LZ VLK

Pět zemí v čele s Rumunskem a Slovenskem zahájilo kampaň za snížení stupně ochrany medvěda hnědého v Evropské unii. Tvrdí, že rostoucí populace těchto šelem představuje riziko pro lidi i hospodářská zvířata a vyžaduje účinnější regulaci, informovala agentura AFP.

Vědci z institutu CEITEC Masarykovy univerzity ve dvou studiích popsali dosud neznámý mechanismus, který je důležitý pro rozmnožování rostlin. Umožňuje jim reagovat na změny prostředí, například výkyvy teplot. Výzkumy se soustředily na buněčné struktury nazývané meiotická tělíska neboli M-bodies. Studie otiskly časopisy Nature Communications a The Plant Cell, oznámila mluvčí institutu Halina Jílková.

Spolek Lipensko pro život požaduje, aby obce, Jihočeský kraj i dotčené instituce více dbaly na ochranu vody v lipenské nádrži. Spolek také poukazuje na to, že veřejnost nemá dostatek informací o výskytu sinic, které mohou být nebezpečné pro některá zvířata.

V Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Broumovsko letos opustilo pět hnízd 14 sokolích mláďat. Je to za dobu novodobého pozorování o nadprůměrný počet. ČTK to řekl zoolog Správy CHKO Broumovsko Petr Kafka z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK). Loni to bylo z pěti hnízd 16 sokolích mláďat, což bylo nejvíce v novodobé historii. Sokol stěhovavý patří k ohroženým druhům.

Více jak 100 let staré stromy ze zámeckého parku v Čechách pod Kosířem na Prostějovsku, které pamatují dobu hraběte Františka Josefa II. Silva-Taroucy, projdou speciálním ošetřením. Odborníci při nich využijí mikroinjektáže, moderní technologii, která pomáhá chránit dřeviny před škůdci a chorobami. Cílem je zlepšit zdravotní stav historických stromů a zachovat je pro další generace návštěvníků, sdělila ČTK mluvčí Vlastivědného muzea v Olomouci Martina Vysloužilová.

V botanické zahradě v Liberci začala kvést viktorie královská. Největší leknín světa v ní vykvétá každoročně už 70 let. Návštěvníci ji mohou nyní obdivovat na dvou místech, v pavilonech E a L, řekl ČTK ředitel zahrady Václav Lenk. Podle něj to vypadá, že každý týden budou mít dva květy, a to až do září.

Kasejovice na Plzeňsku postavily památník botanikovi a cestovateli Václavu Bojerovi, který se proslavil na Mauriciu a Madagaskaru. Dodnes je tam uznáván a je po něm pojmenováno několik druhů rostlin i zvířat. V rodné vlasti i vesnici Řesanice byl Bojer, narozený 23. září 1795, téměř zapomenutý. Kasejovice mu teď zřídily kamenný památník před jeho domem, který stojí na místě bývalého ovčína, kde se narodil. Botanik zkoumal po desetiletí flóru i faunu na Madagaskaru a Mauriciu, kde se podílel na založení přírodovědné společnosti a byl tam ředitelem botanické zahrady ve městě Pamplemousses.

Vyrovnat se s traumaty z bojů s ruskou armádou a najít nový smysl života mají pomoci ukrajinským válečným veteránům včely pořízené díky české sbírce Honey by Veterans. Včelaření podle odborníků může zmírnit psychické následky válečných zkušeností a usnadnit vojákům návrat do běžného života. Sbírku na nákup včelařského vybavení i včelstev vyhlásily spolky Planet Witness a Team4Ukraine, které jednají s ukrajinskými nemocnicemi pečujícími o válečné veterány. ČTK to řekla ředitelka Planet Witness Petra Fejtová. Podle ní má projekt pomoci vysloužilým vojákům získat i přivýdělek, pokud jsou kvůli zranění či psychickým problémům vyřazeni z ekonomického života.

Ostravská zoologická zahrada si s pražskou zoo vyměnila samce slonů indických. Důvodem je snaha o oživení chovu v Ostravě. Oba samci byli do nových domovů převezeni ve středu. Novinářům to sdělila mluvčí ostravské zoo Šárka Nováková.

V Olomouckém kraji lesníci loni zalesnili 1342 hektarů pozemků, meziročně o 181 hektarů méně. Tempo zalesňování kleslo v kraji čtvrtým rokem, v předchozích letech se zalesněná plocha kvůli kůrovcové kalamitě, suchu a častým vichřicím zvětšovala. Nejvíc ploch bylo zalesněno v roce 2019, kdy v kůrovcem zasažených lesích vrcholila těžba dřeva a sazenice stromů lesníci vysázeli na 4879 hektarech. ČTK informaci získala z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ).

Zdánlivě nesplnitelný úkol dokázal po zhruba čtyřech až pěti letech marného hledání splnit desetiletý školák z Prahy. Na zahrádce v areálu Domu přírody v Oldřichově v Hájích na Liberecku našel raritního šneka s levotočivou ulitou. Takovou má jeden zhruba z desetitisíců. ČTK to řekl lektor ekologicko-výchovných výukových programů Domu přírody Ladislav David.

Sdružení Krajina, které se stará o kosení a spásání cenných luk především ve Žďárských vrších, si pořídilo koně. Zatím na pastvinách mělo ovce a poníky, nyní k nim přidalo starší kobylu plemene hafling. Kromě toho, že bude pomáhat s vypásáním, poslouží jako jezdecký kůň pro děti, které ochráncům přírody pomáhají. Kvůli pokrytí nákladů spojených s péčí o tohoto koně a jeho výcvikem pořádá sdružení veřejnou sbírku.

V Safari Parku Dvůr Králové nad Labem na Trutnovsku se narodilo mládě kriticky ohrožených antilop bongů horských. ČTK to řekl mluvčí zoo Michal Šťastný. Bongů v přírodě žije posledních zhruba 70 jedinců a jejich chov v lidské péči je klíčový pro zachování druhu. Mládě je samice a je 110. přírůstkem bongů v historii zoo Dvůr Králové. Zoo patří k nejvýznamnějším zařízením při záchraně nejvzácnější antilopy Afriky.

Návštěvníci Arboreta Nový Dvůr ve Stěbořicích na Opavsku si mohou prohlédnout novou stálou expozici, která vznikla v rekonstruovaném zámeckém objektu. Výstava nazvaná Quido, Příběh arboreta v Novém Dvoře připomíná osobnost zakladatele zdejšího parku Quida Riedela a mapuje také historii arboreta i samotného zámku. ČTK to řekl David Váhala, mluvčí Slezského zemského muzea, pod které arboretum spadá.

Zoologická zahrada v Liberci má mláďata ohrožených dravých ptáků, orla nejmenšího a dvou druhů evropských supů - hnědého a mrchožravého. Podle mluvčí Barbary Tesařové tak zažívá mimořádně úspěšnou sezonu hnízdění dravých ptáků. U orla nejmenšího je liberecká zoo i jedinou na světě, které se ho daří pravidelně rozmnožovat. A některá z letošních mláďat supů obohatí populaci ve volné přírodě, budou zřejmě vypuštěna v horách na Balkáně.

Kolem stovky lidí se přihlásilo do dobrovolnické akce na pomoc přírodě v okolí Sušice na Klatovsku. V sobotu se vydají pěšky i na lodích kolem asi desetikilometrového úseku řeky Otavy a budou na jejích březích vytrhávat invazní rostlinu netýkavku žláznatou. Projekt je dlouhodobý, počítá se s tím, že houževnatou rostlinu bude třeba průběžně vytrhávat i několikrát za rok po dobu zhruba pěti let, řekla ČTK Dagmar Jíchová ze spolku Destinace Sušicko.

Ekologická organizace Hnutí Duha se po jmenování Petra Moravce do čela Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) obává o jeho směřování. Krok označila za riskantní kvůli zaměření Moravce na těžbu dřeva a harvestory, lesní stroje, které se používají k plně mechanizované těžbě dřeva. Moravec je podle ní kvůli tomu ve střetu zájmů s cíli parku. Za problematické považují ekologové také Moravcovu netransparentní minulost. Moravce dnes jmenoval do funkce ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé). Byl vybrán ze tří finalistů.

Ředitelem Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) dnes ministr životního prostředí (MŽP) Igor Červený (Motoristé) jmenoval pedagoga České lesnické akademie Trutnov Petra Moravce. Červený to oznámil na tiskové konferenci ve Vrchlabí.

Stínový Národní plán na obnovu přírody chystá asociace environmentálních organizací Zelený kruh spolu s dalšími nevládními organizacemi. Cílem plánu je prostřednictvím 40 konkrétních kroků zajistit, že česká krajina bude v horkém počasí nadcházejících let poskytovat stín a ochlazení. Ekologové jsou přesvědčeni, že státní Národní plán na obnovu přírody, který má Česko předložit Evropské komisi do 1. září, tyto ambice z velké části ztratil. Stínový plán představí nevládní organizace veřejnosti letos v průběhu září.

Kvůli chovu zvířat v nevhodných podmínkách na Svitavsku zahájila policie trestní stíhání dvou lidí a dvou firem. Podle veterinářů bylo být po kontrole koncem loňského roku nutné z hospodářství odebrat z chovu 107 prasat, o něž bylo velmi špatně postaráno. Zvířata skončila v náhradním ustájení.