LZ VLK

V rybnících na Pardubicku bylo letos méně vody než loni, kdy jí byl dostatek. Rybníky byly i na polovičním stavu vody, kormoránům se tak snadněji lovily rybí násady a opět rybářům způsobili velké škody. ČTK to řekl majitel společnosti Rybniční hospodářství Adolf Vondrka.

Plzeňští správci městských lesů pořádají dnes tradiční akci Den pro les. Dobrovolníci při ní sázejí stromky v některém z městských lesů. Letos bude k výsadbě v městském lese v Zábělé na severovýchodním okraji města připraveno 4000 sazenic.

Včely, které na ruzyňském letišti monitorují vliv letecké dopravy na životní prostředí, produkují poslední dva roky zhruba 40 kilogramů medu, dříve to bylo okolo 80 kilogramů. V posledních letech totiž mírně klesl počet včel, sdělila mluvčí Letiště Praha Denisa Hejtmánková. Celkový počet včelstev v Česku také klesá, na vině jsou hlavně roztoči způsobující nemoc varroázu.

Ostrov na Karlovarsku chystá modernizaci Ekocentra za skoro 21 milionů korun, informovala mluvčí ostrovské radnice Lucie Kubešová. Ekocentrum, kde se návštěvníci potkávají s více než 50 druhy živočichů, je od roku 2007 součástí volnočasových aktivit Městského domu dětí a mládeže (MDDM).

Středočeský krajský úřad zrušil milionovou pokutu firmě miliardáře Pavla Sehnala za stavbu zooparku v Čestlicích u Prahy v sousedství jeho akvaparku Aquapalace Praha. Společnost ZOO Palace se podle stavebního úřadu v Říčanech, který sankci uložil, dopustila přestupku proti stavebnímu zákonu. Vedení zooparku se odvolalo. Krajský stavební úřad v odvolacím řízení pokutu zrušil pro nepřezkoumatelnost a věc vrátil do Říčan k novému projednání, uvedl server Novinky.cz.

Stát loni prostřednictvím Olomouckého kraje vyplatil chovatelům hospodářských zvířat, rybářům či vlastníkům dřevin deset milionů korun jako náhradu škod způsobených především zvláště chráněnými živočichy. Největší problémy chovatelům způsobují kormoráni, na které připadla více než polovina vyplaceného odškodnění. Finanční náhrady se týkaly také vyder a bobrů. ČTK to sdělila hejtmanova náměstkyně Irena Blažková (ANO).

Myslivci a lesníci zaznamenali v okolí České Třebové v posledních dvou letech výskyt vlků. Jejich počet odhadují zhruba na deset, postupně jich ale bude zřejmě přibývat. Šelmy byly zachycené na snímcích z fotopastí, několik lidí je také vidělo pomocí zařízení na noční vidění, řekl ČTK Miloš Hájek z Mysliveckého sdružení Rybník Třebovice. Opatrní by měli být majitelé psů, kteří zvířata venčí v přírodě, a také chovatelé ovcí a koz, současné ohrady nejsou pro vlky žádnou překážkou.

Na tradiční zimoviště do lesů v Brně nad Riviérou se začínají navracet havrani polní, aktuálně je jich tam podle ornitologů kolem 5000. Vzhledem k tomu, že loni je někteří lidé podle ornitologů cíleně plašili, letos je pohlídá takzvaná Havraní hlídka, uvedl předseda Jihomoravské pobočky České společnosti ornitologické a člen iniciativy Černá křídla nad Brnem Jan Sychra.

Vyhlášení chráněné krajinné oblasti (CHKO) Soutok bylo správné opatření a Ústavní soud ukázal, že návrh poslanců hnutí ANO na zrušení byl lichý, uvedli ekologové z asociace Zelený kruh. Návrh na zrušení vládního nařízení, na jehož základě CHKO letos vznikla, podalo 35 poslanců ANO. Ústavní soud jejich návrh zamítl. Vznik chráněné krajinné oblasti Soutok iniciovala končící vláda Petra Fialy (ODS). Asociace Zelený kruh měla podle svého webu loni 28 řádných členů, patří k nim například Hnutí Duha, Greenpeace ČR, Arnika či Děti Země.

Lužní lesy na soutoku řek Moravy a Dyje zůstávají chráněnou krajinnou oblastí (CHKO). Ústavní soud (ÚS) zamítl návrh 35 poslanců ANO na zrušení vládního nařízení, na jehož základě CHKO letos vznikla, nález je dostupný na webu soudu. Hnutí ANO, které je dominantní silou v nově vznikající vládě, se dlouhodobě stavělo k CHKO Soutok kriticky, stejně jako kandidát na nového ministra životního prostředí, předseda Motoristů Petr Macinka. Reakce na nález ČTK zjišťuje.

Za havárii na řece Bečvě ze září 2020 dnes olomoucký krajský soud pravomocně odsoudil hasiče Jiřího Pochylu a úřednici Věru Šulovou z radnice v Rožnově pod Radhoštěm. Pochyla jako velitel zásahu byl nečinný při řízení záchranných prací, úřednice Šulová nese odpovědnost za nezákonné správní rozhodnutí týkající se lagun firmy Energoaqua, která byla soudy označena za viníka ekologické havárie. Soud jim za maření úkolu úřední osoby z nedbalosti uložil peněžité tresty. Šulové jej snížil kvůli zmírnění právní kvalifikace z 60 000 na 40 000 korun, Pochylovi potvrdil 30 000 korun. Oba jsou jediní, kteří za tuto havárii pykají.

Myxomatóza zajíců se z jižní Moravy nově rozšířila i do Olomouckého a Zlínského kraje. Veterináři od konce srpna, kdy byla v ČR nemoc poprvé potvrzena, evidují 22 případů nákazy u zajíců nebo králíka divokého. Z toho 18 je v Jihomoravském kraji, tři případy v Olomouckém kraji a jeden případ ve Zlínském kraji v obci Ostrožská Nová Ves v okrese Uherské Hradiště. Státní veterinární správa (SVS) doporučuje chovatelům králíků domácích nechat zvířata proti nemoci vakcinovat.

Rybářská stráž má podezření na týrání zvířat u vodní nádrže Nechranice na Chomutovsku. Cizinci z Litvy odnášeli ulovené kapry do plastových nádob do auta. Navíc porušili několik pravidel. Kapry si rybáři mohou odnést pouze dva, cizinci jich měli osm a dalšího zrovna chytili, když za nimi dorazili strážci. Zároveň si o úlovcích nevedli žádnou evidenci, která je povinná. Ryby se podařilo díky rychlému zásahu vrátit do vody. ČTK o tom informoval mluvčí severočeských rybářů Jan Skalský.

Počet zajíců v Česku nevzroste bez větší spolupráce mezi myslivci a zemědělci. Právě způsob zemědělského hospodaření spolu s tlakem predátorů, třeba lišky nebo kuny, způsobil významný pokles populace zajíců v posledních desetiletích. Na dotaz ČTK to uvedl předseda Českomoravské myslivecké jednoty Jiří Janota. Zajíce mohou myslivci lovit ode začátku listopadu, s ohledem na jeho výskyt je ale lov spíše omezený a cílený.

Na Vysočině mohou lidé příští týden pomoci s budováním tůní v cenném území s mokřady Na Skřivánku poblíž Šimanova na Jihlavsku. Ochránci přírody je tam také provedou a vysvětlí, proč v této lokalitě vykupovali pozemky pomocí veřejné sbírky. Dobrovolnický den tam bude v úterý 4. listopadu. V polovině listopadu pořádají sázení stromů s účastí veřejnosti radnice v Třebíči a ve Velké Bíteši na Žďársku.

Vyšší bezpečnost při povodních, lepší podmínky pro migraci ryb i příznivý dopad na ekologickou stabilitu území bude mít zahájená rekonstrukce jezu Šargoun na Malé Vodě nedaleko Litovle na Olomoucku, která si vyžádá investici 63,6 milionu korun. Projekt počítá s odstraněním škod způsobených loňskou povodní a zvýšením kapacity jezu na trojnásobek. Dokončení rekonstrukce je plánováno na říjen příštího roku, sdělil generální ředitel Povodí Moravy David Fína.

Českomoravskou mysliveckou jednotu (ČMMJ) nadále povede Jiří Janota. Mandát předsedy obhájil v úterní volbě sboru zástupců jednoty již podruhé. Ve svém nadcházejícím funkčním období, které potrvá do roku 2030, se chce Janota zaměřit na tvorbu novely mysliveckého zákona. Novela, která měla mimo jiné vyřešit přemnoženou zvěř v lesích, zůstala v prvním sněmovním čtení a současná dosluhující vláda ji nestihla projednat. Lesníci to už dříve označili za zklamání.

Návrh programového prohlášení v oblasti životního prostředí nahrává Motoristům a fosilnímu průmyslu, shodují se ekologové, které oslovila ČTK. Podle nich dokument ohrožuje ochranu přírody i podporu úspor energií. Kritizují také to, že v energetickém mixu má stále své místo uhlí. Vznikající vláda ANO, SPD a Motoristů dnes návrh programového prohlášení poslala prezidentovi Petru Pavlovi.

Ornitologové letos v ČR evidovali 34 párů kriticky ohrožených orlů královských, které měly 38 mláďat. Jádrem výskytu je oblast Soutok, informovala Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK) a Česká společnost ornitologická. Orlů královských v ČR přibývá, například v roce 2022 šlo o 18 párů, které vyvedly 19 mláďat. O návrhu, který zpochybňuje vyhlášení chráněné krajinné oblasti na soutoku Moravy a Dyje, příští týden vyhlásí rozhodnutí Ústavní soud.

Senát se možná postaví proti tomu, aby byla klimatická opatření EU placena z peněz na společnou zemědělskou politiku. Měla by být primárně hrazena z fondů na životní prostředí. Horní parlamentní komoře to doporučil jeho zemědělský výbor. Senát jako celek by se stanoviskem k unijnímu nařízení o podmínkách podpory společné zemědělské politiky v letech 2028 až 2034 mohl zabývat nejdříve na listopadové schůzi.