LZ VLK

Plzeň pomůže třemi miliony korun doplatit zvýšené náklady na opravu a modernizaci místní záchranné stanice živočichů. Schválili to zastupitelé. Cena rekonstrukce se oproti původně plánovaným 22 milionům korun zvedla na 30 milionů Kč, mimo jiné kvůli skalnatému podloží. Dobrovolný ekologický spolek - ochrana ptactva (DES OP), který stanici provozuje, by měl tři miliony korun na dofinancování dostat také od Plzeňského kraje. Jeho zastupitelstvo bude jednat v pondělí, řekl primátor Plzně Roman Zarzycký (ANO).

Za loňským úhynem ryb v Dyji byl extrémní rozvoj sinic a s vysokou mírou pravděpodobnosti jím vyvolaný pokles kyslíku a tvorba toxické pěny. Potvrdila to studie odborníků Mendelovy univerzity v Brně. Experti také doporučili kombinaci opatření, která mohou riziko opakování úhynů zmírnit. Na webu Povodí Moravy o tom informovala mluvčí Jana Kučerová. V Dyji pod nádrží Nové Mlýny loni na konci června uhynulo asi 30 tun ryb.

Veterináři při loňských kontrolách životních podmínek zvířat v chovech, takzvaného welfare, zjistili méně prohřešků oproti roku 2024. Zatímco předloni odhalili inspektoři závadu ve čtvrtině případů, loni to bylo ve 22 procentech zkontrolovaných chovů hospodářských zvířat. Přibylo ale nejzávažnějších případů, které veterináři předali policii. Na pokutách veterináři vybrali rekordních 35,1 milionu korun, o 600 000 korun více než předloni. Na tiskové konferenci v Praze to sdělili zástupci Státní veterinární správy (SVS).

Mezinárodní tým vědců objevil hluboko v půdě ve středním Chile dosud neznámého brouka. Unikátnost miniaturního tvora, který měří méně než jeden milimetr, je slepý a bezkřídlý, potvrdila genetická analýza odborníků z Českého institutu výzkumu a pokročilých technologií (CATRIN) Univerzity Palackého v Olomouci. Brouk podle nich pochází z prastaré vývojové linie, jejíž původ sahá do období zhruba před 220 miliony let. Odborníci tuto linii nově popsali jako samostatnou čeleď a nazvali ji Badmaateridae.

Obec Rosice na Chrudimsku bude mít nové centrum, jeho středem se stane vodní plocha a kolem porostou desítky stromů a keřů. Nahradí starou betonovou nádrž, která tam byla od 70. let minulého století. ČTK to řekl starosta Zdeněk Volejník (Občanské sdružení Rosice).

Vlaštovky nemají vrozenou představu o tom, jak mají jejich vejce vypadat, přesto se snaží cizí vejce ze svého hnízda odstranit. Při experimentu to zjistili vědci z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR (ÚBO AV ČR). Jejich studii publikoval časopis Biology Letters, ústav o tom informoval na webu.

Ke snazšímu a rychlejšímu řešení nejzávažnějších škod na životním prostředí by měla přispět poslanecká novela o předcházení ekologické újmě. Předloha skupiny poslanců z klubů lidovců, Pirátů a TOP 09 v čele někdejším ministrem životního prostředí Petrem Hladíkem (KDU-ČSL) odpovídá vládnímu návrhu z minulého volebního období. Sněmovna jej nestihla projednat. Nynější novelu kabinet ANO, SPD a Motoristů asi odmítne.

Zlínská zoologická zahrada se zapojí do ochranářské kampaně Mokřady pro život. Jde o kampaň Evropské asociace zoologických zahrad a akvárií, která bude letos a příští rok věnována ohrožení a ochraně nejcennějších a zároveň nejohroženějších ekosystémů na Zemi, mokřadů. ČTK to sdělila mluvčí zlínské zoo Romana Mikešová.

Po krátké vážné nemoci zemřel bývalý ředitel Národního parku Podyjí Tomáš Rothröckl. ČTK o tom informoval mluvčí Národního parku Šumava Jan Dvořák. Rothröckl byl významnou osobností tuzemské ochrany přírody, za své působení získal v roce 2025 Cenu ředitele Správy Krkonošského národního parku (KRNAP).

Chladné počasí přimělo kvakoše a některé další ptáky běžně žijící v národní přírodní památce Slanisko u Nesytu na Břeclavsku k migraci. Bez opeřenců ale lokalita nezůstala. Až od polárního kruhu přiletěl třeba brkoslav severní, který si vystačí s nejrůznějšími bobulemi. Nesyt, jenž je největším rybníkem na Moravě, je významnou ornitologickou lokalitou. Jeho atraktivitu pro ptáky by měli zvýšit i buvoli, kteří se tam od loňska pasou. ČTK to řekl Vlastimil Sajfrt z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

Na Smíchově nad Strahovským tunelem vedle parku Sacré Coeur zřídí radnice Prahy 5 komunitní zahradu. Na ploše o rozloze 1000 metrů čtverečních budou mít lidé k dispozici zhruba 40 velkoobjemových květináčů. Zahradu vytvoří a pomůže rozjet sociální podnik Kokoza, později správu převezmou sami zahrádkáři. Náklady na zřízení zahrady jsou zhruba milion korun včetně DPH. ČTK o tom informovala mluvčí Prahy 5 Lucie Fialová.

Inspektoři Státní veterinární správy (SVS) objevili u chovatele v Křelově na Olomoucku čtyři desítky uhynulých a devět desítek podvyživených ovcí. Zvířata byla podle inspektorů chována v naprosto nevyhovujících podmínkách. Žijící ovce už byly přemístěny k novému chovateli, případem se začala zabývat policie. ČTK to řekl mluvčí SVS Petr Majer. Chovatel byl za porušování veterinárních předpisů pokutován i v minulosti, od loňska měl zákaz chovu zvířat.

Rozsáhlá novela stavebního zákona, která má zjednodušit a zrychlit povolování stavebních záměrů, možná současně zakáže i lov zvířat norováním, tedy způsob lovu lišek a jezevců vyháněním z jejich nory pomocí psů. Zákaz obsahuje připojená novela zákona o ochraně přírody a krajiny. V dnešní rozpravě k novele na to upozornil poslanec ODS a někdejší ministr zemědělství Petr Bendl. Sněmovna začala novelu projednávat ve středu, ale první čtení po čtyřech hodinách nedokončila a vrátila se k němu dnes dopoledne.

U rakouského Sandlu poblíž Novohradských hor má stát větrná elektrárna se stožáry o výšce 285 metrů. Proti záměru protestují čeští ochránci přírody i odborníci, kteří argumentují, že by elektrárna měla negativní dopad na životní prostředí. Vyplývá to z jejich vyjádření pro ČTK. Oblast, kde má elektrárna vzniknout, se nachází pár stovek metrů od českých hranic. Projekt nyní posuzuje mezinárodní EIA, která zjišťuje případný dopad záměru na životní prostředí. Nedaleko Kamence, nejvyššího vrchu Novohradských hor, by mělo stát 19 větrných turbín.

Zoologická zahrada na Svatém Kopečku u Olomouce vydala celosvětovou plemennou knihu v přírodě vyhubeného jelena siky vietnamského, kterého v zajetí žije posledních 430 jedinců. Už tak slabou populaci podle odborníků ohrožuje i evropská legislativa, jelikož tohoto vzácného jelena zařadila na území Evropské unie na seznam invazních druhů. Evropským zoologickým zahradám to výrazně komplikuje jeho rozmnožování. ČTK to sdělil Tomáš Pluháček z olomoucké zoo, který plemennou knihu připravil.

Do výběrového řízení na místo generálního ředitele státního podniku Lesy České republiky (LČR) se přihlásili čtyři uchazeči. Na dotaz ČTK to uvedl mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý. Jména uchazečů úřad podle něj zveřejňovat nebude. Uzávěrka pro podání přihlášek byla ve středu 28. ledna. Ministerstvo vypsalo tendr 14. ledna poté, co ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD) odvolal z funkce generálního ředitele podniku Dalibora Šafaříka. Lesy ČR spravují téměř polovinu lesů v ČR.

Blízko města Mostu se u stejnojmenného jezera potvrdila u uhynulé labutě ptačí chřipka. Jde o vysoce patogenní virus H5N1, který se v České republice objevuje v posledních letech i ve velkochovech a malochovech. Pro chovatele v okolí platí doporučení veterinářů, uvedla samospráva na svém webu.

Ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD) bude usilovat o navýšení evropských peněz vynaložených na politiku rybolovu po roce 2028. Snížení balíčku peněz by totiž mohlo připravovanou pomoc pro odvětví ohrozit. Šebestyán to řekl na tiskové konferenci po jednání s evropským komisařem pro rybolov a oceány Kostasem Kadisem. Ten dodal, že v rozpočtu existuje prostor pro možné zlepšení. Finanční rámec na programové období po roce 2028 se nyní připravuje a zatím není zcela zřejmé, kolik peněz na konkrétní odvětví komise vyčlení.

Na řece Moravě v Kvasicích na Kroměřížsku uhynulo v uplynulých dnech několik labutí. Laboratorní testy prokázaly, že příčinou jejich úmrtí byla ptačí chřipka. ČTK to řekl ředitel krajské veterinární správy Michal Kamarád. Jde o vysoce patogenní virus H5N1, který se v České republice objevuje v posledních letech i ve velkochovech a malochovech. V souvislosti s výskytem nákazy nepřijali veterináři žádná mimořádná opatření, chovatele drůbeže v okolí však nabádají k obezřetnosti.

Do národního parku České Švýcarsko se po 80 letech vrátil horský spolek. Zakladatelé chtějí navázat na tradici a činnost původního zřízení, které v oblasti působilo od 19. století do roku 1945, kdy z geopolitických důvodů zaniklo. Spolek se tak stejně jako jeho předchůdce věnuje údržbě a rozvoji infrastruktury, třeba turistických cest. Zaměřuje se na okolí Hřenska. Prostředky čerpá do fondu ze vstupného na největší atrakce v rezervaci. ČTK o tom informoval předseda Horského spolku pro České Švýcarsko Richard Vech.