LZ VLK

Ochránci přírody na Vysočině upozornili na výskyt škeblice asijské, která vytlačuje původní škeble a velevruby. V Česku byla škeblice poprvé zjištěná v 90. letech minulého století, šíří ji ryby infikované larvami. Na Vysočině se zatím škeblice objevuje ojediněle, ví se o ní ve třech rybnících na Humpolecku, v rybníku na Pelhřimovsku a u Moravských Budějovic. Pracovníci Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK) uvítají informace o tomto invazivním druhu, protože může být i jinde. Uvedli to na webu Správy CHKO Žďárské vrchy.

Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) a celníci v říjnu na Letišti Václava Havla Praha zabavili 1634 přípravků tradiční asijské medicíny v sáčcích a tabletách. Preparáty obsahovaly rostlinné a živočišné extrakty ohrožených druhů chráněných mezinárodní úmluvou CITES, jejichž převoz přes hranice bez patřičných dokladů není legální. ČIŽP to dnes uvedla na svém webu.

Odborníci z Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně pomáhají využívat odpad ze zpracování ovoce, a zároveň tak snižovat spotřebu palivového dříví v Kambodži. Z mangových pecek vyrábějí palivové brikety pro využití v domácnostech i zpracovatelských podnicích. Vzniká tak méně odpadu, navíc má projekt pozitivní vliv na ochranu lesních porostů, které trpí nadměrnou těžbou dřeva, uvedla v tiskové zprávě mluvčí univerzity Tereza Pospíchalová.

Jihomoravští silničáři chtějí vyzkoušet novinku v péči o téměř 119 000 kusů dřevin. Každoročně jich stovky především kvůli suchu uhynou. Spojili se proto s vědci z Centra polymerních systémů Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně a začali s testováním nového hydrogelu, který dokáže zadržet vodu v krajině, a zlepšit tak retenční schopnost půdy. Je navíc čistě přírodní a životní prostředí nezatěžuje, uvedla arboristka Správy a údržby silnic Jihomoravského kraje Marie Miklínová.

Přemnožená zvěř v českých lesích zničí v průměru 15 procent nově vysazených stromů. Týká se to zejména odolných dřevin, které jsou pro zvířata atraktivní. Vede to ke snižování biodiverzity a odolnosti lesů. Dopady to má i na ekonomiku lesního hospodářství. Vyplývá to ze zprávy Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů (ÚHÚL). Ústav sledoval 1652 takzvaných kontrolních a srovnávacích ploch v letech 2013 až 2022. Zkoumal přitom stromky v neoplocených i oplocených částech lesa.

Příznivci pražské zoologické zahrady mohou vybrat jména pro nový chovný pár kapybar, které zoo v sobotu představila veřejnosti. Jména mohou zájemci navrhovat od neděle 12. listopadu na sociálních sítích serveru Blesk.cz. Z návrhů vyberou chovatelé pětici jmen, o vítězi rozhodne následná anketa, informoval mluvčí Zoo Praha Filip Mašek. Kapybary zoo chová znovu po deseti letech. Kapybaří roční samici a rok a půl starého samce mohou lidé spatřit ve výběhu spolu s mravenečníky v dolní části zoo.

Žáci v Základní škole Ústavní v pražských Bohnicích vysadili v projektu Školní les na školním pozemku tisícovku stromů, a vytvoří tak svůj vlastní les. V něm se budou děti v budoucnu učit o přírodě a lesích, sdělil mluvčí radnice Prahy 8 Martin Šalek. ZŠ Ústavní v letošním roce slaví 50 let od svého založení. Na projektu škola spolupracovala s výukovým centrem Tereza a zástupci Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity.

Kvůli nedostatku vody platil v této sezoně 95 dní zákaz splouvání Teplé Vltavy, která vede šumavským národním parkem. Šlo o jednu z nejhorších sezon v historii. Teplou Vltavu v úseku od Soumarského mostu do Pěkné letos splulo 1537 lodí, řekl Vladimír Dvořák z Národního parku Šumava. Například předloni, kdy to byla naopak jedna z nejúspěšnějších sezon, Teplou Vltavu splulo 3360 lodí.

Na střeše budovy brněnského magistrátu v Kounicově ulici by měl v příštích měsících vzniknout první městský holubník. Radní schválili zařazení tohoto projektu do závazného plánu investic. Cílem je ustálení populace holubů a snížení nepořádku. Celkově se počítá s náklady okolo 200 000 korun, záměr ještě musí schválit zastupitelé, informoval mluvčí magistrátu Filip Poňuchálek.

Ostrava podpoří z Fondu životního prostředí takzvané zelené projekty v městských obvodech. Získat budou moci peníze například na zřízení trvalkových záhonů nebo třeba kvetoucích kaskád. Radní města schválili na jednotlivé projekty podporu v celkové výši 6,3 milionu korun, sdělila mluvčí magistrátu Gabriela Pokorná. Dotace mají přispět ke zkrášlení veřejného prostoru či zlepšit mikroklima v dané lokalitě.

Uzavřené lesy v okolí Jablonce nad Nisou kvůli odlovu přemnožených divokých prasat dnes neodradily od návštěvy houbaře. Porušením zákazu vstupu si vysloužil od úřednice magistrátu pokutu ve výši 1000 korun, informovala mluvčí policie Ivana Baláková. V honitbě se přitom pohybovalo kolem 90 střelců a honců a s nimi 20 loveckých psů. Od 7:00 zhruba do 15:00 odlovili tři menší a pět větších prasat, řekla ČTK mluvčí jabloneckého magistrátu Jana Fričová.

Správa parku České Švýcarsko se snaží potvrdit výskyt kočky divoké na svém území. Loňská data z fotopastí, která se kvůli zdržení způsobená děním okolo ničivého požáru vyhodnocovala až letos, ukázala na snímky, které zachycují kočku s typickými rozlišovacími znaky pro kočku divokou, což je jeden z nejvzácnějších druhů fauny v České republice. Uvedla to dnes správa parku na svém webu.

Ukrajinští ochránci přírody by chtěli využít při obnově přírody zničené válkou také zkušenosti z bývalého vojenského prostoru v Milovicích. Tamější přírodní rezervaci navštívila skupina odborníků z řad ukrajinských ochranářů, národních parků a zástupců místních samospráv, informoval ředitel ochranářské společnosti Česká krajina Dalibor Dostál.

Prezident Petr Pavel s manželkou Evou dnes odpoledne slavnostně vysadili v Jelením příkopě na Pražském hradě strom Olgy Havlové. Byl to poslední z 90 stromů, které byly do letošního roku, kdy by se bývalá manželka prezidenta Václava Havla dožila 90 let, vysazeny v obcích a městech České republiky.

Brněnský spolek Rezekvítek letos eviduje zvýšený zájem o dobrovolnictví, po covidových letech podle něj dobrovolníků znovu přibývá. Za letošek jich spolek eviduje dosud přes 250, několik akcí do konce roku přitom ještě zorganizuje. Za celý loňský rok se na akcích Rezekvítku vystřídalo necelých 200 dobrovolníků. ČTK to řekli ředitelka spolku Tereza Žižková a odborný garant ochrany přírody ve spolku Vilém Jurek. Rezekvítek v Brně a okolí pečuje o vzácné lokality, například o koniklecovou louku na brněnském Kamenném vrchu.

Kvůli intenzivnímu odlovu přemnožených divokých prasat uzavře Jablonec nad Nisou dnes 11. listopadu lesy v oblasti Srnčího dolu, Rádla a Proseče nad Nisou. Zákaz vstupu do vymezené oblasti bude platit od 07:00 do 15:00, za porušení hrozí pokuta až 10 000 korun, řekla ČTK mluvčí magistrátu Jana Fričová. V honitbě se podle ní bude pohybovat kolem 90 střelců a honců a 20 loveckých psů.

V mělnickém útulku letos výrazně vzrostl počet přijatých psů i koček. Už během října byla čísla na hodnotách, které byly loni za celý rok. Loni prošlo útulkem 364 zvířat, z toho 190 psů a 168 koček. V polovině letošního října už byl počet koček stejný a počet psů dosáhl téměř 180. Situace je letos podstatně horší než v předchozích letech, uvedla za Útulek DogPlanet Mělník Jitka Kovaříková.

Nejvyšší soud podruhé vyhověl firmě Wind Technology a nařídil opět otevřít spor o náhradu zhruba 265 milionů korun plus úroky za zmařenou stavbu dvou větrných elektráren v katastrálním území Větrov nedaleko Petrovic na Ústecku. Firma získala stavební povolení, pak ochranáři stavbu zablokovali kvůli výskytu silně ohroženého tetřívka obecného. Znovu bude rozhodovat Obvodní soud pro Prahu 10. Žalovanou stranou je ministerstvo životního prostředí.

Jihomoravští radní odsouhlasili s vyhlášením Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Soutok v nejjižnějším cípu jižní Moravy, uvedla mluvčí kraje Alena Knotková. Je to další krok na cestě k vyhlášení CHKO, která má zajistit celoplošnou ochranu zdejšího území se společenstvy lužních lesů, které jsou ve střední Evropě unikátní. Zároveň tato ochrana stanoví jasná pravidla pro lesní hospodaření i pohyb obyvatel.

Město Lanškroun na Orlickoústecku po 11 letech odstraní ornitologickou pozorovatelnu u Dlouhého rybníka. Důvodem je její špatný stav. Oprava dřevěné stavby by stála statisíce korun, což je pro město nákladné, uvedla radnice.