LZ VLK

Z Křivoklátska se může stát národní park. Legislativní rada vlády doporučila návrh zákona schválit, poté co byly dopracovány připomínky. ČTK to dnes řekla mluvčí ministerstva životního prostředí (MŽP) Veronika Krejčí. Návrh projedná vláda ve středu. Záměrem je posílit ochranu a biodiverzitu v oblasti. Starostové z Křivoklátska ale trvají na tom, aby tam zůstala chráněná krajinná oblast (CHKO). Ochranu přírody považují za dostatečnou, vyhlášení národního parku nesplňuje podle nich zákonné náležitosti. Varují i před omezením práv nejen místních obyvatel, třeba ohledně přístupu do krajiny.

Smluvní státy Bernské úmluvy o ochraně evropské přírody schválily snížení statusu ochrany vlků. Oznámila to dnes Rada Evropy, ale neupřesnila, jak která země ve stálém výboru Bernské úmluvy při Radě Evropy hlasovala. Pro snížení ochrany, která má usnadnit odstřel vlků, se podle agentury APA vyslovila pravděpodobně i Evropská komise, která ve Štrasburku hlasovala jménem 27 členských států EU. Návrh na snížení ochranného statusu podala právě EU.

Vláda ve středu projedná zamýšlené vyhlášení Národního parku Křivoklátsko. Zároveň pokračují soudy kvůli námitkám obcí, které se záměrem nesouhlasí. Rozsudek ve sporu mezi ministerstvem životního prostředí a obcí Nižbor má padnout v prosinci. Na Městském soudu v Praze čekají na projednání žaloby dalších sedmi křivoklátských obcí. Námitky proti záměru na vyhlášení NP vypořádány nejsou a rozhodnutí o námitkách není v právní moci, informoval ČTK za iniciativu Otevřené Křivoklátsko Jakub Majer.

Novela lesního zákona by nově mohla finančně podpořit sdružování vlastníků malých lesů do speciálních lesnických spolků. Na dotaz ČTK to sdělilo ministerstvo zemědělství (MZe). Podporu speciálních spolků drobných vlastníků lesů požadovalo Sdružení vlastníků soukromých, obecních a církevních lesů (SVOL). Podle sdružení by to ulehčilo situaci mnoha majitelům s malými výměrami, kteří sami nezvládají správu svého lesa. MZe uvedlo, že podpora v zákoně zatím chybí, je ale připraveno návrh podpořit v legislativním procesu. Novela nyní směřuje do prvního čtení ve Sněmovně.

Pražská zoologická zahrada zahájila novou kampaň Adoptuj mě!, která vyzývá veřejnost, aby finančně podpořila méně oblíbená nebo přehlížená zvířata. Takzvaní zvířecí sirotci, tedy jedinci, kteří dosud nemají žádné sponzory, mohou díky adopcím získat nejen podporu, ale podle zoo i zaslouženou pozornost. Adopce zvířat v Zoo Praha je program, který umožňuje jednotlivcům, rodinám, firmám nebo skupinám pomoci financovat krmení, péči a rozvoj životního prostředí vybraných zvířat. Mluvčí zoo Filip Mašek ČTK řekl, že z adopcí, sponzoringu a darů má zoologická zahrada ročně příjem zhruba 15 milionů korun.

Ochránci přírody vysadili jižně od Prahy sto rostlin koniklece otevřeného. Cílem je vrátit kriticky ohrožený druh do míst, kde byl naposledy zaznamenán v 60. letech minulého století. Tato květina s něžnými modrofialovými květy, která rozkvétá brzy na jaře, se v ČR vyskytuje už jen ve 20 oblastech, především v Chráněné krajinné oblasti České středohoří a na Doupovsku. Celková populace se odhaduje na 2000 jedinců, informovala ČTK mluvčí Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK) Karolína Šůlová.

Ostravská zoo si vyměnila hrochy s německými zahradami. V Ostravě našel domov samec z Karlsruhe, stávající se stěhoval do Berlína. Důvodem je genetická rozmanitost. Transport proběhl hladce, nový samec se aklimatizuje. Důvodem výměny byla obnova krve, tedy zachování životaschopné a geneticky variabilní populace hrochů v lidské péči, řekla mluvčí zahrady Šárka Nováková. Oba hroši jsou již na místě.

Čtyři mláďata užovek ostronosých se v polovině listopadu vylíhla v zoologické zahradě na Svatém Kopečku u Olomouce. Podle tamních chovatelů jsou to první mláďata těchto užovek, která se vylíhla v tuzemských zoologických zahradách. Inkubace užovčích mláďat trvala 96 dní. ČTK to sdělila mluvčí olomoucké zoo Iveta Gronská.

Ostravská zoologická zahrada pomáhá obnovit populaci orla mořského ve Francii, kde byl téměř vyhuben. Poskytla samici pro společný projekt repatriace okřídleného dravce. Její potomci budou vypuštěni do volné přírody. Odchov orlů mořských není v zoologických zahradách zcela běžný. V Zoo Ostrava se však daří. Od roku 2018 tam rodičovský pár úspěšně odchoval devět mláďat, uvedla mluvčí zahrady Šárka Nováková.

Zrcadlový objekt nazvaný The Door (Dveře), který stojí v parku v Litomyšli na Svitavsku, město polepí UV samolepkami, aby do něj případně nenaráželi ptáci. Město se na tom domluvilo s ornitology, řekl ČTK starosta Daniel Brýdl (Generace 89). Instalaci navrhl nizozemský architekt Winy Maas. V Česku je to jeho první projekt.

Dobrovolníci vysázeli v listopadu v místních částech Mnichova Hradiště na Mladoboleslavsku zhruba 500 stromů a keřů, polovinu tvoří ovocné stromy. Do výsadby organizované z větší části Českým svazem ochránců přírody (ČSOP) Klenice se zapojily desítky dobrovolníků, péči o stromy v dalších letech má zajistit město Mnichovo Hradiště. ČTK to za město řekl Ondřej Šindelář.

Dvě mláďata antilopy nyaly nížinné přišla na svět v plzeňské zoo. V polovině října a následně v polovině listopadu se dosavadní šestičlenné stádo nyal rozrostlo o samečka a samičku. Stejně jako před pár dny překvapily želvy po měsíci s opakovanou snůškou, tak podobná shoda je u antilop, řekl ČTK mluvčí zoo Martin Vobruba. Podle něj šlo o 49. a 50. mládě narozené v plzeňské zahradě.

Olomoucký krajský soud zamítl v kauze Bečva i stížnost žalobce vůči společnosti Energoaqua, kterou vsetínský soud označil za viníka ekologické havárie, ale případ postoupil České inspekci životního prostředí jako možný přestupek. Neshledal totiž objektivně trestní odpovědnost společnosti. Se závěry okresního soudu se ztotožnil i olomoucký krajský soud. O stížnosti žalobce rozhodl ve středu v neveřejném jednání poté, co potvrdil zprošťující verdikt pro ředitele společnosti Oldřicha Havelku.

Plzni se daří mírnit potíže, které má v některých svých částech s přemnoženými divokými prasaty. I díky městem vypsané dotaci na odstřel černé zvěře myslivci za uplynulých 12 měsíců ulovili přes 500 divočáků, což je meziročně téměř dvakrát více. Pomohlo také jednání s majiteli neudržovaných pozemků, kam se divoká prasata stahovala. V podpoře odlovu bude město pokračovat, řekl dnes ČTK primátorův náměstek pro životní prostředí Aleš Tolar (STAN).

Liberecká zoo zřejmě do roka přijde o svého posledního slona indického. Sedmatřicetiletou Balu čeká na základě rozhodnutí evropského koordinátora chovu slonů přesun do jiného zařízení v Evropě. Jiného slona zoo v Liberci i kvůli špatnému stavu slonince získat nemůže, informoval ředitel zahrady David Nejedlo.

Stavební úřad v Říčanech u Prahy zahájil řízení o odstranění stavby zoo pro děti v nedalekých Čestlicích, kterou buduje firma Zoo Palace miliardáře Pavla Sehnala. ČTK o tom dnes informovala mluvčí říčanské radnice Hana Vlnařová. Podle obce Čestlice vzniká zábavní park na kraji průmyslové zóny v rozporu s územním plánem, uvedl v půli listopadu Deník N. Firma to odmítá.

Celníci letos na jaře objevili při domovních prohlídkách na Karvinsku 18 chráněných živočichů, tři nevylíhnutá vejce a tři vycpaniny. Při prohlídkách zajistili také téměř 20 kilogramů konopí, dvě nelegálně držené střelné zbraně, přes 250 tablet anabolických steroidů, výpočetní techniku a mobily. Kriminalisté kvůli neoprávněnému nakládání s chráněnými živočichy zahájili trestní stíhání proti šesti lidem, kteří byli odsouzeni k peněžitým trestům od 10 000 do 100 000 korun, informovala Celní správa na webu.

Po čtyřech letech od ekologické katastrofy se řeka Bečva na pomezí Zlínského a Olomouckého kraje již vzpamatovala z nejhoršího. Zásluhu na tom mají i rybáři, kteří každý rok do řeky vysazují několik set tisíc rybích plůdků a ročních i dvouletých ryb. Řeka se podle šéfa hustopečských rybářů Stanislava Pernického díky samočisticí schopnosti obnoví, bude to však ještě otázka času, řekl. Na řece stále funguje pro rybáře režim chyť a pusť.

Státní podnik Lesy České republiky (LČR) bude s Lesy Slovenské republiky řešit větší odolnost lesů v pohraničních oblastech vůči klimatické změně a suchu. Kromě ochrany vodních zdrojů a zadržování vody v kraji se budou lesníci zabývat i možnostmi přirozené obnovy lesů ze semen stojících stromů. Na Evropskou unií podpořeném projektu v hodnotě 1,55 milionu eur (asi 39 milionů korun) se ještě budou podílet Česká zemědělská univerzita v Praze a Národní lesnické centrum Slovenské republiky.

Definici ekologické újmy zpřesňuje a financování nápravných opatření umožňuje návrh zákona o předcházení ekologické újmě, který dnes schválila vláda. Novinářům to řekl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) Dosavadní zákon se podle něj ukázal jako nefunkční, a to například při řešení havárie na řece Bečvě. Pokud normu stihne do skončení mandátu v příštím roce schválit i Sněmovna, měl by dostat stát možnost financovat nápravná opatření a peníze později vymáhat po původci újmy.