LZ VLK

V Krnově-Chomýži vznikla vyhlídka, která umožňuje pozorovat sedmičlenné stádo praturů a divokých koní. S ohledem na šíření slintavky a kulhavky by ale lidé nyní ke stádu chodit neměli. ČTK to řekla mluvčí města Dita Círová. Pastevní areál v Chomýži vznikl v roce 2022 na území bývalé vojenské střelnice. Zvířata pomáhají udržovat ekosystém chráněných luk.

Biskupské lesy daly na lesních pozemcích patřících farnostem vybudovat během zimy nové tůně a další prvky, které mají pomoci zadržovat vodu v krajině. Vznikly ve farních lesích v Březové, Starých Těchanovicích, Tošovicích, Rešové, Dětmarovicích a Rychvaldu. Vybudovat se tam podařilo 17 tůní s celkovým akumulačním objemem 3290 metrů krychlových. ČTK to sdělil mluvčí Biskupství ostravsko-opavského Ondřej Elbel.

V Brně letos vznikají první tři komunitní zahrady. Zatraktivní menší plochy převážně na sídlištích, které jsou dnes většinou neudržované či nevyužívané. Využívat by je měly především rodiny s dětmi a měly by posilovat komunitní vazby, řekl ČTK brněnský radní Filip Chvátal (KDU-ČSL). Největší zahrada bude v Bernáčkově ulici v Dolních Heršpicích, další budou v Kohoutovicích a v Černých Polích.

Historickým, vědeckým i uměleckým pohledem zkoumá vztah člověka a psa nová expozice ve Vlastivědném muzeu v Olomouci. Má název Odvěké společenství - Příběhy o psech a lidech a nabízí návštěvníkům cenné archiválie, precizní rytiny z 18. století, sochy loveckých plemen i současnou tvorbu slovenské umělkyně Oľgy Paštékové. Výstavní projekt, jehož hlavním cílem je reflexe vzájemných vztahů člověka a psa od období středověku až k branám osvícenství, bude otevřená do 22. června.

Ostravská zoologická zahrada tento týden v předpremiéře představila šestidílný dokumentární seriál Na chvíli na Zemi. Zahrady v něm prezentuje nejen jako místa odpočinku a zábavy, ale především jako instituce usilující o ochranu přírody a záchranu nejohroženějších druhů zvířat. Novinářům to sdělila mluvčí zahrady Šárka Nováková.

Ve Střížově, místní části Vladislavy na Třebíčsku, dnes dokončili výsadbu aleje věnovanou československým parašutistům vycvičeným za druhé světové války ve Velké Británii. Připomíná 86 mužů vyslaných na území tehdejšího Protektorátu Čechy a Morava, z nichž se 44 nedočkalo konce války. Další potkal tragický osud i mimo protektorát, připomněl dnes ve Střížově ředitel odboru pro válečné veterány a válečné hroby ministerstva obrany Robert Speychal.

Gorilí mládě Gaia z pražské zoologické zahrady dnes slaví první narozeniny. Zoo připravila na celý den tematický program. Chovatelé připravili celé gorilí tlupě k jídlu rozkvetlé větve ovocných stromů, na hraní dostali předměty z vrbového proutí. Gaia podle vrchního chovatele primátů Martina Vojáčka dobře prospívá. Začala už sama chodit a čas tráví zkoumáním pavilonu. Na rozdíl od své sestry Mobi má velmi klidnou povahu. Gaia se narodila 12. dubna 2024 samici Kijivu.

Plzeňští správci městských lesů uspořádají v sobotu 12. dubna tradiční akci Den pro les. Koná se vždy na jaře a na podzim a dobrovolníci při ní sázejí stromky v některém z městských lesů. Letos bude k výsadbě v městském lese na vrchu Čilina u Ejpovic na Rokycansku připraveno kolem 3500 sazenic dubů.

Opatření na zmírnění dopadů sucha v lesích podpoří v letošním roce Zlínský kraj částkou 5,3 milionu korun. Dotaci rozdělí mezi deset žadatelů, uvedla Alena Železníková z krajského oddělení komunikace a vnějších vztahů. Loni hejtmanství mezi 14 žadatelů uvolnilo téměř 7,5 milionu korun.

Obavy ze znečištěného ovzduší, odpařování benzenu během teplého počasí, ale i z možné kontaminace půdy zazněly včera v Hustopečích nad Bečvou při informační schůzce k havárii cisteren s toxickým benzenem, která se odehrála nedaleko bydlišťě těchto lidí. Na setkání přišli nejen obyvatelé městyse, ale i zahrádkáři či zemědělci zastupující místní farmy. V sále kulturního domu naplněného zhruba 200 lidmi z obce i širokého okolí byly patrné emoce, a to navzdory ujišťování ze strany zástupců České inspekce životního prostředí (ČIŽP) či ministerstva životního prostředí. "Nespí se mi dobře," postěžoval si jeden z obyvatel ulice v těsné blízkosti nádraží.

V oblastech silně ovlivněných lidskou činností chybí rostlinné druhy, které by se na podobných stanovištích jinak přirozeně vyskytovaly. O této "neviditelné krizi biodiverzity" mluví vědci jako "temné diverzitě". Zkoumají ji nyní dvě stovky botaniků z celého světa v projektu DarkDivNet. Čeští odborníci pomohli vytvořit metodickou koncepci a shromáždili data z několika území v Čechách a na Moravě.

Nástup fenologických fází rostlin a ptačích populací je na jaře v důsledku klimatické změny stále časnější a trend v posledních letech ještě zesiluje, řekla v rozhovoru s ČTK Petra Dížková z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe. Již osmým rokem tyto fáze monitoruje a od konce února do začátku května až čtyřikrát týdně objíždí čtyři lokality na jižní Moravě, aby zaznamenávala, kdy začínají stromy rašit a olisťovat se, kdy kvetou které byliny a kdy si ptáci staví v připravených budkách hnízda a snášejí do nich vejce.

V Česku hrozí pokles soběstačnosti v produkci vajec, od roku 2027 může v ČR chybět až 15 procent vajec. Důvodem je zákaz klecových chovů, který má v Česku začít platit za necelé dva roky, na celoevropské úrovni ale zavedený nebyl, uvedla předsedkyně Českomoravské drůbežářské unie Gabriela Dlouhá. Nařízení podle ní způsobí snížení produkce vajec, protože někteří chovatelé své chovy z klecových nezmění. Zákaz se rovněž promítne do ceny vajec, tvrdí drůbežáři. Sehnat na letošní velikonoční svátky bílá vejce ale problém podle Dlouhé nebude, bílých vajec je dostatek, lidé si za ně nicméně připlatí.

Smrtelnou pastí pro drobné ptáky může být lepidlo, kterým zahrádkáři teď na jaře natírají kmeny stromů, aby ochránili budoucí úrodu před lezoucím hmyzem a dalšími škůdci. V liberecké záchranné stanici Archa už letos pomáhali čtyřem sýkorkám modřinkám, které v takových pastech uvízly, jedna z nich nepřežila. Není to poprvé a není to jen u nás, zaznamenali to i kolegové na jiných stanicích, řekla ČTK vedoucí záchranné stanice Ivana Hancvenclová.

S vyhlášením Národního parku Křivoklátsko nesouhlasí další petice, podpořilo ji 3382 lidí. V úterý ji zástupci iniciativy předali senátnímu výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice. Projednat by ji měl na jedné ze svých nadcházejících schůzí. Navazuje na dřívější petici, kterou podepsalo 11 000 lidí a která byla na podzim 2023 projednána v Poslanecké sněmovně, informoval ČTK předseda petičního výboru Jakub Majer z občanské iniciativy Otevřené Křivoklátsko.

Státní podnik Lesy České republiky (LČR) letos nečeká kůrovcovou kalamitu. Vytěženého kůrovcového dřeva by mělo být méně než loni. Lesníkům pomáhá nynější chladné počasí, díky kterému rojení kůrovce dosud nezačalo. Na obranu proti kůrovci LČR připravily desítky tisíc lapáků z pokácených stromů a 8700 feromonových lapačů, sdělila mluvčí státních lesů Eva Jouklová. Podnik spravuje téměř polovinu lesů v Česku.

Nejvyšší správní soud (NSS) zamítl kasační stížnost spolku, který kritizoval způsob likvidace nosnic v chovu zasaženém ptačí chřipkou. Slepice byly hromadně utráceny oxidem uhličitým v kontejnerech, což spolek pokládal za nehumánní. Žalobou spolku, který se věnuje ochraně přírody, se soudy odmítly zabývat. NSS nyní potvrdil, že likvidace nemocných zvířat v uzavřeném velkochovu není otázkou, která přímo souvisí s právem na příznivé životní prostředí. Verdikt je dočasně zpřístupněný na úřední desce.

Ochranáři v Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Broumovsko od dubna rozšířili omezení kvůli hnízdění sokolů také na oblast Chrámových stěn v Teplických skalách. Od konce března je zakázán přístup na Frýdlantskou vyhlídku na hoře Ostaš. ČTK to řekl zoolog Správy CHKO Broumovsko Petr Kafka z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK). Ochranáři z CHKO Broumovsko zakazují na jaře vstup do vybraných lokalit ve skalách kvůli hnízdění sokolů každoročně.

Stát vybral konsorcium firem, které posoudí, jaký vliv na životní prostředí budou mít plánované stavby, jež mají zlepšit plavebních podmínky na Labi mezi Ústím nad Labem a hranicí s Německem. Nejdůležitější součástí záměru je jez v Děčíně. Smlouvu o vypracování posudku EIA uzavřelo Ředitelství vodních cest (ŘVC). Ředitel státní organizace Lubomír Fojtů očekává, že stavět se začne v roce 2032, uvedl v tiskové zprávě. Proti stavbě plavebního stupně jsou dlouhodobě ekologické organizace.

Zájemci mohou i letos přihlašovat uskutečněné projekty do čtvrtého ročníku soutěže Cena za krajinu Jihomoravského kraje. Nově lze navrhovat i osobnosti, které svým úsilím přispívají k obnově, ochraně a zdravému vývoji krajiny na jižní Moravě, informoval krajský mluvčí Martin Drozd.