LZ VLK

Evropský parlament (EP) dnes definitivně schválil odklad platnosti unijního nařízení o odlesňování, které má zajistit, že výrobky prodávané v EU nepocházejí z odlesněné půdy. Dohodu o odkladu musí ještě formálně potvrdit členské státy a do konce roku 2024 musí být zveřejněna ve věstníku EU.

Městský soud v Praze dnes zamítl žalobu obce Branov v jejím sporu s ministerstvem životního prostředí kvůli chystanému vyhlášení Národního parku (NP) Křivoklátsko. Obec usilovala o to, aby soud zrušil rozhodnutí o zamítnutí jejích námitek proti NP a věc vrátil ministerstvu k dalšímu řízení. Předseda senátu Martin Lachmann uvedl, že se Branovu nepodařilo v dostatečném rozsahu zpochybnit žalobou napadené rozhodnutí. Spor tím ale nekončí, obec podle místostarosty Romana Pálka (nez.) podá kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu.

Přijetí novely lesního zákona, která například prodlužuje lhůtu pro obnovu lesů ze dvou na pět let, podporují téměř tři čtvrtiny lidí. Vyplývá to z průzkumu prostřednictvím aplikace Instant Research agentury Ipsos mezi 1000 respondenty, který si letos v listopadu nechalo zhotovit Sdružení vlastníků obecních, soukromých a církevních lesů (SVOL). Podle soukromých vlastníků jsou výsledky průzkumu signálem pro zákonodárce, aby nový lesní zákon, který míří do Poslanecké sněmovny ČR, schválili co nejdříve. Průzkum má ČTK k dispozici.

Městský soud v Praze dnes projedná vypořádání námitek obce Branov k zamýšlenému vyhlášení Národního parku (NP) Křivoklátsko. Záměr prosazuje ministerstvo životního prostředí. S vyhlášením NP dlouhodobě nesouhlasí Svazek obcí Křivoklátska, do kterého patří včetně Branova 28 obcí. Vláda minulý týden podpořila návrh na vyhlášení parku.

Pražské kino Aero dnes promítne dokument Radka Plíhala s názvem Voda ztracená a vrácená. Akci pořádá nezisková organizace Namysli ve spolupráci s Národním parkem (NP) Šumava. Snímek vypráví příběh šumavských mokřin, rašelinišť a meandrujících potoků. Prostřednictvím záběrů přírody podloženými archivními materiály zobrazuje nejen dramatické změny, které krajina prodělala, ale i klíčový význam mokřadů pro biodiverzitu a zadržování vody v krajině.

Nový ředitel chomutovského zooparku Tomáš Ondrášek chce doplnit skladbu zvířat o zvířata typická pro Krušné hory. V expozicích se tak do budoucna může objevit například tetřev či plch. Nový ředitel nahradil Věru Fryčovou obviněnou v kauze údajných machinací s tendry. Radní Pavel Tůma (ANO), jenž má zoopark v gesci, připomněl, že město v rozpočtu udělalo několik škrtů včetně investic. Zoopark by podle něj mohl generovat zisk i jiným způsobem.

Záchranné stanice jsou na hranici kapacity. Od začátku roku do konce listopadu přijaly 39 869 zraněných volně žijících zvířat, což je meziročně o 7000 více. Na vině jsou i zářijové povodně, počet zvířat ale stoupá pravidelně každý rok. Stanicím často chybí kvůli nárůstu počtu zvířat peníze. Aby jim poskytly potřebnou péči, spouští proto opět sbírku Ježíšek pro zvířata, informoval Český svaz ochránců přírody (ČSOP).

V jihlavské zoologické zahradě se narodilo mládě hrošíka liberijského. Ve volné přírodě je tento druh ohrožený, zoologické zahrady a jejich chovné programy jsou pro jeho přežití klíčové, sdělila ČTK Simona Kubičková z marketingového oddělení zahrady, Mládě je zatím s matkou ve vnitřní ubikaci. Do venkovního výběhu se dostane na jaře, až bude tepleji.

Sněmovna vrátila ze závěrečného schvalování do druhého čtení vládní veterinární novelu, podle níž by jatka musela mít od roku 2026 v některých prostorách povinně kamerové systémy. Opatření má sloužit k tomu, aby bylo možné sledovat, jak jejich zaměstnanci zacházejí se zvířaty.

Správa Krkonošského národního parku (KRNAP) si v roce 2025 připomene 100. výročí úmrtí botanika Františka Schustlera, jednoho z iniciátorů založení KRNAP, a zároveň 70. výročí úmrtí propagátora Krkonoš Jindřicha Ambrože. Správci KRNAP na Rok Františka Schustlera, který začne v lednu, chystají několik akcí, uvedl mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný.

Novela vodního zákona podle ombudsmana nepřinesla jasná pravidla pro zvládání ekologických havárií na řekách. Novela platí od letošního srpna. Ombudsman apeloval na její přijetí už v roce 2021 v souvislosti s vyšetřováním toho, jak úřady postupovaly při zneškodnění ekologické katastrofy na Bečvě. Naléhavost změny zákona potvrdila i havárie na říčce Trkmance na Hodonínsku, do které se loni po požáru galvanovny dostaly nebezpečné látky. Vodní zákon nevyjasňoval, co mají úřady při havárii dělat a co přesně je jejich úkolem. Nová právní úprava situaci příliš nezlepšila, uvedl ombudsman.

Za neefektivní, eticky problematický a dlouhodobě neudržitelný označili dnes zástupci Mysliveckého spolku Zelené Údolí odstřely divokých prasat se zapojením policejních střelců na Jablonecku. Počty odstřelených zvířat podle nich nepřevyšují předpokládaný odlov, pokud by lovili myslivci sami, řekl lesní hospodář honitby Rádlo Jan Bejdák. Policie a Státní veterinární správa budou podle zjištění ČTK akci vyhodnocovat až v následujících dnech.

Státní podnik Lesy České republiky (LČR) dnes dokončil rozvoz palivového dřeva lidem postiženým zářijovými povodněmi na severní Moravě. Dřevo na topení od něj zdarma získalo 680 domácností ze 35 obcí. Celkem podnik v kládách do obcí rozvezl 5000 metrů krychlových dřeva, sdělila mluvčí LČR Eva Jouklová. Firma spravuje téměř polovinu lesů v zemi a její roční těžby jsou na úrovni osmi milionů metrů krychlových dřeva.

Vlastníci lesů patrně budou mít na jejich obnovu pětiletou lhůtu místo nynější dvouleté. Prodloužení doby předpokládá vládní novela lesního zákona, kterou v úvodním kole podpořila Sněmovna. Změna má umožnit přírodní obnovu lesů a snížit vlastníkům náklady. Předloha, kterou posoudí zemědělský výbor a výbor pro životní prostředí, rovněž snižuje administrativní zátěž. Ekologické Hnutí Duha a iniciativa Vědci pro les kritizují mimo jiné to, že novela umožní vysazovat do nestátních lesů monokultury.

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) vyčlenilo 100 milionů korun na údržbu remízů, mezí, stromořadí, mokřadů, skalek a příkopů. Vlastníci a správci pozemků mohou o dotace žádat od 16. prosince do konce března 2026. Peníze jsou určené na projekty v hodnotě od 10 000 korun do milionu korun.

Státní podnik Lesy České republiky (LČR) a energetická společnost ČEZ budou spolupracovat při přípravě a budování větrných elektráren na lesních pozemcích státu. Uzavřely memorandum. Lesy ČR spravují téměř polovinu lesů v zemi. ČEZ míní, že větrníky postavené v lesích by měly lidem méně vadit.

Česká republika při jednání v Bruselu opět vyzvala ostatní členské státy Evropské unie k zákazu klecových chovů drůbeže. Českým novinářům to řekl ministr zemědělství Marek Výborný, který se v belgické metropoli účastnil dvoudenního zasedání unijních ministrů. V Česku začne zákaz platit v roce 2027, ostatní země to zatím příliš neřeší.

Benešov chce zachovat tradici chovu medvědů na zámku Konopiště. Národní památkový ústav (NPÚ) chce přitom do roku 2030 chov zvířat na všech hradech a zámcích ukončit. Podle města by měla vzniknout skupina pro mezirezortní vyjednávání mezi ministerstvem životního prostředí a NPÚ o dalších možnostech chovu medvědů. Chce také společně s Českým Krumlovem, Točníkem a dalšími místy s touto tradicí založit záchrannou stanici pro divoké šelmy. Skončili by v ní medvědi chovaní zajetí, na které jejich chovatelé nestačí a do zoo být umístěni nemohou, řekl ČTK místostarosta Roman Tichovský (ODS).

Praha zahajuje jedinečný projekt ve své klimatické adaptaci. Hlavním adaptačním prvkem v pražských ulicích jsou vzrostlé vitální stromy. Stávající druhy stromů v ulicích jsou totiž postupující klimatickou změnou ohroženy a do budoucna mohou z ulic zcela zmizet. Cílem nového projektu je vysadit a v náročných městských podmínkách testovat 30 nových druhů stromů, které mohou sortiment tradičních druhů doplnit, případně některé druhy nahradit. Ty, které se osvědčí jako nejodolnější vůči klimatickým změnám, se stanou základem budoucí městské vegetace. Projekt počítá s testovacím vzorkem 900 stromů vysazených přímo do pražských ulic. Tyto stromy během následujících 15 let trvání projektu poskytnou unikátní data k výběru nejvhodnějších druhů.

Na Strossmayerově náměstí v Praze 7 začala minulý týden výsadba 17 nových stromů. Porostou tam břestovce juliiny. Jde o odrůdu, která by měla v létě snést sucho a horko z rozpáleného náměstí. Dalších přibližně sto stromů bude v následujících týdnech zasazeno především v ulicích Dukelských hrdinů a Veletržní. Novinářům to řekli generální ředitel Technické správy komunikací (TSK) Filip Hájek a starosta Prahy 7 Jan Čižinský (Praha sobě).