LZ VLK

Z jednoho ze dvou Medkových rybníků v Kroměříži odlovili minulý týden odborníci z Akademie věd ČR spolu s rybáři 2599 invazních sumečků černých a 62 sumečků amerických. Ryby původem ze Severní Ameriky ohrožují místní vodní ekosystémy. Sumečci, které ulovili za dva dny, poslouží jako krmivo pro zvířata v zoologických zahradách, uvedla Alena Železníková z krajského oddělení komunikace a vnějších vztahů.

Zlepšit ochranu srnčích mláďat před senosečí by mohl nový letecký systém, který spolu s vědci z Jihočeské univerzity vyvíjí český výrobce létajících robotů Fly4Future. Technologie by měla samostatně monitorovat plochy, vyhledávat zvěř a rozhodovat o dalším postupu bez zásahu člověka.

Hradec Králové si nechá u specializované firmy Atregia udělat inventarizaci zeleně, která by měla zlepšit péči o stromy ve městě. Projekt za 12,4 milionu korun bez daně z přidané hodnoty potrvá deset let a firma bude navrhovat i průběžnou péči o zeleň a pěstební opatření, řekl náměstek primátorky pro životní prostředí Adam Záruba (nez.).

V Královéhradeckém kraji se usazuje ohrožený ptačí druh dudek chocholatý, donedávna známý z jižnějších částí Evropy. Jeho návrat souvisí i s oteplováním klimatu, řekl ČTK ornitolog a hlavní koordinátor mezinárodní ochranářské Skupiny JARO David Číp. Stejně důležitou roli podle něj hraje návrat pastvy, obnova starých sadů, alejí a otevřené krajiny, kterou dudci potřebují k životu. Na vytváření podmínek pro návrat dudků v místech, odkud v minulosti zmizeli, spolupracují Skupina JARO, Zoo Brno a Český svaz ochránců přírody Morava.

V národním parku České Švýcarsko platí kvůli zvýšenému nebezpečí požáru zákaz vstupu do lesa v noci. Nad parkem kvůli tomu nyní pravidelně létají drony s kamerou. Hasiči a správci parku žádají veřejnost o obezřetnost. S ohledem na předpověď počasí je pravděpodobné, že v nejbližších dnech bude vyhlášen nejvyšší stupeň požárního rizika, řekl mluvčí správy parku Tomáš Salov.

Vědci zatím neví, co zapříčinilo výskyt bentických sinic v některých částech lipenské přehrady. Bentické sinice obsahují jed, který může způsobit otravu zvířat. Podle vědců nelze výskyt sinic spojovat se znečištěním přehrady nebo úbytkem vody kvůli suchu. Vyplývá to ze zprávy českobudějovického biologického centra Akademie věd ČR. Sinice podle vědců nepředstavují riziko pro lidi koupající se v přehradě, psi by ale neměli olizovat nic na břehu nebo na některých místech pít vodu z přehrady.

S kosením cenných luk ve Žďárských vrších a na Jihlavsku mohou koncem týdne pomoci dobrovolníci. Na Žďársku je po roce znovu potřeba pokosit a shrabat trávu ve starém třešňovém sadu u Vříště poblíž Sněžného, akci pořádá Sdružení Krajina. Údržbu chráněné rašelinné louky u rybníka Horní Mrzatec nedaleko Lhotky u Telče organizuje Spolek Javořice.

Pět zemí v čele s Rumunskem a Slovenskem zahájilo kampaň za snížení stupně ochrany medvěda hnědého v Evropské unii. Tvrdí, že rostoucí populace těchto šelem představuje riziko pro lidi i hospodářská zvířata a vyžaduje účinnější regulaci, informovala agentura AFP.

Vědci z institutu CEITEC Masarykovy univerzity ve dvou studiích popsali dosud neznámý mechanismus, který je důležitý pro rozmnožování rostlin. Umožňuje jim reagovat na změny prostředí, například výkyvy teplot. Výzkumy se soustředily na buněčné struktury nazývané meiotická tělíska neboli M-bodies. Studie otiskly časopisy Nature Communications a The Plant Cell, oznámila mluvčí institutu Halina Jílková.

Spolek Lipensko pro život požaduje, aby obce, Jihočeský kraj i dotčené instituce více dbaly na ochranu vody v lipenské nádrži. Spolek také poukazuje na to, že veřejnost nemá dostatek informací o výskytu sinic, které mohou být nebezpečné pro některá zvířata.

V Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Broumovsko letos opustilo pět hnízd 14 sokolích mláďat. Je to za dobu novodobého pozorování o nadprůměrný počet. ČTK to řekl zoolog Správy CHKO Broumovsko Petr Kafka z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK). Loni to bylo z pěti hnízd 16 sokolích mláďat, což bylo nejvíce v novodobé historii. Sokol stěhovavý patří k ohroženým druhům.

Více jak 100 let staré stromy ze zámeckého parku v Čechách pod Kosířem na Prostějovsku, které pamatují dobu hraběte Františka Josefa II. Silva-Taroucy, projdou speciálním ošetřením. Odborníci při nich využijí mikroinjektáže, moderní technologii, která pomáhá chránit dřeviny před škůdci a chorobami. Cílem je zlepšit zdravotní stav historických stromů a zachovat je pro další generace návštěvníků, sdělila ČTK mluvčí Vlastivědného muzea v Olomouci Martina Vysloužilová.

V botanické zahradě v Liberci začala kvést viktorie královská. Největší leknín světa v ní vykvétá každoročně už 70 let. Návštěvníci ji mohou nyní obdivovat na dvou místech, v pavilonech E a L, řekl ČTK ředitel zahrady Václav Lenk. Podle něj to vypadá, že každý týden budou mít dva květy, a to až do září.

Kasejovice na Plzeňsku postavily památník botanikovi a cestovateli Václavu Bojerovi, který se proslavil na Mauriciu a Madagaskaru. Dodnes je tam uznáván a je po něm pojmenováno několik druhů rostlin i zvířat. V rodné vlasti i vesnici Řesanice byl Bojer, narozený 23. září 1795, téměř zapomenutý. Kasejovice mu teď zřídily kamenný památník před jeho domem, který stojí na místě bývalého ovčína, kde se narodil. Botanik zkoumal po desetiletí flóru i faunu na Madagaskaru a Mauriciu, kde se podílel na založení přírodovědné společnosti a byl tam ředitelem botanické zahrady ve městě Pamplemousses.

Vyrovnat se s traumaty z bojů s ruskou armádou a najít nový smysl života mají pomoci ukrajinským válečným veteránům včely pořízené díky české sbírce Honey by Veterans. Včelaření podle odborníků může zmírnit psychické následky válečných zkušeností a usnadnit vojákům návrat do běžného života. Sbírku na nákup včelařského vybavení i včelstev vyhlásily spolky Planet Witness a Team4Ukraine, které jednají s ukrajinskými nemocnicemi pečujícími o válečné veterány. ČTK to řekla ředitelka Planet Witness Petra Fejtová. Podle ní má projekt pomoci vysloužilým vojákům získat i přivýdělek, pokud jsou kvůli zranění či psychickým problémům vyřazeni z ekonomického života.

Ostravská zoologická zahrada si s pražskou zoo vyměnila samce slonů indických. Důvodem je snaha o oživení chovu v Ostravě. Oba samci byli do nových domovů převezeni ve středu. Novinářům to sdělila mluvčí ostravské zoo Šárka Nováková.

V Olomouckém kraji lesníci loni zalesnili 1342 hektarů pozemků, meziročně o 181 hektarů méně. Tempo zalesňování kleslo v kraji čtvrtým rokem, v předchozích letech se zalesněná plocha kvůli kůrovcové kalamitě, suchu a častým vichřicím zvětšovala. Nejvíc ploch bylo zalesněno v roce 2019, kdy v kůrovcem zasažených lesích vrcholila těžba dřeva a sazenice stromů lesníci vysázeli na 4879 hektarech. ČTK informaci získala z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ).

Zdánlivě nesplnitelný úkol dokázal po zhruba čtyřech až pěti letech marného hledání splnit desetiletý školák z Prahy. Na zahrádce v areálu Domu přírody v Oldřichově v Hájích na Liberecku našel raritního šneka s levotočivou ulitou. Takovou má jeden zhruba z desetitisíců. ČTK to řekl lektor ekologicko-výchovných výukových programů Domu přírody Ladislav David.

Sdružení Krajina, které se stará o kosení a spásání cenných luk především ve Žďárských vrších, si pořídilo koně. Zatím na pastvinách mělo ovce a poníky, nyní k nim přidalo starší kobylu plemene hafling. Kromě toho, že bude pomáhat s vypásáním, poslouží jako jezdecký kůň pro děti, které ochráncům přírody pomáhají. Kvůli pokrytí nákladů spojených s péčí o tohoto koně a jeho výcvikem pořádá sdružení veřejnou sbírku.

V Safari Parku Dvůr Králové nad Labem na Trutnovsku se narodilo mládě kriticky ohrožených antilop bongů horských. ČTK to řekl mluvčí zoo Michal Šťastný. Bongů v přírodě žije posledních zhruba 70 jedinců a jejich chov v lidské péči je klíčový pro zachování druhu. Mládě je samice a je 110. přírůstkem bongů v historii zoo Dvůr Králové. Zoo patří k nejvýznamnějším zařízením při záchraně nejvzácnější antilopy Afriky.