LZ VLK

Záchranná stanice v Bartošovicích na Novojičínsku přijala v loňském roce do své péče 3125 zvířat 144 druhů, což bylo podle ní až extrémní. Přijatých zvířat bylo o 818 více než v roce 2023, nárůst představoval více než třetinu. Nejčastěji se stanice starala tradičně o ježky západní, kterých bylo loni 424, čili o 124 více než předloni. Bartošovičtí ochránci přírody to uvedli na svých internetových stránkách.

Policie vyšetřuje od čtvrtka podezřelé úmrtí zvířat ve farma parku v zámeckém areálu v Chlumu u Třeboně jako trestný čin týrání zvířat. ČTK to řekla jejich mluvčí Štěpánka Schwarzová. Bývalí zaměstnanci zámku upozornili server Novinky.cz na uhynulá a zakopaná exotická zvířata z parku. S farma parkem byly problémy už v minulosti, veterináři v zařízení zaznamenali porušení několika zákonů, řekla ČTK ředitelka jihočeské Krajské veterinární správy Hana Fleischmannová. Zámek veškerá obvinění odmítá.

Osmatřicetiletý Jiří Lobotka, kterého dnes Krajský soud v Ústí nad Labem zprostil obžaloby ze založení obřího požáru v národním parku České Švýcarsko, po měsících ve vazbě zamířil domů, ačkoliv nechtěl. Soud ho s okamžitou platností, i přes odvolání státního zástupce, z vazby propustil. Jednací síň opustil bez pout. Zda je připraven na život na svobodě, se ukáže v nejbližší době, řekl novinářům jeho obhájce Vít Pavko. Za založení menších požárů na Děčínsku zjara 2023 poslal soud Lobotku na dva roky do vězení a nařídil mu ústavní protitoxikomanickou léčbu.

Bývalý dobrovolný strážce nenese vinu za obří požár v národním parku České Švýcarsko v roce 2022, rozhodl dnes Krajský soud v Ústí nad Labem. Uznal jeho vinu pouze v případě menších požárů na Děčínsku zjara 2023, za ty mu vyměřil dva roky vězení. Jiří Lobotka se při hlavním líčení za menší požáry omluvil. K založení největšího požáru v Česku se doznal v psychiatrické léčebně, později to odvolal. Muži hrozilo za obecné ohrožení a poškození cizí věci 15 let vězení. Stát požádal o uhrazení škody 225 milionů korun. Rozsudek není pravomocný, státní zástupce se na místě odvolal. Lobotka od soudu odešel bez pout, soud ho propustil z vazby, ve které byl od května 2023.

Státní zástupce dnes u Krajského soudu v Ústí nad Labem navrhl bývalému dobrovolnému strážci národního parku nejméně 12 let vězení za založení požáru v Českém Švýcarsku a dalších menších požárů na Děčínsku. Obžalovaný Jiří Lobotka se nejprve doznal k založení všech požárů, později odvolal přiznání ve vztahu k největšímu požáru z července 2022. Muži hrozí až 15 let vězení za obecné ohrožení a poškození cizí věci. Stát požaduje uhrazení škody 225 milionů korun. Žalobce vedle nepodmíněného trestu navrhl také ústavní léčení. Obhájce navrhl uznat Lobotku vinným pouze ze založení menších požárů v roce 2023 a uložit mu za to podmíněný trest v polovině sazby, která je šest měsíců až tři roky.

Závěrečné řeči v případu požáru v národním parku České Švýcarsko by měly u krajského soudu v Ústí nad Labem zaznít v pátek. Zcela vyloučené tak není ani vyhlášení rozsudku. Za způsobení dosud nejrozsáhlejšího požáru v ČR, který vypukl 22. července 2022, hrozí obžalovanému Jiřímu Lobotkovi až 15 let vězení. Je ve vazbě. V psychiatrické léčebně se k jeho založení přiznal, později to odvolal a trvá na tom, že v roce 2023 založil jen menší požáry na Děčínsku, včetně rozhledny na Vlčí hoře.

Policie stíhá bývalého ředitele Lesní správy Lány Miloše Baláka, podezřívá ho z neoprávněného nakládání s chráněnými volně žijícími živočichy a planě rostoucími rostlinami. Informoval o tom web týdeníku Respekt. Balák své stíhání týdeníku potvrdil, považuje ho za věcně nepodložené. Stíhání podle Respektu souvisí s odvozem vycpané zvěře z Lán do skladů u Kladna.

Rostlinou roku 2025 vyhlásila Česká botanická společnost starček úzkolistý, latinsky Senecio inaequidens. Nápadná žlutě kvetoucí rostlina se dokáže přizpůsobit různým podmínkám a vytvářet rozsáhlé jednodruhové porosty. Rychlost jejího šíření a možné negativní dopady na přírodní stanoviště i zdraví zvířat a lidí z ní však činí vážnou hrozbu, uvedli botanici.

Poprvé mohou zákazníci po celé ČR vybírat vítěze grantového programu Správný start. Tesco se v něm specializuje na lokální charitativní projekty zaměřené na podporu dětí a mladých. Tesco pak 70 vítězům rozdělí 3 150 000 korun. Odborným garantem je Nadace rozvoje občanské společnosti (NROS).

Rituální porážky zřejmě budou možné i ke komerčním účelům, nejen výhradně pro náboženské společnosti jako nyní. Zvířata ale bude nutné před usmrcením omráčit elektrickým proudem. Novou úpravu halal a košer porážek Sněmovna připojila do vládní veterinární novely, kterou dnes schválila. Jatka budou muset mít podle předlohy od příštího roku v některých prostorách povinně kamerové systémy, aby bylo možné sledovat, jak jejich zaměstnanci zacházejí se zvířaty. Hnutí Obraz - obránci zvířat se úprava rituálních porážek ani částečné zavedení kamer na jatkách nelíbí. Doufá, že novelu veterinárního zákona Senát neschválí, sdělilo ČTK.

První čtení sledované vládní novely mysliveckého zákona Sněmovna dnes nedokončila. Jednání po necelé hodině skončilo, když si opoziční kluby ANO a SPD vyžádaly přestávky na porady svých klubů v celkové délce přesahující dnešní jednací den. Sněmovna proto jednání ukončila a poslanci se opět sejdou ve čtvrtek. Hnutí SPD bude chtít předlohu zamítnout. Proti zákonu se vyslovil i předseda ANO Andrej Babiš. Novela přichází hlavně s tím, že myslivci budou nově muset ulovit minimální počty zvěře, které jim určí stát. Při nesplnění minimální hranice lovu dostanou pokutu. Důvodem jsou škody, které přemnožená zvěř působí.

Lesy ČR plánují do roku 2029 o polovinu snížit náklady na ochranu mladých lesních porostů před zvěří. Počítá s tím nová strategie rozvoje lesů pro roky 2025 až 2029, kterou minulý týden v Praze představil novinářům ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). V praxi to podle něj znamená, že polovina lesních oplocenek by se nemusela vůbec stavět. Pro snížení nákladů je ale nutné snížit stavy přemnožené zvěře v českých lesích, což je i cílem připravované novely mysliveckého zákona. Výborný dnes připustil, že je ochotný u novely ve druhém čtením pro její schválení udělat několik ústupků.

Aplikace, která monitoruje pohyb zubrů žijících v lesích na polsko-běloruském pomezí, pomáhá polským vojákům předcházet srážkám s těmito chráněnými zvířaty. Informovala o tom agentura PAP s odvoláním na zástupce armády. Polští vojáci hranici s Běloruskem střeží kvůli přílivu migrantů, kteří se přes běloruské území snaží dostat do sousední země.

Středočeští krajští zastupitelé dnes odmítli hlasováním návrh, který by vyjádřil nesouhlas se zřízením zamýšleného NP Křivoklátsko. Většina zastupitelů, 26, se zdržela. Byli mezi nimi zástupci koalice i opozice. Pro odmítnutí parku jich bylo 23, a to z řad opozice. Šest zastupitelů STAN bylo přímo proti návrhu. Hlasování navrhl opoziční zastupitel Tomáš Doležal (SPD). Hejtmanství vede od podzimních voleb koalice Spolu a STAN. V předchozím vedení kraje, které vznik parku podpořilo, byli zástupci STAN, ODS, Pirátů a Spojenců. Podle krajské radní pro životní prostředí Jindřišky Romby (STAN) není třeba usnesení přijímat, protože rozhodnutí o NP je v rukách státu.

Ostravská zoologická zahrada loni překonala rekordní návštěvnost z roku 2023, když do ní zamířilo 630 577 lidí. Bylo to zhruba o 18 000 více než předloni, kdy přivítala 612 455 návštěvníků. Zahrada tak již třetím rokem po sobě překonala hranici 600 000 návštěvníků. Podařilo se jí to i přesto, že letos musela být dvakrát uzavřena. Nejprve na den v červnu kvůli vichřici a následně na týden v září kvůli záplavám, sdělila mluvčí zoo Šárka Nováková.

Policie začne v Libereckém kraji znovu s odstřely divokých prasat, cílem odlovů se zapojením policejních odstřelovačů je zastavit šíření afrického moru prasat a zabránit zavlečení nákazy do komerčních chovů prasat domácích. Odstřely znovu začnou v oblasti Rádla na Jablonecku, kde se lovilo už loni na podzim, po dvou týdnech by se měli střelci přesunout jinam, řekla na dotaz ČTK Hana Rubášová z tiskového odboru policejního prezidia. V lovech by měla policie pokračovat do 13. února.

Botanická zahrada v Praze-Troji zve opět na komentované procházky setmělou džunglí v prostorách skleníku Fata Morgana. Noční výpravu do pralesa mohou zájemci absolvovat každý pátek a sobotu od 18:00 do 21:00 až do 22. března. Místo je potřeba rezervovat. Večerní prohlídky s názvem Džungle, která nespí, si návštěvníci oblíbili, každou zimu si skleník Fata Morgana po setmění prohlédne zhruba 2000 lidí.

Nadace Ivana Dejmala pro ochranu přírody z Liberce loni podpořila 59 projektů, mezi nimi sázení desítek tisíc sazenic stromků, zadržování vody v krajině či obnovu naučné stezky v Jizerských horách. Rozdělila mezi ně 3,6 milionu korun, což je zhruba o 600 000 korun více než v roce 2023. Nadace funguje od roku 1993 a podle jejího ředitele Ondřeje Petrovského se v posledních letech věnuje hlavně projektům zaměřeným na nápravu vodního režimu v krajině či výsadbu druhově a věkově rozmanitých lesů.

Obnova šestihektarového parku Na Zahájce v Hruškách na Břeclavsku, který v roce 2021 zničilo tornádo, je u konce. Vyšla na 20 milionů korun a od návrhu až po výsadbu se na ní podíleli studenti Mendelovy univerzity v Brně. Škola o tom informovala v tiskové zprávě.

Luxusní hnízdo usazené ve výšce 17 metrů bude čekat na čápa, který každoročně na začátku jara přilétá do Hranic na Přerovsku. Usídlit by se měl přímo na hlavě svého dvojníka, rozměrná socha čápa o hmotnosti 15 tun z ocelových plátů je dílem olomouckého sochaře Jana Dostála. Skulptura má u třídy Československé armády nahradit původní hnízdo umístěné na železobetonovém sloupku. Tvůrci plastiky doufají, že čáp novým příbytkem nepohrdne, připraven bude pro něj už v březnu, zjistila ČTK.