LZ VLK

Vláda schválila nová pravidla pro podpory lesníkům, jedná se o program s názvem Investiční úvěry Lesnictví, ve kterém zájemci mohou žádat o úvěr od 100 000 do deseti milionů korun a o program na pojištění lesních porostů. Obě podpory poskytuje Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond (PGRLF), v případě pojištění bude fond lesníkům hradit až polovinu nákladů na pojištění lesních porostů. Maximálně může jeden podnik dostat 300 000 eur (zhruba 7,5 milionu korun). Vyplývá to z tiskové zprávy ministerstva zemědělství.

Přírodní Zahrada pěti elementů byla jedním ze 43 míst, která mohli lidé v Jihomoravském kraji navštívit jako součást programu o Víkendu otevřených zahrad. Manželé Řezáčovi prostor v zahrádkářské kolonii Zaječí hora koupili v roce 2013, loni získali certifikát přírodní zahrada. Jak ČTK řekla Zuzana Řezáčová Lukášková, nyní usilují o získání certifikátu ukázková přírodní zahrada.

Krajská nemocnice v Krnově na Bruntálsku začala na Oddělení dlouhodobé intenzivní ošetřovatelské péče (DIOP) využívat felinoterapii, tedy podpůrnou léčbu pomocí koček. S roční kočkou Elis tam za pacienty dochází sestra Veronika Štěpáníková, která se terapeutické práci s kočkami věnuje, sdělil mluvčí nemocnice František Kuba.

V Karlových Varech slavnostně otevřeli novou trať pro horská kola s názvem GOEtrail. Název odkazuje na místo, odkud trať vede, tedy na Goethovu vyhlídku nad městem. Zhruba tříkilometrová trať má tři trasy podle obtížnosti, takže by měla uspokojit zkušené cyklisty i jezdce, kteří se jízdě v terénu teprve učí. Podle radního Petra Bursíka (ODS) jde o první oficiální cyklistickou trať v lázeňských lesích Karlových Varů.

Projekty ochrany přírody, obnovy památek nebo podpory záchranářů v českém pohraničí získaly z evropského programu Interreg V-A v posledních letech asi deset miliard korun. Díky unijním dotacím také třeba vznikl Hornický region Krušnohoří s památkami z období těžby rud v Krušných horách na německé i české straně.

Zoo Hodonín má nový přírůstek v pavilonu primátů, minulý týden se tam narodilo mládě geurézy běloramenné. Jde o čtvrtý letošní přírůstek v pavilonu primátů, informoval mluvčí zahrady Ivo Cencinger.

U rybníka Jarošovský Kacíř na Třebíčsku budou chránit žáby a čolky před auty trvalé zábrany u silnice. Umístěné budou v tomto úseku po obou stranách vozovky mezi Zárubicemi a Lipníkem. Migrující živočichy, mezi nimiž je řada ohrožených druhů, budou navádět k propustkům pod silnicí.

Omezit rizika havárií na řekách a zpřesnit pravomoci úřadů při jejich likvidaci má novela vodního zákona, kterou podepsal prezident Petr Pavel. Informoval o tom odbor komunikace Hradu. Novela reaguje na otravu řeky Bečvy v roce 2020. Havárie na vodách se podle novely budou nahlašovat hasičům. Schválená předloha také zavádí registr výpustí ze zdrojů znečištění. Největší znečišťovatelé budou muset průběžně sledovat vybrané ukazatele kvality vypouštěných vod. Původně jim podle vládního návrhu měla přibýt povinnost kontinuálního měření. Sněmovna ale tuto povinnost změnila na nepřetržité sledování znečištění odpadních vod.

Do doby, než se přijme na evropské úrovni opatření na snížení ochrany vlků, je jediným řešením v ČR povolení výjimek na lov problémových vlků podle zákona o ochraně přírody a krajiny na úrovni krajů. Vlčí populace se v zemích EU rozšiřují, řekl dnes po setkání s farmáři na Broumovsku ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Podle něj jde o problém od Finska po Chorvatsko. Vlci na hospodářská zvířata útočí i na Broumovsku.

Environmentální Cenu Josefa Vavrouška si dnes převzali čtyři laureáti. Ekolog mokřadů Jan Květ ji získal za dlouhodobý přínos, za výjimečný počin ocenila porota bývalou pražskou političku a aktivistku Petru Kolínskou a kategorii "Eko-zásek roku" určenou pro mladé do 26 let letos porotci udělili předsedovi spolku Pestré Polabí Martinu Trávníčkovi. Letošní nové ocenění ministra životního prostředí za mimořádný příspěvek ke komunikaci či vzdělávání získal Jiří Jiránek. Ten stál u zrodu Hnutí Brontosaurus nebo ministerstva životního prostředí. Ceny za rok 2023 dnes předali pořadatelé ve Valdštejnském paláci v Praze.

Česká společnost ornitologická (ČSO) si nechává zpracovat znalecký posudek, který má potvrdit, že lokalita pro vedení lanovky v Brně je významná z hlediska chráněných živočichů. Posudek předloží Městskému soudu v Praze, který se bude žalobou ornitologů proti povolení stavby zabývat, řekl předseda Jihomoravské pobočky ČSO Jan Sychra. Na soudní stání 20. června se připravuje také Brno, sdělil ČTK radní pro dopravu Petr Kratochvíl (ODS). Vedení města projekt odhadem za 950 milionů korun považuje za přínosný mj. z dopravního hlediska.

Zástupci pražské zoo dnes odpoledne vypustili další čtyři koně Převalského do aklimatizační ohrady v Kazachstánu, celkem jich tak je v Kazachstánu sedm. Čtyři klisny přiletěly vojenským letounem z Berlína dnes kolem 08:00 místního času (05:00 SEČ) na letiště v Arkalyku a jsou v pořádku, informoval mluvčí Zoo Praha Filip Mašek. Pražská zoologická zahrada návrat koní do přírody organizuje. Původně měl letoun CASA se zvířaty, který vypravila berlínská zoo, přiletět souběžně s dalšími třemi koňmi z Prahy v úterý 4. června, měl však závadu. Cílem projektu je obnovit populaci divokých koní ve volné přírodě.

Městský soud v Praze přiznal žalobě České společnosti ornitologické (ČSO) proti povolení stavby lanovky z brněnských Pisárek k univerzitnímu kampusu odkladný účinek. Pozastavil tím účinky napadeného rozhodnutí do skončení řízení, informoval mluvčí soudu Adam Wenig. Ornitologové nesouhlasí s provedeným biologickým hodnocením, podle organizace stavba negativně ovlivní významnou ptačí oblast. Dopravní podnik města Brna rozhodnutí registruje, řekla ČTK mluvčí podniku Hana Tomaštíková.

Ekologická organizace Arnika vyhlásila 14. ročník ankety Alej roku. Na www.alejroku.cz mohou lidé nyní nominovat své oblíbené stromořadí. Potřebné jsou jedna až tři fotografie aleje, souřadnice GPS a krátký popis či delší příběh, který se k ní váže, uvedl mluvčí Arniky Luboš Pavlovič. Nominující mohou vyhrát ceny a jedna z alejí získá ošetření.

Přemnožená zvěř poškodí až třetinu mladých lesů, za deset let způsobila škody za minimálně 25 miliard korun, uvedlo ministerstvo zemědělství (MZe). Úřad to chce zlepšit novelou mysliveckého zákona, kterou by měla vláda projednat v červnu. Myslivecká jednota naopak uvedla, že zvěř je v Česku přemnožená jen lokálně. K připravované novele mají myslivci několik připomínek.

Do finále letošního ročníku ankety Strom roku postoupilo deset kandidátů z devíti krajů, porota vybírala z 66 návrhů. Převažují lípy, mezi finalisty je však například i jerlín. Hlasování začne v červenci, informoval za pořadatelskou Nadaci Partnerství David Kopecký. Stromem roku 2023 se stala hrušeň, která roste v širém poli u Mrákotína u Skutče v Železných horách.

Brněnská Mendelova univerzita začíná ve svém zemědělském podniku v Žabčicích na Brněnsku využívat senzor odhalující při sečení mláďata v porostu. Systém doplňuje drony pro mapování terénu a cvičeného psa, jenž také dokáže mláďata najít. Kombinací těchto metod chce podnik ztráty na divoké zvěři při senosečích úplně eliminovat, uvedla mluvčí univerzity Tereza Pospíchalová. Speciální senzor již na Brněnsku využívá například podnik Bonagro. Díky němu se daří zachránit desítky zvířat, řekl ČTK předseda představenstva Roman Zvěřina.

Prudké lokální deště, bouřky a hodně spadlé vody potrápilo v Plzeňském kraji v minulých dnech nejen obce a lidi, ale i volně žijící zvířata. Plzeňští ochranáři pečovali o několik promáčených a zmoklých dravců nebo o čerstvé labutí mládě, které vyplavila velká voda z hnízda, řekl ČTK vedoucí plzeňské záchranné stanice živočichů Karel Makoň.

Ornitologové společně s Českou inspekcí životního prostředí (ČIŽP) včera kontrolovali práce na zateplení panelového domu v Klášterci nad Ohří na Chomutovsku. Kontrola odhalila hnízda rorýsů, což je zvláště chráněný druh v kategorii ohrožený. Ornitolog Václav Beran ČTK řekl, že v objektu je nejméně 140 dutin vhodných pro hnízdění. Stavební firmě inspektoři omezí činnost do poloviny srpna, řekla ČTK mluvčí inspekce Miriam Loužecká.

Přizpůsobit města vedrům pomocí adaptačních opatření, jako je vysázení stromů a rostlin, je nutné udělat co nejdříve. Vlny veder, které jsou nejčastěji definovány několika dny s tropickými teplotami za sebou, jsou kvůli klimatické změně stále četnější, uvedli odborníci z různých oborů na pražské debatě pořádané Institutem pro evropskou politiku Europeum. Představili možná opatření, která už například existují v zahraničí, a která by se dala uplatnit v Praze. Poukázali také na projekty, které v Praze už fungují.