LZ VLK

Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) převzal loni do své péče 356 zvířat, pro téměř 300 z nich našel nové majitele. Ve většině případů byly zvířata odebrána původním majitelům kvůli týrání, převažovali psi. Úřad to uvedl na svém webu. Majetkový úřad při zajišťování péče o zvířata a hledání jejich nových domovů dlouhodobě spolupracuje se záchrannými stanicemi a útulky.

Obce možná budou muset zajišťovat na své náklady kastrace opuštěných a zdivočelých koček. Navíc se budou muset postarat o opuštěné domácí zvíře, které není zdivočelé a o něž nemá nikdo zájem. Skupina koaličních poslanců v čele s Lucií Šafránkovou (SPD) chce nové povinnosti obcí uzákonit v novele, která také například zvyšuje pokuty za přestupky týrání zvířat a prodlužuje trest zákazu chovu.

Pravidelně se opakující problém s přemnoženými hraboši plošné rozmetávání jedu Stutox podle přírodovědce Jakuba Hrušky nevyřeší. Za prvotní příčinu považuje strukturální problém české krajiny, kterým jsou příliš rozlehlá pole. Snaha po sedmi letech docílit opětovné možnosti plošné aplikace jedu je jeho přiznáním, řekl vědec z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR - CzechGlobe pro ČTK. Poukázal i na loňskou studii, která prokázala příčinnou souvislost mezi velikostí polí a výskytem hrabošů. Plošně aplikovaný jed je podle Hrušky rizikem jak pro volně žijící býložravce, tak pro predátory hrabošů.

V Krkonoších začínají po zimní přestávce práce, které mají zásadní význam pro zachování pestrosti horských luk. Od dubna do podzimu působí hospodáři a pracovní skupiny Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) na desítkách míst po celých Krkonoších, informovali ČTK zástupci národního parku. Krkonošské louky jsou podle nich jedinečným fenoménem vzácné druhové bohatosti závislé na generacích krkonošských hospodářů, bez nichž loukám hrozí rychlý zánik.

Praha dá letos na projekty, které mají zlepšit životní prostředí, 44 milionů korun, více než loni. Peníze dostanou žadatelé například na ochranu přírody, vzdělávání o ekologii nebo projekty zaměřené na přizpůsobení města klimatickým změnám. Město podpoří 134 projektů od 80 žadatelů. Rozdělení dotací schválili pražští radní. Loni Praha na takové projekty rozdělila 42,8 milionu korun.

Praha 1 nechala v parcích a na dalších místech v centru města nainstalovat 31 ptačích budek, které mají podpořit hnízdění ptáků. Projekt vznikl ve spolupráci s Českou společností ornitologickou (ČSO) a vedle zlepšení podmínek pro sýkorky, špačky, kavky a další druhy volně žijících ptáků má přispět k většímu povědomí obyvatel o přírodě. Budky jsou umístěny například v parku Kampa, ve Františkánské zahradě nebo na Střeleckém ostrově, informovala Praha 1.

Plzeň opraví za desítky milionů korun budovu ředitelství Zoologické a botanické zahrady města Plzně vedle lochotínského amfiteátru. Desítky let starý objekt nevyhovuje současným požadavkům. Po zateplení se sníží náklady na provoz budovy a zaměstnanci získají lepší zázemí pro odbornou činnost. Náklady budou 35 milionů korun, hotovo má být zhruba za rok, uvedl primátor Roman Zarzycký (ANO).

Pár kondorů královských pečuje v ostravské zoologické zahradě o své sedmé mládě. Je to samička. Vyklubala se v polovině února a vypadá to, že prospívá velmi dobře. ČTK to sdělila mluvčí zahrady Šárka Nováková.

Stádo 120 ovcí a koz začalo spásat zeleň na svazích vrchu Děvín nad Pálavou na Břeclavsku. Pastva pomáhá udržovat vysokou pestrost druhů na stepních trávnících, řekl ČTK vedoucí chráněné krajinné oblasti (CHKO) Pálava Jiří Kmet. Stádo pod dohledem profesionálních pastevců s cvičenými psy se bude na Děvíně pást do půlky června.

Ochranáři v Moravském krasu počítají čerstvě vylíhnuté sokoly stěhovavé, zatím jich je sedm. ČTK to řekl René Bedan, který tyto vzácné dravce v Moravském krasu sleduje dlouhodobě. Sokoli v Moravském krasu zahnízdili opět po roce. Uzavřená je turistická trasa u jeskyně Jáchymka, aby lidé ptáky nerušili.

Téměř 1000 obojživelníků letos zachránili dobrovolníci při jarní migraci žab u lužního lesa Žebračka na okraji Přerova. Zvířata zachycovali pomocí mobilních zábran, studenti je poté posbírali, bezpečně přenesli přes rušnou silnici a vypustili na stinném místě u břehu Malé laguny. Akce pro letošek skončila, řekla ČTK mluvčí radnice Lenka Chalupová.

První myslivecké spolky ve Zlínském kraji začaly v terénu využívat drony s termovizí pořízené z krajských dotací. Pomáhají jim vyhledávat a zachraňovat mláďata ukrytá ve vysoké trávě před jarními sečemi, uvedla Alena Železníková z krajského oddělení komunikace a vnějších vztahů. V prvním ročníku programu přispělo hejtmanství devíti sdružením, která získala v součtu takřka 900 000 korun.

Moravskoslezský kraj podpoří výsadbu stromů a keřů v obcích i krajině dvěma miliony korun. O krajskou dotaci mohou žádat obce, spolky i příspěvkové organizace z regionu. Peníze mohou využít na vznik nových alejí, stromořadí nebo zeleň v ulicích, sdělila mluvčí krajského úřadu Nikola Birklenová.

Medvídě, které se zamotalo do sítě, zatímco jeho matka a sourozenci prchali před cyklisty u Ružomberku na severu Slovenska, našlo nový domov v zoologické zahradě u hradu Bojnice, informoval dnes server Aktuality.sk.

Vědci z Univerzity Palackého (UP) v Olomouci chtějí do konce příštího roku výrazně zpřesnit systém, který chrání obyvatele Litovelského Pomoraví před komářími kalamitami. Do monitoringu nasadí nové senzory, drony, digitální modelování krajiny i speciální zařízení pro cílenou aplikaci biologických přípravků. Obce díky tomu mají získat rychlejší varování a možnost zasáhnout jen v nejrizikovějších místech s minimálním dopadem na okolní přírodu, sdělili ČTK zástupci univerzity.

Česká Lípa má novou vyhlášku, která kromě jiného zakazuje krmení holubů, protože jsou ve městě přemnožení. Zákaz platí nejen v městské památkové zóně a v zastavěném území největších českolipských sídlišť Lada, Sever a Špičák, ale také na parkovištích u obchodních domů, v parcích a na autobusovém a vlakovém nádraží, řekla ČTK mluvčí českolipské radnice Kristýna Kňákal Brožová. Monitoring ukázal, že ve městě je víc než 600 holubů hlavně v oblasti náměstí T.G.M., sídliště Sever a v okolí Kauflandu.

Cenu ředitele Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) za rok 2025 dnes ve Vrchlabí na Trutnovsku získalo šest osobností a organizací, které přispěly k rozvoji Krkonoš. Správa KRNAP udělila ocenění pošestnácté, letos zastoupil ředitele Správy KRNAP vrchní ředitel sekce ochrany přírody a krajiny ministerstva životního prostředí Michal Servus, který byl dočasně pověřen řízením parku. Dosavadního ředitele Robina Böhnische v březnu odvolal ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé).

Zdravá půda, odolná krajina či návrat opylovačů jsou cíle, ke kterým má směřovat nový Národní plán na obnovu přírody. Jeho první pracovní návrh představilo ministerstvo životního prostředí. Dokument má být podle něj klíčovým nástrojem pro zlepšení stavu české krajiny a veřejnost k němu nyní může posílat připomínky. Ministerstvo to uvedlo na svém webu.

Z peněz Integrovaného regionálního operačního programu (IROP) bylo zatím podpořeno 222 projektů zaměřených na obnovu zeleně a vody ve městech a obcích. Celkem šlo na jejich podporu 4,8 miliardy korun z více než 8,7 miliardy Kč, které Evropská unie vyčlenila na zelenou infrastrukturu v programovém období mezi lety 2021 až 2027. Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) o tom informovalo v tiskové zprávě.

Technická správa komunikací (TSK) vysadila do ulice V Cibulkách v Praze 5 Košířích 23 stromů. Jde o druhy, které nejsou v ČR zcela typické. Měly by lépe zvládat horké počasí a sucho. Jsou součástí projektu, při němž bude TSK 15 let testovat 30 druhů stromů, aby zjistila, kterým se v městském prostředí nejlépe daří. Městská firma plánuje vysadit celkem 900 takzvaně klimaticky odolných stromů, od roku 2022 jich zasadila asi 300.