LZ VLK

Jihočeští veterináři z krajské správy měli loni meziročně o 50 víc oznámení na porušení zásad pohody zvířat (welfare) v chovech. Provedli 376 kontrol na základě podnětů a ve 107 případech odhalili porušení zákona, předloni to bylo ve 102 případech. Nejčastěji šlo o nevhodné podmínky chovu, ale objevili i zanedbání výživy a zdravotní péče. Lidé jsou totiž k podmínkám chovu zvířat všímavější, řekla ČTK Lucie Filásová.

Nejvyšší soud (NS) odmítl dovolání matky se synem, kteří chovali desítky koček v bytě na okraji Prahy. Žena dostala čtyřměsíční podmínku se zkušební dobou na rok a osm měsíců a zákaz chovu koček na pět let, syn pouze tříletý zákaz chovu. Zvířata podle verdiktu trpěla stresem, nedostatkem veterinární péče, špatnou výživou a nedostatkem soukromí. Rozhodnutí NS padlo bez veřejného jednání, je dostupné v soudní databázi.

Záchranné stanice v Česku loni přijaly rekordní počet volně žijících zvířat, 40 816. Mezi nejčastější pacienty patří ježci, poštolky, netopýři, kosi či rorýsi. V loňském roce se k nim přidaly také jiřičky obecné. Až 80 procent všech případů poraněných zvířat souvisí s dopravou, zásahem do krajiny nebo stavbami. Informoval o tom Český svaz ochránců přírody (ČSOP) v tiskové zprávě.

Situace s hraboši na českých polích byla letos v lednu nejlepší za poslední čtyři roky. Pracovníci Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) potvrdili stagnaci hraboších populací přes letošní zimu. Průměrný počet aktivních východů z nor na hektar činil 321, což je o pětinu méně než je práh škodlivosti, uvedla v tiskové zprávě mluvčí ÚKZUZ Petra Hrabčáková.

Psy, kteří zachránili lidský život nebo dlouhodobě pomáhají například nemocným, může veřejnost do půlky března navrhnout na ocenění Statečné psí srdce. Pořadatelé z organizace Animal Eye přijímají nominace na e-mailové adrese nominace@statecnepsisrdce.cz. Vítěze vybere odborná porota. Cenu dostane 29. dubna na slavnostním večeru v pražském Kaiserštejnském paláci, informovali pořadatelé.

Botanická zahrada v Liberci chce zařadit svoji kolekci masožravých rostlin na seznam národní sbírky rostlin, který od roku 2023 vytváří Unie botanických zahrad ČR. Liberecká zahrada na něm zatím nemá žádnou ze svých sbírek a masožravky patří mezi její chlouby. Novináře o tom informoval ředitel zahrady Václav Lenk.

Státní podnik Lesy České republiky (LČR) poslal v minulých dnech do muzea 27 kusů různých historických strojů a zařízení používaných v semenářském závodě v Týništi nad Orlicí na Rychnovsku. Je mezi nimi i takzvaná bramboračka z první poloviny minulého století, která čistila semena lesních dřevin a oddělovala šišky od prachu, jehlic a zbytků větviček. Stroje si jako dar převzalo Národní zemědělské muzeum v Ohradě u jihočeské Hluboké nad Vltavou, řekla mluvčí LČR Eva Jouklová.

Samec medvěda ušatého převezený ze státního zámku Konopiště do ostravské zoo se začal zabydlovat ve venkovním výběhu. V lednu skončila jeho třicetidenní karanténa. Postupně tak začíná objevovat další prostory svého nového domova a seznamovat se s dalšími obyvateli pavilonu Čitván, sdělila mluvčí zoo Šárka Nováková.

Odborníci v Podyjí na Znojemsku po roce sčítali netopýry, ve 20 lokalitách jich napočítali 598 deseti druhů. To je meziročně mírně méně, loni jich napočítali 631 v jedenácti druzích. ČTK to řekl zoolog Správy NP Podyjí Zdeněk Mačát.

Šlechtitelé jabloní hledají odolné odrůdy pro měnící se klima. Vysazování odrůd s delší dobou kvetení může být cestou pro sadaře, jak snížit rizika spojená s brzkým nástupem jara. Je u nich větší šance, že případné mrazy nezasáhnou všechny květy. Právě loňský rok ukázal různý stupeň tolerance odrůd s dlouhou dobu kvetení, uvedl v rozhovoru s ČTK vedoucí šlechtitelské stanice ze Střížovic u Turnova Radek Černý. Stanice, jež je dlouhodobě součástí Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR, se věnuje šlechtění jabloní na rezistenci k chorobám.

Zvířata olomoucké zoologické zahrady na Svatém Kopečku loni projedla krmivo za téměř 8,3 milionu korun. Cenově nejnáročnější je jídlo pro tygra ussurijského, jehož průměrná denní krmná dávka stojí zhruba 500 korun. Zatímco šelmy se spokojí s masem, největšími labužníky mezi strávníky zoo jsou drápkaté opičky. Jejich pestrý jídelníček zahrnuje mimo jiné až 20 druhů běžného i exotického ovoce a zeleniny. Informovala o tom mluvčí zoo Iveta Gronská. Zoo chová 1793 zvířat, oproti předchozímu roku stálo jejich krmení loni o 150 000 korun více.

Veterinární inspektoři s policií a městským úřadem odebrali problematickému chovateli v Nýřanech na Plzeňsku prasata a drůbež, které choval v nevhodných podmínkách. Šlo o šest prasat domácích, která z nedostatečně oploceného chovu opakovaně utíkala, a několik kusů drůbeže. Všechna zvířata se podařilo odebrat a přemístit k náhradnímu chovateli, kde budou mít zajištěnu odpovídající péči, řekl dnes ČTK mluvčí Státní veterinární správy (SVS) Petr Majer.

Silně ohrožený sýček obecný se v Jihomoravském kraji loni rozšířil do více lokalit. Monitoring odhalil jeho výskyt na pěti místech, v předchozích letech šlo o dvě až čtyři. Ještě před 15 lety se sýček na jihu Moravy vyskytoval až v 15 lokalitách, pak ale nastal propad. Projekt na ochranu sýčka obecného na jižní Moravě se účastní Zoo Brno, Český svazu ochránců přírody (ČSOP) Břeclav a další subjekty, informovala mluvčí Zoo Brno Věra Müllerová.

Rostlinní biologové popsali evoluci samčího chromozomu Y u silenky širolisté. Je to kvetoucí rostlina, která má podobně jako lidé oddělená pohlaví. Odhalili také možné geny zodpovědné za určení pohlaví. Nové objevy mohou přispět k lepšímu porozumění pohlavního rozmnožování rostlin, ale i dalších organismů včetně člověka. Ústav experimentální botaniky Akademie věd ČR (AV ČR) o tom informoval v tiskové zprávě.

Čeští výzkumníci se zaměřili na rekultivaci ploch po povrchové těžbě výsadbou energetických plodin, jako jsou rychlerostoucí topoly, vrby nebo vytrvalé traviny. K zúrodnění půdy by mohla přispět rychlá tvorba kořenů, větví a listů zmíněných dřevin. Měly by mít při pěstování v pásech v kombinaci s pšenicí také pozitivní vliv na okolní pozemky a plodiny díky částečnému stínění, zmírnění větrů nebo vyššímu zadržování vody v krajině. V tiskové zprávě o tom informovalo Národní centrum kompetence BIOCIRKL, které sdružuje zástupce odborných pracovišť a firem.

Nejvyšší správní soud zamítl kasační stížnost ministerstva životního prostředí ohledně dřívějšího soudního verdiktu o námitkách Nižboru k NP Křivoklátsko. Námitky podle říjnového rozsudku nejsou vypořádané a je třeba je v řízení ještě projednat. Podle Svazku obcí Křivoklátska by tedy do vypořádání námitek mělo být zastaveno jednání o novele v Parlamentu, uvedla pro ČTK předsedkyně Svazku obcí Křivoklátska a starostka Karlovy Vsi Iveta Kohoutová. Ministerstvo obec vyzve k doplnění námitek a pak o nich rozhodne, odpověděla na dotaz ČTK mluvčí ministerstva životního prostředí Veronika Krejčí.

Podniky v Česku mají zájem rozšiřovat a budovat nová jatka, Státní veterinární správa (SVS) ale nemá dostatek zaměstnanců, kteří by jatka kontrolovali. Nedostatek pracovníků řeší SVS dlouhodobě, důvodem je snížení rozpočtu, kvůli kterému správa loni zrušila 50 míst, i malý zájem o práci. V ČR loni fungovalo 343 jatek včetně drůbežích, dozor na nich zajišťovalo přes 400 veterinárních lékařů a techniků, což už je podle ústředního ředitele SVS Zbyňka Semeráda pod hranicí únosnosti. Řekl to dnes na konferenci v Praze.

V Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Brdy je potvrzen výskyt vlka od léta 2023 a dosud tato zvířata podle správy CHKO nezpůsobila žádnou prokazatelnou škodu. V případě mrtvého telete objeveného nedávno u Lázu na Příbramsku nelze říct, zda ho má na svědomí vlk, nebo šlo o přirozený úhyn a následně kořist dravců, uvedl dnes na dotaz ČTK vedoucí Správy CHKO Brdy Bohumil Fišer. Lidé ve stejné oblasti objevili také jednu zardoušenou laň, ta podle Fišera zřejmě kořistí vlka byla.

Státní podnik Lesy ČR bude v příštích pěti letech pokračovat v pěstování druhově pestrých lesů, které budou odolné vůči klimatické změně. Vyplývá to ze strategie Lesů ČR (LČR) do roku 2029, kterou dnes projednala vláda. Koncepce zavazuje podnik k přirozené obnově lesů a popisuje nakládání s penězi tak, aby byl podnik schopný plnit předmět své činnosti. Lesy ČR zvládnou podle generálního ředitele Dalibora Šafaříka letos do státního rozpočtu odvést maximálně zhruba čtyři miliardy korun, aby to neohrozilo jeho další hospodaření, podle schváleného státního rozpočtu by měl odvést na sedm miliard.

Vítězkou 14. ročníku ankety Alej roku, pořádané organizací Arnika, se stala Platanová alej v jihočeském Protivíně. V internetovém hlasování získala 1024 hlasů, čímž v tomto ročníku jako jediná překročila hranici 1000 hlasů. Na druhém místě skončila Alej habrů na Hlavní třídě v Havířově s 701 hlasy, třetí místo obsadila Kouzelná Habrová alej v Rokytnici s 514 hlasy.