LZ VLK

Specialisté na dálkový průzkum Země publikovali přehled současného stavu mapování povrchu pomocí leteckého laserového skenování v Evropě. Získané mapy mohou sloužit nejen v lesnictví, ekologii a ochraně přírody, ale jsou také nezbytné pro zlepšení budoucích satelitních misí, které monitorují zemskou vegetaci, uvedla Česká zemědělská univerzita v Praze.

Odborná firma obnovuje stromořadí u silnice druhé třídy mezi Valašským Meziříčím a Loučkou na Vsetínsku. Práce začaly loni v listopadu a hotové by měly být do půlky května. Spočívají zejména v ošetření stromů a kácení přestárlých nebo nemocných stromů a nevhodných porostů. Naopak vysazeno bylo 240 stromů a 54 keřů, uvedl Vojtěch Cekota z Ředitelství silnic Zlínského kraje (ŘSZK), které se o silnice nižších tříd v regionu stará.

Výzkumníci z Vysokého učení technického (VUT) v Brně pracují na systému, který umožní monitorovat stav rostlin ve vinicích v reálném čase a odhalit jejich stres dřív, než bude viditelný okem. Projekt WinOMICs využívá kombinaci moderních technologií a biochemických metod. Univerzita o tom informovala v tiskové zprávě.

Farmáři v Královéhradeckém kraji dostanou přes 2,5 milionu korun na náhradách škod způsobených vlky v loňském roce. Po útocích vlků přišli o 280 hospodářských zvířat. ČTK to sdělil mluvčí kraje Dan Lechmann. V náhradách škod jsou zahrnutá nejen usmrcená, smrtelně zraněná či odvlečená zvířata, ale i náklady na kafilérii, opravu oplocení či ošetření přeživších zvířat.

Další dva případy brucelózy u zajíců na Kroměřížsku potvrdili počátkem letošního roku veterináři. Nakažlivou bakteriální chorobu přenosnou na člověka měla zvířata ulovená v Kostelci u Holešova. ČTK to řekl ředitel krajské veterinární správy Michal Kamarád. V obci i několika okolních vesnicích veterináři vymezili ochranné pásmo, v němž platí mimořádná opatření pro uživatele honiteb. Pravidla se týkají zejména odlovu a zacházení s mrtvými zvířaty. Na výskyt onemocnění upozornil server iROZHLAS.cz.

Záchranná stanice Huslík u Poděbrad na Nymbursku loni přijala rekordních 3230 zvířat, předloni jich bylo 3022. Největší podíl tvořila mláďata, nejčastěji přijímaným druhem byl stejně jako v předchozích letech ježek západní. Zpět do přírody se podařilo vypustit zhruba 61 procent zvířat. Loni ve stanici přibyly výběhy a několik nových voliér, informoval ČTK za stanici Jakub Vaněk.

Ptáci v Česku zvládají běžný chlad dobře, pokud mají dostatek potravy, řekl ČTK ornitolog Václav Beran z ústeckého muzea. Do krmítek radí dávat slunečnici. Klimatická změna podle něj postupně mění chování opeřenců, někteří se pokoušejí s ohledem na předchozí teplé zimy přezimovat na domácích stanovištích a Česko se stává cílovou zimní destinací ptáků ze severských zemí.

Na současné mrazivé období zareagovaly i zoologické zahrady. Například druhům z teplejších oblastí zkracují pobyt venku, zajišťují také, aby zvířata měla stálý přístup k nezamrzlé pitné vodě. ČTK to řekli mluvčí Zoo Brno Jan Bedřich a mluvčí Zoo Hodonín Ivo Cencinger.