LZ VLK

Ochránci přírody chtějí nechat vyrobit další odchytové klece na medvěda, který se od září potuluje ve Zlínském kraji a zabil už desítky ovcí. Ideální by byly dvě až tři další klece, řekl včera Milan Orálek z Českého svazu ochránců přírody Valašské Meziříčí. Zvýšila by se tím pravděpodobnost odchytu medvěda.

Kvůli klimatickým změnám se rybníky potýkají zejména v letních vedrech s nedostatkem kyslíku. To v konečném důsledku vede k úhynu ryb. Problém se týká čím dál většího množství vodních ploch. Vědci pod vedením Radovana Koppa z Ústavu zoologie, rybářství, hydrobiologie a včelařství Mendelovy univerzity v Brně budou nyní hledat cestu, jak kyslíkové deficity v rybnících co nejlépe předpovědět. Informuje o tom Mendelova univerzita.

Dlouhotrvající sucho se negativně promítlo také do chovu jelenů. Řekl to zakladatel jelení farmy v obci Slavětín nad Metují na Náchodsku Václav Dašek. Jelení farmu provozuje s rodinou od roku 1993 a kvůli suchu budou muset snížit stav zvěře více, než by si přáli.

Uspání medvěda, který se pohybuje na Vsetínsku, se zatím nepodařilo. Přestože na zvíře od pondělka každý den číhal odborník na uspávání velkých šelem, veterinář Lukáš Pavlačík ze zoo ve Dvoře Králové, na medvěda nenarazil. Medvěd je chaotický, na rozdíl od jiných medvědů si nenašel místo, kam by opakovaně chodil, pohybuje se různě po krajině, řekl v pátek Milan Orálek z Českého svazu ochránců přírody Valašské Meziříčí.

Zájemci už mohou hlasovat v osmém ročníku soutěže o nejkrásnější alej roku. Vybírat mohou z 92 nominovaných stromořadí, hlasování končí na začátku ledna, oznámil za pořadatelské sdružení Arnika Jiří Kaňa. Loni soutěžilo 62 alejí ze všech krajů a vyhrálo stromořadí na Staré Husí cestě v Dřevčicích na Českolipsku. Cílem ankety je podnítit zájem lidí o stav veřejné zeleně.

Lovci v uplynulém mysliveckém roce, který skončil koncem letošního března, odlovili meziročně o 43 procent více divokých prasat, bylo jich skoro 230.000. O 18 procent na 26.729 naopak klesly odstřely zajíců, uvádí myslivecká statistika. Důvodem je to, že jejich počty klesají, protože jim ubývá přirozená ochrana, třeba remízky.

Tisíce stromů popadaly při vichřici, která se před rokem prohnala Národním parkem České Švýcarsko. Ještě než stihli lesníci škody odstranit, lednová větrná smršť polámala další stromy. V parku zůstaly četné holiny. Lesníci odváželi stromy, které uvolnily místo dřevinám bližším přírodě, až do května. V Mostě smetla před rokem vichřice pravoslavný kostelík, ačkoli církev původně žádný další na stejném místě nechtěla, nyní vznikl záměr na jeho obnovu.

V Krkonoších stále ubývá tetřívků obecných, kteří patří ke kriticky ohroženým druhům. Správa Krkonošského národního parku (KRNAP) se tomu snaží čelit vytvářením nových tokanišť, řekl mluvčí parku Radek Drahný. Nejvyšší české hory jsou pro ně jednou ze dvou posledních oblastí v ČR s relativně početným výskytem.

Článek Vojtěcha Kubelky z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy (PřF UK) na příkladu ptáků bahňáků ukazuje, že klimatická změna může ovlivňovat mezidruhové vztahy. Lokality s nejvýraznějším globálním oteplováním a vyšší mírou klimatické nestability v Arktidě vykazovaly nejvyšší míru toho, jak se vajíčka v hnízdech bahňáků stávala kořistí dravců. Ke studii přispěl i Kubelkův školitel Miroslav Šálek z České zemědělské univerzity. V tiskové zprávě o tom informovala PřF UK. Článek vydal časopis Science a zařadil jej na titulní stránku, informovala fakulta.

Současná kůrovcová kalamita je největší v historii českých zemí. Kůrovec letos zřejmě napadne 12 až 15 milionů metrů krychlových dřeva po zhruba šesti milionech metrů krychlových loni. Na včerejším Sněmu lesníků v Hradci Králové to řekl náměstek ředitele Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti (VÚLHM) pro výzkum Petr Zahradník.

Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) identifikovala v zavazadle Čecha cestujícího z Brazílie šest šupin chráněné arapaimy velké, jedné z největších sladkovodních ryb na světě. Potřebná povolení muž neměl, dostal pokutu 1000 korun. Zavazadlo označil v pátek při kontrole na letišti Václava Havla v Praze pes, případu se věnovali inspektoři z oddělení mezinárodní ochrany biodiverzity a CITES (Úmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin).

Vědci z týmu InterSucho mluví na Moravě s nadsázkou o druhém jaru. Kvůli vysokým podzimním teplotám a celkově nestandardnímu průběhu letošní vegetační sezony se totiž rostliny chovají tak, jak je to obvyklé na jaře. Řekl to bioklimatolog Zdeněk Žalud z týmu InterSucho z CzechGlobe AV ČR.

Netopýři mají nové úkryty na pražském Císařském ostrově. Pracovníci Lesů hlavního města do korun stromů na konci října zavěsili šest dřevocementových budek, jež nahrazují netopýří úkryty ve stromech, které byly pokáceny kvůli stavbě Ústřední čistírny odpadních vod. Do každé budky se vejde až 150 netopýrů. Informovaly o tom Lesy hlavního města na svém webu. V roce 2015 umístily pět takových budek do sousedního parku Stromovka.

Nosorožec tuponosý severní (jinak též bílý severní nebo nosorožec Cottonův) je s dvěma posledními samicemi na pokraji vyhynutí a jeho jediná naděje na přežití spočívá v umělých technikách reprodukce. Nová genetická studie zveřejněná dnes ukazuje, že genetické zdroje, které jsou pro záchranu severních bílých nosorožců k dispozici, by měly zajistit dostatečnou genetickou variabilitu pro případné obnovení jejich populace. Informuje o tom Safari park Dvůr Králové

V kauze zabíjení tygrů a nelegálního obchodu s nimi českolipská policie předala státnímu zástupci návrh na podání obžaloby tří lidí. Za neoprávněné nakládání s chráněnými zvířaty jim hrozí trest do pěti let vězení. Informovala o tom českolipská mluvčí policie Ivana Baláková. "Návrh na podání obžaloby byl podán v rozsahu, v jakém bylo zahájeno v červenci trestní stíhání," dodala.

Tři desítky dětí ze základní školy v Hostomicích na Teplicku vypustily koncem října do řeky Bíliny téměř 450 kilogramů ryb. Už na jaře vysadily úspěšně do téže řeky jiné rybí násady. V tiskové zprávě to uvedl Pavel Kaidl, mluvčí společnosti Unipetrol, která akci ve spolupráci se severočeskými rybáři a Ekologickým centrem Most zajistila.

Popadané stromy ponechané zetlení na některých šumavských místech vytvářejí v okolních jezerech ideální podmínky pro výskyt ohrožených rostlin. Jde například o šídlatku v Plešném jezeře. Potvrdil to výzkum biodiverzity a vodního režimu, který na Šumavě po třech letech skončil. Vědci zkoumali oblasti na české i bavorské straně a jejich vývoj s ohledem na klima a přirozené přírodní procesy. V tiskové zprávě to uvedl mluvčí šumavského národního parku Jan Dvořák.

Středočeský kraj přispěje vlastníkům lesů na výsadbu druhově pestřejších porostů. O dotaci požádalo 160 subjektů, kraj vyhověl 136 z nich. Žadatelé, jimiž jsou jednotlivci, soukromé společnosti i obce, si rozdělí pět milionů korun. Poskytnutí příspěvků projednala rada kraje a musí ho ještě schválit zastupitelstvo, uvedla dnes Helena Frintová z krajského úřadu.

Letošní říjen na silnicích byl tragický. Rozhodně z pohledu chráněných vyder říčních. Ochránci přírody ví o 17 šelmách, které pod koly aut zahynuly. Podle odborníků se ukazuje, že doprava je pro přežívání vyder zásadní faktor. Informuje o tom organizace ALKA Wildlife.

Odborník na uspávání velkých šelem, veterinář Lukáš Pavlačík ze zoo ve Dvoře Králové, vyrazil dnes s ochránci přírody do terénu na Vsetínsku, aby tam s narkotizační puškou odlovil medvěda. Odlov divoké šelmy ve volné přírodě je v Česku ojedinělý. Tým, který se snaží odchytit medvěda potulujícího se od září ve Zlínském kraji, navíc přesně neví, kde se zvíře pohybuje. Od víkendu je na jednom z hřebenů Vsetínských Beskyd instalovaná odchytová klec. Vše je nachystáno, teď je to na medvědovi, je to ale spíš náhoda, když by šel medvěd kolem, řekl Pavlačík.