LZ VLK

Primátor Jablonce nad Nisou Miloš Vele (ODS) doufá, že odlov divokých prasat, který tento týden v oblasti blízkého Rádla a Vratislavic nad Nisou zahájili policejní odstřelovači, pomůže i městu. S přemnoženou černou zvěří se radnice druhého největšího města v Libereckém kraji potýká už tři roky. Divoká prasata mohou lidé potkat na sídlišti v Proseči nad Nisou, na Žižkově vrchu nebo v Srnčím dole, ale i na dalších místech ve městě, řekl ČTK Vele.

Brno po pěti letech fungování upraví dotační program pro vytváření zelených střech. Změny zástupci města konzultovali s odborníky z Vysokého učení technického v Brně, ústavu výzkumu globální změny Czech Globe a Svazu zakládání a údržby zeleně. Podpořené projekty by měly ještě lépe plnit své zásadní funkce, jako je zadržování dešťových srážek, snižování emisí oxidu uhličitého nebo hluková a teplotní izolace staveb, uvedl náměstek primátorky Filip Chvátal (KDU-ČSL).

Vláda podle ekologických aktivistů zdržuje rozhodnutí o vyhlášení Národního parku Křivoklátsko, což je znepokojuje. Hnutí Duha proto spustilo kampaň nazvanou Divočina nabeton. Ekologičtí aktivisté v ní varují před tím, že novela, která by měla posílit ochranu Křivoklátska, může podle nich paradoxně umožnit intenzivnější využívání území, pokud projdou některé pozměňovací návrhy. Ministerstvo životního prostředí oponuje, že novela zákona prochází standardním legislativním procesem, do konce roku by měla být připravena k projednání.

Policejní střelci ulovili za první noc na Jablonecku pět divokých prasat. Pracovníci krajské veterinární správy je převezli k dalšímu odbornému zpracování a likvidaci v souladu s platnými veterinárními standardy a předpisy, uvedla na webu Hana Rubášová z tiskového odboru policejního prezidia. Cílem policejní akce je eliminovat v Libereckém kraji populaci divokých prasat, která mohou šířit africký mor prasat, a zabránit zavlečení nákazy do komerčních chovů prasat domácích.

Radnice v Litovli na Olomoucku prodloužila do konce roku zákaz vstupu do některých částí lužního lesa v okolí města, kde je po zářijových záplavách stále podmáčená půda a hrozí pád stromů. Nové opatření se týká přírodních rezervací Hejtmanka a Vrapač. V ostatních částech lužního lesa lemujícího řeku Moravu u Litovle přestal platit zákaz vstupu na konci října. ČTK informaci získala na webu litovelské radnice.

Spolek Nejíme zvířata dnes zveřejnil další tajně pořízené záběry z kravínů, na nichž zaměstnanci bijí krávy, surově zacházejí s telaty nebo je probíjejí elektřinou. Tentokrát jde o šest kravínů, z nichž odebírá mléko společnost Savencia fromage & dairy. Firma chování zaměstnanců ke kravám odsoudila. V polovině října zveřejnil spolek podobné záběry z jiných kravínů. Podle veterinární správy z nich bylo jednoznačné, že byl porušen zákon na ochranu zvířat proti týrání.

Ještě před sametovou revolucí, v listopadu 1989, se spojily přední osobnosti československého ekologického hnutí s vizí silného a nezávislého hlasu pro ochranu přírody a životního prostředí. Zelený kruh, nezávislá ekologická asociace si 5. listopadu připomíná 35. výročí od svého založení. Zelený kruh dnes sdružuje desítky spolků zabývajících se ochranou životního prostředí, přírody a občanských práv.

Státní podnik Lesy České republiky (LČR) umožní lov z posedů i myslivcům vozíčkářům nebo jinak tělesně handicapovaným. Ve svých oborách pro ně staví posedy zvané kazatelny, kam může lovec vjet i s vozíkem. V Česku podle mluvčí podniku Evy Jouklové takové posedy zatím vznikly jen ojediněle v některých soukromých lesích. Lesy ČR spravují téměř polovinu lesů v zemi. Po republice mají 36 obor, z toho ve 21 hospodaří ve vlastní režii.

Pomoci zastavit šíření nebezpečného afrického moru prasat v Libereckém kraji je úkolem střelců, které dnes na Jablonecku nasadila Policie ČR po dohodě se Státní veterinární správou (SVS). První odstřely se uskuteční v oblasti Rádla na Jablonecku a sousedních Vratislavic nad Nisou na Liberecku od dnešních 18:00 do čtvrtečních 06:00. Oblast proto bude uzavřena, upozorňovat na to budou cedule, sms zprávy, ale také desítky policistů, řekl dnes novinářům ředitel pořádkové policie Petr Koutný.

Důležité rysy a struktury vývoje hlavy obratlovců mají svůj původ u společného předka všech strunatců, ukázala studie vědců z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR. Zjistili to při zkoumání kopinatce, který patří mezi strunatce. Kopinatci jsou malí, protáhlí, rybám podobní mořští živočichové, blízce příbuzní obratlovcům. Pochopení zkoumaných evolučních mechanismů podle vědců pomáhá přiblížit historii života na Zemi a zároveň přispět do výzkumu vývojových poruch spojených s tvorbou hlavy a obličejových struktur člověka.

Hasičský dron našel dnes kolem poledne v Pardubicích ztracené mládě klokana Kjůta. Klokánek utekl v neděli odpoledne z Pohádkové zahrady, která se stará o opuštěná zvířata. Půlroční sirotek nakonec nebyl moc daleko, dron ho pomohl trasovat. ČTK to řekla Romana Vojířová ze zahrady. Zařízení požádalo o pomoc veřejnost i hasiče.

Z Pohádkové zahrady v Pardubicích, která se stará o opuštěná zvířata, uteklo v neděli mládě klokana rudokrkého. Prokousalo plot. Zvíře není nebezpečné, je plaché. ČTK to řekla Romana Vojířová ze zahrady. Zařízení prosí veřejnost o pomoc s hledáním.

Ostravská zoologická zahrada odchovává tři mláďata vydry malé, která je nejmenším druhem těchto zvířat. Mláďata už mohou návštěvníci vidět i ve venkovním výběhu, zatím se zdržovala hlavně ve vnitřních prostorech, které jsou lidem nepřístupné, řekla ČTK mluvčí zahrady Šárka Nováková.

Vánočně vyzdobenému centru Olomouce letos nebude dominovat tradiční jedle, smrk nebo borovice, ale unikátní sekvojec obrovský. Exotický jehličnan, který odborníci považují za nejmohutnější strom na Zemi, roste ve volné přírodě pouze v Kalifornii na západních svazích pohoří Sierra Nevada. V Česku je k vidění jen v několika málo botanických zahradách a arboretech. Sekvojce městu darovala floristická firma, v jejímž areálu nevšední jehličnan rostl zhruba čtyři desítky let.

Táborská zoologická zahrada získala do svého chovu dvě vzácná plemena. Jde o kozu walliskou a ovci valašskou. Obě plemena byla v minulosti ve volné přírodě téměř vyhubena. ČTK to řekl mluvčí táborské zoologické zahrady Filip Sušanka.

Kovozoo ve Starém Městě na Uherskohradišťsku po roce opět nabídne festival strašidel a hororu. V sobotu 2. listopadu si v ní zájemci budou moci obejít stanoviště inspirovaná pohádkami a horory, pořadatelé chystají také soutěž o nejlepší kostýmy. Lidé si prohlédnou také Teslovy transformátory, tedy přístroje, které vyrábějí blesky. Akce Strašidelná zahrada se uskuteční od 15:00 do 21:00, sdělila ČTK Martina Juřenová z pořádající skupiny společností REC Group.

Tradičním lampionovým průvodem ukončeným na symbolickém hřbitově vyhynulých zvířat u expozice Čitván oslaví v sobotu ostravská zoo anglosaský lidový svátek Halloween. Návštěvníci budou moci u zapálených svíček zavzpomínat na druhy zvířat, které byly kvůli činnosti člověka na Zemi zcela vyhubeny. Během dne bude v zahradě připravena i řada dalších doprovodných aktivit, řekla ČTK mluvčí zoo Šárka Nováková.

Mezinárodní tým vědců, včetně českých expertů, odhalil, co stojí za pestrým zbarvením papouščího peří. Zodpovědné jsou specifické pigmenty. Studie například prokázala, že pigment psittakofulvin, který je u papoušků zodpovědný za červené a žluté barvy, se vyskytuje ve dvou chemických formách. Vědci nově zjistili, že jeho specifické zabarvení závisí na molekulárních přeměnách řízených enzymem, uvedla Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy (PřF UK).

V Mohelenské hadcové stepi na Třebíčsku se mezi nepůvodními invazními druhy rostlin vyskytuje kaktus opuncie hnědoostná. Zřejmě je tam vysadil nějaký milovník kaktusů, začala se šířit. Ochránci přírody odstraňují opuncie v tomto území od roku 2017, přesto je tam botanici našli i letos v září. Na webu o tom informovalo regionální pracoviště Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR).

V Jeseníkách přibývá vlků, ochránci narození vlčat zaznamenali hned v několika smečkách. Nová vlčí teritoria evidují především v příhraničních oblastech, hlavně v posledních čtyřech letech. Vyplývá to z informací Hnutí DUHA Šelmy, které se na intenzivní monitoring velkých šelem zaměřuje posledních devět let. Podle ochranářů je výskyt velkých šelem pro krajinu pozitivem, chovatelé by se však měli zaměřit na zabezpečení svých hospodářských zvířat, sdělili ČTK zástupci Hnutí DUHA.