LZ VLK

Senát se postavil proti tomu, aby byla klimatická opatření EU do budoucna financována z peněz na společnou zemědělskou politiku, jak to navrhla Evropská komise. Měla by být primárně hrazena z fondů na životní prostředí. Horní parlamentní komora o tom rozhodla ve stanovisku k unijnímu nařízení o podmínkách podpory společné zemědělské politiky v letech 2028 až 2034.

Správci Krkonošského národního parku (KRNAP) uzavřou od 1. prosince několik turistických tras kvůli ochraně zvěře. Omezení bude platit na 19 lesních cestách do 30. dubna. Důvodem je přezimování jelení zvěře v oborách a krmelištích, které jsou většinou na odlehlých místech v údolích. ČTK to řekl mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný. Na české straně Krkonoš žije okolo 650 jelenů lesních. Přezimovací obory, kam se jeleni na zimu stahují, provozuje Správa KRNAP více než 25 let.

Krnovská radnice nechala obnovit po desetiletí zanášené a nevyužívané tůně v lokalitě Ježník. Cílem projektu je zadržet v krajině co nejvíce vody. Nově vyhloubené tůňky jsou mělké, plocha nepřesahuje 100 metrů čtverečních a vznikly na základě návrhu společnosti Lesní správa města Krnova. ČTK to řekla mluvčí města Dita Círová.

V národním parku Akagera ve středoafrické Rwandě se vzácným nosorožcům ze Safari Parku Dvůr Králové nad Labem v srpnu narodilo třetí mládě. Narodilo se samici Jasiri, kterou chovatelé v roce 2019 převezli do Rwandy z Evropy spolu s dalšími čtyřmi nosorožci černými východního poddruhu, který je ohrožen vyhynutím. ČTK to řekl mluvčí dvorské zoo Michal Šťastný. Ve Rwandě mají zvířata podpořit v minulosti vyhubenou populaci nosorožců a přinést do ní genetickou pestrost. Dvorská zoo je světovým lídrem v chovu černých nosorožců.

Podkladovou barvu vajec u kukačky obecné určují geny děděné výhradně po samicích, zatímco u příbuzné kukačky východní mohou do tvorby skvrnitosti zasahovat i geny otcovské. Vyplývá to z nové mezinárodní studie, na které se podíleli také vědci z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR (ÚBO AV ČR).

Oheň v krajině nemusí být jen ničitelem, ale může být i prostředkem obnovy a prevence. Dokument Hasit ohněm chce nabídnout jiný úhel pohledu na tento živel. Filmaři nyní na crowdfundingové platformě Hithit sbírají finance na dokončení filmu.

V rakovnické lokalitě Na Studánkách u Rakovnického potoka vznikne ovocný sad s přibližně 200 stromy. Místo bude sloužit k rekreaci, například procházkám místních. Hotovo by mělo být příští rok. Výsadbu i tříletou péči o stromy zajistí společnost, která staví obchvat Rakovník, město nebude platit nic, řekl starosta Rakovníka Luděk Štíbr (ODS).

V zoologické zahradě v Praze se poprvé podařil přirozený odchov pěti orlicií bornejských. Líhnutí kriticky ohrožené želvy a její chov je podle chovatelů velmi náročný. Vylíhlé orlicie proto v pražské Troji považují za letošní mláďata roku.

Mladá Boleslav na střechu parkovacího domu u městského stadionu umístila první městský holubník, který má pomoci se snižováním počtu holubů ve městě. Postupně by se v něm mělo usadit hejno čítající zhruba 150 ptáků, informoval na webu města Pavel Šubrt.

V Národním parku Podyjí přibývají nové druhy rostlin, botanici tam našli například nenápadný pryšec skvrnitý původem z Ameriky. Další druhy by mohly brzy přibýt, domnívají se odborníci. Správa parku o tom informovala na webu.

V dudnících na Břeclavsku, tedy speciálních budkách vytvořených pro hnízdění dudků chocholatých, dudci letos úspěšně vyvedli 25 mláďat. Proti loňskému roku je to o 16 více. ČTK to dnes řekl Libor Opluštil z Českého svazu ochránci přírody Břeclav. Obdobný projekt mají na jihu Moravy i ochranáři ve spolupráci se Zoo Brno. V létě zoo informovala, že v jejich dudnících se letos vylíhlo 36 mláďat, proti loňskému roku o 20 více.

Hradištko na Nymbursku nesouhlasí se záměrem těžby štěrkopísku, který v jeho katastru plánuje společnost HDTS Power. Zamítavé stanovisko zašle krajskému úřadu Středočeského kraje. Obec chce zároveň o nesouhlasu a peticích proti těžbě informovat Lesy ČR, správce lesních pozemků vytipovaných pro těžbu, požádá je, aby je pro těžbu neposkytla. Součástí usnesení, které ve středu přijali zastupitelé obce, je i jejich závazek nesouhlasu se změnou územního plánu ve prospěch jakékoli těžby na lesních pozemcích. Jednání zastupitelů se účastnilo asi 80 lidí, zajímali se o další kroky obce a postup povolovacího procesu.

Veterináři ve spolupráci s policií a tachovským městským úřadem odebrali 57 zvířat problematické chovatelce v obci Staré Sedliště na Tachovsku. Zvířata, mimo jiné psi a morčata, žila ve velmi špatných podmínkách a byla zanedbaná. V chovných prostorách navíc bylo mnoho nebezpečných předmětů, řekl ČTK mluvčí Státní veterinární správy (SVS) Petr Majer. Veterináři kvůli tomu podali trestní oznámení.

V Lechoticích na Kroměřížsku se u uhynulého zajíce prokázala brucelóza. Nakažlivá bakteriální choroba je přenosná na jiná zvířata, ale také na člověka. Veterináři v části regionu vymezili ochranné pásmo, ve kterém platí mimořádná opatření pro uživatele honiteb. Pravidla se týkají hlavně odlovu a zacházení s mrtvými zvířaty. Informoval o tom server iROZHLAS. Brucelóza se na Kroměřížsku objevila už v roce 2019.

Město Lanžhot na Břeclavsku neuspělo s kasační stížností, jejímž prostřednictvím bojovalo proti zařazení části svého území do Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Soutok. Nejvyšší správní soud (NSS) stížnost zamítl, stejně jako mnoho obdobných podnětů od vlastníků pozemků v oblasti. Soutokem se nedávno zabýval také Ústavní soud, zamítl návrh poslanců ANO na zrušení nové chráněné oblasti.

Odměny pro myslivce za každé ulovené divoké prase podle starosty Prahy 5 Lukáše Herolda (ODS) fungují. Myslivci v této městské části od října chytili do klecí či zastřelili 11 kusů černé zvěře. Novináře o tom informovala mluvčí Prahy 5 Lucie Fialová. Odměnu 1000 korun za každé divoké prase schválili na začátku října radní Prahy 5, aby myslivce motivovali k systematičtějšímu odlovu. Zvířata se v této lokalitě přemnožila, nebojí se jít k rodinným domům nebo mezi paneláky. Nejhorší je situace na Barrandově, v Košířích a Jinonicích.

Bavorské úřady zaznamenaly kuriózní případ uhynulého vlka. Když jej předseda místního svazu pro ochranu přírody přivezl na policii, předpokládalo se, že vlka někdo nelegálně zastřelil. Ukázalo se však, že šelmu zřejmě zabil jiný vlk a převozem mrtvého zvířete ochranář pravděpodobně porušil zákon. Informoval o tom německý lovecký web Pirsch.

Turistická trasa na Modrý Sloup se otevře nejdříve v létě příštího roku. Správa šumavského národního parku trasu schválila, ale proti rozhodnutí se odvolaly jiné subjekty. Projekt tak nyní bude posuzovat ministerstvo životního prostředí. ČTK to řekl mluvčí NP Šumava Jan Dvořák.

Namísto tradičních vánočních materiálních dárků mohou lidé přispět na ochranu přírody a pomoci zvířatům v záchranných stanicích, dětem poznávat přírodu nebo obnovovat krajinu. Český svaz ochránců přírody (ČSOP) minulý týden zahájil vánoční darovací kampaň s názvem Ježíšek pro přírodu.

Potomci obyvatel 33 obcí vysídlených za druhé světové války spolu s dobrovolníky vysadili na Drahanské vrchovině takzvanou Alej svobody. Nachází se mezi Bousínem na Prostějovsku a vesnicí Repechy, která je jeho místní částí. Alej tvoří 110 stromů, z nichž některé nesou jména tehdy zaniklých vesnic, sdělil ČTK za spolupořádající Nadaci Partnerství David Kopecký.