LZ VLK

Počet případů likvidace vosích, sršních hnízd a rojů divokých včel v českých domácnostech v posledních letech výrazně roste. Asistenční společnosti jich v roce 2024 řešily asi 1500, což je téměř dvojnásobný nárůst proti roku 2023, vyplývá ze statistik České asociace asistenčních společností. Za rostoucím počtem zásahů stojí podle odborníků nejen teplé počasí, ale také šíření invazivních druhů, například sršně asijské.

Společnost Pražské vodovody a kanalizace (PVK) nechala na fasádu svého sídla na Vinohradech nainstalovat budky pro rorýse, kterým ubývají místa pro hnízdění kvůli rekonstrukcím budov.

Veselí nad Moravou na Hodonínsku zahájilo po dvou letech příprav první etapu projektu zaměřeného na obnovu přirozených ekosystémů. Nechá při ní vysadit 4595 stromů, 2810 keřů a zatravní přes osm hektarů půdy. Cílem je podpořit přirozený pohyb živočichů a rostlin, zamezit půdní erozi a zlepšit schopnost krajiny zadržovat vodu. Náklady dosahující téměř 26,5 milionu korun bez DPH hradí město prostřednictvím Operačního programu Životní prostředí, informovalo dnes na svém webu.

Nová výstava v Muzeu Kroměřížska přenese návštěvníky zábavnou a hravou formou do světa zvířat. V Galerii v podloubí na kroměřížském Velkém náměstí je otevřena od začátku července, potrvá do 24. srpna, sdělila ČTK mluvčí muzea a kurátorka výstavy Martina Malá. Výstavu pojmenovanou Mezi námi zvířaty připravilo liberecké vědecké centrum iQLandia.

Zoopark Zájezd odchoval dva vzácné druhy ještěrů - drakouny a bičochvosty. Drakouny chová zoopark jako jediný v ČR a jako jeden ze čtyř v Evropě, odchov se podařil po čtyřech letech. V případě bičochvostů se zooparku podařil poprvé, informoval dnes za Zoopark Zájezd Daniel Koleška.

Zájem o potraviny s hmyzem mezi Čechy roste, větší rozvoj a prodeje ale brzdí zejména skepse lidí a nastavení legislativy. ČTK to řekli zástupci českých firem Crunchy, Sens Food a WormUP, které vyrábějí a nabízejí hmyzí potraviny. V ČR je aktuálně šest zpracovatelů hmyzu pro potravinářské účely. Potraviny s obsahem hmyzu má ve své stálé nabídce i několik obchodních řetězců a některé z nich plánují rozšíření sortimentu hmyzích potravin.

V areálu Krajské nemocnice T. Bati ve Zlíně přibývá zeleně. Areál má rozlohu přibližně 60 000 metrů čtverečních a jsou v něm udržované záhony, trávníky a stromy. Pečuje o ně tým zkušených zahradníků, někdy však také řeší vandalismus nebo dokonce krádeže, sdělila ČTK mluvčí nemocnice Dana Lipovská.

Pracovníci Lesů hlavního města Prahy (LHMP) loni v metropoli vysázeli 172 072 sazenic, meziročně o 32 078 více. Více i těžili, když z pražských lesů získali 6835 metrů krychlových dřeva, o 1729 více než o rok dříve. Vyplývá to z výroční zprávy městské příspěvkové organizace za loňský rok. Vyšší těžbu způsobilo podle dokumentu zejména rozsáhlejší odstraňování jasanů napadených houbovými patogeny, vyšší výsadba pak byla dána především zalesňováním nových ploch. Oproti předloňsku se mírně zvýšil výskyt kůrovce.

Inspektoři Státní veterinární správy (SVS) zjistili u chovatele v Křinci na Nymbursku týrání zvířat a nevhodné podmínky chovu. Ve spolupráci s obcí s rozšířenou působností (ORP) mu proto odebrali 11 prasat a čtyři kusy skotu. Nedostatky prokázala na začátku července opakovaná kontrola inspektorů ve spolupráci s ORP. Zvířata byla umístěna do předběžné náhradní péče. Případem se zabývá ORP Nymburk a policie, sdělil ČTK mluvčí SVS Petr Vorlíček.

Policisté doprovodili k lesu losa, který dnes ráno procházel rušnou křižovatku v Želechovicích nad Dřevnicí na Zlínsku. Informace o výskytu zvířete předali starostovi a příslušným úřadům, uvedla policejní mluvčí Monika Kozumplíková. Los evropský je na Zlínsku k vidění na neobvyklých místech už více než týden.

Zemědělci přecházejí na pěstování méně náročných plodin, důvodem je sucho, ale i pokles účinnosti přípravků na ochranu rostlin. Zároveň kvůli tomu ustupují od pěstování speciálních plodin. Vyplývá to z vyjádření Agrární komory ČR pro ČTK. Podle dat Českého statistického úřadu letos klesla osevní plocha pohanky, a to o víc než čtvrtinu, žita o 16,3 procenta, ječmene ozimého o téměř 14 procent a řepky o 2,2 procenta. Naopak více se pěstuje pšenice tvrdé nebo ovsa.

Plzeň pěstuje díky nové mostové závlaze v lesní školce Čtyrák na Bílé Hoře odolnější stromky pro městské lesy. Lesníci mění způsob pěstování a péče o sazenice stromků. S novým automatickým zavlažovacím systémem za 600 000 korun budou moci připravit pro výsadbu více takzvaných obalovaných sazenic. Tyto sazenice se po vysazení lépe uchytí, což je pro obnovu lesa po kůrovcové kalamitě důležité. Město každoročně ve svých lesích vysází v průměru 400 000 jehličnanů a listnáčů, řekl ČTK náměstek pro dopravu a životní prostředí Aleš Tolar (STAN).

Inspektoři Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) letos v prvním pololetí odhalili při kontrolách zboží na Letišti Václava Havla v Praze 19 živých škůdců v zásilkách z mimoevropských zemí. Mezi škůdci byl i druh hmyzu vrtule Bactrocera dorsalis, která patří mezi dvacítku nejobávanějších škůdců v zemích EU, uvedli zástupci ústavu a osvětová kampaň s názvem #PlantHealth4Life. Ústav upozornil na to, že pokud by se v Česku usídlili nepůvodní škůdci, jako jsou například vrtule rodu Bactrocera nebo listokaz japonský, mohlo by to znamenat katastrofální důsledky pro domácí pěstitele i celou krajinu.

Obec Jivno na Českobudějovicku nesouhlasí se vznikem přírodního parku Údolí Rudolfovského potoka. Podle vedení obce je současná ochrana údolí dostatečná a není třeba dalšího rozšiřování. Navrhuje krajskému úřadu, aby přírodní park nevyhlašoval, stojí v usnesení zastupitelstva. Ke vzniku se měly vyjádřit ty obce, na jejichž území se bude park rozkládat, kladné stanovisko vydaly Rudolfov, Hlincová Hora a Zvíkov. Jde o předběžná vyjádření, o vyhlášení parku bude rozhodovat jihočeský krajský úřad, který teď obešle vlastníky pozemků, aby se ke vzniku parku také vyjádřili.

Těžba dřeva v Pardubickém kraji se postupně vrací k hodnotám, které byly běžné před kůrovcovou kalamitou. Podle údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) vloni v regionu jen mírně přesáhla milion metrů krychlových, což bylo meziročně o devět procent méně. Stále to však bylo o 29 procent více než v roce 2017.

Plovoucí ostrov, který ochrání vzácné ptáky před predátory a umožní jejich úspěšné hnízdění, instaloval Plzeňský kraj v přírodní rezervaci Zbynické rybníky na Klatovsku. Žijí tam desítky vzácných druhů - například husa velká, potápka roháč, moták pochop, slavík modráček a chřástal vodní. Nový ostrov o ploše 32 metrů čtverečních má pomoci vrátit na hladiny i téměř vymizelé druhy jako racek chechtavý a rybák obecný, řekl ČTK krajský radní Petr Fišer (ANO).

Pracovníci pražské zoo do retenční nádrže u Michelského lesa v Praze 4 vypustili asi 250 mladých karasů obecných odchovaných v areálu zoologické zahrady v Troji. Jde o pokračování projektu návratu kriticky ohrožených ryb do české přírody, první vypouštění se konalo v roce 2022 v rybníce v pražské Vinoři. Celkem již se započtením této akce pracovníci zahrady ryby vypustili do 26 nádrží.

Většina členských států EU, včetně Česka, požaduje další změny v hojně diskutovaném nařízení o odlesňování. Vyplývá to z dopisu, který má ČTK k dispozici, zaslaného předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyenové. Dopis podepsal i český ministr zemědělství Marek Výborný a své podpisy připojilo dalších 17 ministrů nynější sedmadvacítky.

Evropská komise představila plán zavádějící takzvané přírodní kredity. Ty mají umožnit zemědělcům, lesníkům a dalším hospodářům získávat dodatečný příjem za nadstandardní opatření na podporu biodiverzity. Cílem plánu je podle komise motivovat soukromé investice do akcí na ochranu přírody a odměňovat ty, kteří tyto akce podnikají a investují do nich.

Ornitolog Jaroslav Fišera jde najisto. Neposečenou horskou loukou si za soumraku razí cestu do míst, odkud se ozývá opakované volání typické pro jednoho z nejohroženějších ptáků krkonošské přírody, chřástala polního. Z reproduktoru, který drží, zní "crex-crex", tedy imitace volání tohoto plachého a na loukách skrytě žijícího ptáka. A chřástal odpovídá. V Krkonoších jejich počty zůstávají nízké, řekl ČTK Fišera. Důvodů je řada, ztráta vhodných stanovišť, časná senoseč, odvodňování luk nebo i nevhodné technologie hospodaření.