LZ VLK

Škod způsobených vlky letos v prvním pololetí v Libereckém kraji výrazně ubylo, chovatelé zřejmě svá stáda lépe chrání, řekl ČTK náměstek hejtmana Jiří Klápště (Spolu). Stát do konce června na náhradách škod vyplatil chovatelům necelých 436 200 korun, meziročně je to o 63 procent méně. Za stejné období loňského roku vyplatil stát na náhradách téměř 1,178 milionu korun, za celý rok to bylo téměř 1,9 milionu jen za škody způsobené vlky.

Správa Národního parku Podyjí obnovila naučnou stezku v okolí Popic u Znojma. Turistům představí 58 druhů stromů, keřů a lián typických pro tamní krajinu. Zároveň nabídne moderní způsob poznávání přírody prostřednictvím panelů a QR kódů s rozšiřujícími informacemi, uvedla správa parku na webu.

V Safari Parku Dvůr Králové nad Labem se koncem června narodilo mládě medojeda kapského. Jde o čtvrtý odchov v historii zoo a výjimečný je i v celosvětovém měřítku. Podle světové databáze ZIMS se kromě Dvora Králové v zoologických zahradách za posledních 12 měsíců žádné mládě medojeda kapského nenarodilo. Chov medojedů je složitý, na světě v zoo podle databáze ZIMS nyní žije do 60 medojedů kapských, uvedla dnes dvorská zoo.

Ostravská zoologická zahrada se zapojila do nového projektu na záchranu ptáků ibisů skalních v národním parku v Katalánsku. Cílem je posílení volně žijící populace ibisů na východě Španělska a propojení populací na jihu Pyrenejského poloostrova s ibisy v dalších částech Evropy severně od Alp. Novinářům to sdělila mluvčí zahrady Šárka Nováková.

Pasteveckým, ovčáckým a honáckým psům se věnuje nová výstava pražského Národního zemědělského muzea. Pes je podle ní nejstarším pomocníkem člověka při chovu hospodářských zvířat. Výstava nazvaná Pes: odvěký pomocník stád mapuje historii, ukazuje současnost a věnuje se roli psa při aktuálním návratu velkých šelem do přírody. Veřejnost může expozici vidět do 10. ledna 2027.

Zoo Brno má uprchlého jeřába daurského zpět. Podařilo se jej odchytit a je znovu ve své expozici ve spodní části zařízení. Zoo o tom informovala na facebooku. Z nezasíťovaného výběhu uletěl minulý týden ve středu. Zařízení prosilo lidi, kteří by asi metr vysokého šedobílého ptáka podobného čápovi zahlédli, aby jej vyfotili nebo co nejlépe natočili a záznam poslali do zoo.

Sucho v lesích je letos patrné na první pohled. Stromům žloutnou listy, například břízy či lípy listí shazují, některým lípám letos uschly květy. Osluněným bukům na okrajích lesů praská kůra a nové výsadby usychají, řekl ČTK ředitel Školního lesního podniku Křtiny Tomáš Vrška. Lesy se rozkládají mezi Brnem a Blanskem a patří Mendelově univerzitě v Brně. U listnáčů se až příští jaro pozná, jestli jsou mrtvé nebo jen shodily listí a jsou předčasně ve fázi vegetačního klidu.

V tropickém skleníku v ostravské zoologické zahradě kvete leknín trpasličí, který je nejmenším leknínem světa. Z přírody přitom téměř vymizel. Lidé si ho o víkendu mohou prohlédnout při komentované prohlídce. Novinářům to sdělila mluvčí zahrady Šárka Nováková.

Záchranné stanice přijaly v první polovině roku o 21 procent více zvířat než loni. Celkově se jednalo o 3960 zvířat navíc. Národní síť záchranných stanic podle svého provozovatele, Českého svazu ochránců přírody (ČSOP), pracuje na hranici únosnosti. Přispívá k tomu i systém vyplácení státních dotací, které stanice dostávají z ministerstva životního prostředí (MŽP) zpětně. První část peněz obdrží nejdříve v srpnu, tedy v době, kdy už za sebou mají nejnáročnější část roku.

V Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Jeseníky jsou podle několikaletého monitoringu ochránců přírody prokazatelně dvě vlčí teritoria. Jedna smečka se pohybuje mezi Vrbnem pod Pradědem a Jeseníkem v oblasti Medvěďské hornatiny, druhá v oblasti Národní přírodní rezervace Praděd. Vyplývá to z výsledků projektu Život v jesenické divočině Společnosti přátel Jeseníků. Monitoring je založen na pozorování v terénu, fotopastech a genetických analýzách, řekl ČTK předseda spolku Ondřej Bačík. V širším území Jeseníků od Králického Sněžníku po Krnov odborníci odhadují existenci sedmi až osmi vlčích teritorií s 30 až 40 jedinci.

Fotopast potvrdila výskyt invazního mývala severního v chráněné krajinné oblasti (CHKO) Soutok na Břeclavsku. Šelma pocházející ze Severní Ameriky představuje hrozbu pro místní biodiverzitu, plení hnízda ptáků a loví chráněné obojživelníky či měkkýše. Správa CHKO Soutok o tom informovala na sociální síti Facebook. Odlov mají podle správy dobrovolně na starost myslivci, koncepční řešení dosud neexistuje.

Spáleniště v národním parku České Švýcarsko působí čtyři roky od největšího lesního požáru v historii ČR zdánlivě stagnujícím dojmem. Plocha je pokrytá zhruba čtyřmetrovými břízami, v jejich podrostu se přitom skrývají rozmanité rostliny. Návštěvníci je budou moci objevit při vycházce s odbornicí 29. července. ČTK to řekl mluvčí správy rezervace Tomáš Salov. Obří požár zasáhl přes 1000 hektarů. Evakuovat se kvůli němu muselo více než 500 lidí. Ohěn, se kterým bojovaly tisíce hasičů, způsobil škodu asi 270 milionů korun.

Někteří zemědělci na jihu Čech snižují stavy skotu v chovech, protože pro něj kvůli suchu nemají dostatek krmiva. První seče trávy, která je základní potravou pro dobytek, přinesly až o dvě třetiny nižší výnos než loni. ČTK to řekla ředitelka jihočeské agrární komory Hana Šťastná. Navíc kvůli vyššímu zájmu o porážku skotu čekají zemědělci dlouho na volný termín na jatkách.

Protipovodňová ochrana a zásobárna vody pro suchá období jsou podle Povodí Moravy natolik zásadní rolí střední a dolní nádrže soustavy Novomlýnských nádrží, že není možné je vypustit, uvedla v tiskové zprávě mluvčí Povodí Moravy Jana Kučerová. K debatě o vypuštění vyzývají někteří přírodovědci, kteří se problematikou krajiny v okolí nádrží zabývají. Návrhy na vypuštění nejsou nové, letos se objevují znovu v souvislosti s katastrofální kvalitou vody, jež je každoročně důvodem úhynu tun ryb pod nádržemi v Dyji. Scénář minulých let se letos kvůli suchu a horku opakoval znovu.

Ušetřené peníze z takzvaných sukcesních rekultivací v hnědouhelných lomech ČSA a Vršany na Mostecku, tedy z obnovení narušené krajiny přírodou bez zásahu člověka, patří těžební společnosti Sev.en Česká energie, nikoli státu nebo okolním obcím. ČTK to sdělila ředitelka HR a komunikace Jana Hassmannová ze Sev.en Services, která je dceřinou společností skupiny Sev.en miliardáře Pavla Tykače. Reagovala tak na úterní tvrzení ekologických organizací Hnutí Duha a Greenpeace ČR, že úspory musí jít na rozvoj okolním obcím, aby byla sukcese spravedlivá.

České útulky chtějí úpravu zákona, která by umožnila rychlejší adopci zachráněných týraných zvířat. V současnosti podle zástupců útulků zvířata zachráněná například z nelegálních množíren nemohou měsíce až roky odejít do adopce, protože zvíře odebrané při zásahu nadále formálně patří původnímu majiteli, dokud není případ pravomocně uzavřen. Vznikla proto iniciativa s peticí s názvem Pusť je domů, jejímž cílem je upozornit veřejnost i politiky na negativní dopady zdlouhavé adopce na útulky, stát, i samotná zvířata.

Virus klíšťové encefalitidy mívá na povrchu slabá místa, kde virovou membránu nekryje proteinový obal. Není tedy dokonale uspořádaný, jak dosud vědci předpokládali, ukázal výzkum institutu CEITEC Masarykovy univerzity v Brně. Objev může přispět k vývoji léčiv či vakcín. Studii publikoval časopis Science Advances.

Úspory z takzvané sukcesní rekultivace v lomech na Mostecku, tedy obnovení narušené krajiny přírodou bez zásahu člověka, by měly putovat místním obcím, ne těžařům. ČTK to sdělily ekologické organizace Hnutí Duha a Greenpeace ČR. Vědci i ekologové se shodují, že sukcesní rekultivace jsou lepším řešením než některé klasické technické rekultivace, ke kterým patří například vysazování stromů do řádku. Aktivisté ale upozorňují, že pokud má být sukcese spravedlivá, musí jít ušetřené peníze na rozvoj regionu.

Tragicky mohl skončit jeden z prvních pokusů o let mladého čápa v Olšovci na Přerovsku. Nezkušený opeřenec si při vzletu zvolil jako cíl silo na piliny v tamním průmyslovém areálu. Na jeho vrchol sice doletěl, další vzlet se mu ale nepodařil a místo toho propadl úzkým otvorem do útrob sila. Zachránili ho hasiči přivolaní dělníkem, který čapí manévry sledoval ze země, řekla ČTK mluvčí hasičů Lucie Balážová. Mladý čáp neutrpěl žádné zranění.

Situace v Dyji pod Novými Mlýny se díky výměně vody zlepšuje, stále je ale hodnocena jako riziková. Riziko zhoršení stavu přetrvává především kvůli množství sinic v nádrži. Povodí Moravy o tom dnes informovalo na webu. Kvůli suchému a horkému počasí se ve vodě výrazně namnožily sinice, které v noci spotřebovávají kyslík a jeho koncentrace v noci klesala až na nulu. V minulém týdnu tak v řece opakovaně uhynuly ryby.