LZ VLK

Ve městech je třeba kvůli klimatické změně a vlnám extrémních veder sázet odolnější druhy stromů, řekla ČTK specialistka klimatických adaptací v krajině Miroslava Floriánová z environmentální organizace Nadace Partnerství. Podle Alexandra Ače z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR (CzechGlobe) se už postupně stromy s vyšší odolností na sucho a rostoucí teplotu v českých městech vysazují, a to zejména nepůvodní druhy, jako jsou například jinany nebo jerlíny.

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) schválilo záchranný program nočního motýla bourovce trnkového. Patří mezi nejohroženější druhy motýlů v Česku, a to zejména kvůli vymizení tradičního hospodaření v krajině. Program připravila Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR) ve spolupráci s odborníky za podpory evropského projektu Prospective LIFE.

Pohlednici a dopis s výzvou, aby ještě letos byly zveřejněny předpisy ukončující klecové chovy v EU, dnes v centru Prahy předali čeští zástupci celoevropské koalice Konec doby klecové vedoucí českého zastoupení Evropské komise Moniky Ladmanové. Iniciativu v roce 2019 podpořilo přes 49 000 Čechů a dalších 1,4 milionu lidí v EU. Aktivisté se předáním výzvy připojili k dalším akcím, které se k této problematice aktuálně konají po celé Evropě. Ladmanová přislíbila, že výzvu Evropské komisi předá.

Ve dnech, kdy teploty na jihu Moravy překračují už několikátý den 30 stupňů Celsia, vyžadují větší péči i stromy a zeleň v centru Brna. Pracovníci Veřejné zeleně města Brna proto posílili například hloubkovou zálivku stromů. Zaměstnanci pracují i o víkendech a v noci, kdy jezdí zalévat třeba závěsné nádoby s květinami, řekl ČTK ředitel městské organizace Jozef Kasala.

Správa chráněné krajinné oblasti (CHKO) Soutok chce pro turisty sjednotit dosud roztříštěné značení a informační prvky. Problémem je vymáhání dodržování zákazu vjezdu na území chráněné oblasti. Mnozí totiž byli zvyklí zajet autem až přímo k vodě. ČTK to řekl vedoucí správy Vladan Riedl. CHKO slaví rok, vznikla nařízením vlády od loňského července. Zahrnuje největší komplex lužních lesů v Evropě. Proti zřízení oblasti byla část místních obyvatel, žalobami proti zřízení se dosud zabývá justice.

Na rybníku v Malesicích, okrajové části Plzně, od rána zasahují hasiči, rybáři a správce toku u úhynu stovek ryb. Zavinil je nedostatečný přítok vody a úbytek kyslíku. Hasiči vodu okysličují a snaží se tak zabránit ještě větším škodám, řekl ČTK starosta obvodu Plzeň-Malesice Aleš Tolar (STAN). Jde o dva rybníky, které patří Českému rybářskému svazu.

Dlouhodobé sucho a nedostatek vody mění hospodaření na rybnících. Pokud bude vody dál ubývat, mohou některé menší rybníky v budoucnu úplně zaniknout. ČTK to řekl majitel společnosti Rybniční hospodářství Adolf Vondrka. Na Pardubicku má problémy s vodou například rybník Blažek u Holic, Horní Jílovka u Lázní Bohdaneč nebo Březinský rybník u Valů u Přelouče, dodal.

Ztráta vzrostlých živých lesů, rozšiřování měst, průmyslu a zpevněných ploch bez vysoké zeleně mění podle biologa Jana Pokorného českou krajinu v poušť a step. Denně v České republice ubude 11 hektarů zemědělské půdy a nahradí ji zastavěné plochy, které nedrží vodu v krajině. Suché plochy se sluneční energií přehřívají. Z lesů se voda odpaří a z mraků naprší zpět. Stromy dokážou ve vedrech ochladit prostředí o desítky stupňů Celsia, řekl ČTK Pokorný, který se zabývá rovnováhou mezi vegetací a sluneční energií.

Pro zlepšení klimatu ve městě Kladno využívá kombinaci řady opatření, což zvyšuje jejich účinnost. Jde třeba o výsadbu vhodných druhů stromů a odolnější zeleně, omezení intenzivního sečení tam, kde je to vhodné, a uplatňování prvků takzvané modrozelené infrastruktury třeba při rekonstrukcích veřejných prostranství, kde se město soustředí na zadržování dešťové vody a její odvádění do vegetace, odpověděla na dotaz ČTK Kateřina Přibylová z kladenského magistrátu.

Mezi přehradami Křižanovice a Práčov na řece Chrudimce hromadně uhynuli raci říční. Další mrtví jedinci byli v obci Svídnice. Laboratorní vyšetření uhynulých raků prokázalo račí mor, což je závažné infekční onemocnění, uvedla Agentura ochrany přírody a krajiny ČR.

Národní síť záchranných stanic o uplynulém víkendu přijala v důsledku extrémních veder stovky ptačích mláďat, která kvůli přehřátí předčasně vyskákala z hnízd na chodníky, a dalších zvířat v nouzi z měst a obcí. Teploty pod střechami budov, v podkrovích a hnízdních dutinách dosahovaly hodnot, které byly nesnesitelné zejména právě pro ptačí mláďata. Stanice čelily podle ochránců největšímu náporu v historii. Ochránci apelují na veřejnost, aby v případě nálezu vypadlého ptáčete okamžitě kontaktovala spádovou záchrannou stanici. Síť koordinuje Český svaz ochránců přírody (ČSOP).

Maximální částky některých dotací pro včelaře se zvýší o 15 procent. Příslušné nařízení, které reaguje na zdražení včelařského vybavení, schválila vláda. Po jednání kabinetu to řekl ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD). Ministerstvo zemědělství chce změnou zvýšit efektivitu podpor včelaření.

Extrémně horké a také suché počasí dělá velké starosti rybářům. Vody v jihomoravských řekách je málo a rychle se ohřívá, rybám se tak zhoršují životní podmínky, hrozí jim i nedostatek kyslíku. Předseda Moravského rybářského svazu Miroslav Láníček ČTK řekl, že s Povodím Moravy a odborníky sledují stav na řekách neustále, situaci označil za hroznou. Doufá, že se co nejdřív zlepší, což by znamenalo ochlazení a příchod srážek, které by zvýšily průtoky.

Záchranná stanice Huslík u Poděbrad na Nymbursku přijímá v posledních dnech kvůli dlouhotrvajícím vedrům téměř dvojnásobné množství zvířat. Jde zejména o mláďata ptáků, která kvůli horku a přehřívání hnízd vypadávají nebo opouštějí hnízda předčasně. Kapacity stanice jsou proto nyní mimořádně vytížené, informoval ČTK za stanici Jakub Vaněk.

Pohádková zahrada v Pardubicích, která pečuje o opuštěná a zraněná zvířata, v posledních dnech přijímá stále více ptáků vyčerpaných vedrem. Nejčastěji jde o dehydratované holuby, ale i jiné druhy. ČTK to řekla zakladatelka a provozovatelka zahrady Romana Vojířová.

Zoo Brno ve vedrech ochlazuje některá zvířata sprchami i takzvanými ledovými dorty. Dostávají je lední medvědi, ale třeba i primáti. Péče obecně se v době veder nejvíce mění u druhů ze severních oblastí. ČTK to řekl mluvčí zoo Jan Bedřich. Také o víkendu Česko čekají horké dny, na jihu Moravy meteorologové na neděli předpovídají až 40 stupňů Celsia.

V Zoo Brno utekla tento týden z výběhu panda červená, odchytili ji v přilehlých Kníničkách. Je v pořádku, ale zaměstnanci ji pro jistotu monitorují, jestli třeba nesnědla něco nevhodného, řekl mluvčí zahrady Jan Bedřich.

Při cestování do zahraničí musí mít domácí mazlíčci pas, vakcinaci proti vzteklině a musí být očipováni. Státní veterinární správa (SVS) pravidla připomíná před začátkem letních prázdnin, kdy část chovatelů jezdí na dovolenou se svými psy, kočkami nebo fretkami. Podle květnového průzkumu Instant Research pro společnost Boehringer Ingelheim, který má ČTK k dispozici, se letos na dovolenou s mazlíčkem chystá téměř polovina Čechů. Nejčastěji plánují se zvířaty cestovat po Česku, druhou nejčastěji zmiňovanou destinací je Slovensko. Dalšími zeměmi jsou Polsko, Rakousko, Itálie nebo Chorvatsko.

Plzeňský kraj má po jižních Čechách druhý nejvyšší podíl lesních pozemků na celkové výměře lesů v ČR. Více než 81 procent plochy dřevin tvoří jehličnaté stromy, jejichž rozloha se zmenšuje. Nově zalesněná plocha se meziročně snížila, z jehličnanů převažovaly smrky, u listnatých stromů duby a buky. Na celkové těžbě dřeva se z více než 95 procent podílejí jehličnaté dřeviny. Aktuální data za rok 2025 zveřejnila plzeňská pobočka Českého statistického úřadu (ČSÚ).

Současná vedra nesnášejí zemědělské plodiny na polích či trvalé kultury dobře, kdyby přišly až později v červenci či v srpnu, napáchaly by méně škody než teď. Navíc jak ukazuje web Vlny veder, extrémní teploty se kumulují několikátým dnem do jevu nazývaného horká vlna. Rostliny podle bioklimatologa Miroslava Trnky z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR - CzechGlobe takové teploty přežijí, ale musejí tomu věnovat značné úsilí, což se projeví na kvalitě i kvantitě produkce. U mnohých plodin lze očekávat zásadní propad, řekl ČTK.