LZ VLK

Další stěhování do klidnějšího místa zažil pár plzeňských labutí z řeky Radbuzy. Ochránci přírody převezli na Rokycansko samce Trenéra s partnerkou. Přezdívku si samec vysloužil proto, že při ochraně hnízda pronásleduje kanoisty, útočí na jejich lodě a nutí je tím k co nejrychlejší jízdě. I přes časté stěhování z města se pár na Radbuzu vytrvale vrací, přestože se jim tam většinou nedaří vyvést mladé. Po mnoha odchytech jsou labutě obezřetné a ornitologové museli vybrat ty nejzkušenější chytače, řekla ČTK Gabriela Černá z přírodovědného spolku DESOP v Plzni.

Policisté prověřují chovatelku z Šumperska kvůli podezření z týrání koní. Dvě desítky zvířat byly umístěny na pastvině v katastru obce Velké Losiny v místní části Ludvíkov, žena podle odborníků koním nezajistila dostatečnou zdravotní péči a výživu. Některá ze zvířat byla podvyživená. Pracovníci krajské veterinární správy ženě všechny koně odebrali, případem se zabývají policisté, sdělila ČTK policejní mluvčí Miluše Zajícová.

Meruňky letos vykvetly už v pondělí 11. března, tedy rekordně brzy za dobu pozorování od roku 1961. Dosud nejdříve to bylo 13. března v roce 2007, což bylo jedinkrát v první polovině března. Podle bioklimatoložky z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR - CzechGlobe Lenky Bartošové jde o jednoznačný dopad nezvykle vysokých únorových teplot, které se po celý měsíc pohybovaly kolem deseti stupňů Celsia, uvedla. Průměrný termín vykvetení je za sledované období 5. duben.

V souvislosti s vývojem nákazy africkým morem prasat mění Státní veterinární správa ČR (SVS) v Libereckém kraji mimořádná opatření. Zpřísňuje podmínky přesunů prasat domácích na dočasné hospodářství či na jatka. Na podporu lovu velkých prasat vzroste v uzavřených pásmech zástřelné za kusy nad 80 kilogramů ze současných 1000 respektive 2000 korun na 5000 korun, informoval mluvčí SVS Petr Vorlíček.

Případ největšího požáru v ČR, který v létě 2022 vypukl v národním parku České Švýcarsko, míří znovu k soudu. Státní zástupce, který musel na žádost soudu upřesnit informace o způsobené škodě, podruhé podal obžalobu ke krajskému soudu v Ústí nad Labem. Informoval o tom server Seznam Zprávy. Za obecné ohrožení a poškození cizí věci hrozí bývalému dobrovolnému strážci až 15 let vězení. Obviněný je od loňského května ve vazbě.

Na březích řeky Loučné v Litomyšli na Svitavsku se po několika letech opět přemnožily nutrie. Zvířata ničí břehy. Lidé je krmí, což láká do této lokality také potkany. Město proto začalo nutrie odchytávat a předává je záchranným stanicím, uvedl místostarosta Radomil Kašpar (KDU-ČSL).

Pár orlosupů bradatých odchovává v Zoologické zahradě Ostrava své třetí mládě, ale poprvé bez pomoci chovatelů. Chovatelé tak přihlížejí jen prostřednictvím kamery nad hnízdem, řekla mluvčí zoo Šárka Nováková.

Brněnští botanici s britskými kolegy objevili při výzkumu rostlinného genomu překvapivý jev. Na základě předchozích studií očekávali, že velikost genomu, která ovlivňuje růst rostlin i jejich výskyt, se bude zvětšovat od rovníku k pólům. Výzkum ale ukázal, že takto jednoduše to platí jen na jižní polokouli. Čerpali z existujících databází, prováděli i nová měření. Studie, o které Masarykova univerzita informovala na webu, nakonec zahrnula více než 16 000 druhů kvetoucích rostlin.

Vědci popsali chování páru termitů před 40 miliony lety. Našli je uvízlé v jantaru. Jejich chování popsali i pomocí technologií, jako je rentgenová tomografie nebo počítačová analýza, informovala Daniela Procházková z českobudějovického Biologického centra Akademie věd ČR.

V Botanické zahradě v Liberci začnou letos s obnovou skleníků, které nejsou po čtvrt století provozu v dobrém stavu. Plexisklo je poškozené UV zářením, má mnoho prasklin a navíc zarůstá mechem. Netěsní tam také střechy i okna, řekla novinářům náměstkyně hejtmana pro kulturu a cestovní ruch Květa Vinklátová. Na obnovu pláště prvních tří skleníků přidá podle ní Liberecký kraj 2,16 milionu korun.

Safari Park Dvůr Králové nad Labem získal z Jihoafrické republiky pár téměř dvouletých hyen čabrakových a jako zřejmě jediná zoo na světě nyní chová všechny čtyři druhy hyenovitých šelem. Hyeny čabrakové již prošly karanténou a adaptací v zázemí. Nyní si postupně zvykají na venkovní expozici, kde je mohou vidět návštěvníci, řekl mluvčí zoo Michal Šťastný. Dvorská zoo se zaměřuje na Afriku, známá je úspěšným chovem nosorožců či žiraf.

Přes dvě desítky lidí se dnes ráno sešly u kostela v Moravské Nové Vsi na Břeclavsku, aby pomohly s obnovou zeleně po tornádu, které městys poničilo v roce 2021. Pod vedením Hnutí Brontosaurus lidé vysadili 11 lip do nové aleje, 16 třešní a mandloní a několik jírovců, které se stanou základem budoucího parku. Veškeré náklady na terénní úpravy a výsadbu zaplatí ze sbírky nadace Člověk v tísni.

V Ostravě od roku 2021 přibylo přibližně 250 ptačích budek, nechalo je instalovat město. Budky mají podpořit hnízdění ptáků a přispět k rozvoji populace ptactva. Díky nebývale teplému počasí a probouzející se přírodě město už na začátku března nechalo na pěti místech doplnit chybějící či zničené budky, sdělila mluvčí magistrátu Gabriela Pokorná.

Stádo vzácných daňků mezopotámských, kterých ve volné přírodě žije 600 až 700 posledních jedinců, rozšířily v olomoucké zoologické zahradě dvě mladé, dvouleté samice. Na Svatý Kopeček přicestovaly ze zoo v německém Kronbergu a olomoučtí chovatelé věří, že se budou podílet na dosavadním úspěšném chovu. Ve zdejší zoo se dosud narodili čtyři jedinci tohoto vzácného druhu. Olomoucká zoo je jediná v tuzemsku, která tento druh pravidelně množí, řekl vědecký pracovník pro ochranu přírody Jan Pluháček.

Plzeň odkoupí od církve 30 hektarů lesa kolem rozhledny Chlum v okrajové části Doubravka. Smlouvu už připravila s farností Lobzy a plzeňským biskupstvím, cena je 19,9 milionu Kč, mírně pod znaleckým posudkem. Město a čtvrtý plzeňský obvod chtějí revitalizovat celé území oblíbeného cíle pěších i cykloturistů. Obvod tam chce postavit restauraci a sál. Téměř 100 let stará rozhledna patří soukromým podnikatelům, obvod s nimi jedná o rozvoji i o koupi. ČTK to řekl starosta obvodu Tomáš Soukup (ANO).

Státní podnik Lesy České republiky (LČR) zadal v únoru práce na přepracování a doplnění projektové dokumentace na stavbu svého nového sídla v Hradci Králové. Plánované sídlo by mělo být největší administrativní dřevostavbou v Česku. Stavbu začal chystat podnik, který spravuje téměř polovinu lesů v ČR, již v roce 2015, ale o tři roky později vše zastavily kvůli zhoršenému hospodaření způsobenému kůrovcovou kalamitou.

Africký mor potvrdila laboratoř u divokého prasete uloveného v Chrastavě na Liberecku u osady Horní Vítkov. Vzhledem k tomu, že byl pozitivní případ poprvé potvrzen mimo uzavřené pásmo II, bude v krátké době rozšířeno. Současně se upraví uzavřené pásmo I, řekl ČTK mluvčí Státní veterinární správy ČR (SVS) Petr Vorlíček. Od počátku nákazy v prosinci 2022 eviduje veterinární správa 59 případů afrického moru u divokých prasat, z toho dva nakažené kusy ulovili v letošním roce. Do chovu se zatím nákaza nedostala.

V projektu Sázíme budoucnost lidé za pět let vysadili přes 4,3 milionu stromů, do výsadby se zapojilo víc než 106 000 dobrovolníků. Nové stromy rostou na 8854 místech. Na tiskové konferenci o tom informoval strategický ředitel Nadace Partnerství Miroslav Kundrata, který stál u zrodu projektu. Cílem projektu je vysadit symbolických deset milionů stromů mimo les.

Starostové z Křivoklátska vyzvali prezidenta Petra Pavla, aby namísto plánovaného národního parku zůstala chráněná krajinná oblast (CHKO). Po příjezdu do Křivoklátu na Rakovnicku prezident starostům řekl, že nepřijel s konkrétním názorem. S hlavou státu se jich při neveřejné besedě setkalo asi 15. Před sokolovnou, kde se jednání konalo, čekalo na prezidenta několik desítek demonstrantů s transparenty proti vyhlášení NP. Pozváni byli zástupci parkem dotčených obcí, kterých je 19. Při odjezdu Pavel s novináři nemluvil, někteří starostové označili setkání za přínosné.

Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) dnes převzal výzvu ekologické organizace Greenpeace ČR za záchranu starých lesů na jihovýchodní Moravě a v Krušných horách. Výzvu Nekacejte.cz podle organizace podepsalo přes 40 000 lidí. Žádá větší ochranu lesů starších 120 let, především těch s původní druhovou skladbou. Ekologičtí aktivisté chtějí třeba, aby ministerstvo nařídilo státní firmě Lesy ČR, která spravuje zhruba polovinu zbývajících starých lesů, přestat v nich s kácením. Mluvčí ministerstva Vojtěch Bílý sdělil ČTK, že petice nyní bude vyřizována petičním výborem Sněmovny. Ochrana starých stromů je podle něj důležitá, ale vždy bude záležet na lokalitě a typu porostu.