LZ VLK

Silně ohrožený sýček obecný se v Jihomoravském kraji loni rozšířil do více lokalit. Monitoring odhalil jeho výskyt na pěti místech, v předchozích letech šlo o dvě až čtyři. Ještě před 15 lety se sýček na jihu Moravy vyskytoval až v 15 lokalitách, pak ale nastal propad. Projekt na ochranu sýčka obecného na jižní Moravě se účastní Zoo Brno, Český svazu ochránců přírody (ČSOP) Břeclav a další subjekty, informovala mluvčí Zoo Brno Věra Müllerová.

Rostlinní biologové popsali evoluci samčího chromozomu Y u silenky širolisté. Je to kvetoucí rostlina, která má podobně jako lidé oddělená pohlaví. Odhalili také možné geny zodpovědné za určení pohlaví. Nové objevy mohou přispět k lepšímu porozumění pohlavního rozmnožování rostlin, ale i dalších organismů včetně člověka. Ústav experimentální botaniky Akademie věd ČR (AV ČR) o tom informoval v tiskové zprávě.

Čeští výzkumníci se zaměřili na rekultivaci ploch po povrchové těžbě výsadbou energetických plodin, jako jsou rychlerostoucí topoly, vrby nebo vytrvalé traviny. K zúrodnění půdy by mohla přispět rychlá tvorba kořenů, větví a listů zmíněných dřevin. Měly by mít při pěstování v pásech v kombinaci s pšenicí také pozitivní vliv na okolní pozemky a plodiny díky částečnému stínění, zmírnění větrů nebo vyššímu zadržování vody v krajině. V tiskové zprávě o tom informovalo Národní centrum kompetence BIOCIRKL, které sdružuje zástupce odborných pracovišť a firem.

Nejvyšší správní soud zamítl kasační stížnost ministerstva životního prostředí ohledně dřívějšího soudního verdiktu o námitkách Nižboru k NP Křivoklátsko. Námitky podle říjnového rozsudku nejsou vypořádané a je třeba je v řízení ještě projednat. Podle Svazku obcí Křivoklátska by tedy do vypořádání námitek mělo být zastaveno jednání o novele v Parlamentu, uvedla pro ČTK předsedkyně Svazku obcí Křivoklátska a starostka Karlovy Vsi Iveta Kohoutová. Ministerstvo obec vyzve k doplnění námitek a pak o nich rozhodne, odpověděla na dotaz ČTK mluvčí ministerstva životního prostředí Veronika Krejčí.

Podniky v Česku mají zájem rozšiřovat a budovat nová jatka, Státní veterinární správa (SVS) ale nemá dostatek zaměstnanců, kteří by jatka kontrolovali. Nedostatek pracovníků řeší SVS dlouhodobě, důvodem je snížení rozpočtu, kvůli kterému správa loni zrušila 50 míst, i malý zájem o práci. V ČR loni fungovalo 343 jatek včetně drůbežích, dozor na nich zajišťovalo přes 400 veterinárních lékařů a techniků, což už je podle ústředního ředitele SVS Zbyňka Semeráda pod hranicí únosnosti. Řekl to dnes na konferenci v Praze.

V Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Brdy je potvrzen výskyt vlka od léta 2023 a dosud tato zvířata podle správy CHKO nezpůsobila žádnou prokazatelnou škodu. V případě mrtvého telete objeveného nedávno u Lázu na Příbramsku nelze říct, zda ho má na svědomí vlk, nebo šlo o přirozený úhyn a následně kořist dravců, uvedl dnes na dotaz ČTK vedoucí Správy CHKO Brdy Bohumil Fišer. Lidé ve stejné oblasti objevili také jednu zardoušenou laň, ta podle Fišera zřejmě kořistí vlka byla.

Státní podnik Lesy ČR bude v příštích pěti letech pokračovat v pěstování druhově pestrých lesů, které budou odolné vůči klimatické změně. Vyplývá to ze strategie Lesů ČR (LČR) do roku 2029, kterou dnes projednala vláda. Koncepce zavazuje podnik k přirozené obnově lesů a popisuje nakládání s penězi tak, aby byl podnik schopný plnit předmět své činnosti. Lesy ČR zvládnou podle generálního ředitele Dalibora Šafaříka letos do státního rozpočtu odvést maximálně zhruba čtyři miliardy korun, aby to neohrozilo jeho další hospodaření, podle schváleného státního rozpočtu by měl odvést na sedm miliard.

Vítězkou 14. ročníku ankety Alej roku, pořádané organizací Arnika, se stala Platanová alej v jihočeském Protivíně. V internetovém hlasování získala 1024 hlasů, čímž v tomto ročníku jako jediná překročila hranici 1000 hlasů. Na druhém místě skončila Alej habrů na Hlavní třídě v Havířově s 701 hlasy, třetí místo obsadila Kouzelná Habrová alej v Rokytnici s 514 hlasy.

Pracovní skupina řešící dopady trampingu v CHKO Kokořínsko - Máchův kraj začala v pátek oficiálně fungovat. Do půl roku má představit návrh doporučení ohledně využívání i případné likvidace trampských nocovišť. Členy skupiny jsou zástupci obcí, vlastníků pozemků, správců lesních majetků, muzeí, vědců, Národního památkového ústavu a státní Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK), odpověděla na dotaz ČTK Karolína Šůlová z AOPK.

Vlci ve střední Evropě pobývají podle vědců především v odlehlých lesích a například na pastviny míří lovit zejména v noci. Průměrná rozloha domovského okrsku vlčí smečky je 213 kilometrů čtverečních, přičemž v době rozmnožování se zvířata pohybují na menším území, zatímco na počátku zimy na největším. Mezinárodní tým odborníků pod vedením zoologů z České zemědělské univerzity v Praze to zjistil na základě dat z GPS obojků, které nasadili dvacítce vlků v ČR, Německu, Polsku, Rakousku a Slovensku. ČTK to sdělili zástupci univerzity, podle nichž zjištění vědců publikoval i vědecký časopis Wildlife.

Lesy ČR se zavázaly k pěstování prostorově i druhově pestrých lesních porostů, k podpoře přirozené obnovy lesů a zajišťování dostatku kvalitních semen či plodů k obnově lesa a zalesňování. Závazky vyplývají z Koncepce strategického rozvoje podniku Lesy ČR na roky 2025 až 2029, kterou ve středu projedná vláda. Státní podnik očekává, že ve zmíněném období vytvoří zisk v souhrnné výši 11,33 miliardy korun.

Lidé mohou hlasovat o Evropský strom roku. Mezi 15 soutěžními stromy napříč Evropou o titul usiluje i český dub z Lukavice na Chrudimsku, který se stal tuzemským stromem roku 2024. V tiskové zprávě o tom dnes informovala Nadace Partnerství, která české i evropské kolo organizuje.

U Vimperku na Prachaticku srazilo dnes ráno auto vlka. Šelma po střetu zemřela. Nehoda se stala na silnici II/145 poblíž odbočky na Kvildu. ČTK to řekl mluvčí jihočeské policie Milan Bajcura. Střety aut s vlkem jsou podle něj na jihu Čech spíše sporadické. Loni se taková nehoda stala také na Prachaticku a v roce 2021 na Táborsku.

V Brně dnes začíná série akcí, které připomenou význam cenné přírodní lokality na pravém břehu Svratky v Brně. Oblast, která je největším nocovištěm havranů a kavek na jihu Moravy, ohrožuje záměr výstavby lanovky. Loni se ochráncům přírody podařilo projekt dočasně zastavit, avšak obávají se, že to není definitivní konec. Akce pořádá jihomoravská pobočka České společnosti ornitologické (ČSO).

Kraj Vysočina vyzývá lesníky, aby těžbu v okolí hnízd orlů mořských a jiných chráněných druhů ptáků citlivých na rušení neprováděli zejména v prvních měsících jejich hnízdění. Časná doba hnízdění orlů se často setkává s obdobím těžebních prací. Krajský úřad požádal hospodáře o to, aby v širším okolí hnízd těžili od konce června do začátku ledna. Orel mořský je kriticky ohrožený druh, vloni zaznamenali ornitologové na Vysočině 32 hnízdišť.

Studenti Střední zemědělské školy v Přerově se chystají zajistit stovkám až tisícům zvláště chráněných žab bezpečnost při překonání silnice na okraji Přerova. Od poloviny února do konce května budou přenášet v nádobách z jedné strany na druhou ropuchu zelenou, rosničku zelenou, skokana štíhlého, skokana zeleného i skřehotavého či kuňku obecnou. Umožní jim tak bezpečně překonat cestu z jejich zimoviště u lužního lesa Žebračka směrem k malé Laguně, kde se rozmnožují, informovali ČTK zástupci přerovské radnice.

Nejvyšší státní zástupce Igor Stříž nesouhlasí s tím, aby případ usmrcení dvou koťat v královéhradeckém útulku skončil jen jako přestupek. Podal proto dovolání k Nejvyššímu soudu. Trvá na tom, aby někdejší pracovník útulku, který s nemocnými koťaty prudce mrštil o betonovou podlahu, dostal trest za týrání zvířat. Dovolání je dostupné na webu veřejné žaloby, spis tento týden převzal Nejvyšší soud, zjistila ČTK ze soudní databáze.

Ministerstvo životního prostředí potvrdilo pokutu Lesům ČR (LČR) za kácení starých stromů v chráněném území v Krušných horách na Mostecku. ČTK o tom dnes informovalo hnutí Greenpeace. Státní podnik pokácel zhruba 400 stromů v prosinci 2021. Státní podnik Lesy ČR se proti rozhodnutí ministerstva chce bránit u soudu správní žalobou, řekla ČTK mluvčí LČR Eva Jouklová.

V brněnské zoo se narodila čtyřčata vlků hřivnatých, dva samci a dvě samice. Při troše štěstí je návštěvníci už mohou zahlédnout v expozici. V tiskové zprávě o tom informovala mluvčí zařízení Věra Müllerová. Zoo chová vlky hřivnaté od roku 2000.

Liberecká zoologická zahrada připravuje rozšíření areálu o Údolí ohrožené divočiny. Díky novým pozemkům v Lidových sadech by se měla rozšířit o dalších 13 hektarů, tedy zhruba na dvojnásobek. Zahrada v lednu představila studie nové části, které vzešly z architektonicko-krajinářského soutěžního dialogu, do něhož se přihlásilo pět zájemců. Zvítězil návrh kolektivu architektů a krajinářů z firem AND a K2N Landscape, řekla novinářům náměstkyně hejtmana Květa Vinklátová (Starostové pro Liberecký kraj).