LZ VLK

Mírná zima a teplé počasí posledních dní uspíšilo přílet prvních ptačích druhů na střední Moravu. Ornitologové již zaznamenali v přírodě výskyt skřivanů polních, špačků, konipasů bílých i horských, čejek chocholatých a drozdů zpěvných. Na cestu směrem dál k severu se vydaly i husy, které zimují na jižní Moravě. U Tovačova se nyní vyskytují v hejnu o počtu až několika tisíc kusů, řekl dnes ČTK místopředseda Moravského ornitologického spolku Jiří Šafránek.

Tři nové hnízdní ostrůvky, které mají pomoci rackům chechtavým s hnízděním a s posílením kdysi velmi početné populace, postavili ochránci přírody z plzeňského Dobrovolného ekologického spolku - ochrana ptactva na vodní plochu v přírodní rezervaci Nový rybník u Líní na Plzeňsku. Kovové rošty zasypané drobnými kamínky nahrazují původní, před 13 lety postavené, dřevěné ostrůvky, které se působením vody rozpadly, řekl předseda spolku a vedoucí plzeňské záchranné stanice živočichů Karel Makoň.

Desítky poškozených stromů má na svědomí bobr evropský, který pobývá v blízkosti rybníků v lokalitě přírodní památky Dolní a Prostřední Svrčov v majetku Přerova. Jejich vykácení a ochrana zbývajících dřevin již město stály desítky tisíc korun. Radnice se navíc obává hrozícího protržení hráze, informovali zástupci města na stránkách města. Problémy s bobrem chráněným zákonem mělo město v minulosti také v rekreační oblasti na Laguně.

Vodohospodáři z Povodí Moravy začali po obnově napouštět vodní nádrž nedaleko Boskovic na Blanensku. Plná by mohla být do jara. V nádrži vznikl i nový ostrov, který poslouží především pro hnízdění ptactva, informoval mluvčí státního podniku Petr Chmelař. Obnova stála téměř 22,4 milionu korun.

Šumavský národní park připravuje na letošek projekt s názvem Rok tlejícího dřeva. Chce tím upozornit na význam ponechávání popadaných stromů v lese. Šumavský národní park ponechává tlející dřevo na 44 procentech rozlohy území, řekl mluvčí parku Jan Dvořák.

Porosty modřínu opadavého v Nízkém Jeseníku obsahují podle vědců výrazný podíl genetického materiálu alpského původu, což v budoucnu může ohrozit populaci této jesenické dřeviny. Nejvyšší míru alpských genetických příměsí odborníci zjistili v oblastech ležících mimo původní areál rozšíření jesenického modřínu a v běžných hospodářských lesích, sdělil Jan Řezáč z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti, jehož pracovníci genetickou variabilitu modřínů rostoucích v Nízkém Jeseníku zkoumali pomocí molekulárně genetických metod.

Mladá módní návrhářka Linda Havrlíková, která si vytvořila vlastní značku a vyrábí vlněné oblečení, spojila v životě starost o rodinné hospodářství s ovcemi v krajině pod Brdy s módou. Chov postupně upravila tak, aby vlna z ovcí byla využitelná k výrobě tkanin a oděvů a aby výroba byla udržitelná a ekologická. Pod jejíma rukama tak vzniká oblečení, které pochází z vlny českých ovcí, je prosté průmyslových chemikálií a na konci své životnosti je kompostovatelné, řekla na brněnských veletrzích mody Styl a Kabo.

Návrat prvních čápů bílých po zimě hlásili tento týden lidé na některých místech v Plzeňském kraji. Čáp se objevil na hnízdě na komíně ve Spáleném Poříčí na jižním Plzeňsku, čápa pozorovali lidé také na hnízdě v Mirošově na Rokycansku. Nejsou to ale ptáci, kteří se vrátili z tradičního zimoviště v Africe, ale nejspíš trávili zimu ve Španělsku nebo v ptačích parcích v Německu. Na návrat afrických čápů si ještě počkáme, řekl ČTK vedoucí plzeňské záchranné stanice živočichů Karel Makoň. V kraji je také několik čápů, kteří v posledních letech ani na zimu neodlétají a zůstávají tu celoročně.

Kůrovcová kalamita v oblastech spravovaných Vojenskými lesy a statky (VLS) loni skončila. Objem těžby kůrovcového dřeva se v roce 2023 vrátil k běžnému stavu. V roce 2019 dosáhl až 425 000 metrů krychlových, kdežto loni bylo vytěženo asi 50 000 metrů krychlových kůrovcového dřeva. Státní firma VLS hospodaří převážně ve výcvikových prostorech Armády ČR na zhruba 126 000 hektarech lesní půdy, což odpovídá přibližně pěti procentům lesů v Česku.

Safari Park Dvůr Králové nad Labem bude koordinovat evropský chovný program husice modrokřídlé. V Evropě chová husice modrokřídlé jen 11 zahrad, řekl mluvčí dvorské zoo Michal Šťastný. Safari Park Dvůr Králové se specializuje na Afriku, velmi úspěšný je například v chovu nosorožců, žiraf či antilop.

Armáda chce více cvičit střelbu v bývalém vojenském prostoru Brdy, který je od roku 2016 chráněnou krajinnou oblastí (CHKO). Do budoucna by měla využívat i další palebné pozice Přední Záběhlá a Padrť mimo prostor posádkového cvičiště Jince a jeho ochranného pásma. Přispívá to k zachování unikátních vřesovišť, zároveň vojáci potřebují víc prostoru pro výcvik, vyplynulo z informací generálního štábu a okolních obcí.

Kvůli mimořádně teplému počasí rozkvetly v těchto dnech lísky, podle meteorologů tak v Česku začala pylová sezona. Její posunutí do února pozorovali i v předchozích letech. Pokud vysoké teploty vydrží, brzy rozkvete i další pylový alergen - olše, uvedla Lenka Hájková z oddělení biometeorologie Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

Netopýři jsou laskaví, společenští a velmi inteligentní - nelze jinak, než je obdivovat, ujišťuje Polka Barbara Górecká, přezdívaná "batmom", neboli netopýří máma. Svůj byt v devátém patře proměnila v opravdový azyl a pečovatelnu o tyto létající savce, píše agentura AFP.

Galerie Slováckého muzea v Uherském Hradišti otevřela novou expozici pojmenovanou Krajina, sem tam zvíře. Ukazuje ztvárnění krajiny v různých druzích umění. V budově galerie v Otakarově ulici si ji návštěvníci budou moci prohlédnout do konce příštího roku, sdělila ČTK mluvčí muzea Zuzana Hoffmannová.

Rada šumavského národního parku schválila novou podobu klidových území. Z 19 procent klesne jeho rozloha na 17,6 procenta. Turisté se tak dostanou v parku na řadu dosud nepřístupných míst. Klidové území bude ještě schvalovat ministerstvo životního prostředí, informoval mluvčí NP Šumava Jan Dvořák.

Do terénu Jeseníků se vydávají čtyři desítky lidí monitorovat výskyt velkých šelem. Plošné mapování se v nejvyšších moravskoslezských horách uskuteční po deseti letech. Odborníci se zaměří na stopy rysů a vlků a pokusí se zjistit jejich výskyt v chráněné krajinné oblasti Jeseníky. Monitoring, který pořádá Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky (AOPK ČR) ve spolupráci s Hnutím Duha, začal dnes ráno a potrvá přes víkend, sdělila mluvčí agentury Karolína Šůlová.

V Beskydech žije okolo deseti dospělých rysů plus mláďata a zhruba stejný počet vlků. Občas se tam vyskytuje i medvěd, který dočasně přijde ze Slovenska. Velké šelmy bude v pátek a v sobotu v horách počítat okolo stovky dobrovolníků z takzvaných vlčích a rysích hlídek. Není ale sníh, a tak spíše než počet šelem jen zjistí, kde se zvířata pohybují, řekli zástupci Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK) a Hnutí Duha Šelmy.

Novela lesního zákona, která má platit od příštího roku, zjednoduší podle ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) povinnosti vlastníků lesů a spíše než na regulaci bude klást důraz na jejich motivaci. Novela zároveň reaguje na úpravy ve vlastnictví lesů a současnou klimatickou změnu, řekl Výborný. Podle Hnutí Duha naopak novela lesního zákona ohrozí návrat ke zdravým lesům.

Výzkumníci z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně navrhnou, jak lépe ochránit migrující ptáky a netopýry před auty na silnicích. Chtějí vytvořit elektronickou mapu rizikových území a navrhnout ochranné stěny podél silnic. Univerzita o tom informovala na svém webu.

Stavbu důležitého úseku cyklostezky na okraji městských lesů v Hradci Králové bude radnice připravovat znovu. Nechá přepracovat projekt a znovu vypíše soutěž na stavební firmu. Nový projekt zohlední to, že se v lokalitě objevili zvláště chránění živočichové. Stavbu a její trasu přizpůsobí i zvýšené hladině spodní vody, sdělili představitelé města.