LZ VLK

Ve vodách Hlučínského jezera v Hlučíně na Opavsku se po 15 letech opět objevily sladkovodní medúzky. Žahavci velcí až tři centimetry ale nepředstavují pro plavce nebezpečí. Žahavé buňky totiž neproniknou lidskou kůží, řekl mluvčí krajských hygieniků Aleš Kotrla. Původně asijský druh láčkovce není v tuzemsku častý a ve stadiu medúz jej lze vidět zřídka.

Pochybení v postupech laboratoře společnosti Energoaqua zjistili znalci chemické fakulty brněnského Vysokého učení technického (VUT) Tomáš Opravil a Renata Komendová. Uvedli to dnes u vsetínského okresního soudu, který se od ledna zabývá případem otravy řeky Bečvy z 20. září 2020. Energoaqua je společně s jejím ředitelem Oldřichem Havelkou obžalovaná v kauze otravy řeky, Havelka i zmocněnec podniku Vladimír Kurka vinu opakovaně odmítli. Podle obžaloby řeku otrávily kyanidy a šestimocný chrom.

Takzvané pestré osivo, oficiálně ekologický heterogenní materiál, bude možné snáze uvádět na trh. Nově by mělo stačit pouze to, že ho pěstitel oznámí příslušnému úřadu členského státu EU. Úpravu podmínek přinese vládní novela zákona o oběhu osiva a sadby, kterou dnes schválil Senát hlasy 65 ze 70 přítomných členů. Předlohu nyní dostane k podpisu prezident. Osivo a sadbu náležející k ekologickému heterogennímu materiálu je možné uvádět do oběhu v souvislosti s evropskými předpisy od loňského ledna.

Ochranu jedinců rostlin a živočichů by měla nahradit ochrana biotopů, tím by se podle ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) měla zlepšit ochrana ohrožených druhů. Novelu zákona o ochraně přírody připravuje ministerstvo životního prostředí (MŽP), do mezirezortního připomínkového řízení by měla jít na podzim. Ochrana všech zvláště chráněných druhů má být nově založena na ochraně jejich místa výskytu a místních populací. Další podmínky ochrany se budou lišit podle nároků jednotlivých druhů a příčin jejich ohrožení.

Silně ohroženou bylinu mléč bahenní objevili botanici u Holáseckých jezer v Brně. Skupina odborníků tam od června pracuje na zoologickém a botanickém průzkumu. Vedle vzácné rostliny zaznamenali také asi osm druhů netopýrů, řekl ČTK Vilém Jurek, který má roční průzkum na starost. Jeho cílem je zjistit, jací živočichové a rostliny se tam vyskytují a na základě toho navrhnout šetrný způsob revitalizace přírodní památky, kterou zajistí město.

Množství odstraněného ozonu se v dobách extrémního sucha nesnížilo, místo stromů ho zlikvidovaly jiné procesy. Stromy normálně pohlcují a účinně odstraňují přízemní ozon, v období sucha ho ale zvládnou pohltit méně. Výzkum vědců z Czech Globe ukázal, že v době extrémního sucha v roce 2018 zůstaly toky ozonu stejné, podle expertů je to dobrá zpráva. Znamená to, že si příroda s přízemním ozonem poradí i v období sucha, informovala Akademie věd.

Ministerstvo zemědělství (MZe) zrušilo pro letošní rok dotační programy ze státního rozpočtu, které směřovaly na chov dojnic a skotu bez produkce mléka. Informoval o tom Státní zemědělský intervenční fond (SZIF). Dotační titul se ruší kvůli nedostatku finančních prostředků. Mluvčí MZe Vojtěch Bílý ČTK sdělil, že resort musel přistoupit k úsporám a že se řídil ekonomickými výsledky sektorů zemědělské výrobu. Chov dojnic měl podle MZe loni nejlepší hospodářský výsledek za období mezi lety 2017 až 2022. Ministerstvo odhaduje, že s ohledem na čerpání prostředků v loňském roce by se mělo letos zrušením dotací ušetřit 310 milionů korun.

Vědci ze dvou ústavů Akademie věd objevili pro Česko nový savčí druh. Je jím bělozubka tmavá. Drobného hmyzožravce původem ze severní Afriky se podařilo zachytit loni na podzim, kdy přesně do tuzemska dorazil, není jasné. Objev představuje významný krok pro výzkum biodiverzity a pochopení vlivu klimatických změn na migraci druhů, uvedla akademie.

Do říjnové přehlídky mezinárodního festivalu Ekofilm se přihlásilo 142 filmů z 36 zemí. Největší počet zájemců, 25, je z Německa. V závěsu je produkce z Česka a Francie, uvedl mluvčí festivalu Martin Gillár. Z přihlášených filmů vybere dramaturgický tým 25 nejatraktivnějších, které se od 6. do 8. října v Brně utkají o festivalové ceny. Akce se letos bude konat v Kině Art a Cinema City Velký Špalíček. V minulosti bylo hlavním místem kino Scala, které je kvůli statice budovy zavřené.

Státní zdravotní ústav (SZÚ) ve zprávě o šíření respiračních infekcí varuje před možným přenosem ptačí chřipky na kočky, které volně loví. V Polsku se jich podle informací tamních vědců v červnu nakazilo 28, některé uhynuly. Lidé by měli u koček sledovat neurologické příznaky nebo příznaky nemocí dýchacích cest.

Navrátit život do intenzivně využívané zemědělské krajiny se podařilo v Šumicích na Brněnsku. Zatímco ještě před pár lety se kolem obce rozprostíraly rozsáhlé lány, dnes jsou za obcí se 300 obyvateli biokoridory a biocentra. Více než 90 000 stromů, 40 000 keřů a rozsáhlé travnaté louky zajistily útočiště pro divokou zvěř, ptáky a hmyz. Jak se přírodě v Šumicích daří, ukázal ČTK starosta obce Robin Ondrášek (Pro obec Šumice). S projektem se letos uchází o ocenění Adapterra Awards a o jihomoravskou Cenu za krajinu.

Rekordní množství netopýrů hvízdavých odchytili ve čtvrtek pracovníci liberecké záchranné stanice Archa v Krajské nemocnici Liberec. Netopýři obsadili chodbu na infekčním oddělení, pochytání všech 408 zvířat trvalo 4,5 hodiny. Nebyl to jediný případ v Libereckém kraji, už v pondělí Archa zachraňovala z neobývaného bytu v Jablonci 238 netopýrů a také 40 netopýrů z bytu v Liberci, uvedl v tiskové zprávě Petr Stýblo z Českého svazu ochránců přírody.

Záchranné stanice letos poskytly pomoc téměř 700 mláďat rorýsů, která vypadla z hnízd, informoval Český svaz ochránců přírody (ČSOP). V loňském roce to bylo 436 mláďat. Rorýsi nejčastěji potřebují pomoc odborníků ze záchranných stanic právě v letních měsících. Většina ptáků přežila a podařilo se je vrátit do přírody, péče o ně je ale podle ochránců nákladná.

Ostravská zoologická zahrada poprvé odchovává mláďata vzácných jeřábů bělošíjích. Přestože je zoo chová od roku 2007 a o deset let později sestavila i rodičovský pár, poprvé se rozmnožení podařilo až letos, řekla ČTK mluvčí zahrady Šárka Nováková.

Gorilí samice Kijivu v pražské zoo je březí. Na sociální síti X, dříve twitteru, o tom informoval ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek. Samice, která je matkou slavné Moji, která se v roce 2004 stala prvním gorilím mládětem narozeným v Česku, obývá expozici goril nížinných spolu se samcem Kisumem a samicí Duni, jejíž březost oznámila zoo v květnu. Gorilí samice mívají jedno mládě, jejich březost trvá 251 až 295 dní.

Vsetínský okresní soud, který projednává případ otravy řeky Bečvy, včera po třech jednacích dnech ukončil výslech znalce z oboru vodního hospodářství Jiřího Klicpery. Za viníka havárie ze září 2020 znalec označil společnost Energoaqua, která je v případu obžalovaná. Obhajoba s tím nesouhlasí, Klicperův posudek je podle ní plný nepravd. Spolu s firmou Energoaqua je v kauze obžalovaný její ředitel Oldřich Havelka. Vinu opakovaně odmítl, stejně jako zmocněnec podniku Vladimír Kurka. Podle obžaloby řeku otrávily kyanidy a šestimocný chrom.

Školní lesní podnik Křtiny po 15 letech od prvních výsadeb dokončil a v pátek slavnostně otevře naučnou stezku Chvála stromů. Je osazená středoevropskými i exotickými dřevinami s informačními visačkami, lemovaná lavičkami a naučnými tabulemi. Začíná na náměstí ve Křtinách na Blanensku, končí v nedalekém arboretu, oznámila ČTK mluvčí Mendelovy univerzity Tereza Pospíchalová. O území severně od Brna pečují univerzitní lesníci.

Důraz na klimatické cíle, majetková nerovnost, slaďování pracovního a osobního života nebo například participace obyvatel jsou nová témata, která by měla být součástí Strategického rámce Česká republika 2030. Účelem aktualizace strategického rámce je postihnout nové trendy a výzvy, které v roce 2017 nebyly naléhavé. Zároveň je potřeba zhodnotit, jestli některé věci již svou naléhavost ztratily, ať už kvůli tomu, že byly vyřešeny, nebo jen ztratily relevanci. Na semináři k aktualizaci rámce to včera v sídle Senátu řekl vedoucí oddělení udržitelného rozvoje ministerstva životního prostředí Jan Mareš. Rámec by měl být aktualizován do konce roku 2023 z rozhodnutí vlády.

Ostravská zoologická zahrada odchovává mládě vzácného prasete visajánského původem z Filipín.

Ve Špindlerově Mlýně v Krkonoších někdo poškodil osm vzrostlých stromů. Ekologická škoda na dřevinách je 1,56 milionu korun. Správa Krkonošského národního parku (KRNAP) podá trestní oznámení na neznámého pachatele, informoval ČTK její mluvčí Radek Drahný. Poškozené stromy jsou za bývalou zotavovnou Pětiletka, kterou stavbaři nedávno zbourali.