Na 2500 lidí dosud podepsalo petici s názvem Zachraňme řeku Dyji. Vznikla začátkem července v reakci na úhyn ryb v Dyji u Bulhar na Břeclavsku, odkud rybáři odklidili kolem 30 tun mrtvých kusů. Důvodem úhynu byl nedostatek kyslíku. Signatáři požadují obnovu ekologického průtoku, otevřený přístup k informacím nebo dlouhodobý monitoring řeky. Ryby v důsledku nedostatku kyslíku uhynuly v řece už v minulosti. Problémem se budou ve středu zabývat ministři Marek Výborný a Petr Hladík (oba KDU-ČSL) se zástupci Povodí Moravy či rybáři.
V liberecké botanické zahradě začaly kvést lekníny včetně viktorie královské, což je největší leknín světa. Sezona jim začala zhruba o dva týdny později než loni, řekl ČTK ředitel zahrady Václav Lenk.
Letošní extrémně a rekordně vysoká teplota Středozemního moře jako důsledek klimatických změn přináší citelné změny nejen do života obyvatel Středomoří, ale i do střední Evropy. Podle klimatologa Aleše Fardy z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR - CzechGlobe je zjevné, že se v posledních letech klimatických anomálií hromadí rekordy a s nimi spojené problémy. Jde o větší počet a vyšší intenzitu požárů, častější a ničivější záplavy, zároveň však problémy dopadají na běžný denní život obyvatel. Region je stále teplejší a sušší.
Ryby z jezera v Hustopečích nad Bečvou na Přerovsku, které leží nejblíže místu havárie cisteren s benzenem, nejsou zasaženy toxickou látkou. Prokázaly to výsledky posledního kontrolního odlovu. Kvůli rozboru rybáři odlovili z jezera č. 6 - východ 17 ryb včetně sumců, řekla ČTK mluvčí České inspekce životního prostředí (ČIŽP) Miriam Loužecká. Inspekce však ani nadále nedoporučuje konzumaci ryb z tohoto jezera. Zarybňovat ho bude možné podle nich nejdříve po dokončení první etapy sanace, která má trvat půl roku. Hodnoty benzenu v nádrži jsou však již většinou pod hranicí detekce.
Dvě pětiny rozlohy Plzeňského kraje tvoří lesy. Je to mimo jiné díky Šumavě. Na celkové výměře lesů v zemi se kraj podílí víc než desetinou, 11,5 procenty. V tomto srovnání je druhý po jižních Čechách. Přes čtyři pětiny tvoří jehličnany, které se téměř výhradně podílejí na těžbě dřeva. U jehličnatých stromů převažují smrky, u listnatých duby a buky. Zalesněná plocha se meziročně snížila. Informace zveřejnil Český statistický úřad v Plzni.
Zemědělci kvůli evropským zákazům přípravků na ochranu rostlin nemají čím chránit plodiny před škůdci, plísněmi nebo pleveli, což se projevuje v jejich oslabení. Zhoršení stavu rostlin následně může snížit i výnosy a objem letošní sklizně, upozornila Agrární komora ČR. Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) proto požádal Evropskou komisi, aby v případě zákazu účinné látky zajistila alternativní náhradu. A pokud nebude k dispozici, aby prodloužila přechodné období, po které bude možné dosavadní a bezpečnou látku používat.
Nejvíce dřeva v republice se loni vytěžilo v lesích v Jihočeském kraji. Šlo o 2,66 milionu metrů krychlových dřeva, což je o 7,6 procenta více než v roce 2023. Lesníci těžili opět především jehličnaté stromy, které tvořily téměř 95 procent z objemu. Vyplývá to z aktuálních informací Českého statistického úřadu (ČSÚ).
Počet případů likvidace vosích, sršních hnízd a rojů divokých včel v českých domácnostech v posledních letech výrazně roste. Asistenční společnosti jich v roce 2024 řešily asi 1500, což je téměř dvojnásobný nárůst proti roku 2023, vyplývá ze statistik České asociace asistenčních společností. Za rostoucím počtem zásahů stojí podle odborníků nejen teplé počasí, ale také šíření invazivních druhů, například sršně asijské.
Společnost Pražské vodovody a kanalizace (PVK) nechala na fasádu svého sídla na Vinohradech nainstalovat budky pro rorýse, kterým ubývají místa pro hnízdění kvůli rekonstrukcím budov.
Veselí nad Moravou na Hodonínsku zahájilo po dvou letech příprav první etapu projektu zaměřeného na obnovu přirozených ekosystémů. Nechá při ní vysadit 4595 stromů, 2810 keřů a zatravní přes osm hektarů půdy. Cílem je podpořit přirozený pohyb živočichů a rostlin, zamezit půdní erozi a zlepšit schopnost krajiny zadržovat vodu. Náklady dosahující téměř 26,5 milionu korun bez DPH hradí město prostřednictvím Operačního programu Životní prostředí, informovalo dnes na svém webu.
Nová výstava v Muzeu Kroměřížska přenese návštěvníky zábavnou a hravou formou do světa zvířat. V Galerii v podloubí na kroměřížském Velkém náměstí je otevřena od začátku července, potrvá do 24. srpna, sdělila ČTK mluvčí muzea a kurátorka výstavy Martina Malá. Výstavu pojmenovanou Mezi námi zvířaty připravilo liberecké vědecké centrum iQLandia.
Zoopark Zájezd odchoval dva vzácné druhy ještěrů - drakouny a bičochvosty. Drakouny chová zoopark jako jediný v ČR a jako jeden ze čtyř v Evropě, odchov se podařil po čtyřech letech. V případě bičochvostů se zooparku podařil poprvé, informoval dnes za Zoopark Zájezd Daniel Koleška.
Zájem o potraviny s hmyzem mezi Čechy roste, větší rozvoj a prodeje ale brzdí zejména skepse lidí a nastavení legislativy. ČTK to řekli zástupci českých firem Crunchy, Sens Food a WormUP, které vyrábějí a nabízejí hmyzí potraviny. V ČR je aktuálně šest zpracovatelů hmyzu pro potravinářské účely. Potraviny s obsahem hmyzu má ve své stálé nabídce i několik obchodních řetězců a některé z nich plánují rozšíření sortimentu hmyzích potravin.
V areálu Krajské nemocnice T. Bati ve Zlíně přibývá zeleně. Areál má rozlohu přibližně 60 000 metrů čtverečních a jsou v něm udržované záhony, trávníky a stromy. Pečuje o ně tým zkušených zahradníků, někdy však také řeší vandalismus nebo dokonce krádeže, sdělila ČTK mluvčí nemocnice Dana Lipovská.
Pracovníci Lesů hlavního města Prahy (LHMP) loni v metropoli vysázeli 172 072 sazenic, meziročně o 32 078 více. Více i těžili, když z pražských lesů získali 6835 metrů krychlových dřeva, o 1729 více než o rok dříve. Vyplývá to z výroční zprávy městské příspěvkové organizace za loňský rok. Vyšší těžbu způsobilo podle dokumentu zejména rozsáhlejší odstraňování jasanů napadených houbovými patogeny, vyšší výsadba pak byla dána především zalesňováním nových ploch. Oproti předloňsku se mírně zvýšil výskyt kůrovce.
Inspektoři Státní veterinární správy (SVS) zjistili u chovatele v Křinci na Nymbursku týrání zvířat a nevhodné podmínky chovu. Ve spolupráci s obcí s rozšířenou působností (ORP) mu proto odebrali 11 prasat a čtyři kusy skotu. Nedostatky prokázala na začátku července opakovaná kontrola inspektorů ve spolupráci s ORP. Zvířata byla umístěna do předběžné náhradní péče. Případem se zabývá ORP Nymburk a policie, sdělil ČTK mluvčí SVS Petr Vorlíček.
Policisté doprovodili k lesu losa, který dnes ráno procházel rušnou křižovatku v Želechovicích nad Dřevnicí na Zlínsku. Informace o výskytu zvířete předali starostovi a příslušným úřadům, uvedla policejní mluvčí Monika Kozumplíková. Los evropský je na Zlínsku k vidění na neobvyklých místech už více než týden.
Zemědělci přecházejí na pěstování méně náročných plodin, důvodem je sucho, ale i pokles účinnosti přípravků na ochranu rostlin. Zároveň kvůli tomu ustupují od pěstování speciálních plodin. Vyplývá to z vyjádření Agrární komory ČR pro ČTK. Podle dat Českého statistického úřadu letos klesla osevní plocha pohanky, a to o víc než čtvrtinu, žita o 16,3 procenta, ječmene ozimého o téměř 14 procent a řepky o 2,2 procenta. Naopak více se pěstuje pšenice tvrdé nebo ovsa.
Plzeň pěstuje díky nové mostové závlaze v lesní školce Čtyrák na Bílé Hoře odolnější stromky pro městské lesy. Lesníci mění způsob pěstování a péče o sazenice stromků. S novým automatickým zavlažovacím systémem za 600 000 korun budou moci připravit pro výsadbu více takzvaných obalovaných sazenic. Tyto sazenice se po vysazení lépe uchytí, což je pro obnovu lesa po kůrovcové kalamitě důležité. Město každoročně ve svých lesích vysází v průměru 400 000 jehličnanů a listnáčů, řekl ČTK náměstek pro dopravu a životní prostředí Aleš Tolar (STAN).
Inspektoři Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) letos v prvním pololetí odhalili při kontrolách zboží na Letišti Václava Havla v Praze 19 živých škůdců v zásilkách z mimoevropských zemí. Mezi škůdci byl i druh hmyzu vrtule Bactrocera dorsalis, která patří mezi dvacítku nejobávanějších škůdců v zemích EU, uvedli zástupci ústavu a osvětová kampaň s názvem #PlantHealth4Life. Ústav upozornil na to, že pokud by se v Česku usídlili nepůvodní škůdci, jako jsou například vrtule rodu Bactrocera nebo listokaz japonský, mohlo by to znamenat katastrofální důsledky pro domácí pěstitele i celou krajinu.
