LZ VLK

Obnova přírodní památky Slánská hora ve Slaném na Kladensku zlepšila podmínky pro růst vzácných rostlin. Na hoře také přibyla naučná stezka a kompletně hotové jsou tři kříže připomínající utrpení lidí za třicetileté války. Úpravy zeleně začaly předloni, nyní jsou práce včetně doplnění prvků dokončené. Náklady přesáhly čtyři miliony korun, město využilo i dotaci Středočeského kraje, řekla ČTK mluvčí slánské radnice Lucie Krčková.

V parku Boženy Němcové v Karviné vzniká ovocný sad, který bude veřejně přístupný. Na ploše zhruba 6300 metrů čtverečních pracovníci odborné firmy vysadí více než 50 ovocných stromů a přibližně 130 keřů. Sad má posílit biodiverzitu a pomoci zmírnit rozšiřování jmelí. ČTK to řekla mluvčí magistrátu Monika Danková.

V plzeňské zoologické zahradě se po necelých devíti letech podařilo odchovat mládě nosorožce indického. Zdravý samec se narodil 23. listopadu v 06:00 sedmnáctileté Manjule, která porodila už třetího potomka. Pavilon zůstane do odvolání uzavřen, pokud bude vše v pořádku, zvažuje se jeho zpřístupnění na Vánoce, řekl ČTK mluvčí zoo Martin Vobruba.

V jihlavské zoologické zahradě byla zjištěná ptačí chřipka u dvou mladých labutí bílých, které uhynuly. Zoo proto utratila ptáky, kteří byli společně na rybníce, kromě labutí i husy velké. Celkem přišla o 15 zvířat, řekla ČTK Simona Kubičková z marketingového oddělení zahrady. Kvůli prověřování možného rozšíření nákazy veterináři odeberou další vzorky. Zahrada je dnes pro veřejnost uzavřená, znovu přístupná bude od soboty. U vstupu budou dezinfekční rohože.

Opuštěný a zatopený lom Libeč v severní části Trutnova přírodní památkou nebude. Rozhodl o tom krajský úřad, který nevyhověl návrhu iniciativy Stop likvidaci lomu Libeč. Město proto ustavilo třináctičlennou pracovní skupinu odborníků, která bude budoucnost a případné úpravy lomu řešit.

Vědci popsali, jak rostlinné buňky spouští své životně důležité procesy. Takzvaná endocytóza umožňuje buňkám přijímat látky z okolního prostředí. Nová zjištění mohou v budoucnu pomoci při řízení buněčného dělení rostlin a šlechtění zemědělských plodin, uvedl Ústav experimentální botaniky Akademie věd ČR. Studii publikoval vědecký časopis Nature Plants.

Zelené fasády na budovách či průmyslových halách mohou mít i ekonomický přínos. Stavbu v létě ochladí a v zimě chrání proti promrznutí, čímž snižují náklady na topení či klimatizaci. ČTK to řekl odborník z České zemědělské univerzity v Praze Miroslav Kunt. Od takzvaných zelených střech se liší tím, že jsou umístěny vertikálně na stěně budovy. Zelená fasáda je tvořena popínavými rostlinami vsazenými do země u budovy, nikoliv do truhlíků či květináčů.

Populace divokých prasat v lesích Olomouckého kraje navzdory každoročnímu odstřelu několika tisíců jedinců pozvolna roste. Letos na konci března statistici v kraji odhadovali početní stav divočáků na 3080 kusů, o rok dříve jich bylo 2936 a předloni 2718. Divoká prasata se při hledání potravy přibližují k obydleným oblastem. Například v Hlubočkách na Olomoucku na podzim museli odstřelit několik divočáků, kteří se zabydleli na louce nedaleko domů.

Středočeský kraj dá v příštím roce 26,5 milionu korun na výstavbu a obnovu rybníků, tůní a mokřadů. Cílem dotačního programu je ochrana přírody a lepší hospodaření s vodou v krajině. Zájemci o dotace mohou přihlašovat své projekty od 9. do 23. února, informovala ČTK Zuzana Žídková z krajského úřadu.

Nejvyšší soud (NS) zamítl dovolání Českých drah, které neúspěšně žádaly náhradu škody více než 300 000 korun od chovatele dobytka z Klatovska. Dvěma kravám z jeho stáda se podařilo překonat ohradník a jedna pak vstoupila na trať, kde do ní vrazil vlak. Soudy dospěly k závěru, že chovatel za škodu v tomto případě neodpovídá a své povinnosti nezanedbal. Krávy se dostaly přes ohradník jen kvůli tomu, že na sousedním pozemku spadla větev, která dráty stlačila k zemi, a krávy je tak mohly překročit.

Největší strach z nových předmětů mezi ptáky mají plameňáci a potápky. Vyplývá to z mezinárodního výzkumu vědců, na němž se podíleli zástupci Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity. Experimenty se uskutečnily ve 24 zemích na šesti kontinentech a vědci do nich zapojili 1439 ptáků 136 druhů. Novináře o tom informovala mluvčí Jihočeské univerzity Edita Kadlecová.

Vědci z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR vyvinuli ve spolupráci s anglickým kolegy model strojového učení, který jim pomáhá rozpoznávat takzvaná parazitická vejce nakladená v hnízdech. Při rozpoznání vejce, které do hnízda nepatří, dosahuje model, který pracuje s fotografiemi, 97 procent úspěšnosti, zatímco lidé je dokázali rozeznat v 87 procentech případů. Ústav o tom informoval v tiskové zprávě.

Oheň, který byl tisíce let přirozeným faktorem utvářejícím podobu krajiny, zkouší v posledních letech využívat i správci chráněných oblastí a národních parků. Je zejména prostředkem ke zvýšení druhové pestrosti, protože mnoho rostlin bylo dříve přímo vázaných na to, že oheň vyčistil místo a umožnil konkurenčně méně silným druhům vyrůst. Zároveň je s řízeným vypalováním v Česku málo zkušeností, protože jako legální prostředek mohou oheň k vypalování v přírodě využívat pouze správci chráněných území, řekl na semináři o ohni ve volné přírodě vedoucí chráněné krajinné oblasti (CHKO) Pálava Jiří Kmet.

Ředitelství silnic a dálnic ČR (ŘSD) pokračuje v přípravě přeložky silnice I/9 mezi Novým Borem a Dolní Libchavou na Českolipsku, přestože soud zrušil stavbě výjimku z ochrany zvláště chráněných druhů udělenou ministerstvem životního prostředí (MŽP). Ministerstvo následně zrušilo i původní rozhodnutí krajského úřadu a věc se nyní bude znovu projednávat, uvedla na dotaz ČTK regionální mluvčí ŘSD Kamila Zahálková.

Domy přírody přivítaly v loňském roce kolem půl milionu návštěvníků, o rok dříve jich bylo zhruba 350 000. Počty domů, které lidem přibližují přírodní hodnoty daného regionu prostřednictvím interaktivních expozic, naučných programů a akcí, se postupně zvyšují. V roce 2024 jich přibylo pět. ČTK to řekla mluvčí Agentury ochrany přírody a krajiny ČR Karolína Šůlová. Nejvíce lidí ročně navštíví Dům přírody v Moravském krasu, a to kolem 30 000, informovala agentura.

Město Pardubice plánuje obnovu rybníčku Netušílek, aby se tam mohli vrátit obojživelníci. Podle odborníků se tam vyskytovaly všechny obojživelné druhy, které na Pardubicku žijí, což je hodně neobvyklé. ČTK to řekla náměstkyně primátora Jiřina Klčová (ANO). Podle ní stojí za to vodní plochu zachránit, je malá rozsahem, ale velká významem. Momentálně je téměř vyschlá.

Pražská zoologická zahrada hledá adoptivní rodiče či sponzory pro některá svá opomíjená či méně populární zvířata. Před vánočními svátky zahájila tradiční kampaň Adoptuj mě, díky níž mohou takzvaní zvířecí sirotci získat finanční podporu i pozornost. Tento rok zoo vybrala deset zvířat, jde o čtyři savce, tři ptáky a po jednom plazu, obojživelníku a rybě. Podrobnosti o projektu zveřejnila zoo na svém webu.

Stovku sazeniček jedle bělokoré vyzvedli ze země a zabalili do tašek správci plzeňských městských lesů. Od semínka je čtyři roky pěstovali v lesní školce Čtyrák a o první adventní neděli je zástupci města rozdají Plzeňanům. Město si totiž letos připomíná 100 let od chvíle, kdy se na centrálním náměstí poprvé rozsvítil vánoční strom. Tento víkend na první adventní neděli se letošní strom opět rozzáří a město při té příležitosti daruje malé stromky lidem, aby si je mohli vysadit na svém pozemku, řekla ČTK mluvčí Správy veřejného statku města Plzně Radka Žáková.

Víkendová veterinární služba první pomoci bude v Karlovarském kraji pokračovat, shodli se na tom zástupci kraje i veterinářů po vyhodnocení dvouměsíčního zkušebního provozu. Do konce ledna se bude kraj snažit do projektu zapojit další veterináře, uvedl krajský radní pro oblast životního prostředí a zemědělství Jan Vrba (ANO) v tiskové zprávě. Služba v regionu funguje od října, dosud se do ní zapojilo devět ze zhruba 30 veterinárních lékařů.

Na okraji Semněvic na Domažlicku vysadili 107 stromů původních druhů, jabloní, slivoní a střemch. Krajinný sad poblíž dvou obecních vrtů ochrání zdroje pitné vody, zabrání jejich přehřívání a vysychání. Výsadba je součástí projektu Zdravá krajina Plzeňského kraje, řekl ČTK šéf krajského odboru životního prostředí Martin Plíhal.