LZ VLK

V Botanické zahradě v Liberci probíhá výstava jablek a příběhů, jež se vážou k jejich šlechtění. Po areálu jsou už nyní plody 61 historických, tržních i novošlechtěných odrůd. Výstava trvá do 18. února. Podílí se na ní Ústav experimentální botaniky (ÚEB) Akademie věd ČR, který se šlechtění jablek věnuje v osadě Střížovice u Turnova přes 60 let. Na výstavě představí ústav i novinky, které zatím nejsou ani na trhu.

Včelařům po covidové pandemii ubyla pravidelná klientela. Lidé k nim přestali jezdit. Včelaři, kteří mají včelaření jako koníček, tak mívají přebytky, řekl předseda Základní organizace Českého svazu včelařů Chrudim Marcel Gregor.

V olomouckém univerzitním areálu na Envelopě vzniknou nové květnaté louky. Dosavadní travnaté plochy v okolí univerzitních kolejí, právnické a přírodovědecké fakulty budou letos na jaře osety travinobylinnou směsí s významným zastoupením jetelovin a dalších kvetoucích dvouděložných rostlin. Cílem projektu je nejen zatraktivnit prostředí, ale poskytnout tak podmínky pro bezobratlé živočichy s důrazem na významné druhy opylovačů, jako jsou blanokřídlí, motýli či pestřenky, informovali ČTK zástupci olomoucké přírodovědecké fakulty.

Gorilí samička, která se narodila 2. ledna v pražské zoologické zahradě, dostala jméno Mobi. V pavilonu Rezervace Dja ji dnes pokřtil pražský primátor Bohuslav Svoboda (ODS). Matkou mláděte je desetiletá samice Duni a babičkou Moja, první gorila narozená v Česku. Otcem je šestadvacetiletý samec Kisumu.

Genomicky šlechtěné plodiny mohou pomoct s produkcí potravin v situaci, kdy v důsledku klimatických změn v současnosti ubývá orné půdy a roste počet lidí na planetě. V rozhovoru, který ČTK zaslala Akademie věd ČR (AV ČR), to uvedla předsedkyně akademie Eva Zažímalová. Genomicky šlechtěné plodiny jsou odolnější proti suchu i škůdcům a méně náročné na půdu, mohou získat také lepší výživové vlastnosti. V EU využití takových plodin doposud není možné, ale tento týden europoslanci podpořili mírnější regulaci právě pro některé rostliny upravené pomocí těchto nových technik.

Nevšední lavičku vytvořili v Čechových sadech u centra Olomouce pracovníci Výstaviště Flora z torza mohutného jasanu, které museli pokácet kvůli jeho špatné stabilitě. Z padlého kmene jasanu poté na místě vznikla obří lavička, na které zahradníci pomocí motorové pily vyryli i ozdobné ornamenty.

Státní podnik Lesy České republiky (LČR) loni s odezněním kůrovcové kalamity snížil těžbu dřeva o 16 procent na 7,77 milionu metrů krychlových z 9,22 milionu v roce 2023. Těžba se tak po pěti letech dostala na úroveň před kůrovcovou kalamitou, která v českých lesích naplno vypukla v roce 2018.

Odborníci v Podyjí na Znojemsku po roce sčítali netopýry. V 15 lokalitách národního parku Podyjí a v jeho ochranném pásmu a dalších devíti místech jich napočítali 631 v jedenácti druzích. Je to zhruba stejně jako loni, řekl zoolog Správy NP Podyjí Zdeněk Mačát.

Státní veterinární správa (SVS) loni uložila pokuty v celkové výši 25,8 milionu korun, proti roku 2022 to bylo o 1,4 milionu korun méně. Kontrol životní pohody hospodářských a zájmových zvířat se loni uskutečnilo 7000, tedy o 3,5 procenta více než v roce 2022. V případě hospodářských zvířat se podíl zjištěných závad naopak meziročně snížil o 1,1 procentního bodu na 20,3 procenta. U zájmových zvířat byl pokles výraznější, a to o 5,5 procentního bodu na asi 28,5 procenta.

Obec Modrava, jedno z turisticky nejnavštěvovanějších šumavských sídel, vybuduje moderní dlážděné parkoviště až pro 200 aut. Stavba za 50 až 100 milionů Kč je největší plánovanou investicí jedné z nejmenších obcí Plzeňského kraje, která má 105 trvalých obyvatel. Parkovací plochu na okraji obce, na příjezdu od Plzně, Modrava připravuje 12 let. ČTK to řekl starosta Jaroslav Doležal (Modrava pro všechny).

Český Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZUZ) pomůže kolegům z Moldavska zavést systém, který umožní posílit a zlepšit rostlinolékařskou kontrolu. Má být na takové úrovni, která splní požadavky kladené na státy Evropské unie, řekla ČTK mluvčí ÚKZUZ Ivana Kršková. V minulosti už ústav pomáhal nejen Moldávii, ale i Gruzii či Bosně a Hercegovině v jiných projektech.

V ostravské zoologické zahradě se narodilo mládě šimpanze hornoguinejského. Jde o nejohroženější poddruh šimpanze. Kvůli narození mláděte je v zahradě dočasně uzavřený Pavilon evoluce, který šimpanzi obývají. Ošetřovatelé chtějí, aby matka měla klid na péči o svého potomka, ČTK to řekla mluvčí zahrady Šárka Nováková.

Způsob stravování lidí a výroby potravin způsobuje téměř 70 procent úbytku biologické rozmanitosti na celém světě a vytváří 30 procent celosvětových emisí skleníkových plynů, uvádí Světový fond na ochranu přírody (WWF). Organizace proto na představila doporučení pro zdravější a udržitelné stravování ve střední Evropě.

Městská odpadová společnost OZO Ostrava letos znovu podpoří projekty zaměřené na výsadbu a údržbu veřejné zeleně ve městě. Takzvané zelené projekty bude opět financovat z výtěžku reuse centra, které společnost provozuje a za loňský rok vydělalo přes 1,5 milionu korun. ČTK to sdělila mluvčí firmy Vladimíra Karasová.

Krajský soud v Českých Budějovicích zrušil rozhodnutí ministerstva životního prostředí (MŽP) umožňující výjimku z ochrany zvláště chráněných druhů živočichů pro takzvanou Vesteckou spojku. Vyhověl tak odpůrcům stavby ze spolku Krajina pro život. Podle soudu nebyl prokázán veřejný zájem na stavbě této silnice, věc se vrací k dalšímu řízení. Proti rozhodnutí je možné podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu, informovala ČTK Petra Němcová z českobudějovického krajského soudu.

Státní podnik Lesy České republiky (LČR) eviduje v posledních pěti letech úbytek černých skládek téměř o polovinu. Zatímco v roce 2018 lesníci našli v lesích přes 630 skládek, loni jich bylo 322 a předloni 337. Podnik, který spravuje téměř polovinu lesů v zemi, úbytek skládek přičítá osvětě a tomu, že lidé více třídí. Likvidace černých skládek nadále stojí statisíce korun. ČTK to řekla mluvčí LČR Eva Jouklová.

Tábor chce letos ošetřit šest desítek stromů v Klokotské aleji. Většina lip má druhou korunu a rozvětvení stromů oslabuje i hniloba. Klokotská alej se stala českou alejí roku 2021.

Kraj Vysočina dostane 11,8 milionu korun na dva projekty zaměřené na maloplošná zvláště chráněná území. Peníze použije na zpracování průzkumů a plánů péče o tato cenná přírodní území a podkladů pro případné změny jejich hranic či pro vyhlášení ochrany dalších lokalit. Podle materiálu, který projednala krajská rada, budou dotace z operačního programu Životní prostředí.

Společnost Forestlaan, majitel a správce rozsáhlých lesních pozemků v Podkrušnohoří, požádala městský úřad v Litvínově na Mostecku o vyhlášení nejstaršího buku v ČR za památný strom. ČTK o tom informoval ředitel společnosti Tomáš Pechar. Strom, který je přes 470 let starý, odhalili vědci z České zemědělské univerzity (ČZU). Je na svahu Jánského vrchu u Horního Jiřetína na Mostecku. Označení stromu za památný zvyšuje jeho právní ochranu.

První narozeniny samičky luskouna krátkoocasého Šišky oslavila včera pražská zoologická zahrada. Samice se narodila 2. února 2023 a je prvním mládětem tohoto druhu odchovaným v Evropě. Zoo připravila pro návštěvníky program u expozice Indonéská džungle, kterou luskouni obývají. Včera i dnes se mohou zúčastnit komentovaného krmení, odpovídat na kvízové otázky a děti mohou dostat drobné dárky. V sobotu 17. února pak mohou zájemci přijít do Zoo Praha na mezinárodní den luskounů, kde bude přichystán celodenní program, například semináře s chovateli nebo hry.