LZ VLK

K odpočinku či třeba jídlu poslouží v hodonínském lesoparku mobiliář vyrobený ze stromů, které poškodilo v roce 2021 tornádo. V plánu je přibližně 72 laviček s opěradly i bez, sedm stolů a 16 dalších kusů určených k sezení i ležení. ČTK to řekl mluvčí radnice Josef Horníček.

V pražské zoologické zahradě v Troji mohou návštěvníci ode dneška nově vidět chovnou skupinu čtyř masožravých vačnatců ďáblů medvědovitých. Jedná se o dva samce a dvě samice. Tříleté vačnatce, kteří jsou známí též jako tasmánští čerti, Zoo Praha získala na konci loňského roku z chovného zařízení Cressy v Tasmánii, doposud však byli v karanténě. Lidé je mohou vidět v expozici Darwinův kráter. Novinářům dnes tasmánské čerty představili zástupci Zoo Praha. Trojská zahrada chová ďábly medvědovité od roku 2019, nyní jich lidé v zahradě mohou vidět sedm.

Obora Židlov v bývalém prostoru Ralsko na Českolipsku slaví čtvrt století, se svými 3800 hektary je po jihomoravské oboře Soutok druhou největší v Česku. Vznikla v místech, kde po desetiletí působila armáda, naposledy sovětská. Obora je známá chovem zubra evropského, na místě někdejší tankové střelnice se dnes ale pasou také mufloni, jeleni a daňci, uvedl na dotaz ČTK Petr Toman, mluvčí Vojenských lesů a statků ČR (VLS), které oblast spravují.

Organizace Pad Parrots zachraňuje různé druhy papoušků. Některé si nechává, jiné jdou do adopce. Stará se i o drůbež nebo dravce. S barevnými opeřenci oživí následující soboty v botanické zahradě v Teplicích. Papoušky si mohou lidé pohladit či pochovat.

Policie v Libereckém kraji ukončila druhou fázi odstřelu divokých prasat, ve druhé fázi ulovili střelci 17 zvířat, uvedla Hana Rubášová z tiskového odboru policejního prezidia. Cílem odlovu se zapojením policejních odstřelovačů bylo zastavit šíření afrického moru prasat a zabránit zavlečení nákazy do komerčních chovů prasat domácích. Odlovy začaly 20. ledna u Rádla na Jablonecku, Vesce a Vratislavic nad Nisou, v posledních dvou týdnech se střelci přesunuli do oblasti kolem Jablonného v Podještědí.

Starostové ze Svazku obcí Křivoklátska dál kritizují způsob prosazování vzniku Národního parku (NP) Křivoklátsko. Podle nich ti politici, kteří si vznik NP přejí, málo zohledňují jejich názor a stav ještě neukončeného úředního procesu. Sněmovna včera podpořila v úvodním kole projednávání vládní novelu o ochraně přírody a krajiny, která vyhlášení NP Křivoklátsko předpokládá. Příroda na Křivoklátsku je především výsledkem činností lesníků mnoha generací a původních je jen několik procent porostů, návrh proto nesplňuje podmínky pro vyhlášení národního parku, řekla ČTK předsedkyně Svazku obcí Křivoklátska Iveta Kohoutová.

Křivoklátsko se má stát pátým národním parkem v Česku. Jeho zřízení předpokládá vládní novela o ochraně přírody a krajiny. Sněmovna ji dnes podpořila v úvodním kole projednávání, které bylo místy emočně vypjaté. Rozhodla o tom přes odpor opozice i většiny starostů z Křivoklátska, podle nich by území mělo zůstat pouze chráněnou krajinnou oblastí.

Veterinární inspektoři s policií a tachovským městským úřadem odebrali problematickému chovateli v Přimdě na Tachovsku několik psů. Šlo o dva dospělé psy a tři štěňata; na místě byla ještě těla dvou uhynulých štěňat, řekl ČTK mluvčí Státní veterinární správy (SVS) Petr Majer. Chovatel podle veterinářů porušil zákon. O psy už pečuje tachovský útulek.

Nový bakteriální druh identifikovala ze vzorků z Antarktidy Kateřina Snopková z Mikrobiologického ústavu Lékařské fakulty Masarykovy univerzity. Jde o rod Pseudomonas, který je v přírodě hojně rozšířený, některé druhy způsobují onemocnění rostlin a živočichů včetně lidí. Skutečný potenciál nově objeveného druhu odhalí až další výzkum. Jde nicméně o cenný přírůstek do katalogu. Kromě jiného proto, že ve srovnání s příbuznými druhy disponuje genetickou výbavou umožňující překonat stres související s drsnými podmínkami.

Vlastníci lesů mohou letos získat od státu 1,2 miliardy korun, o 200 milionů korun více než loni. Peníze lze využít na nákup lesnické techniky, technologií do lesních školek, na investice do zpracování dříví nebo na budování lesních cest, naučných stezek či odpočinkových stanovišť pro turisty. Ministerstvo zemědělství vypisuje čtyři programy, nestátní vlastníci mohou podávat žádosti od 29. dubna do 20. května, řekl dnes novinářům ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL).

Novela zákona o ochraně přírody a krajiny, kterou má Sněmovna projednávat ve čtvrtek v prvním čtení, bude mít podle Hospodářské komory negativní dopad na české stavebnictví. Úprava podle ní vytváří nové administrativní překážky, které zpomalí výstavbu bytů, průmyslových areálů, obchodních center a také dopravních a energetických staveb. Doporučuje její zamítnutí a přepracování.

Městský soud v Praze projedná v nejbližších měsících žalobu Karlovy Vsi na Rakovnicku ohledně zamýšleného národního parku (NP) Křivoklátsko. Lidé i instituce dotčené záměrem se ještě mohou přidat k řízení, a to nejen vlastníci pozemků, jak bylo dosud obvyklé, ale i další obce a spolky. Soud tím připustil v soudním sporu o NP zásadně širší okruh účastníků řízení, než bylo dosud možné, řekla dnes ČTK předsedkyně Svazku obcí Křivoklátska a starostka Karlovy Vsi Iveta Kohoutová.

Borové lesy u Želivky s výskytem kriticky ohrožené byliny kuřičky hadcové, Ždánický nebo Český les a další místa zařadily Lesy ČR do nového programu 100 ostrovů obnovy přírody. V těchto oblastech upraví způsob hospodaření tak, aby lépe vyhovoval přirozenému prostředí vzácných rostlinných nebo živočišných druhů. U Želivky je například potřeba strhávat humusovou vrstvu, aby se vzácná kuřička dostala k hornině hadec, na níž je závislá, řekl generální ředitel Lesů ČR Dalibor Šafařík.

Nejvyšší správní soud (NSS) potvrdil pražské společnosti HBR Space SE pokutu 500 000 korun za to, že nezakročila proti kůrovci na lesních pozemcích kolem Újezdu u Tišnova na Brněnsku. Česká inspekce životního prostředí v roce 2018 objevila v lesích ohniska tvořená přibližně 390 stromy, ze kterých vyletěly další generace brouků. Pokutu potvrdilo ministerstvo životního prostředí i Městský soud v Praze. Rozsudek NSS je dočasně zpřístupněný na úřední desce. NSS už vynesl několik podobných verdiktů, týkaly se státního podniku Lesy České republiky a nedostatečných opatření proti šíření kůrovce.

Klimatická změna, globalizovaný mezinárodní obchod, ale i mutace virů přispívají ke zhoršování nákazové situace mezi hospodářskými zvířaty. Nemocí a virů vyskytujících se u zvířat v posledních letech přibývá a přibývá i nemocí, které se v ČR ani v Evropě dříve nevyskytovaly. Vyplývá to z vyjádření Státní veterinární správy (SVS) a virologa Jiřího Černého z České zemědělské univerzity. Největší riziko pro lidi aktuálně podle Černého představuje ptačí chřipka, u které se začaly vyskytovat nové mutace umožňující efektivní šíření mezi savci. Černý nevyloučil častější šíření chřipky mezi lidmi a možnou pandemii.

Ceny řezaných květin na tuzemském trhu před blížícím se svatým Valentýnem každoročně rostou, poptávka se kvůli svátku zamilovaných výrazně zvyšuje. Většina řezaných květin se do Česka dováží a jejich cenu určuje vývoj na burzách v Nizozemsku a Německu. Celkové útraty Čechů za květiny v roce 2023 vzrostly o 1,6 procenta na rekordních 16,326 miliardy korun. Průměrná roční útrata za květiny činila 1570 korun na osobu, v roce 2022 byla 1545 korun. ČTK informaci získala ze situační a výhledové zprávy ministerstva zemědělství a Svazu květinářů a floristů ČR.

Dražitelé na aukci cenného dříví v Chropyni na Kroměřížsku, jejíž vyhodnocení připadlo na dnešek, nabídli rekordní částky za výřezy dubu a modřínu. Nejvyšší částka, kterou zaplatil úspěšný zájemce za metr krychlový dubu, činila 50 475 korun. V případě modřínu dosáhla 22 700 korun. Obě jsou nejvyšší v historii České republiky, řekl ČTK organizátor aukce Pavel Plaček z pořádajících Arcibiskupských lesů a statků Olomouc (ALSOL).

V Mostě odlovili za uplynulé dva roky přes 900 divočáků v obydlených oblastech. Část z nich se chytila do nastražených klecí. Situace s výskytem černé zvěře se stabilizovala, město proto už letos nebude vyplácet odměny za zastřelené kusy, řekl primátor Marek Hrvol (ProMOST).

Na náhradách škod způsobených zvláště chráněnými živočichy, jako jsou vlk, vydra nebo kormorán, vyplatil loni stát chovatelům v Libereckém kraji přes 4,917 milionu korun, o polovinu víc než v roce 2023. Největší škody způsobili loni chovatelům vlci, na náhradách jim ministerstvo životního prostředí vyplatilo více než 2,548 milionu korun, o 85 procent víc než předloni, řekl náměstek hejtmana pro životní prostředí Jiří Klápště (Spolu).

Jihočeští veterináři z krajské správy měli loni meziročně o 50 víc oznámení na porušení zásad pohody zvířat (welfare) v chovech. Provedli 376 kontrol na základě podnětů a ve 107 případech odhalili porušení zákona, předloni to bylo ve 102 případech. Nejčastěji šlo o nevhodné podmínky chovu, ale objevili i zanedbání výživy a zdravotní péče. Lidé jsou totiž k podmínkám chovu zvířat všímavější, řekla ČTK Lucie Filásová.