LZ VLK

Deště z minulého týdne dokázaly na většině území Česka dosytit povrchovou vrstvu půdy do 40 centimetrů, ve větší hloubce ale stále panuje sucho a půda je nenasycená, vyplývá z informací projektu InterSucho z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR - CzechGlobe. Současná situace, kdy je extrémní rozdíl mezi povrchovou a hlubší vrstvou do jednoho metru, je velmi nezvyklá. Vegetace je zatím stále aktivní a vodu do hloubky téměř nepropouští.

Tým z výzkumného centra CEITEC Masarykovy univerzity v Brně jako první na světě sestavil kompletní genom rostliny, která dokáže vytvářet semena bez pohlavního rozmnožování. Právě tato schopnost, takzvaná apomixie, přitahuje pozornost rostlinných biologů a šlechtitelů. Potomstvo apomiktických rostlin si totiž může zachovat stejnou kombinaci vlastností po generace. O výzkumu zaměřeném na genom rostliny z rodu Boechera informovala mluvčí CEITEC Halina Jílková. K praktickému využití apomixie v zemědělství vede podle výzkumníků ještě dlouhá cesta.

V některých oblastech ČR se i letos narodila vlčata. Monitoring Hnutí Duha je potvrdil v Krušných horách, Jeseníkách, Beskydech nebo na Broumovsku. Možné rozmnožování šelmy naznačují výsledky i v dalších oblastech, ale bude je potřeba ještě potvrdit. Hnutí ve spolupráci s dobrovolníky z takzvaných Vlčích a Rysích hlídek dokumentuje ve vybraných oblastech vývoj výskytu vlků, jejich rozmnožování a dlouhodobé populační trendy, celkové počty zvířat ale neurčuje.

Letošní extrémní sucho připravilo jihočeské rybníky o více než polovinu vody. Škody, které malé množství srážek a vysoký odpar vody v chovu ryb způsobil, budou hlubočtí rybáři napravovat dva až tři roky. Kapři jsou menší a část rybích násad nedostatek vody nepřežila. Rybářství Hluboká ale letos zdražování nechystá, za kilogram podle kategorie kapra zaplatí zájemci 95 až 105 korun. Tradičních vánočních ryb bude před svátky i tak dostatek a v dobré kvalitě, řekl ČTK jednatel Rybářství Hluboká Vladimír Kaiser.

Vrchním ředitelem sekce ochrany přírody a krajiny ministerstva životního prostředí (MŽP) byl jmenován Milan Jan Půček. Dosud zastával funkci ředitele Správy jeskyní ČR. Ministerstvo o tom informovalo v tiskové zprávě. V souladu se zákonem jmenoval ředitele státní tajemník resortu Martin Kocanda po dohodě s ministrem Igorem Červeným (Motoristé), upřesnila pro ČTK mluvčí MŽP Jana Schillerová.

Na jižní Moravě vzniklo v krajině mezi lety 2009 až 2023 zhruba 450 tůní, přesto stále chybí příklady dobré praxe. Tedy takové tůně, které splňují požadavky na zvýšení biodiverzity a zadržení vody v krajině. O ně je potřeba dlouhodobě pečovat. Na konferenci Nadace Partnerství s názvem Jak zadržet vodu v krajině to řekl Jan Sychra z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity, který s kolegy zkoumal tůně na jižní Moravě.

Školní lesní podnik (ŠLP) Křtiny, který se stará o lesy Mendelovy univerzity v Brně, bude s dalšími organizacemi pracovat na usměrnění a udržitelném rozvoji turistického ruchu ve vyhledávané oblasti na sever od Brna. Jedná se z velké části o chráněnou krajinnou oblast (CHKO) Moravský kras. Zároveň připraví podmínky pro environmentální vzdělávání a chystá i konkrétní zásahy do krajiny, uvedla mluvčí univerzity Karolína Podborská.

Správa a údržba silnic Plzeňského kraje (SÚS) se ve všech sedmi okresech připravuje na kácení a ošetřování stovek stromů ve špatném stavu. Současně sází nové stromy, jichž bude více než odstraněných. Na stavu některých stromů se podepsalo velké sucho. Defekty odhalili při kontrolách pracovníci SÚS, mezi nimiž jsou i dendrologové a arboristé. ČTK to řekl provozní ředitel SÚS Radek Šíma.

Správci Krkonošského národního parku (KRNAP) se díky spolupráci s veřejností letos dozvěděli o více než dvaceti pozorování teplomilné kudlanky nábožné v Krkonoších. Přestože většina jich byla z nižších a středních poloh ochranného pásma národního parku, tři nálezy jsou z míst nad hranicí 900 metrů nad mořem, informovali zástupci parku. Kudlanka nábožná je teplomilný dravý hmyz, který byl v Česku dříve typický jen pro jižní Moravu. Její šíření podle vědců souvisí se změnou klimatu.

Státní podnik Povodí Labe začal s obnovou mrtvého ramene řeky Orlice zvaného Holštejn na okraji Hradce Králové ve čtvrti Slezské Předměstí. Jde o evropsky významnou lokalitu a přírodní památku Orlice. Stavbaři v cenném mokřadním prostředí odtěží asi 4000 metrů krychlových sedimentů, udělají vegetační úpravy a obnoví vodní biotopy. Práce asi za osm milionů korun by měly být hotové na jaře 2028, uvedlo Povodí Labe.

Plzeňská zoologická zahrada otevřela novou expozici Waharoa, která představuje vzácné ptáky z Nového Zélandu, Austrálie a Nové Kaledonie. Jejími hlavními obyvateli jsou kivi hnědí, které chová pouze šest evropských zoo, a papoušci nestorové kea, známí mimořádnou inteligencí. Vybudování expozice, která je hlavní novinkou zoo pro letošní rok, stálo sedm milionů korun včetně DPH, řekl ČTK mluvčí zoo Martin Vobruba.

Vzácný zvonovec liliolistý, který během 20. století zmizel z většiny svých původních lokalit v České republice, se daří rozmnožovat v Botanické zahradě Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (PřF UP). Ze semen pocházejících z přírodní památky Vražba v Královéhradeckém kraji zde vyrostly nové rostliny, které pomohou posílit jeho oslabené populace ve volné přírodě. Přibližně polovina semenáčků se na začátku října vrátila na přírodní stanoviště, sdělili ČTK zástupci fakulty.

Zlínská zoo letos odchovala mláďata ptačích druhů turako velký, vousák velký a tukan obrovský, jejichž rozmnožování je v lidské péči vzácné. Vyžaduje velké zkušenosti a odborné znalosti chovatelského týmu, je to skutečně světový úspěch, sdělila ČTK mluvčí zahrady Romana Mikešová. Podle ní museli chovatelé u jednotlivých druhů zvládnout zcela odlišné nároky, od specifické výživy přes složité partnerské soužití až po správně načasovanou péči o vejce a mláďata.

Zoo Ostrava musela kvůli zhoršenému zdravotnímu stavu nechat utratit dvacetiletého samce medvěda ušatého Jirku. Před dvěma lety byl do zoo převezen ze státního zámku Konopiště. Novinářům to sdělila mluvčí zahrady Šárka Nováková.

Tým vědců z Ústavu botaniky a zoologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně vyvinul 61 nových takzvaných genetických markerů, které umožňují spolehlivěji a levněji rozlišovat druhy suchozemských plžů a rekonstruovat jejich evoluční historii. Výsledky mezinárodního výzkumu odborníci publikovali v časopise Frontiers in Zoology. Univerzita o tom informovala v tiskové zprávě.

Jedny z nejvyšších odstřelů srnčí, daňčí a mufloní zvěře i zajíců za poslední dekádu evidují statistici v mysliveckém roce 2025/26 v Plzeňském kraji. Dlouhodobě klesají úlovky bažantů, jejichž odstřel byl v posledním roce naopak nejnižší za deset let, uvedl Český statistický úřad (ČSÚ) v Plzni.

Výlov Žehuňského rybníka na Kolínsku, se kterým v úterý začali rybáři, komplikuje nedostatek vody. Rybářství Chlumec nad Cidlinou musí kvůli suchu a bezpečnému vylovení ryb přivádět vodu z nedalekého rybníka Proudnice. Nedostatek vody představuje podle rybářů problém i pro sádkování ryb a následné napouštění rybníka. Z největšího středočeského rybníka chce rybářství do čtvrtka vylovit 100 až 110 tun ryb. ČTK to řekli ředitel rybářství Ladislav Vacek a vedoucí střediska Tomáš Zajíc.

Zákon by mohl myslivcům usnadnit regulaci počtu přemnoženého jelena siky i zvýšit poplatky za odběr podzemní vody. Počítají s tím pozměňovací návrhy, které vznesli poslanci ve druhém čtení vládní novely rostlinolékařského zákona. Novela má hlavně zavést povinnost pěstitelů evidovat elektronicky používání přípravků na ochranu rostlin. Zemědělský výbor do ní chce vložit například povinnost profesionálních uživatelů přípravků na ochranu rostlin. Museli by dbát na to, aby svým přípravkem nezasáhli jiné pozemky, které spadají do režimu ekologického zemědělství.

Dub letní ze zámecké aleje ve Skaličce na Přerovsku se stal Stromem čtvrtstoletí. Rozhodli o tom lidé, kteří se zapojili do hlasování ve stejnojmenné anketě, kterou pořádala Nadace Partnerství. Dub, kterému je přibližně 400 let, získal 5727 hlasů. Nadace anketu o Strom čtvrtstoletí vyhlásila při 25. výročí soutěže Strom roku. O titul soupeřilo 13 vítězných dřevin předchozích ročníků, které představovaly průřez historií ankety. Vítěze jubilejního ročníku nadace vyhlásila dnes večer v brněnské hvězdárně na Den stromů. Vítězný strom čeká odborná péče.

Řešení otázky, kolik mrtvého dřeva odvážet z národních parků a kolik ho tam ponechat spolu s udržitelností a rozvojem národních parků jsou dva hlavní cíle pracovní skupiny ministerstva životního prostředí (MŽP) zaměřené na prevenci požárů a účinnější zásahy v národních parcích. Na dnešním briefingu po prvním jednání skupiny to novinářům řekl ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé).