LZ VLK

V letošním roce nejspíš začne obnova starobylé aleje, která vede kolem úzké silnice z Lázní Bohdaneč do Neratova na Pardubicku. Navázat by také měla první etapa opravy komunikace. ČTK to řekl ředitel Správy a údržby silnic Pardubického kraje Zdeněk Vašák.

Olomoučtí vědci ve spolupráci s kolegy z Univerzity Karlovy a ze švédského Lundu pomocí analýzy DNA odhalili počínající vývoj nových druhů z mikroskopické řasy Synura petersenii ze skupiny zlativek. Souvisí to podle nich především s její dlouhodobou adaptací na měnící se životní podmínky, vliv měla teplota vody i vydatné deště. Součástí výzkumu byl rozbor více než stovky vzorků řasy odebraných z několika jezer v Evropě a Kanadě, informovali ČTK zástupci Univerzity Palackého (UP).

V území s rybníky u Havlíčkova Brodu podle ochránců přírody narážejí často labutě do elektrických drátů. Usmrcených nebo těžce zraněných jich tam bylo nejméně deset. Nad rybníky, kde labutě pravidelně hnízdí, procházejí dvě linky elektrického vedení. Ochránci jednají s energetiky o osazení prvků, díky nimž by byly dráty lépe vidět. Vyplývá to z tiskové zprávy záchranné stanice Pavlov.

Vlašimská paraZOO, v níž jsou převážně handicapovaná zvířata, v sobotu vstoupí do nové sezony. Návštěvníci se budou moci seznámit s ptačími druhy, které se vyskytují v blízkosti lidských obydlí. Chybět nebude ani komentované krmení krkavce velkého a vydry říční, kteří patří mezi nejoblíbenější zvířata chovaná ve vlašimské zoologické zahradě, informovala ČTK vedoucí paraZOO Alena Konvalinová.

V tachovské knihovně funguje takzvaná semínkovna, kde si mohou lidé vybrat desítky druhů semen zeleniny, bylinek a květin. Sezona setí už je v plném proudu, chodí tam desítky lidí. Dále je tam "zelený bazar", z něhož si mohou odnést sazenice pokojových květin. Obojí je na stolech a parapetu ve výpůjční části knihovny, která se tím zkrášluje, stává částečně přírodním prostředím a zároveň láká nové čtenáře, řekla Lenka Eretová, vedoucí knihovny

V chovu skotu v Krasonicích na Jihlavsku zjistili inspektoři Státní veterinární správy (SVS) týrání zvířat, na chovatele podají trestní oznámení. Zvířata byla znečištěná od výkalů, některým způsobily vazné řetězy krvácející a zánětlivé rány. Uvázaná byla i malá telata, nefungovala část napájecích zařízení. Chovateli inspektoři nařídili odstranit nedostatky a ošetřit poraněné kusy, což ověří následnou kontrolou, sdělil mluvčí SVS Petr Vorlíček.

Ke schvalování ve Sněmovně míří po dnešku vládní novela vodního zákona, která má snížit rizika havárií na vodách a současně upřesnit pravomoci při likvidaci jejich následků. Poslanci do ní chtějí vložit některé úpravy. Zemědělský výbor doporučil vložit do zákona povinnost stálého sledování stanovených zvlášť nebezpečných látek pro největší znečišťovatele místo povinnosti stálého měření, jak navrhla vláda. Podmínky tohoto kontinuálního sledování by stanovoval vodoprávní úřad. Výjimku ze sledování by měly mít podle doporučení výboru elektrárny a teplárny.

V okolí Lanškrouna na Orlickoústecku je přemnožený bobr, který je chráněným živočichem. Například v Žichlínku bobři způsobili zatopení polí a podmáčení železniční trati. Rozrůstající se populace poškozuje stromy a rybniční hráze a škodí tím i rybářům. Kraj proto povolil výjimku na ničení bobřích staveb, uvedla radnice.

Rozvoj krkonošských obcí ohrožuje cenné květnaté louky. Za posledních 20 let jde o 506 projektů, které zabraly dohromady přes 66 hektarů lučních porostů, informovala Správa Krkonošského národního parku (KRNAP). Postupné ubývání luk řeší schválená metodika, která podle správců KRNAP výstavbu na zelené louce paušálně nezakazuje, ale každé z krkonošských obcí stanovuje maximální celkovou zastavenou rozlohu luk. Ta je tím větší, čím více luk se na jejím území nachází.

Omezovat stavy skotu kvůli snaze o uhlíkovou neutralitu není v Česku potřeba. Díky tomu, že významná redukce se v Česku uskutečnila již v 90. letech, kdy celé zemědělství procházelo náročnou postsocialistickou transformací, produkuje zemědělství jen sedm procent českých emisí, zatímco evropský průměr je deset procent a celosvětový dokonce 25 procent. Na konferenci tvůrců a přispěvatelů projektu Intersucho to řekli bioklimatologové Zdeněk Žalud a Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR.

Vinaři v chráněné krajinné oblasti Pálava po domluvě s ochránci přírody odstranili několik kilometrů plotů. Další kilometry nefunkčního plotu v minulosti odstranili i sami ochránci, informovala Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky. Ploty podle ochránců brání živočichům a lidem v pohybu krajinou a výrazně ovlivňují její vzhled. V lokalitě lemují zemědělské pozemky a především vinice.

V malochovu slepic v Bohuňovicích na Olomoucku odhalili ptačí chřipku. Chovatel informoval krajskou veterinární správu o úhynu tří slepic z deseti kusů. Po potvrzení nákazy byla zbývající drůbež v tomto chovu utracena. V Olomouckém kraji je to letos zatím druhé ohnisko ptačí chřipky. V lednu byla ptačí chřipka v malochovu ptáků v Norberčanech na Olomoucku, řekl mluvčí Státní veterinární správy Petr Vorlíček.

V malochovu slepic v Bohuňovicích na Olomoucku odhalili ptačí chřipku. Chovatel informoval krajskou veterinární správu o úhynu tří slepic z deseti kusů. Po potvrzení nákazy byla zbývající drůbež v tomto chovu utracena. V Olomouckém kraji je to letos zatím druhé ohnisko ptačí chřipky. V lednu byla ptačí chřipka v malochovu ptáků v Norberčanech na Olomoucku, řekl mluvčí Státní veterinární správy Petr Vorlíček.

Ochránci přírody vyzvali ministra životního prostředí Petra Hladíka a ministra zemědělství Marka Výborného (oba KDU-ČSL), aby zastavili další destrukci Ždánického lesa na jihu Moravy. I přes sliby se v něm podle nich znovu intenzivně kácelo a těžká lesní technika tam rozryla rozsáhlé oblasti, uvedl mluvčí ekologické organizace Greenpeace ČR Lukáš Hrábek. Hladík sdělil ČTK, že ho situace překvapila a že počítá s dohodnutým přechodem těžby ve Ždánickém lese na šetrné hospodaření. V místě hospodaří státní podnik Lesy ČR, který tvrzení Greenpeace o intenzivním kácení odmítl. Stejně tak popřel informace Greenpeace Výborný. Ochráncům přírody ministr nabídl jednání.

Lesy České republiky obnovily za 1,7 milionu korun historickou vodní nádrž v lesích u obce Běstvina na Chrudimsku. V jejím okolí vzniklo i sedm tůní. V lokalitě se zlepší hydrologické podmínky, uvedly Lesy ČR.

Vedení Přerova požaduje u připravované stavby vysokorychlostní trati u jeho místních částí stavbu tunelu, která by byla ohleduplnější ke krajině a životnímu prostředí. Trať podle zástupců města zasáhne do místních částí Vinary, Čekyně a Předmostí a dotýkala by se tamních kopců, které jsou chráněným územím. Město uvedlo, že by dvoukilometrová varianta tunelu byla z hlediska zásahu do okolního terénu nejvhodnější a nejcitlivější. ČTK to sdělila mluvčí radnice Lenka Chalupová. Podle Správy železnic (SŽ) je trať navržena šetrně, co nejdál od obytných domů a vyhýbá se chráněnému území.

Evropský parlament v úterý 27. 2. schválil aktualizaci evropských pravidel pro ekologické trestné činy. Smyslem je posílit ochranu ekosystémů. Ekokriminalita je podle Evropského parlamentu čtvrtou nejrozšířenější kriminalitou. Hned po obchodu s drogami, po padělání a po obchodu s lidmi. Informuje o tom Evropský parlament v tiskové zprávě.

Čápa černého z Českého Švýcarska na severu Čech zaznamenali ornitologové na pobřeží Atlantského oceánu u města Joal v Senegalu, zhruba 90 kilometrů jihovýchodně od afrického Dakaru. Je to dosud nejvzdálenější místo, na kterém se tento pták okroužkovaný v Českém Švýcarsku objevil. Urazil cestu dlouhou zhruba 5000 kilometrů. Podle ornitologů je jedinec nejspíš už na cestě zpět do Evropy, informoval mluvčí správy národního parku Tomáš Salov.

Kompenzace za emise oxidu uhličitého je pro producenty skleníkových plynů jedním z nástrojů, jak se přiblížit uhlíkové neutralitě. Nákupem takzvaných uhlíkových offsetů nebo-li kreditů například v podobě lesní plochy mohou společnosti vyvažovat své emise. Mnohdy jsou ale tato opatření nedostatečně účinná. Přesto je společnosti zneužívají k lepšímu veřejnému mínění a své ekologičtější prezentaci. Pro to, aby byla kompenzace smysluplná, je třeba legislativní regulace, shodují se odborníci, které oslovila ČTK.

Čeští vědci zjistili, že embrya čolka jsou extrémně odolná vůči vysokým teplotám. Vysoké teploty ale u obojživelníka výrazně ovlivňují délku vývoje, velikost vylíhlých larev a jejich pohybovou aktivitu. Tyto faktory mohou mít rovněž vliv na jejich přežití. O zjištění informoval brněnský Ústav biologie obratlovců Akademie věd ČR (ÚBO AV ČR) v tiskové zprávě. Výsledky publikoval časopis Journal of Experimental Zoology.