Přerovská radnice se rozhodla poprvé instalovat v ulicích města speciální koše na psí exkrementy. Nádoby se objeví na zkoušku na pěti místech. Vedení města počítá s tím, že pokud se osvědčí, dostanou se postupně i do dalších ulic. Město tím vychází vstříc požadavkům majitelů psů, kterým koše chyběly, informovala dnes mluvčí radnice Lenka Chalupová. Ve městě je nyní v evidenci 3673 psů, technické služby z trávníků a chodníků odklidí ročně devět tun psích exkrementů.
Slovensko po výtkách ekologických organizací a Výboru pro světové dědictví UNESCO připravilo přesné určení hranic své části karpatských bukových pralesů, které jsou zapsány na prestižním seznamu světových přírodních a kulturních památek. Slovenské ministerstvo životního prostředí nyní uvedlo, že projekt by po 12 letech mohl ukončit problémy s ochranou zmíněných pralesů na východě země.
Ve snaze předejít srážkám letadel s ptactvem vsadilo letiště v Hamburku na sokolníka. Jeho úkolem je alespoň dvakrát týdně zaplašit pomocí speciálně vycvičených sokolů a káňat Harrisových ze zeleně na okraji přistávacích ploch vrány, racky či holuby. Zatímco v Německu je hamburské letiště průkopníkem a sokolnictví tu provozují až v posledních několika letech, pražskou Ruzyni hlídají dravci již čtyři desetiletí.
Situace s přemnoženými hraboši v postižených oblastech dále graduje a hlodavci ničí úrodu. Zemědělci navíc mají obavy, že hraboši sežerou i nově zaseté ozimy. Sdělil to mluvčí Zemědělského svazu ČR Vladimír Pícha. Svaz už v létě avizoval, že možné škody způsobené hlodavci můžou přesáhnout i miliardu korun. Svaz proto dlouhodobě usiluje o možnost aplikovat plošně jed proti hladovcům, proti tomu se však v létě postavili biologové i ministerstvo životního prostředí.
Obec Vysoké Studnice na Jihlavsku už kvůli kůrovcové kalamitě přišla o smrkové lesy. Tvořily většinu rozlohy z celkových skoro 50 hektarů obecních lesů. Dřív přinášela těžba dřeva do obecního rozpočtu asi milion korun ročně, v dalších letech ale obec počítá se ztrátami kvůli zalesňování. Řekl to starosta Jaroslav Vrána.
Společnost ČEZ Distribuce letos v Moravskoslezském a Olomouckém kraji a na Vsetínsku ve Zlínském kraji upravila nebo upraví 4700 podpěrných sloupů elektrického vedení vysokého napětí tak, aby byly bezpečné pro ptáky. Firmu to bude stát přibližně 15 milionů korun. O víkendu to sdělil mluvčí Skupiny ČEZ Vladislav Sobol.
Malá vodní díla a terénní úpravy sloužící k zadržování vody v krajině by mohly do budoucna vznikat pouze na ohlášení vodoprávnímu úřadu a nebudou vyžadovat obvyklé stavební řízení. Počítá s tím novela poslanců ČSSD, ANO, KSČM a SPD, kterou v pátek schválila Sněmovna. Norma se bude vedle terénních úprav týkat i vodních děl o rozloze do dvou hektarů a výšky hráze do 2,5 metru. Předlohu nyní dostane k projednání Senát.
Jizerské hory jsou geologicky pestřejší než se dosud udávalo. Pracovníci libereckého muzea a speleologové zjistili, že na severních svazích je i třetihorní vyvřelá hornina polzenit. Jejich bádání také ukázalo, že je v horách nezvykle velké množství přírodních jeskyň i více lokalit, kde se v minulosti těžilo. Objevili také například další suťové jeskyně, které se místně nazývají Valhaly. O výsledcích průzkumu informoval Ivan Rous ze Severočeského muzea v Liberci.
Pokutu půl milionu korun dostala od České inspekce životního prostředí (ČIŽP) pražská firma Textron Consulting za to, že na více než třech hektarech lesa na Šumpersku vytěžila dřevo holosečným způsobem a ohrozila tak životní prostředí v okolních lesích. Firma úmyslnou těžbu zdůvodnila poškozením lesa kůrovcem a větrem a provedla ji přesně k hranici jejího lesního pozemku. Včera to sdělil ředitel oblastního inspektorátu ČIŽP v Olomouci Radek Pallós, podle kterého uložená sankce nabyla v červenci právní moci.
Louku pod Lipskou horou mezi obcemi Mrsklesy a Lhota v Chráněné krajinné oblasti České středohoří poseče kosami o víkendu čtyřicet dobrovolníků. Rostou tam chráněné rostliny, řekl ve čtvrtek mluvčí organizace Arnika Jiří Kaňa k tomu, proč se louka neseče stroji. Dobrovolníci z Ústeckého kraje a Německa ve spolupráci se správou CHKO České středohoří posečou přibližně hektar louky.
Urychlit a zjednodušit boj s kůrovcovou kalamitou má novela lesního zákona, kterou dnes schválila Sněmovna. Norma mimo jiné zavede pravidla pro státní příspěvky na obnovu lesů jejich soukromým vlastníkům. Prostřednictvím mysliveckých úřadů bude stát moci regulovat kvůli obnově lesů počty spárkaté zvěře, která se podílí na likvidaci sazenic nových stromů. Novelu nyní posoudí Senát.
Dnešním dnem startuje celonárodní iniciativa Sázíme budoucnost. Cílem projektu je do pěti let vysázet 10 milionů stromů mimo les. Za každého občana Česka jeden. Počítadlo na stránkách www.sazimebudoucnost.cz tak ode dneška začíná sčítat stromy vysazované po celé České republice. Každý, kdo letos vysadí nebo plánuje vysadit strom ve volné krajině nebo ve městě, má možnost ho zaregistrovat do interaktivního portálu.
Odpůrci schváleného návrhu nových zón v Krkonošském národním parku (KRNAP) podali tento týden petici s 1500 podpisy ministrovi životního prostředí Richardu Brabcovi (ANO). Dnes to uvedl předseda petičního výboru Petr Martinov. Ministerstvo životního prostředí v rámci schvalovacího řízení návrh začátkem října pošle k meziresortnímu připomínkování, pak ho vydá jako vyhlášku, řekla Dominika Pospíšilová z ministerstva.
Ministerstvo zemědělství (MZe) letos přerozdělí na zlepšení podmínek v chovech hospodářských zvířat 1,6 miliardy korun, podobně jako loni. Na včerejší tiskové konferenci uvedl ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD). Zároveň podpořil aktivitu obchodního řetězce Penny Market, který pro produkty své privátní značky Dobré maso zavádí logo "Správné životní podmínky - animal welfare".
Havlíčkův Brod vykoupí od církve asi 1,3 hektaru pozemků v Ledečské ulici. Procházet by přes ně měl takzvaný zelený okruh sloužící místním k odpočinku a rekreaci, který se radnice postupně snaží vytvořit v centrální části města. Za pozemky směřující podél potoka směrem k Sázavě radnice zaplatí 7,5 milionu korun. Novinářům to v úterý řekl místostarosta Zbyněk Stejskal (ODS).
Stovky nálezů exotických druhů klíšťat zaznamenali vědci z Veterinární a farmaceutické univerzity v Brně. Umožnil jim to projekt Najdipijaka.cz, který mapuje šíření pijáka lužního v Česku. Univerzita to uvedla v tiskové zprávě.
Sněmovna o pravidlech pro snazší boj s kůrovcem rozhodne asi nejdříve v pátek. Důvodem, proč včera schvalování novely lesního zákona nedokončila, byl hlavně spor o roli státu při regulaci přemnožené zvěře. Tuto poslaneckou úpravu již dříve podpořili akademici a ekologové, proti byly Českomoravská myslivecká jednota nebo Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů ČR.
Na městských pozemcích v Praze by se měl přestat k likvidaci plevele přestat používat glyfosát. Městským společnostem a radnicím to chce doporučit výbor pro infrastrukturu, technickou vybavenost a životní prostředí pražského zastupitelstva. Členové výboru to odhlasovali na včerejším jednání.
Pravidla pro chov psů se asi opět zpřísní, hlásit veterinární správě bude třeba chovy od tří a více fen. Nyní tato povinnost platí pro chov pěti a více fen. Štěňata bude možná třeba podle včerejších poslaneckých úprav očipovat do tří měsíců jejich věku. Zpřísnění zřejmě Sněmovna zavede kvůli takzvaným množírnám, tedy místům, kde jsou chováni psi nebo další zvířata kvůli zisku z jejich prodeje.
Skauti a skautky za tři měsíce pomohli v Krkonoších odkornit více než 200 metrů krychlových stromů napadených kůrovcem. To odpovídá přibližně dvěma stovkám vzrostlých stromů. V Krkonošském národním parku (KRNAP) se od června vystřídalo přes 100 různě početných skautských skupin. Včera to novinářům sdělili zástupci Správy KRNAP. Krkonoše se kvůli přemnožení lýkožrouta smrkového neboli kůrovce nacházejí ve vážné situaci. Správa KRNAP na odkorňování pokácených stromů nemá dost sil, proto letos požádala skauty o pomoc.
