LZ VLK

Ve Východočeském muzeu v Pardubicích začíná od září další ročník Muzejní akademie. Vzdělávací program potrvá do června a zájemcům nabídne přednášky, komentované prohlídky, procházky i workshopy. Zaměří se na historii Pardubic, umění, archeologii, přírodovědu a architekturu, účastníci zároveň nahlédnou do každodenní práce muzejníků, uvedlo muzeum.

V okolí Vizovic na Zlínsku se pohybuje medvědice s medvíďaty. Město proto dnes na svém facebooku vydalo varování, upozornil iROZHLAS. Lidé by měli být v přírodě opatrní a nepouštět psy na volno.

Deště z konce prázdnin trochu povzbudily růst hub, někde se objevily například žampiony. ČTK to řekl mykolog Jan Borovička z České mykologické společnosti. Existuje podle něj šance, že se nějaká menší vlna hub objeví. Jaká bude situace dál, záleží podle Borovičky na dalších případných srážkách.

Lesy v Pardubickém kraji se postupně mění. Přibývá v nich listnatých dřevin, podíl jehličnanů se zmenšuje a po útlumu kůrovcové kalamity klesá také těžba dřeva. K tomu za posledních pět let vzrostla plocha holin téměř o třetinu, rozsah zalesňování se od svého maxima v roce 2022 snižuje. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu.

Fakulta aplikované informatiky (FAI) Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně (UTB) se podílí na výzkumu využití mořských řas. Projekt pojmenovaný SALINA propojuje 22 partnerů z 11 evropských zemí. Zabývá se tím, zda lze řasy využít nejen jako potravinu, ale také jako surovinu pro stavebnictví, sportovní výživu nebo kosmetiku, sdělila mluvčí univerzity Petra Svěráková.

Uherské Hradiště začne v polovině září s modernizací sídliště Štěpnice za více než 90 milionů korun. Počítá se s obnovou komunikací, parkovacích stání, chodníků i veřejných prostranství s důrazem na lepší hospodaření s dešťovou vodou a kvalitnější prostředí pro obyvatele, sdělila Dagmar Vacková z uherskohradišťské radnice.

Myslivci v uplynulé sezoně odstřelili více srnčí, černé a daňčí zvěře, méně naopak ulovili zajíců. Vyplývá to z dnešních údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). Například daňčí zvěře myslivci v sezoně trvající od loňského dubna do konce letošního března odstřelili 53 494 kusů, tedy o 6,5 procenta více ve srovnání s předchozím obdobím. Jednalo se tak o nejvyšší úlovek v historii statistického sledování, tvrdí statistici. Úlovky jelení zvěře pak byly podle dostupných dat historicky třetí nejvyšší. Odstřely jelení zvěře v uplynulé sezoně vzrostly o 1389 kusů na 33 612 kusů.

Jeseničtí kriminalisté vyšetřují případ otravy vody v potoce ve Staré Červené Vodě. Kontaminace, která vznikla zřejmě při rekonstrukci mostu, zapříčinila hromadný úhyn chráněných ryb. Šlo především o střevle potoční, mřenky mramorované a pstruhy obecné. Případ policie vyšetřuje pro podezření ze spáchání přečinu poškození a ohrožení životního prostředí z nedbalosti, uvedla policie na síti X.

Když při stavbě bioplynové stanice v povodí Olše v roce 2016 narazili investoři na první podivný kmen, považovali ho především za komplikaci, které se bude potřeba rychle zbavit. Černé dřevo zapáchalo, bylo nasáklé vodou, na vzduchu se rozpadalo a nedalo se ani spálit. U prvního kmene ještě mávli rukou, u pátého už začali být nervózní. Obávali se komplikací. Netušili, že pod povrchem leží pozůstatky dávného lesa, který čekal na své objevení přibližně 6500 let. "Ptal jsem se: Proč zrovna já?" vzpomíná Marek Noga, investor, kterému nález zcela změnil život. Původní projekt už nikdy nedokončil.

Povodí Moravy zahájilo na rekonstruovaném jezu Šargoun na rameni Malá Voda u Litovle na Olomoucku stavbu rybího přechodu, který umožní migraci ryb a dalších vodních živočichů přes zhruba dvoumetrový výškový rozdíl. Rekonstrukci jezu za 63,6 milionu korun zahájilo Povodí Moravy loni v září, skončit má v říjnu. Oprava jezu je součástí systému protipovodňové ochrany Litovle, sdělila mluvčí Povodí Moravy Jana Kučerová.

Hromady mamutích kostí poblíž pravěkých sídlišť vznikly pravděpodobně lidským přičiněním, nikoliv jako výsledek přírodních procesů. Převažují v nich kosti samic. Desítky let starou otázku pomohla objasnit studie, na které se podíleli vědci z Archeologického ústavu Akademie věd ČR v Brně. Do týmu přinesli znalost moravských lokalit. Studii publikoval časopis Current Biology.

V areálu zoologické zahrady v Chlebech na Nymbursku vznikne příští rok nový výběh pro chladnomilné šelmy zabavené například z nelegálních nebo nevyhovujících chovů. Projekt byl schválen k evropské podpoře téměř 20 milionů korun z Operačního programu Životní prostředí, dotace má pokrýt 80 procent výdajů. Zahrada připravuje výběrové řízení na zhotovitele stavby. Výběh by mohl být hotový příští rok v červnu, řekl ČTK lektor zoo Jaroslav Dufek.

V Zoo Ostrava otevřeli nový pavilon Amphibiarium zaměřený na obojživelníky. Návštěvníci v něm mohou pozorovat žáby, mloky, čolky a další druhy a seznámit se s jejich způsobem života i ohrožením ve volné přírodě. Pavilon vyrostl v blízkosti vstupu do zoologické zahrady a postupně se v něm zabydlí zhruba 40 druhů obojživelníků. ČTK to řekla mluvčí zahrady Šárka Nováková.

Velkoformátová skleněná mozaika zdobí nově průčelí pavilonu šelem zoo v Liberci. Dílo nazvané Šelmárium vytvořili studenti tří středních uměleckých škol z Kamenického Šenova, Nového Boru a Jablonce nad Nisou. Prostřídalo se jich skoro 50, řekl dnes ČTK ředitel Střední uměleckoprůmyslové školy sklářské v Kamenickém Šenově Jakub Jelínek. Tato škola projekt zaštiťovala. Vytvoření Šelmária bylo jednou z akcí festivalu skla Crystal Valley Week, který se tento týden koná v Liberci.

Na polích v Česku se může v budoucnu zvýšit podíl sóji. Jedná se totiž o plodinu, které vyhovují vyšší teploty. Navíc má sója širší využití, podobně jako například řepka. ČTK to řekl prezident Agrární komory ČR Jan Doležal. Někteří zemědělci už podle něj začali sóju v posledních sezonách ve větší míře pěstovat.

Kořeny rostlin rostou jiným způsobem, než odborníci dosud předpokládali. Takzvaný kyselý růst se sice podílí na ohybu kořenů v reakci na gravitaci, nehraje ale žádnou důležitou roli při jejich vývoji. Vyplývá to ze studie vědců z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR), Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy (PřF UK), České zemědělské univerzity a Norské univerzity vědy a technologie. Studie byla publikována v časopise Nature Plants. Poznatky mohou v budoucnu podle vědců pomoci například šlechtitelům vytvářet plodiny odolnější proti suchu.

Olomoucká radnice chystá v okrajových částech města výsadbu stromů, keřů a vznik travnatých ploch. Zeleň odborníci vysadí na pozemcích dosud využívaných k zemědělství především v Černovíru, Chválkovicích a Nemilanech. Na projekt a následnou tříletou péči získalo město dotaci 7,5 milionu korun z operačního programu zaměřeného na životní prostředí, sdělila Lenka Jedličková z tiskového oddělení radnice.

Zoo Hodonín otevřela nový pavilon akvárií. Novostavba zhruba za 69 milionů korun nahradila původní objekt z roku 1981, jehož statiku v roce 2021 narušilo tornádo. Dominantou jsou dvě nová akvária o celkovém objemu 160 metrů krychlových vody pro 2000 sladkovodních ryb 35 druhů. Za poslední roky je to jedna z nejvýznamnějších investičních staveb, uvedl ředitel zoo Jiří Ingr. Veřejnost se do expozice poprvé podívá ve středu.

Až o čtvrtinu nižší výnos chmele oproti dlouhodobému průměru očekávají letos chmelaři v Česku. Chmel bude mít nižší i obsah alfa hořkých látek, které určují jeho kvalitu. Novinářům to řekli předseda představenstva Svazu pěstitelů chmele ČR Jiří Smetana a ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD) v Oboře u Loun, kde byli u pěstitelů chmele u sklizně. Před zahájením sklizně chmelaři očekávali pětinový pokles úrody. Vliv na úrodu mají především dlouhotrvající sucho, nedostatek vláhy a horko. Systém zavlažování má vybudovaný pouze zhruba čtvrtina chmelnic v Česku.

Svaz pěstitelů cukrovky Čech očekává kvůli suchu podprůměrný výnos cukrové řepy - 65 až 70 tun z hektaru při šestnáctiprocentní cukernatosti. V minulé kampani dosáhl výnos u pěstitelů dodávajících společnosti Tereos TTD 82,9 tuny z hektaru při stejné cukernatosti. Mezi pěstiteli však mohou být značné rozdíly. ČTK to řekl výkonný ředitel svazu Jan Křováček.