LZ VLK

Městský soud v Praze projedná v nejbližších měsících žalobu Karlovy Vsi na Rakovnicku ohledně zamýšleného národního parku (NP) Křivoklátsko. Lidé i instituce dotčené záměrem se ještě mohou přidat k řízení, a to nejen vlastníci pozemků, jak bylo dosud obvyklé, ale i další obce a spolky. Soud tím připustil v soudním sporu o NP zásadně širší okruh účastníků řízení, než bylo dosud možné, řekla dnes ČTK předsedkyně Svazku obcí Křivoklátska a starostka Karlovy Vsi Iveta Kohoutová.

Borové lesy u Želivky s výskytem kriticky ohrožené byliny kuřičky hadcové, Ždánický nebo Český les a další místa zařadily Lesy ČR do nového programu 100 ostrovů obnovy přírody. V těchto oblastech upraví způsob hospodaření tak, aby lépe vyhovoval přirozenému prostředí vzácných rostlinných nebo živočišných druhů. U Želivky je například potřeba strhávat humusovou vrstvu, aby se vzácná kuřička dostala k hornině hadec, na níž je závislá, řekl generální ředitel Lesů ČR Dalibor Šafařík.

Nejvyšší správní soud (NSS) potvrdil pražské společnosti HBR Space SE pokutu 500 000 korun za to, že nezakročila proti kůrovci na lesních pozemcích kolem Újezdu u Tišnova na Brněnsku. Česká inspekce životního prostředí v roce 2018 objevila v lesích ohniska tvořená přibližně 390 stromy, ze kterých vyletěly další generace brouků. Pokutu potvrdilo ministerstvo životního prostředí i Městský soud v Praze. Rozsudek NSS je dočasně zpřístupněný na úřední desce. NSS už vynesl několik podobných verdiktů, týkaly se státního podniku Lesy České republiky a nedostatečných opatření proti šíření kůrovce.

Klimatická změna, globalizovaný mezinárodní obchod, ale i mutace virů přispívají ke zhoršování nákazové situace mezi hospodářskými zvířaty. Nemocí a virů vyskytujících se u zvířat v posledních letech přibývá a přibývá i nemocí, které se v ČR ani v Evropě dříve nevyskytovaly. Vyplývá to z vyjádření Státní veterinární správy (SVS) a virologa Jiřího Černého z České zemědělské univerzity. Největší riziko pro lidi aktuálně podle Černého představuje ptačí chřipka, u které se začaly vyskytovat nové mutace umožňující efektivní šíření mezi savci. Černý nevyloučil častější šíření chřipky mezi lidmi a možnou pandemii.

Ceny řezaných květin na tuzemském trhu před blížícím se svatým Valentýnem každoročně rostou, poptávka se kvůli svátku zamilovaných výrazně zvyšuje. Většina řezaných květin se do Česka dováží a jejich cenu určuje vývoj na burzách v Nizozemsku a Německu. Celkové útraty Čechů za květiny v roce 2023 vzrostly o 1,6 procenta na rekordních 16,326 miliardy korun. Průměrná roční útrata za květiny činila 1570 korun na osobu, v roce 2022 byla 1545 korun. ČTK informaci získala ze situační a výhledové zprávy ministerstva zemědělství a Svazu květinářů a floristů ČR.

Dražitelé na aukci cenného dříví v Chropyni na Kroměřížsku, jejíž vyhodnocení připadlo na dnešek, nabídli rekordní částky za výřezy dubu a modřínu. Nejvyšší částka, kterou zaplatil úspěšný zájemce za metr krychlový dubu, činila 50 475 korun. V případě modřínu dosáhla 22 700 korun. Obě jsou nejvyšší v historii České republiky, řekl ČTK organizátor aukce Pavel Plaček z pořádajících Arcibiskupských lesů a statků Olomouc (ALSOL).

V Mostě odlovili za uplynulé dva roky přes 900 divočáků v obydlených oblastech. Část z nich se chytila do nastražených klecí. Situace s výskytem černé zvěře se stabilizovala, město proto už letos nebude vyplácet odměny za zastřelené kusy, řekl primátor Marek Hrvol (ProMOST).

Na náhradách škod způsobených zvláště chráněnými živočichy, jako jsou vlk, vydra nebo kormorán, vyplatil loni stát chovatelům v Libereckém kraji přes 4,917 milionu korun, o polovinu víc než v roce 2023. Největší škody způsobili loni chovatelům vlci, na náhradách jim ministerstvo životního prostředí vyplatilo více než 2,548 milionu korun, o 85 procent víc než předloni, řekl náměstek hejtmana pro životní prostředí Jiří Klápště (Spolu).

Jihočeští veterináři z krajské správy měli loni meziročně o 50 víc oznámení na porušení zásad pohody zvířat (welfare) v chovech. Provedli 376 kontrol na základě podnětů a ve 107 případech odhalili porušení zákona, předloni to bylo ve 102 případech. Nejčastěji šlo o nevhodné podmínky chovu, ale objevili i zanedbání výživy a zdravotní péče. Lidé jsou totiž k podmínkám chovu zvířat všímavější, řekla ČTK Lucie Filásová.

Nejvyšší soud (NS) odmítl dovolání matky se synem, kteří chovali desítky koček v bytě na okraji Prahy. Žena dostala čtyřměsíční podmínku se zkušební dobou na rok a osm měsíců a zákaz chovu koček na pět let, syn pouze tříletý zákaz chovu. Zvířata podle verdiktu trpěla stresem, nedostatkem veterinární péče, špatnou výživou a nedostatkem soukromí. Rozhodnutí NS padlo bez veřejného jednání, je dostupné v soudní databázi.

Záchranné stanice v Česku loni přijaly rekordní počet volně žijících zvířat, 40 816. Mezi nejčastější pacienty patří ježci, poštolky, netopýři, kosi či rorýsi. V loňském roce se k nim přidaly také jiřičky obecné. Až 80 procent všech případů poraněných zvířat souvisí s dopravou, zásahem do krajiny nebo stavbami. Informoval o tom Český svaz ochránců přírody (ČSOP) v tiskové zprávě.

Situace s hraboši na českých polích byla letos v lednu nejlepší za poslední čtyři roky. Pracovníci Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) potvrdili stagnaci hraboších populací přes letošní zimu. Průměrný počet aktivních východů z nor na hektar činil 321, což je o pětinu méně než je práh škodlivosti, uvedla v tiskové zprávě mluvčí ÚKZUZ Petra Hrabčáková.

Psy, kteří zachránili lidský život nebo dlouhodobě pomáhají například nemocným, může veřejnost do půlky března navrhnout na ocenění Statečné psí srdce. Pořadatelé z organizace Animal Eye přijímají nominace na e-mailové adrese nominace@statecnepsisrdce.cz. Vítěze vybere odborná porota. Cenu dostane 29. dubna na slavnostním večeru v pražském Kaiserštejnském paláci, informovali pořadatelé.

Botanická zahrada v Liberci chce zařadit svoji kolekci masožravých rostlin na seznam národní sbírky rostlin, který od roku 2023 vytváří Unie botanických zahrad ČR. Liberecká zahrada na něm zatím nemá žádnou ze svých sbírek a masožravky patří mezi její chlouby. Novináře o tom informoval ředitel zahrady Václav Lenk.

Státní podnik Lesy České republiky (LČR) poslal v minulých dnech do muzea 27 kusů různých historických strojů a zařízení používaných v semenářském závodě v Týništi nad Orlicí na Rychnovsku. Je mezi nimi i takzvaná bramboračka z první poloviny minulého století, která čistila semena lesních dřevin a oddělovala šišky od prachu, jehlic a zbytků větviček. Stroje si jako dar převzalo Národní zemědělské muzeum v Ohradě u jihočeské Hluboké nad Vltavou, řekla mluvčí LČR Eva Jouklová.

Samec medvěda ušatého převezený ze státního zámku Konopiště do ostravské zoo se začal zabydlovat ve venkovním výběhu. V lednu skončila jeho třicetidenní karanténa. Postupně tak začíná objevovat další prostory svého nového domova a seznamovat se s dalšími obyvateli pavilonu Čitván, sdělila mluvčí zoo Šárka Nováková.

Odborníci v Podyjí na Znojemsku po roce sčítali netopýry, ve 20 lokalitách jich napočítali 598 deseti druhů. To je meziročně mírně méně, loni jich napočítali 631 v jedenácti druzích. ČTK to řekl zoolog Správy NP Podyjí Zdeněk Mačát.

Šlechtitelé jabloní hledají odolné odrůdy pro měnící se klima. Vysazování odrůd s delší dobou kvetení může být cestou pro sadaře, jak snížit rizika spojená s brzkým nástupem jara. Je u nich větší šance, že případné mrazy nezasáhnou všechny květy. Právě loňský rok ukázal různý stupeň tolerance odrůd s dlouhou dobu kvetení, uvedl v rozhovoru s ČTK vedoucí šlechtitelské stanice ze Střížovic u Turnova Radek Černý. Stanice, jež je dlouhodobě součástí Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR, se věnuje šlechtění jabloní na rezistenci k chorobám.

Zvířata olomoucké zoologické zahrady na Svatém Kopečku loni projedla krmivo za téměř 8,3 milionu korun. Cenově nejnáročnější je jídlo pro tygra ussurijského, jehož průměrná denní krmná dávka stojí zhruba 500 korun. Zatímco šelmy se spokojí s masem, největšími labužníky mezi strávníky zoo jsou drápkaté opičky. Jejich pestrý jídelníček zahrnuje mimo jiné až 20 druhů běžného i exotického ovoce a zeleniny. Informovala o tom mluvčí zoo Iveta Gronská. Zoo chová 1793 zvířat, oproti předchozímu roku stálo jejich krmení loni o 150 000 korun více.

Veterinární inspektoři s policií a městským úřadem odebrali problematickému chovateli v Nýřanech na Plzeňsku prasata a drůbež, které choval v nevhodných podmínkách. Šlo o šest prasat domácích, která z nedostatečně oploceného chovu opakovaně utíkala, a několik kusů drůbeže. Všechna zvířata se podařilo odebrat a přemístit k náhradnímu chovateli, kde budou mít zajištěnu odpovídající péči, řekl dnes ČTK mluvčí Státní veterinární správy (SVS) Petr Majer.