LZ VLK

Povodí Moravy zahájilo na rekonstruovaném jezu Šargoun na rameni Malá Voda u Litovle na Olomoucku stavbu rybího přechodu, který umožní migraci ryb a dalších vodních živočichů přes zhruba dvoumetrový výškový rozdíl. Rekonstrukci jezu za 63,6 milionu korun zahájilo Povodí Moravy loni v září, skončit má v říjnu. Oprava jezu je součástí systému protipovodňové ochrany Litovle, sdělila mluvčí Povodí Moravy Jana Kučerová.

Hromady mamutích kostí poblíž pravěkých sídlišť vznikly pravděpodobně lidským přičiněním, nikoliv jako výsledek přírodních procesů. Převažují v nich kosti samic. Desítky let starou otázku pomohla objasnit studie, na které se podíleli vědci z Archeologického ústavu Akademie věd ČR v Brně. Do týmu přinesli znalost moravských lokalit. Studii publikoval časopis Current Biology.

V areálu zoologické zahrady v Chlebech na Nymbursku vznikne příští rok nový výběh pro chladnomilné šelmy zabavené například z nelegálních nebo nevyhovujících chovů. Projekt byl schválen k evropské podpoře téměř 20 milionů korun z Operačního programu Životní prostředí, dotace má pokrýt 80 procent výdajů. Zahrada připravuje výběrové řízení na zhotovitele stavby. Výběh by mohl být hotový příští rok v červnu, řekl ČTK lektor zoo Jaroslav Dufek.

V Zoo Ostrava otevřeli nový pavilon Amphibiarium zaměřený na obojživelníky. Návštěvníci v něm mohou pozorovat žáby, mloky, čolky a další druhy a seznámit se s jejich způsobem života i ohrožením ve volné přírodě. Pavilon vyrostl v blízkosti vstupu do zoologické zahrady a postupně se v něm zabydlí zhruba 40 druhů obojživelníků. ČTK to řekla mluvčí zahrady Šárka Nováková.

Velkoformátová skleněná mozaika zdobí nově průčelí pavilonu šelem zoo v Liberci. Dílo nazvané Šelmárium vytvořili studenti tří středních uměleckých škol z Kamenického Šenova, Nového Boru a Jablonce nad Nisou. Prostřídalo se jich skoro 50, řekl dnes ČTK ředitel Střední uměleckoprůmyslové školy sklářské v Kamenickém Šenově Jakub Jelínek. Tato škola projekt zaštiťovala. Vytvoření Šelmária bylo jednou z akcí festivalu skla Crystal Valley Week, který se tento týden koná v Liberci.

Na polích v Česku se může v budoucnu zvýšit podíl sóji. Jedná se totiž o plodinu, které vyhovují vyšší teploty. Navíc má sója širší využití, podobně jako například řepka. ČTK to řekl prezident Agrární komory ČR Jan Doležal. Někteří zemědělci už podle něj začali sóju v posledních sezonách ve větší míře pěstovat.

Kořeny rostlin rostou jiným způsobem, než odborníci dosud předpokládali. Takzvaný kyselý růst se sice podílí na ohybu kořenů v reakci na gravitaci, nehraje ale žádnou důležitou roli při jejich vývoji. Vyplývá to ze studie vědců z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR), Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy (PřF UK), České zemědělské univerzity a Norské univerzity vědy a technologie. Studie byla publikována v časopise Nature Plants. Poznatky mohou v budoucnu podle vědců pomoci například šlechtitelům vytvářet plodiny odolnější proti suchu.

Olomoucká radnice chystá v okrajových částech města výsadbu stromů, keřů a vznik travnatých ploch. Zeleň odborníci vysadí na pozemcích dosud využívaných k zemědělství především v Černovíru, Chválkovicích a Nemilanech. Na projekt a následnou tříletou péči získalo město dotaci 7,5 milionu korun z operačního programu zaměřeného na životní prostředí, sdělila Lenka Jedličková z tiskového oddělení radnice.

Zoo Hodonín otevřela nový pavilon akvárií. Novostavba zhruba za 69 milionů korun nahradila původní objekt z roku 1981, jehož statiku v roce 2021 narušilo tornádo. Dominantou jsou dvě nová akvária o celkovém objemu 160 metrů krychlových vody pro 2000 sladkovodních ryb 35 druhů. Za poslední roky je to jedna z nejvýznamnějších investičních staveb, uvedl ředitel zoo Jiří Ingr. Veřejnost se do expozice poprvé podívá ve středu.

Až o čtvrtinu nižší výnos chmele oproti dlouhodobému průměru očekávají letos chmelaři v Česku. Chmel bude mít nižší i obsah alfa hořkých látek, které určují jeho kvalitu. Novinářům to řekli předseda představenstva Svazu pěstitelů chmele ČR Jiří Smetana a ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD) v Oboře u Loun, kde byli u pěstitelů chmele u sklizně. Před zahájením sklizně chmelaři očekávali pětinový pokles úrody. Vliv na úrodu mají především dlouhotrvající sucho, nedostatek vláhy a horko. Systém zavlažování má vybudovaný pouze zhruba čtvrtina chmelnic v Česku.

Svaz pěstitelů cukrovky Čech očekává kvůli suchu podprůměrný výnos cukrové řepy - 65 až 70 tun z hektaru při šestnáctiprocentní cukernatosti. V minulé kampani dosáhl výnos u pěstitelů dodávajících společnosti Tereos TTD 82,9 tuny z hektaru při stejné cukernatosti. Mezi pěstiteli však mohou být značné rozdíly. ČTK to řekl výkonný ředitel svazu Jan Křováček.

Vědci z brněnské Mendelovy univerzity letos začali zkoumat možnosti tvorby nových genotypů hrachu. Tato rostlina bohatá na bílkoviny totiž čelí rostoucí hrozbě kořenového vadnutí, což významně snižuje výnosy. V pětiletém projektu se budou snažit vyšlechtit nové odrůdy, které budou odolné vůči patogenům, jež způsobují zmíněnou chorobu, uvedla mluvčí univerzity Karolína Podborská.

Ve věku 83 let zemřel v neděli 23. srpna bývalý ředitel ostravské zoologické zahrady Josef Stehlík, který ji vedl v náročném období v letech 1993-2004. Zoo to dnes oznámila na facebooku. Za Stehlíkovy éry se zoo stala členem Evropské asociace zoologických zahrad a akvárií (EAZA) a byl postaven mimo jiné pavilon slonů, na svou dobu jeden z nejmodernějších v Evropě.

Za největší současné globální problémy považují Češi znečišťování oceánů a hromadění odpadu. Naopak nejméně se obávají provozu jaderných elektráren. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Uskutečnil se na přelomu července a srpna, zúčastnilo se ho 1032 lidí.

Na půdní mikrobiom, společenství tisíců druhů bakterií, hub a dalších organismů, se ve výzkumu zaměřili vědci z Biofyzikálního ústavu Akademie věd ČR (BFÚ AV ČR). Cílem výzkumu je vyvinout metody, které z analýzy půdního mikrobiomu určí zdravotní stav půdy a doporučí nejvhodnější způsob péče. V budoucnu by díky tomu mohlo vzniknout takzvané personalizované zemědělství, obdoba personalizované medicíny, kdy by každé pole dostalo doporučení podle svého mikrobiomu. Vyplývá to z rozhovoru s vědkyní Lucií Kajan Grodeckou z BFÚ AV ČR, který ČTK poskytla Akademie věd.

Lepší podmínky pro hospodaření v lesích a větší využití dřeva v Česku má přinést spolupráce Agrární komory ČR (AK ČR) a Asociace lesnických dřevozpracujících podniků (ALDP). Cílem je zajistit dostatek dřeva pro průmysl a současně zachovat co nejvíce lesů a jejich roli v ekosystému. Jako palivo by mělo končit až dřevo, které nelze zpracovat jinak. Spolupráce chce také podpořit zpracování a využití dřeva v Česku. Novinářům to na agrosalonu Země živitelka řekli zástupci obou organizací.

Situace pro houbaře se před koncem letních prázdnin zatím nezlepšila, určitou naději jim ale dávají srážky z minulého týdne. Pokud by se k nim přidaly další deště, za týden až deset dní by se mohly objevit houby, jako žampiony nebo bedly. ČTK to řekl mykolog Jan Borovička z České mykologické společnosti.

Národní síť záchranných stanic hlásí vysoké počty přijatých netopýrů, kteří vlétli do budov. Letos jich zachránily dosud více než 2590. Ochránci proto vyzývají lidi, aby do konce září zavírali na noc okna, pokud nemají síť. Během srpna a září totiž vrcholí každoroční migrace netopýrů, kteří si hledají nové úkryty. Záchranné stanice musí uvězněné netopýry pochytat a vypustit zpět do přírody. Zraněným jedincům poskytují i léčbu. V tiskové zprávě o tom informoval Český svaz ochránců přírody (ČSOP), který síť koordinuje.

Ve sporu o spad a úklid listí z městské aleje v Chlumci nad Cidlinou na Hradecku na soukromou zahradu dnes navrhl odvolací Krajský soud v Hradci Králové stranám smír s finanční kompenzací majitelům zahrady. Majitelé zahrady následně navrhli částku půl milionu korun. Zda na to město přistoupí a zaplatí, budou řešit rada a případně zastupitelstvo města. Spor o padání listí a jeho úklid mezi majiteli zahrady a městem trvá u soudů přes devět let.

Mělničtí zahrádkáři nesouhlasili s podobou městského územního plánu, který označoval zahrádkářskou kolonii v Bezručově ulici jako veřejnou zeleň. Obrátili se proto na soud, který část plánu zrušil. Vedení radnice mohlo verdikt rozporovat kasační stížností, ale rozhodlo se ji nepodat a rozsudek je pravomocný. Chystá nové zpracování zrušené části plánu, odpověděl ČTK mluvčí mělnické radnice Jan Denemark Nováček. Územní plán schválili mělničtí zastupitelé loni.