LZ VLK

Ústavní soud (ÚS) odmítl stížnost muže, jenž neúspěšně zpochybňoval zákaz vstupu a pohybu mimo značené trasy v některých oblastech národního parku Šumava. Důvodem omezení je ochrana tetřeva hlušce. Muž z Prahy tvrdil, že opatření porušuje jeho ústavní práva, zejména svobodu pohybu, a je ideologicky motivované. V ústavní stížnosti navíc uváděl, že justice zasáhla do jeho práva na spravedlivý proces. ÚS pokládal stížnost za zjevně neopodstatněnou, zjistila ČTK z usnesení.

Vědci na jižní Moravě objevili dva druhy pavouků, které dosud v České republice nikdo nezaznamenal. Při monitoringu mokřadů nalezli na slanisku Trkmanec–Rybníčky u Rakvic skákavku Attulus inexpectus. Vzácnou snovačku Crustulina sticta objevili na Kosteliskách u Dubňan.

Nová asociace národních parků vznikla bez vědomí ředitelů ostatních parků. Ředitel Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) Petr Moravec, jeden ze zakladatelů nové organizace, to dnes řekl novinářům a současně se za svůj postup omluvil.

Čtyřřadá Valdštejnova lipová alej v Jičíně je kulturní památkou. Za památku alej 2. října prohlásilo ministerstvo kultury. ČTK to řekl mluvčí jičínské radnice Jan Jireš. Téměř dva kilometry dlouhou lipovou alej založil v první polovině 17. století vojevůdce Albrecht z Valdštejna. Stromořadí patří městu a je považováno za nejstarší dochovanou historickou alej v Česku. Nyní alej, která propojuje centrum Jičína s letohrádkem Valdštejnská lodžie a s Libosadem, čítá 1140 stromů.

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) požádalo Polsko a Německo, aby přijaly opatření k regulaci populací kormorána velkého v oblastech u Severního a Baltského moře. Podle úřadu vysoký počet kormoránů způsobuje v České republice každoročně škody za desítky milionů korun. V zimním období jich na území Česka zůstává přibližně 12 000 až 14 000 a další tisíce přes české území od podzimu do jara migrují. Většina z nich přilétá ze severní Evropy.

Novým předsedou Asociace národních parků ČR (ANP ČR) se stal ředitel Správy Národního parku Podyjí Pavel Müller. Ve funkci nahradil bývalého ředitele Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) Robina Böhnische, kterého ministr Igor Červený (Motoristé) odvolal v březnu.

Přibližně dva roky řeší Lesy České republiky (LČR) povolení ke kácení nebezpečných stromů na silnici třetí třídy u tunelu Hřebeč na Svitavsku. Kvůli opakovaným pádům stromů je silnice od srpna zavřená. Státní podnik stromy pokácet nemůže, protože ochránci přírody zpochybňují posudky určující, které stromy jsou nebezpečné. Podle nich obsahují chyby, zjistila ČTK.

Sedm z deseti domácností alespoň určitým způsobem pěstuje vlastní potraviny, a to na zahrádce nebo v bytě či na balkoně. Hlavní motivací je pro ně to, že získají čerstvé a zdravé potraviny. Dalšími důvody jsou záliba v zahradničení a úspora peněz. Většina pěstitelů část své produkce sdílí i s dalšími lidmi. Vyplývá to z průzkumu CVVM.

Lesníci Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) letos evidují 15 000 metrů krychlových kůrovcem napadeného dříví, nejméně za posledních několik let. S ohledem na letošní sucho ale očekávají větší výskyt tohoto brouka. Objem kůrovcového dřeva v příštím roce odhadují na 20 000 metrů krychlových, řekl vedoucí odboru péče o národní park Správy KRNAP Václav Jansa. Výskyt kůrovců v Krkonoších dosahoval vrcholu v letech 2019 až 2022. Správci parku neočekávají, že by příští rok měl být tak razantní.

Pardubice nastavují nová pravidla péče pro zeleň v ulicích. Město a jeho organizace budou při přípravě investic nově jednotně plánovat výsadbu, ochranu i následnou péči o stromy. Vhodné podmínky pro zeleň budou řešit už od začátku přípravy projektu společně s dopravou, technickou infrastrukturou a hospodařením s dešťovou vodou, uvedla radnice.

Technologii, která umožňuje vyrábět cílená hnojiva a biostimulanty z kuřecího peří, rybích zbytků, chrupavek nebo odpadů z produkce jedlého hmyzu, vyvinuli prostřednictvím testování různých druhů takzvané hydrolýzy odborníci z Národního centra kompetence BIOCIRKL. Technologie podle vědců dokáže přispět například ke snižování množství živočišného odpadu, zvýšení výnosů konvenčních plodin, zlepšení úrodnosti půdy nebo snížení závislosti na průmyslově vyráběných hnojivech.

Ovce a kozy pomáhají s údržbou krajiny kolem kaple sv. Anny v obci Vyskeř na Semilsku. Empírová památka stojí na kopci a je jednou z dominant Českého ráje, na spásání a údržbu okolí cenné stavby teď přispěje 165 000 korunami Liberecký kraj. V dotačních programech ministerstva životního prostředí na tuto péči letos peníze nezbyly, řekl ČTK náměstek hejtmana Jiří Klápště (TOP 09).

Deset vzrostlých a významných stromů v Olomouci dostalo speciální štítky celostátní kampaně TreeTag, která upozorňuje na význam stromů ve městech a jejich přínos pro životní prostředí. Mezi označenými stromy jsou památné lípy, jilm, dub či metasekvoje. Některé z nich v minulosti čelily požadavkům na pokácení nebo výrazné ořezání.

Luhačovice na Zlínsku plánují na podzim vysadit sedm desítek stromů. Přibudou v Masarykově a Družstevní ulici, na sídlišti Zahradní čtvrť a v Solné ulici u městské plovárny. Návrh první etapy počítá se 72 stromy, zastupitelstvo města na svém posledním zasedání schválilo na výsadbu 860 000 korun, sdělila ČTK mluvčí radnice Hana Srncová.

Obnovu Tyršových sadů připravují v Jablonci nad Nisou, rozsáhlý park v blízkosti centra města by měl v budoucnu nabídnout bezpečný prostor k trávení volného času a zároveň lépe zvládat dopady klimatických změn. Radnice žádá na projekt dotaci z evropských fondů z programu ITI Liberec - Jablonec nad Nisou, náklady odhaduje na bezmála 70 milionů korun. Víc než polovinu by mohla pokrýt dotace, řekla ČTK mluvčí magistrátu Jana Fričová.

České lesnické výzkumné organizace se mohou ucházet o finanční podporu z evropského partnerství Forest, do kterého se Česká republika zapojila prostřednictvím ministerstva zemědělství. Na podporu projektů zaměřených na klimaticky odolné lesy, udržitelné lesní hospodaření a výrobky ze dřeva je v první výzvě připraveno 40 milionů eur (zhruba 970 milionů korun), přičemž pro české uchazeče je vyčleněno asi 12 milionů korun, uvedlo dnes ministerstvo.

Havlíčkobrodská radnice dokončila revitalizaci další části stoletého parku Budoucnost, který zasahuje až ke kostelu u náměstí. Nově upravená je zeleň a síť cest, přibyla odpočinková místa, herní prvky a dřevěná mola u rybníků Obora a Hastrman. Prostor před Šupichovým altánem poslouží i návštěvníkům promenádních koncertů, které se tam občas konají, řekl ČTK místostarosta Libor Honzárek (TOP 09). Práce začaly loni v dubnu a celkem stály 80 milionů korun. Město na ně dostalo 25 milionů korun z evropských fondů.

Film s názvem Při zemi režiséra Tomáše Elšíka získal hlavní cenu na letošním 52. ročníku mezinárodního filmového festivalu Ekofilm v Brně. Vítězný film nabízí příběh zasazený do české krajiny, kterou poškodilo odlesňování. Zatímco mužský hrdina Pavel se snaží obnovovat rašeliniště, dívčí hrdinka Klára pátrá po příčinách úhynu dravců. Nález otráveného orla mořského spustí vyšetřování, které odhaluje přítomnost sériového traviče. Dokument spojuje péči o krajinu s rytmem kriminálního příběhu a ptá se, zda lidé dokážou přírodu vnímat jako propojený celek.

Ochránci přírody a dobrovolníci pokračují v záchraně škeblí na březích upouštěné Slapské přehrady. Dosud vrátili do vody přes 60 000 škeblí, do akce se zapojilo více než 400 dobrovolníků, informovala ČTK Zuzana Kučerová z Českého svazu ochránců přírody (ČSOP). V přehradě žijí stovky tisíc škeblí několika druhů včetně chráněných velevrubů malířských. Je to jeden z nejvýznamnějších biotopů populací mlžů na Vltavě. Důvodem upouštění nádrže je hydrologické sucho.

V lesoparku Na Panském v Bohumíně na Karvinsku odborníci v těchto dnech zjišťují skladbu ryb v soustavě tamních tůní. Výsledky monitoringu mají radnici pomoci při rozhodování, jakým způsobem do dalšího vývoje oblasti zasahovat. ČTK to sdělila mluvčí radnice Jana Končítková.