LZ VLK

Správa Krkonošského národního parku (KRNAP) po výměně ředitele nebude měnit dlouhodobé cíle ochrany přírody stanovené pro roky 2023-2038. Personální změny v souvislosti se škrty v provozu, jak dříve oznámilo ministerstvo životního prostředí, nový ředitel správy parku Petr Moravec nemůže vyloučit. Novinářům dnes řekl, že vyjednávání s ministerstvem o možném propouštění pokračuje a jasno by mělo být do konce roku. Moravec byl jmenován do funkce v červnu a nahradil ve vedení parku Robina Böhnische, kterého ministr Igor Červený (Motoristé) odvolal v březnu.

Letošní vlna horka a nedostatek srážek způsobily na městské zeleni v Brně podle ředitele Veřejné zeleně města Brna (VZMB) Jozefa Kasaly její nejhorší stav za posledních 40 let. Stromy podle něj trpí extrémním vysycháním a nadměrným prohříváním půdy i ve večerních hodinách. A to i přes to, že správa zeleně výrazně posílila jejich zálivku. Do ulic denně vyjíždí sedm cisteren, spotřeba vody vzrostla oproti běžnému průměru až o 200 procent. Kasala to řekl ČTK.

Lesníci na Vysočině čekají kvůli suchu a horku vyšší ztráty hlavně u jarní výsadby. Jaké dopady bude mít toto počasí na lesy, se podle nich ale ukáže až s odstupem. Kůrovce je zatím v lesích díky několika předchozím příznivým rokům relativně málo a na namnožení tento škůdce potřebuje nějaký čas. Ale riziko, že se do dvou let vrátí kůrovcová kalamita, reálně existuje, řekl ČTK Jiří Svoboda, ředitel Lesního družstva obcí Přibyslav a předseda Sdružení vlastníků obecních, soukromých a církevních lesů v ČR (SVOL).

V lužních lesích v chráněné krajinné oblasti (CHKO) Soutok se podle tamní správy prohlubuje sucho. V oblasti jsou patrné vyschlé tůně, rozpraskaná půda i povadlá vegetace. Vážnější než jedno suché léto jsou však podle správy dlouhodobé změny vodního režimu, které ohrožují budoucnost celého lužního ekosystému. Správa CHKO o tom informovala na svém webu.

Povodí Moravy za letošní léto eviduje zatím 12 větších úhynů ryb v tocích kvůli nedostatku kyslíku. ČTK to řekla mluvčí státního podniku Jana Kučerová. Je to nejvíce za poslední roky, loni jich za celé léto bylo osm, předloni tři. Například v Dyji pod nádrží Nové Mlýny letos v první polovině července uhynuly kvůli nedostatku kyslíku asi tři tuny ryb, v Zámecké Dyji a Staré Dyji pak až okolo šesti tun. Celkový počet tun vodohospodáři k dispozici nemají.

Nedostatek krmiv způsobený suchem nutí chovatele v Česku prodávat dobytek. Chovatelé a zemědělci se potýkají nejen s nedostatkem sena a senáže, ale i s jeho rostoucí cenou. Pro některé chovy je tak často jedinou možností snižovat stavy zvířat. Na dotaz ČTK to uvedl Zemědělský svaz. Asociace soukromého zemědělství kritizuje přístup ministerstva zemědělství jako nedostatečný.

Dobrovolníci začali tento týden v reakci na extrémní sucho v lokalitách v okolí Tišnova na Brněnsku a Velké Bíteše na Ždársku budovat přehrádky na lesních melioračních strouhách. Cílem je navrátit vodu do krajiny. ČTK to řekl Jan Skalík z Hnutí DUHA, které akci uspořádalo.

Extrémní sucho v Královéhradeckém kraji stále více ohrožuje vodní živočichy. Například z vyschlého rybníka na Rychnovsku zachraňovali lidé v bahně uvízlé divoké kachny. Vyplývá to z informací samospráv a ochranářů. Česko se letos potýká s extrémním suchem.

Rybáři v Olomouckém kraji bojují s extrémním suchem a vysokými teplotami, některé menší vodní toky jsou zcela bez vody a v rybnících se kvůli vysoké teplotě a nedostatku kyslíku zvyšuje riziko úhynů. Rybáři proto nasazují provzdušňovací techniku, zachraňují a přemisťují ryby z vysychajících toků a v chovných rybnících omezují nebo úplně zastavují krmení. To se podle nich na podzim projeví nižší hmotností ryb při výlovech, zjistila ČTK. Podle vodohospodářů koryta menších a drobných toků již zcela vyschla.

Zemědělci v Pardubickém kraji kvůli vysokým letním teplotám ochlazují dojnice pomocí ventilátorů nebo je kropí vodou, někde mají ve stájích instalované automatické sprchy. Horko na krávy působí negativně, méně žerou a více polehávají. To se pak může projevit na dojivosti i kvalitě mléka, zjistila ČTK od chovatelů.

Suché a horké počasí růstu hub nepřeje. Mykolog Jan Borovička z České mykologické společnosti ČTK řekl, že houby nerostou a letos už minimálně do konce prázdnin ani neporostou. Situace je podle něj nejhorší za poslední roky. Výjimkou je občasný výskyt mykologicky zajímavých nejedlých hřibů, kterým se přezdívá barevné hřiby. Svým vzhledem lákají hlavně fotografy.

Zahradníci na pražském Vyšehradě už bezmála 20 let využívají k zavlažování trávníků, záhonů a stromů užitkovou vodu z Vltavy, která plně nahradila vodu pitnou. Slouží k tomu unikátní zavlažovací systém, který dostává říční vodu na vyšehradskou skálu. Využívá k tomu historickou čerpací stanici v areálu podolské porodnice. Národní kulturní památka Vyšehrad systém popsala na svém webu.

Zájemci se mohou zapojit do hlasování v anketě Strom čtvrtstoletí, kterou při 25. výročí soutěže Strom roku vyhlásila Nadace Partnerství. O titul soupeří 13 vítězných dřevin předchozích ročníků, představují průřez historií ankety.

Zoo Liberec poprvé rozmnožila kriticky ohroženou listovnici přízračnou. Odchov tohoto druhu tropické žabky v lidské péči je poměrně vzácný. V tiskové zprávě o tom informovala mluvčí zahrady Barbara Tesařová. Listovnici přízračnou, která pochází ze Střední Ameriky, chová v Evropě deset zoologických zahrad.

V Chrudimi by mělo vzniknout další místo určené pro psy a jejich chovatele. Sociální podnik města požádal o výpůjčku pozemků pro tyto účely v oblasti Na Větrníku, řekl místostarosta Zdeněk Kolář (ANO). Chrudim plánuje vybudovat psí výběh a odpočinkový park.

V Kyselce na Karlovarsku skončila oprava školní střechy a půdy, které se musely přizpůsobit stovkám netopýrů. Práce se podle starosty Aleše Labíka (nez.) nepatrně protáhly, ale chod školy ani hnízdění zvířat jimi nebylo nijak narušeno. Oproti původnímu plánu je nově opravená i věžička na školní střeše, kam se po spoustě let vrátila makovice.

Znojmo zjišťuje, jak snížit počty holubů, jejichž trus škodí památkám a trápí majitele domů. Prověřuje možnost zřídit městský holubník a možnost přikrmování holubů s přídavkem látky proti rozmnožování. S oběma metodami mají různá evropská města zkušenosti. Podle starosty Františka Koudely (ODS) je třeba k úspěšné regulaci holubí populace kombinovat více metod.

V plzeňské zoologické zahradě se narodilo 18. mládě zubra evropského od roku 1997, kdy tato zoo zubry chová. Sameček dostal jméno Onzu. Stádo má teď pět členů. ČTK to řekl mluvčí zahrady Martin Vobruba. Pro tento nedávno téměř vyhubený druh největšího savce Evropy je vedena nejstarší mezinárodní plemenná kniha a nedávno byla vydána nová za rok 2025.

Možná řešení problémů s ubýváním vody v Dyji budou pomocí digitálního dvojčete povodí testovat odborníci z Ústavu globální změny Akademie věd ČR (CzechGlobe) ve spolupráci se státním podnikem Povodím Moravy. Problémy jsou nyní zejména v dolní části Dyje. Na přelomu června a července pod nádrží Nové Mlýny uhynuly ryby kvůli nedostatku kyslíku ve vodě způsobenému přemnožením sinic.

Ostravská radnice začala se systematickou likvidací bolševníku velkolepého, který patří k nejnebezpečnějším invazním druhům rostlin v Česku. Práce na lesních pozemcích podél Trnkovecké ulice ve Slezské Ostravě letos vyjdou na více než 66 000 korun. Město kombinuje chemické i mechanické metody, řekla ČTK mluvčí magistrátu Gabriela Pokorná.