOP 09), Eva Fialová, Jan Schiller (oba ANO) a Radek Holomčík (Piráti). Zbylým zákonodárcům ochránci přírody nechali dopisy v podatelně Poslanecké sněmovny.

Bavorské zemské ministerstvo životního prostředí nežádá, aby Česká republika zasahovala v národním parku Šumava proti kůrovci. Příroda v národních parcích se má podle bavorské zemské vlády nechat samovolnému vývoji, uvedla v prohlášení za bavorské ministerstvo radní Ulrike Lorenzová. Úřad tak má opačný názor než některé německé lesnické organizace, podle jejichž dřívějších vyjádření by se na Šumavě mělo proti kůrovci víc zasahovat.

Pokud chce Česko v budoucnu stabilní a odolné lesy, musí být nejen druhově a výškově rozrůzněné, ale zároveň musí vlastníci lesů dostávat od státu mnohem více peněz než dosud. V rozhovoru s novináři to řekl lesnický odborník Aleš Erber. Stát má podle něj lesníkům platit za to, že udržují mimoprodukční funkce lesa výhodné pro společnost a nemají tak velký výnos z těžby jako dosud. Podle Erbera společnost i lesníci procházejí evolucí, dnes možná i revolucí, a dynamicky se mění chápání lesa i péče o něj, řekl.

Ústecké muzeum vystavuje kostru slonice Kaly. Ta byla jedním ze symbolů místní zoologické zahrady, v níž žila od roku 1985. Začátkem února byla utracena ze zdravotních důvodů. Po orangutanovi Ňuňákovi je to další zvíře, které muzeum ze zoo získalo. Ředitelé obou příspěvkových organizací města ve čtvrtek podepsali smlouvu o vzájemné spolupráci.

Vědci a odborníci žádají přijetí pozměňovacích návrhů poslanců TOP 09, Pirátů a ANO k novele lesního zákona. Příští týden by ji měla schvalovat Sněmovna. Zakomponování návrhů by podle odborníků znamenalo například důslednější změnu dosud nevhodné druhové skladby lesů, omezení úmyslných holosečí nebo zajištění plánování a kontroly lovu zvěře tak, aby mohly odrůstat mladé vysazené listnáče a jedle. Odborníci o tom informovali na dnešní tiskové konferenci Komise pro životní prostředí Akademie věd ČR.

Archeologové objevili u Koječína na Havlíčkobrodsku zbytky středověkého lesa, převážně jedlového, který byl v polovině 13. století pokácený kvůli těžbě stříbra. Podobný objev se podařilo ve střední Evropě odborně popsat zatím jen na několika málo místech. Řekl to Petr Hrubý z Ústavu archeologie a muzeologie Masarykovy univerzity v Brně.

Příbram chce vybudovat psí park v lesoparku Litavka. Zprovozněn by měl být do několika týdnů na místě původního výběhu pro zvířata. Radnice se na tom již dohodla s městskými lesy, řekl ve středu novinářům starosta Jan Konvalinka (za ANO).

Otrokovice na Zlínsku začaly v červenci v ulicích Obchodní a Jiráskova stavět cyklostezku. Umožní cyklistům bezpečný průjezd sídlištěm a bude mít napojení na páteřní stezku pro chodce a cyklisty Otrokovice - Zlín podél řeky Dřevnice, sdělila včera mluvčí otrokovické radnice Romana Stehlíková.

Lesy ČR přichystaly na 19. října největší sázení stromů, do kterého se může zapojit každý. Podle Lesů ČR jde o největší takovou akci v historii podniku. Do sázení ve všech krajích na dvanácti místech se může zapojit každý.

Platforma Vědci pro Šumavu tvrdí, že kůrovec po vyhlášení bezzásahovosti na Šumavě v roce 2007 zlikvidoval v příštích pěti letech jen 6700 hektarů stromů. Vědci tak v otevřeném dopise jihočeské hejtmance Ivaně Stráské (ČSSD) odmítli frekventované tvrzení, že lýkožrout zničil 20.000 hektarů lesa. Vědci v otevřeném dopise vyvracejí údajných 12 mýtů o Šumavě a hájí nulové zásahy do území národního parku.