LZ VLK

Na přeshraniční ekologický projekt zaměřený na ochranu druhové rozmanitosti získal liberecký spolek Čmelák evropskou dotaci 33,5 milionu korun. Uskutečňovat ho bude společně s německým partnerem Naturschutzzentrum Erzgebirge, který působí v Krušných horách. Celkové náklady projektu jsou 2,64 mil eur (cca 66 mil. Kč), na české straně dotace z programu Interreg Česko - Sasko pokryje 90 procent nákladů a na německé 80 procent.

V lesích na území Olomouckého kraje mají po kůrovcové kalamitě stále větší zastoupení listnaté dřeviny, které jsou ve srovnání s jehličnany odolnější vůči suchu a škůdcům. Zatímco v roce 2015 listnaté dřeviny tvořily zhruba třetinu z celkové plochy lesů, tak na konci loňského roku jejich podíl činil bezmála 41 procent. Může za to vyšší těžba jehličnanů napadených kůrovcem a vyšší podíl listnatých stromů používaných při zalesňování. ČTK informaci získala z údajů Českého statistického úřadu.

Těžba dřeva v šumavském národním parku je zatím nižší než v minulém roce. Loni park vytěžil více než 275 000 krychlových metrů dřeva, což bylo o 5000 krychlových metrů víc než v roce 2022. Meziročně výrazně poklesla těžba kůrovcového dřeva, zvýšila se naopak těžba smrků poškozených větrem. ČTK to řekl náměstek ředitele Správy Národního parku Šumava Jan Kozel.

Státní provozovatel energetické přenosové soustavy ČEPS v pilotním projektu v republice testuje na Písecku nové šetrné způsoby údržby porostu pod vedením elektrických drátů. Využívá k tomu ovce divokého plemene Soay, které spásají trávu. Práce a postupy testuje firma 1. písecká lesní a dřevařská, která takto udržuje ochranného pásmo vedení (OPV) v bývalém vojenském tankodromu Mladotice.

Vědci z českobudějovického biologického centra Akademie věd ČR zahájí týdenní průzkum ryb v lipenské přehradě. Nádrž budou od neděle sledovat sedm dní. Především se chtějí zaměřit na vývoj populace candáta. ČTK to řekla Daniela Procházková z biologického centra Akademie věd ČR.

Tropické teploty letos neškodí nově vysazeným stromům v Brně tolik jako loni. Důvodem je zejména deštivé jaro, řekla ČTK Kateřina Novotná z podniku Veřejná zeleň města Brna (VZMB). Správci nicméně o rostliny pečují v podstatě nepřetržitě, zalévají i v noci. Každý večer se spouští závlahy také na travnatých plochách v parku na Moravském náměstí a přibližně jednou týdně tam zahradníci zalévají trvalky.

V Česku klesá stavební výroba ze dřeva a snižuje se také poptávka po výrobcích ze dřeva, což má negativní vliv především na menší a lokální zpracovatele. Několik pilařů podle lesníků už ukončilo činnost a další o tom uvažují, protože se stávají nekonkurenceschopnými. Vyplývá to z informací, které ČTK získala od lesních spolků a organizací.

Veterináři loni uskutečnili 104 kontrol hospodářských zvířat přepravovaných na území ČR, u 17 procent kontrol zjistili závady. Veterinární správa kontrolovala také mezinárodní přepravu, ze 434 kontrol zjistila porušení předpisů v sedmi případech. Dopravcům například chyběla potřebná dokumentace, přepravovali nemocné zvíře, před nakládkou vůz pořádně nevyčistili nebo přepravovali více zvířat, než je povoleno. Vyplývá to z informačního bulletinu a informací, které ČTK sdělila Státní veterinární správa. Proti přepravě živých hospodářských zvířat se dlouhodobě staví ochránci zvířat.

Vědci z olomouckého pracoviště Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR) objevili u rostliny čirok pyl s unikátními vlastnostmi. Mimořádný výzkum, na kterém se podíleli olomoučtí odborníci s německými kolegy, může podle nich v budoucnu významně pomoci ve šlechtění odolnějších plodin, informovali ČTK zástupci ÚEB. Čirok se ve světě využívá na výrobu mouky a také jako krmivo pro zvířata.

Pražské zoologické zahradě se poprvé a jako první zoo v Česku podařilo odchovat africké savce bércouny Petersovy. Návštěvníci mohou nově v pavilonu Afrika zblízka vidět dvě mláďata, samičku a samečka. ČTK o tom informoval mluvčí Zoo Praha Filip Mašek. Malí bércouni se narodili v červnu, doteď však byli v hnízdě. Bércoun Petersův v přírodě žije pouze na malém území Tanzanie a Keni a vyznačuje se prodlouženým čenichem připomínajícím chobůtek.

Na bývalé Kochánovické střelnici u Slatiňan na Chrudimsku se od léta pase stádo skotského náhorní skotu. Po revitalizaci lokality 17 zvířat pomáhá s její údržbou, uvedl Vlastimil Peřina z Agentury ochrany přírody a krajiny, která tam loni dokončila rozsáhlou revitalizaci.

Ovčácké slavnosti Ovenálie v přírodním areálu Zlobice u Malhostovic na Brněnsku dnes přilákaly desítky lidí. Celonárodní výstava plemen ovcí a koz se v přírodním areálu konala po jednadvacáté a kromě 80 zvířat tu byla k vidění řada dalších atrakcí spojených s chovem ovcí a koz.

Vysoké teploty v posledních dnech, které se pohybují kolem 30 stupňů Celsia, ohrožují ryby v rybnících. Při déletrvajících vedrech vody v rybníku ubývá a ohřívá se, tím se snižuje poměr kyslíku ve vodě. Rybáři proto technikou vodu provzdušňují, doplňují přítokem novou vodu, pokud to soustava rybníků umožňuje, méně ryby krmí nebo je nekrmí vůbec a také vodu dezinfikují od bakterií. Vyplynulo z ankety ČTK u jihočeských rybářských podniků.

U Dačic na Jindřichohradecku na Moravské Dyji uhynuly stovky ryb. Zřejmě je otrávily splašky, které se do vody dostaly. Ryby uhynuly především na dvou až třech kilometrech řeky, v nižších pasážích toku už není úhyn výrazný. ČTK to dnes řekli Lukáš Skořepa z odboru životního prostředí dačického městského úřadu a jednatel místní organizace rybářského svazu Dačice Lukáš Polena. Rybáři a hasiči se snaží vodu čeřit.

Dobrovolníci a dobrovolnice Hnutí Duha budou od neděle nedaleko obce Kuřimská Nová Ves na Brněnsku prosvětlovat přírodě blízký březový les a propojovat stepní části přírodní památky. S pilkami v ruce budou pracovat v lesích na Kutinách a v Přírodní památce Pláně. Snahou je připravit porosty na klimatickou změnu a umožnit návrat mizejících světlomilných druhů motýlů a hmyzu, uvedla mluvčí organizace Eva Pernicová.