LZ VLK

Do druhého kola výběrového řízení na místo nového šéfa Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) postoupilo 11 uchazečů. Ti se v průběhu května zúčastní ústního pohovoru před výběrovou komisí, kterou jmenoval ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé), sdělila mluvčí ministerstva Veronika Krejčí.

Rychlý nástup jara a zároveň náhlý návrat mrazů letos může lidem ztížit líbání pod rozkvetlými třešněmi na 1. máje. Třešně už totiž místy odkvetly a někde zase květy poškodily nynější noční mrazy. Vyplývá to z tiskové zprávy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Především v nížinách už budou stromy pravděpodobně odkvetlé.

Třeboňským rybníkům chybí proti běžnému stavu přes 20 procent vody. A kvůli suchému východnímu větru jejich hladina dál klesá. Na duben je podobné sucho neobvyklé a je největší za několik desítek let. Rybáři na podzim vynechali výlov u dvou desítek rybníků a při výlovu dalších se snažili co nejvíce vody zadržet v krajině, řekl ČTK provozní ředitel Rybářství Třeboň Vladimír Kukačka.

Sdružení místních samospráv ČR vyzvalo poslance, aby nepodpořili novelu zákona na ochranu zvířat proti týrání, kterou minulý týden předložila skupina koaličních poslanců v čele s Lucií Šafránkovou (SPD). V části návrhu, která obcím ukládá zajišťovat na jejich náklady kastrace opuštěných a zdivočelých koček, chybí podle sdružení jasná pravidla a kompenzace za nové povinnosti.

Hasiči dnes v několika krajích bojovali s požáry lesa. Během odpoledne se jim vesměs podařilo dostat oheň pod kontrolu. Práci jim občas komplikoval silný vítr. Hasiči na X apelovali na veřejnost, aby byla opatrná v přírodě s otevřeným ohněm. V Česku aktuálně panuje suché počasí.

Odborníci letos poprvé zachytili v Česku nebezpečnou sršeň asijskou, která loví včely a volně žijící hmyz. V zájezdovém autobusu si v pátek 24. dubna létajícího hmyzu všimli cestující nedaleko hraničního přechodu v Rozvadově a případ ohlásili, uvedla Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, podle níž je pro včasné zneškodnění tohoto invazivního druhu klíčová spolupráce s veřejností.

Opatření na zmírnění dopadů sucha v lesích podpoří letos Zlínský kraj částkou téměř 7,3 milionu korun. Je to zhruba o dva milionu korun více než loni. Dotaci tentokrát rozdělí mezi 14 žadatelů, uvedla Alena Železníková z krajského oddělení komunikace a vnějších vztahů. Peníze žadatelé využijí ke zpomalení odtoku vody z krajiny a jejímu vrácení do lesů.

Nařízení EU o obnově přírody způsobí vlastníkům lesů po zavedení v Česku ročně ekonomické ztráty mezi sedmi a 14 miliardami korun. Při přepočtu na plochu lesů může jít o částku kolem 4000 Kč na hektar každého lesa včetně státních. ČTK to na konferenci Sdružení vlastníků obecních, soukromých a církevních lesů (SVOL) řekl jeho předseda Jiří Svoboda. Řešením by podle něj měla být kompenzace pro vlastníky lesů. Nařízení má zajistit, aby členské země do roku 2030 zavedly opatření k obnově přírody na pětině stanovených území dotčených lidskou činností.

Slovensko připravuje zákaz komerčního množení psů, výjimku budou mít například řádné chovatelské stanice. Krok má vést ke zrušení takzvaných množíren, aby Slovensko už nebylo v Evropě nejhorší zemí z hlediska podmínek pro chov psů určených k prodeji. Novinářům to řekl ministr zemědělství Richard Takáč.

Evropský parlament dnes ve Štrasburku schválil nová pravidla, jejichž cílem je zlepšit ochranu psů a koček a zajistit jejich identifikaci. Jde o první normu na úrovni EU, která se věnuje chovu, umístění zvířat a zacházení s kočkami a psy, zavádí povinnou identifikaci pomocí mikročipů a registraci v propojitelných národních databázích. Domácího mazlíčka má zhruba 44 procent občanů zemí EU a tři čtvrtiny obyvatel si přejí, aby byli lépe chráněni, uvedl EP.

Správa Krkonošského národního parku (KRNAP) obhájila mezinárodní certifikát FSC (Forest Stewardship Council) potvrzující šetrné hospodaření v lesích. Certifikační audit znovu potvrdil, že krkonošské lesy jsou v dobrém stavu, informovali zástupci Správy KRNAP. Certifikát drží správa parku od roku 2009. Území KRNAP je největším souvislým územím v Česku a jediným národním parkem, který v současnosti certifikaci lesů FSC má.

Redukce velikosti zemědělských polí může podle vědců výrazně snížit počet hrabošů v krajině a tím i zmenšit škody, které tito hlodavci způsobují zemědělcům. Menší plochy jsou totiž pro hraboše méně atraktivní. Pozitivní efekt takových ploch se projevuje v celé zemědělské krajině. Menší pole mohou snížit škody na úrodě i četnost zásahů, včetně použití jedů určených k hubení hrabošů. Vyplývá to ze studie vědců z katedry ekologie a životního prostředí Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, Mendelovy univerzity v Brně a Národního centra zemědělského a potravinářského výzkumu v Praze.

Jak se hasí obří požáry ve volné přírodě a jaké poznatky se mohou hodit, si vyslechli účastníci brněnské konference, na níž přednášeli Američané, kteří se dlouhou profesní kariéru věnují právě požárnímu managementu v národních parcích USA. Podle bioklimatologa Miroslava Trnky z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR - CzechGlobe nejsou všechny zkušenosti zcela přenositelné, ale pomáhají například českým hasičům při zahraničních misích v jižní Evropě a také ukazují, jak se mění požáry v souvislosti s klimatickou změnou, která je může činit méně předvídatelnými a intenzivnějšími, řekl Trnka ČTK.

Chovatelé, kteří si dostatečně nezabezpečí stáda před vlky, přijdou na základě chystané vyhlášky od roku 2027 o kompenzace za škody po opakovaných vlčích útocích. Stát v posledních třech letech vyplatil chovatelům za škody po vlčích napadeních zhruba 11 milionů korun ročně, sdělil ČTK koordinátor organizace Hnutí Duha Šelmy Michal Feller. Vyhlášku ministerstva životního prostředí (MŽP) podle Fellera iniciovali sami chovatelé. Ti na zabezpečení mohou čerpat dotace. Feller dále uvedl, že v ČR aktuálně je asi 40 vlčích smeček.

Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) převzal loni do své péče 356 zvířat, pro téměř 300 z nich našel nové majitele. Ve většině případů byly zvířata odebrána původním majitelům kvůli týrání, převažovali psi. Úřad to uvedl na svém webu. Majetkový úřad při zajišťování péče o zvířata a hledání jejich nových domovů dlouhodobě spolupracuje se záchrannými stanicemi a útulky.

Obce možná budou muset zajišťovat na své náklady kastrace opuštěných a zdivočelých koček. Navíc se budou muset postarat o opuštěné domácí zvíře, které není zdivočelé a o něž nemá nikdo zájem. Skupina koaličních poslanců v čele s Lucií Šafránkovou (SPD) chce nové povinnosti obcí uzákonit v novele, která také například zvyšuje pokuty za přestupky týrání zvířat a prodlužuje trest zákazu chovu.

Pravidelně se opakující problém s přemnoženými hraboši plošné rozmetávání jedu Stutox podle přírodovědce Jakuba Hrušky nevyřeší. Za prvotní příčinu považuje strukturální problém české krajiny, kterým jsou příliš rozlehlá pole. Snaha po sedmi letech docílit opětovné možnosti plošné aplikace jedu je jeho přiznáním, řekl vědec z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR - CzechGlobe pro ČTK. Poukázal i na loňskou studii, která prokázala příčinnou souvislost mezi velikostí polí a výskytem hrabošů. Plošně aplikovaný jed je podle Hrušky rizikem jak pro volně žijící býložravce, tak pro predátory hrabošů.

V Krkonoších začínají po zimní přestávce práce, které mají zásadní význam pro zachování pestrosti horských luk. Od dubna do podzimu působí hospodáři a pracovní skupiny Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) na desítkách míst po celých Krkonoších, informovali ČTK zástupci národního parku. Krkonošské louky jsou podle nich jedinečným fenoménem vzácné druhové bohatosti závislé na generacích krkonošských hospodářů, bez nichž loukám hrozí rychlý zánik.

Praha dá letos na projekty, které mají zlepšit životní prostředí, 44 milionů korun, více než loni. Peníze dostanou žadatelé například na ochranu přírody, vzdělávání o ekologii nebo projekty zaměřené na přizpůsobení města klimatickým změnám. Město podpoří 134 projektů od 80 žadatelů. Rozdělení dotací schválili pražští radní. Loni Praha na takové projekty rozdělila 42,8 milionu korun.

Praha 1 nechala v parcích a na dalších místech v centru města nainstalovat 31 ptačích budek, které mají podpořit hnízdění ptáků. Projekt vznikl ve spolupráci s Českou společností ornitologickou (ČSO) a vedle zlepšení podmínek pro sýkorky, špačky, kavky a další druhy volně žijících ptáků má přispět k většímu povědomí obyvatel o přírodě. Budky jsou umístěny například v parku Kampa, ve Františkánské zahradě nebo na Střeleckém ostrově, informovala Praha 1.